XANTYPA - Společnost

Pět odchodů,  které ovlivní dějiny

Pět odchodů, které ovlivní dějiny

Vládu nad Kubou předal Fidel Castro svému mladšímu bratru Raúlovi fakticky už v roce 2006 (oficiálně 2008), přesto se jeho listopadové úmrtí ve věku devadesáti let stalo na krátký čas mezinárodní událostí číslo jedna. V době bipolárního rozdělení světa zavedl Castro v roce 1959 první komunistický režim na americkém kontinentu, takřka na dohled břehům Spojených států.

Česká centra Lukáš Přibyl

Česká centra Lukáš Přibyl

Ani se mi nechce věřit, že je to už osm let, kdy jsem s Lukášem Přibylem dělala do Xantypy rozhovor o jeho dokumentárním projektu ZAPOMENUTÉ TRANSPORTY, který věnoval českým a moravským Židům odvlečeným za druhé světové války do ghett a koncentračních táborů na území dnešního Lotyšska, Běloruska, Estonska a východního Polska. Cyklus dokumentů byl promítán po celém světě, získal řadu cen. Nyní Lukáš Přibyl již třetím rokem řídí České centrum v Tel Avivu. Zní to honosně, ale v praxi to znamená, že má jedinou kolegyni a celé centrum tvoří kancelář o patnácti metrech čtverečních. Přesto dělá svoji práci výborně a se stejnou obětavostí a stejným nasazením, jako když připravoval své výjimečné dokumenty. Vzhledem k omezenému rozpočtu ubytovává české hosty, kteří přijedou na pozvání Českého centra do Tel Avivu, ve svém nevelkém bytě. „Už jich u mě bydlelo více než sto sedmdesát, takže je to občas trochu punk, ale při debatách v kuchyni zase vznikne spousta nápadů, co by se dalo dále dělat,“ usmívá se.

Dáša Zázvůrková

Herečka a zpěvačka Dáša Zázvůrková o sobě s potěšením říká, že je klaunka. Nemohla by být nejen bez divadla, ale taky bez humoru. Na rozhovor přijela na kole a po něm jela na hodinu tance.
 

Herec  MICHAEL DOUGLAS

Herec MICHAEL DOUGLAS

V prologu dramatu WALL STREET 2: PENÍZE NIKDY NESPÍ (2010), které nedávno vstoupilo do našich kin, je finančník Gordon Gekko po osmi letech propuštěn z kriminálu. Dobu, kterou strávil za mřížemi, prozrazuje jeho prastarý mobilní telefon. Uplyne dalších sedm let a někdejší prominentní byznysmen, který zažil pád do pozice outsidera, znovu vstoupí do vysoké hry. Válčí nejen o peníze ulité ve Švýcarsku, ale i o přízeň své dospělé dcery, jež s ním nechce mít nic společného.

Herečka  Jana Stryková

Herečka Jana Stryková

Brněnská rodačka začínala po studiích v libereckém divadle F. X. Šaldy, záhy poté pokračovala na scénách několika pražských divadlech. Její rozlet završily čtyři roky ve Švandově divadle. Jana Stryková (1979), herečka výrazného projevu a pronikavě tmavých očí, teď od nové sezony nastoupila do angažmá v Divadle na Vinohradech. Ať však dělá cokoliv, každý její krok sleduje soustředěným pohledem Jonáš, vznešený a oddaný krasavec, černobílý krátkosrstý koliák.
 

Odraz děvčátka v Ivetě Duškové

Odraz děvčátka v Ivetě Duškové

Když se zeptala maminky, jaká byla, když byla malá, podívala se na ni a řekla: „Krásná. Byla jsi krásná.“ Přitom ona se sobě v dětství nelíbila, protože maminka byla praktická, takže Iveta nesměla mít dlouhé vlasy. Toužila po nich, byla romantička a dlouhé vlasy přece měly princezny i indiánky. Se svými krátkými vlasy si připadala jako kluk, a vůbec ne krásná.
Bydleli v paneláku, ale za ním byl obrovský sad, pak les a hora Doubravka se starým hradem. Ten sad byl jabloňový a ona v něm měla svůj strom. Všechny kolem byly rovné, ale ten její byl šikmý, takže se na něj dalo snadno vylézt. Po kmenu vyběhla do koruny stromu a tam měla sedátko. Připadala si, že pluje na lodi. Nebo v oblacích. A když ji někdo naštval, všechno stromu vypověděla. Měla svá tajemství a tušení, že jejímu snovému světu nikdo moc nerozumí.

Jeřabiny Emmy Černé

Jeřabiny Emmy Černé

Vždycky byla překvapená, že některé stromy mají bodliny. Když se snažila utrhnut kousek tisu, pokaždé se trochu zranila. Má ráda stromy. Před oknem jejího dětství stála obrovská jeřabina. Za ní viděla malou ves s prapodivným kostelem a cestičky vysypané pískem. Byla schovaná v okně mezi sklem a ještě jedním sklem, někdy má pocit, že tam zůstala dosud. Ten veliký strom v ní podněcoval touhu umět létat. Když pochopila, že to nedokáže, objevila snění. A začala navlékat svou šňůru jeřabin plnou nadějí, marností, setkání i loučení.
 

Herečka Dana Medřická

Herečka Dana Medřická

Dne 7. února roku 1974 v 19 hodin došlo v Praze k historické události. V Tylově, nyní znovu Stavovském divadle se konala premiéra inscenace maďarského autora Istvána Örkényho KOČIČÍ HRA. O její fenomenální úspěch se přičinila především Dana Medřická, která hrála hlavní roli – Erži Orbánovou. Během osmi let se uskutečnilo 403 představení, což je historický rekord Národního divadla. A počet repríz mohl být ještě větší, kdyby Dana Medřická tak náhle a neočekávaně nezemřela.
 

Herec JUDE LAW

Herec JUDE LAW

Na letošní karlovarské přehlídce, kterou ozdobí svou návštěvou, převezme od Jiřího Bartošky Cenu prezidenta festivalu. V prosinci mu bude osmatřicet a jeho exteriér a temperament obdivují i ostřílené hollywoodské hvězdy. „Má kouzelnou tvář a je nesmírně sexy,“ prohlásila Gwyneth Paltrow. „Když ho ráno potkáte a vidíte, jak z něj sálá energie, nepotřebujte už ani kafe,“ dodal jeho kolega Matt Damon. S Judem Lawem se sešli na plátně v dobové krimi TALENTOVANÝ PAN RIPLEY, která bude ve Varech prezentována jako jeden z klíčových titulů jeho kariéry.

Herečka Apolena Veldová

Herečka Apolena Veldová

Apolena Veldová působí v pražském Švandově divadle. Poprvé jsem ji zaznamenala, když byla v roce 1995 nominována na Cenu Thálie za roli Emílie Marty v ostravském nastudování Čapkovy VĚCI MAKROPULOS. Po letech jsem ocenila, jakým způsobem četla v rozhlase fejetony Mileny Jesenské. Za svou poněkud nepřístupnou maskou skrývá přemýšlivou a optimisticky naladěnou bytost se smyslem pro humor.
 

Křídlo vlaštovky Marty Kubišové

Křídlo vlaštovky Marty Kubišové

Často při ní stáli všichni svatí. Je kalamitní typ. Asi proto se narodila jako nedělňátko, v předvečer dušiček, kdy za námi všichni svatí přicházejí. Aby nad ní drželi ochrannou ruku.
Byla dítě nespavec, maminka, když už viděla, že se blíží křik, po špičkách se zvedla a sedla si k její postýlce. Marta se na ni koukala a to stačilo. Maminka u postýlky pletla, zašívala a tak spolu trávily noci. Otec pracoval jako lékař v nemocnici, a když se doma nevyspal, zůstával raději tam. Mamince to bylo líto, proto se až do vyčerpání snažila zajistit noční klid.
 

Sandra Bullock

Sandra Bullock

Parťačka pro každé počasí
Letos 6. března si přišla osobně převzít nejznámější hollywoodskou anticenu Zlatá malina. „Chci s vámi projít scénář, abyste mi řekli, co jsem měla udělat líp,“ zavtipkovala při přebírání potupné „trofeje“ za film ALL ABOUT STEVE. Hned následující den však za jiný film získala Oscara. V dramatu THE BLIND SIDE, inspirovaném skutečným osudem, ztvárnila adoptivní matku černého hromotluka, z něhož díky nezištné péči okolí vyroste hvězda amerického fotbalu. Její madam Tuohy umí být vlídná, ale také překvapivě neústupná. Dokáže to v klíčové scéně, kde uzemní gang otrlých výrostků…

Štramák s uhrančivýma očima George Clooney

Štramák s uhrančivýma očima George Clooney

V hořké komedii LÍTÁM V TOM (2009), za kterou byl letos nominován na Oscara, ztvárnil šarmantního cynika s neobvyklou profesí. Jeho Ryan Bingham létá po Spojených státech jako reprezentant firmy, jež v různých podnicích vyhazuje z práce přebytečné zaměstnance. Navenek sympatický elegán žije pouze v letadlech a hotelech a má dokonalé informace o požitcích, jež plynou z častého cestování. Umí jich perfektně využívat, za pofidérní luxus však platí beznadějnou samotou…

Znamení andělů Terezy Pokorné

Než poznala režiséra Juraje Herze, slyšela o něm mnohé. Říkalo se, že kdyby Herz a Hapka pozvali své přítelkyně na Václavák, bude plný. Ta pověst byla pravdivá a on se k ní okamžitě přiznal, aby se to nedozvěděla od nikoho jiného. Když ji poprvé obsadil do hlavní role svého filmu, řekl jí známý: jen nechoď do toho jeho ateliéru. A Herz ji tam ještě před natáčením pozval.

Sophia Loren

„Hrála s vámi chvíli tu hru na pitomou krasavici, aby vás pak najednou utřela. Byla to totiž vtipná, chytrá, vynikající herečka,“ prohlásil o své nejslavnější a jistě i nejmilejší filmové partnerce Marcello Mastroianni.Dalo by se říci, že italská hvězda hvězd „má již vystaráno“. Vždyť natočila téměř devadesát vynikajících filmů, vedle Meryl Streep získala nejvíce prestižních ocenění, François Mitterand ji, jako naturalizovanou Francouzku, jmenoval Rytířem čestné legie. Přesto se občas na stříbrné plátno vrací. A tak 4. března 2010 bude mít i u nás premiéru příběh o tom, jaké trable nám, chlapcům, způsobují ženy. Půjde nepochybně o mimořádnou událost, režie slavného broadwayského muzikálu NINE se totiž ujal tvůrce CHICAGA, Rob Marshall. „Bude to velmi vzrušující zkušenost, protože v muzikálu jsem si nezahrála od NEAPOLSKÉHO KOLOTOČE,“ prohlásila Sophia Loren, která už dokonce točí další snímek. Než usedneme do hlediště kin, pojďme se na chvilku vrátit zpátky…

LUCIA ŠORALOVÁ

Původem slovenská, působištěm však česká zpěvačka Lucia Šoralová se zcela zabydlela na naší muzikálové scéně. Opravdové začátky si ale odbyla doma v Bratislavě. Objevila se ve slovenské verzi muzikálu DRACULA, kde si zahrála jednu ze dvou hlavních ženských rolí – Lorraine; poté následovaly další hlavní role, opět ve sloveských verzích původních českých muzikálů – Agnes v KRYSAŘOVI a Ofélie v HAMLETOVI. Zpívala odmalinka, působila i ve slavném souboru Lúčnica.

Divokej Bil

Kapela Divokej Bill vznikla v roce 1998, od té doby natočila pět studiových a dvě živá alba. Během své kariéry odehrála téměř devět set koncertů, včetně dvou krátkých evropských turné, jako předkapela žánrově i lidsky spřízněných britských Levellers. Sestavu Divokýho Billa tvoří: Václav Bláha (kytara, zpěv), Miloš Jurač (baskytara, zpěv), Štěpán Karbulka (zpěv, tamburína, megafon), Adam Karlík (housle), Roman Procházka (akustická kytara, zpěv), Jan Bártl (banjo), Martin Pecka (akordeon) a Marek Žežulka (bicí). Fúzí folku, rocku a keltské hudby patří mezi nejpopulárnější kapely u nás. Pro Xantypu jsme vyzpovídali Václava Bláhu a Romana Procházku.

DAVID MATÁSEK: BUDU NESNESITELNÝ STAŘÍK

David Matásek hraje v Národním divadle, v Kladně exceluje ve hře JAROMÍR JÁGR, KLADEŇÁK, do toho ještě stíhá točit a těšit se ze svých dvou dcer.Jaké je hrát na jedné straně klasický repertoár a pak Jaromíra Jágra?
Hrát žijící postavu je možná těžší, ale my k tomu tématu nepřistupujeme pietně. Není to životopisná dokumentární studie, ale hrdinský epos o fenoménu, který se jmenuje Jaromír Jágr. Je o tom, jak ho vidíme a co v nás jeho výkony zanechávají. Jsme jako malí kluci, kteří si hrají na Jiřího Drakobijce a zabíjejí draka. Tím nechci říct, že na tom děláme s menší vážností. Nevidím rozdíl v tom, jestli je na programu Molière, Shakespeare nebo Petr Kolečko (autor hry o Jágrovi). Před každým představením se snažím soustředit, abych něco nezvoral. Jsem totiž „zbabělý“ typ herce. Mám v sobě nastavenou zodpovědnost.
 

Luis Buñuel

Také Luis Buñuel (1900 – 1983) nedokončil jeden ze svých filmů – ŠIMONA NA POUŠTI (1965). Ale ač mu do obvyklé metráže chybí více než polovina, je chápán jako celovečerní film a byl uveden na festivalu v Benátkách, kde byl oceněn.
„V mé vesnici, kde jsem se narodil, protáhl se středověk až do první světové války… V Alcanizu končil vlak. Na nádraží nás čekaly tři vozy, tažené koňmi. Byli jsme početná rodina se služebnictvem a sotva jsme se do tří vozů natlačili. Potřebovali jsme téměř tři hodiny cesty za prudkého slunce na těch osmnáct kilometrů… Byli jsme hluboce zakořeněni do římského katolicismu a tuto univerzální pravdu jsme nesměli uvést v pochybnost ani na okamžik. Strýček byl knězem, v kostele jsem mu ministroval. Bavil jsem se tím, že jsem vlastním sestrám sloužil mši na půdě… Film jsem objevil v roce 1908, ještě jako dítě,“ vzpomínal na své dětství prožité ve Španělsku Luis Buñuel.

TAŤJANA MEDVECKÁ

Taťjana Medvecká netrpí přehnaným sebevědomím, ač by mohla. Držitelka dvou Cen Thálie za Alžbětu v Schillerově MARII STUARTOVNĚ (2000) a Antonii Nikolajevnu v Nilinově hře POPRVÉ VDANÁ (2002) je jako sopka, která se právě chystá vybuchnout. Přesto miluje slova oblá jako oblázky a barevná jako sojčí pírka. Snad právě proto tak dobře porozuměla Virginii Woolfové, která pro ni zůstává i nadále neprobádanou končinou, nebo stárnoucí Hindi v současné izraelské hře Hadar Galronové MIKVE. Taťjana Medvecká je vzdělaná, emancipovaná žena dnešních dnů.

 

Aktuální vydání
XANTYPA 02/17

XANTYPA XANTYPA 02/17

Obsah vydání

Inzerce
predplatne2
Inzerce
PROSTOR
Inzerce
charming4ever.com
Inzerce
radynacestu.cz