O historii světových výstav

Touha předvádět (a dobře prodat) plody své šikovnosti a umu je v nás odedávna. Příležitostí se pro ni staly ve středověku trhy. Ty pak přerostly v hanzovních městech ve výroční veletrhy, z nich se zrodily výstavy a v 19. století i první světová přehlídka vývoje lidské společnosti v Londýně. 

Historie světových výstav

Té předcházelo několik národních. Ve Francii (například v roce 1798 na Martově poli), ale i u nás. Jedna byla uspořádána při příležitosti návštěvy Marie Terezie ve Veltrusech (v roce 1754), druhá v pražském Klementinu v roce 1791 v rámci korunovace Leopolda II. na českého krále.

Londýn versus Paříž
Pařížské výstavy (zejména ta z roku 1849) inspirovaly Brity, kteří se jako imperiální mocnost nechtěli nechat zahanbit. A když pak sir Henry Cole něco v tom smyslu špitl manželi královny Viktorie princi Albertovi, nebylo od nápadu k realizaci daleko. V roce 1851 vyrostl v Hyde Parku pro účely expozice Crystal Palace (Křišťálový palác), navržený Josephem Paxtonem. Byl ohromný. Pět set metrů dlouhý a sto metrů široký (uvnitř byly dokonce zachovány vzrostlé stromy). Vystaveno bylo na třináct tisíc exponátů, které pocházely i z Francie, Švýcarska, USA, Austrálie, Indie a dalších zemí. Patřil mezi ně třeba tehdy nejcennější diamant světa Koh-i-Noor, Alfréd Hobs představil svůj vylepšený zámek, americký fotograf Mathew Brady daguerrotypie, Frederick Bakewell předchůdce dnešního faxu. Šest milionů návštěvníků mohlo obdivovat tkalcovský stav i kuchyňské spotřebiče (například jakousi „praledničku“). Zrodila se první světová výstava. Svou účastí ji poctil královský dvůr, členové bývalé francouzské rodiny Bourbonů, Charles Darwin a řada dalších významných osobností. Zisk (186 tisíc liber) byl použit k založení dvou muzeí – královny Viktorie a prince Alberta (Victoria and Albert Museum) a přírodních věd (Natural History Museum) – a k založení stipendia pro průmyslový výzkum, které existuje dodnes.
O čtyři roky později se konala světová výstava v Paříži a její snahou bylo, londýnskou ještě pokud možno přetrumfnout. Francouzi a Angličané prostě musejí mezi sebou pořád v něčem soutěžit. Císař Napoleon III. dokonce přikázal podávat po dobu výstavy nejlepší víno z Bordeaux, ať ostatní vidí, jak dokonale umějí zpracovat plody matky přírody. Výstava uvedla fotografie ze všech koutů světa a také debatu, jestli zařadit fotografii mezi umění. Expozice se zúčastnilo více než pět milionů návštěvníků a výdaje činily pět milionů dolarů. Příjmy však necelou desetinu částky. Z expozice se dochovalo jediné – Divadlo du Rond-Point des Champs-Élysées (dílo architekta Gabriela Daviouda). V letech 1862 a 1867 se Londýn a Paříž jako pořadatelé opět spořádaně vystřídaly.

 

 

Aktuální vydání
XANTYPA 078/2019

XANTYPA XANTYPA 078/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne