Z HISTORIE ČESKÉHO KOMIKSU

Celou generaci dětí ovlivnily Foglarovy RYCHLÉ ŠÍPY. Ty později narozené zase nezapomenou na ČTYŘLÍSTEK, OBRÁZKY Z ČESKÝCH DĚJIN, KOCOURA VAVŘINCE nebo STRÁŽCE. A zřejmě se u nás nenajde člověk, který by si nikdy neprohlížel některý z komiksů Káji Saudka. Kreslený seriál má u nás dlouhou a zajímavou historii. RYCHLÉ ŠÍPY - V roce 1935 vznikl nový obrázkový zábavný týdeník pro chlapce a děvčata Malý hlasatel (od druhého ročníku vycházel pod názvem Mladý hlasatel). Časopis uveřejňoval kreslené seriály od samého začátku. Šlo o dobrodružství nejrůznějších hrdinů, přičemž jejich děj buď skončil v témže čísle nebo dosáhl více pokračování. Zásadní událost se stala v roce 1938. Na zadní stránce Mladého hlasatele totiž začal vycházet nový chlapecký seriál RYCHLÉ ŠÍPY, který psal Jaroslav Foglar a kreslil Jan Fischer. I když svou kvalitou a dramatickým napětím převyšoval všechno, co zde dosud bylo, nikdo ještě netušil, že se zrodil původní český kreslený seriál, který se nesmazatelně zapíše do historie, a především do srdcí chlapců a dívek. RYCHLÉ ŠÍPY čerpaly náměty ze skutečného života a jejich hrdinové se stali vzorem pro celou generaci čtenářů. Dokázali v mladých lidech vzbudit ideály a zaktivizovat je k prospěšné činnosti, například v tzv. Foglarových čtenářských klubech. Díky tomuto seriálu enormně vzrostl náklad Mladého hlasatele – z původních 140 tisíc výtisků až na 207 tisíc. RYCHLÉ ŠÍPY provázely Mladého hlasatele až do posledního 38. čísla (17. května 1941) nacisty zastaveného 6. ročníku.

 LUZÍNEK, PUNŤA A TI DRUZÍ
Za první republiky měla většina deníků nedělní přílohy pro děti. V nich se začaly objevovat mimo jiné zábavné příběhy v podobě černobílých obrázků. Doprovázely je verše, často z pera samotných kreslířů. Těšily se značné oblibě, proto si brzy našly své místo přímo v dětských časopisech, například v proslulém Malém čtenáři, a to až do roku 1940, kdy časopis zastavili nacisté. V obrázkové podobě tu vyšel např. Verneův MAJÁK NA KONCI SVĚTA nebo Cooperův LOVEC JELENŮ.
Na sklonku dvacátých let začaly vycházet „obrázkové noviny pro mladé věkem i duchem“, které se jmenovaly Koule. Kreslené seriály v Kouli tvořily černo-bílo-červené osmiobrázkové příběhy s verši nebo krátkými texty. Jejich nejvýraznějším hrdinou se stal Luzínek. Poprvé se zde vedle textu pod obrázky objevily i pro komiks typické dialogy v obláčcích nebo chcete-li v bublinkách. O Luzínkovi vyšly v třicátých letech i dvě dětské knížky VESELÝ TRAMP LUZÍNEK a LUZÍNEK AUTOMOBILISTA.
Obrázková pásma otiskoval také časopis Junák. V polovině třicátých let se na jeho stránkách začaly objevovat drobné obrázky (doplněné někdy textem) zachycující skautské příhody. Stejně jako Malý čtenář a řada dalších periodik byl ale po okupaci Junák zastaven nacisty.
To, co pro „Husákovy děti“ znamenal časopis Čtyřlístek, to pro předválečnou generaci znamenal časopis Puňťa. Jeho hlavním hrdinou byl kreslený bílý psík. Objevil se nejprve na stránkách dětské přílohy časopisu List paní a dívek. Ale úspěch, jaký měl u dětských čtenářů, záhy přivedl nakladatelství na nápad vydat několik souborných sešitů Punťových kreslených dobrodružství. A když se psí hrdina definitivně zapsal do dětských srdcí, nic nebránilo tomu založit časopis pod stejnojmenným názvem a s podtitulem VESELÉ I SMUTNÉ OSUDY ROZPUSTILÉHO PSÍKA PUNTI. Vyšlo 140 čísel, zastavili jej až nacisté v roce 1942.
 
JOSEF LADA A ONDŘEJ SEKORA
Osobitých úspěchů dosáhla ve dvacátých letech u čtenářů nedělní příloha Českého slova – Slovíčko, kde vycházely Ladovy obrázkové ŠVEJKOVY OSUDY. Další Ladův „slovíčkovský“ seriál DOBRODRUŽSTVÍ TONDY ČUTALA se dočkal i knižního vydání. Také příloha Lidových novin Dětský koutek (později Lidové noviny dětem) slavila úspěchy, když začala uveřejňovat kreslené seriály pro děti i dospělé od našich i zahraničních autorů. Právě v Dětském koutku představil v roce 1933 Ondřej Sekora veřejnosti poprvé kreslené PŘÍBĚHY FERDY MRAVENCE.Seriál zde vycházel v různých obměnách s přestávkami až do roku 1941.
 
COMICS – „ZVRHLÉ UMĚNÍ“ ZE ZÁPADU
Po bouřlivém rozvoji, který kreslený seriál u nás za první republiky zaznamenal, následovala po několika úspěšných poválečných letech nucená pauza. Komunisté po převzetí moci v roce 1948 řadu časopisů včetně dětských okamžitě zakázali. Komiksy ostře kritizovali, především ty s „bublinkami“. Zdůrazňovali jejich „imperialistický“ původ, ten se také stal záminkou pro jejich vymýcení u nás. Byly označovány za amerikanismus, projev analfabetismu a nástroj ohlupování dětských i dospělých čtenářů. FERDA MRAVENEC i RYCHLÉ ŠÍPY se pokusily přizpůsobit tlakům komunistické politiky, přesto pohořely. Ferdovi nepomohlo, že se na stránkách Mateřídoušky, časopisu pro nejmenší, zapojil do sběru starých kovů a papíru (a v tomto měl pozitivní vliv i na Berušku: „Nikdo neměl sběru více – z Berušky je údernice“), brigádničil, schůzoval a dokonce se zapojil do boje proti „americkému brouku“. Rychlé šípy zase nezachránilo, že v časopise Vpřed v roce 1948 odjeli na stavbu mládeže. Vše bylo marné, byly vytlačeny. Zejména proti Rychlým šípům se vedly nevybíravé útoky.
 
V tištěné Xantypě se dočtete více!

OLGA BEZDĚKOVÁ a MILAN KREJČÍ

Aktuální vydání
XANTYPA 06/2019

XANTYPA XANTYPA 06/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne