Soubor lidových staveb Vysočina

Soubor lidových staveb Vysočina nedaleko Hlinska v Čechách začal vznikat začátkem sedmdesátých let minulého století především díky péči a zájmu nadšenců, kteří mu zdarma věnovali stovky hodin práce.

Vysočina 

Na popud Luďka Štěpána ze Zaječic, dobrovolného konzervátora památkové péče při Okresním národním výboru Chrudim, byly přeneseny první ohrožené drobné objekty na Veselý Kopec. A proč putovaly právě sem?

“Byla to šťastná shoda náhod a okolností,” říká dnes etnografka PhDr. Ilona Vojancová, která byla u vzniku skanzenu od svých studentských let a nyní ho už dvanáct let vede. “Na Veselém Kopci byla jedna z nejstarších dochovaných usedlostí v oblasti Železných hor (čp. 4 je dosud v soukromém vlastnictví a majitelé ho používají k rekreaci), obecní úřad vyšel nápadu vstříc a  místa tu bylo dost po zaniklé osadě drobných zemědělců.” Ukázalo se, že výběr nemohl být lepší. Nádherný zvlněný terén orámovaný Jančourským potokem a Chrudimkou nemá žádný jiný skanzen v republice. Dodnes tu rozkvétají chráněné rostliny a místo má kouzelnou atmosféru ve všech ročních obdobích. Luděk Štěpán dokázal pro svůj nápad získat spoustu řemeslníků a dalších lidí, kteří tu o sobotách, nedělích a svátcích věnovali svůj um a čas vzniku první expozice, která spatřila světlo světa v roce 1972. Společně pátrali po zbytcích staveb, které by mohli obnovit na jejich základech. Tak byly z jiných lokalit přeneseny například mlýn a hájenka.

Veselý Kopec. Mohl za to alkohol?
Název osady dnes vypadá jako chytrý marketingový tah, ale ve skutečnosti se jedná o tradiční pojmenování, které je známé minimálně od 14. století a nikdo přesně neví, jak vlastně vzniklo. Na Vysočině se tradují dvě pověsti, které by mohly alespoň něco napovědět. Jedna vypráví o tom, že místo bylo za Václava II osídlováno kolonizátory. Po dokončení kolonie vystrojilo panstvo hostinu na vyvýšenině u Hlinska. A jak to tam vypadalo, si každý dovede představit. Druhá pověst svaluje vinu na rozpustilé návštěvníky hospody v bývalém mlýně, kteří se k ránu trousili do okolních obcí ve veselé náladě a s písničkou na rtech.
Dnes je místo, kam bylo přeneseno šestačtyřicet objektů, po nocích celkem klidné. Ale přes den tu v sezóně bývá dost živo, zvláště když se koná některá z tradičních akcí. Pro návštěvníky se tu koncem ledna připravuje masopust, při kterém tradiční obchůzku v maskách předvádějí lidé z vesnic, v nichž se tato tradice udržuje po generace. Už dnes patří místní masopustní obchůzky mezi národní kulturní památky a uchází se také o zápis na seznam nehmotného dědictví UNESCO.
Na konci dubna se místní technické památky otevírají veřejnosti. V červenci tu bývá víkendový jarmark a pak různé řemeslnické víkendy. Sezóna trvá do 31. října a prodlouží ji každoročně ještě vánoční výstava v první polovině prosince. Za rok se tu zastaví na pětaosmdesát tisíc lidí, jde o druhé nejnavštěvovanější muzeum v přírodě v České republice po rožnovském skanzenu. Nevýhodou je, že kolem nevede žádná atraktivní turistická trasa, a tak lidé musí být opravdu přesvědčeni, že jim stojí za to dojet právě sem.

Když se práce stane koníčkem a naopak
Ilona Vojancová dostala po vysoké škole nabídku odjet zkoumat historii lužických Srbů do Budyšína a už balila kufry. V tom ale přišel telegram od Památkového ústavu v Pardubicích, kde jí nabídli práci na Veselém Kopci. Tak kufry zase vybalila a zdá se, že ani dnes nelituje: “Od té doby se nám expozice hodně rozrostla a kromě Veselého Kopce jsme získali také památkové území Betlém uprostřed Hlinska a vodní kovací hamr ve Svobodných Hamrech. Je to pěkná práce, ale náročná, a pokud člověk není spokojený s daným stavem věcí, musí se mu stát i koníčkem a musí jí obětovat spoustu volného času. Stále bojujeme o peníze, ale na druhé straně nás povzbuzuje, že se lidé vracejí opakovaně a občas nám někdo z nich i napíše. Například mě potěší, když mi nějaká babička pošle tradiční rodinný recept, který se u nich dědí a třeba k tomu přidá i staré fotky. To, že se k nám lidé vracejí dokládá, že má naše práce nějakou cenu, i když někdy to vypadá, že se pokoušíme o jakousi osvětu “všem navzdory.”

Celý článek si přečtete v další tištěné Xantypě .....

Vysočina 1

Vysočina 2
 

Připravila ZUZANA NOVÁKOVÁ

Aktuální vydání
XANTYPA 10/2019

XANTYPA XANTYPA 10/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne