Na filmový festival do Karlových Varů jste přijela převzít cenu Křišťálový glóbus za mimořádný přínos světové kinematografii. Co pro vás ceny znamenají?
Sir John Gielgud mi jednou řekl: „Když dostaneš cenu, tak se z ní ten den raduj, pořádně to oslav. Ale druhý den už na ni zapomeň a pokračuj v práci a zdokonaluj se.“ Mám jeho slova na paměti. Člověk nesmí dopustit, aby mu sláva vlezla do hlavy, a já doufám, že se mi to daří. Přesto mohu říct, že mě tahle cena velmi potěšila.

Vaším posledním snímkem je JANA EYROVÁ. Patří ten slavný román mezi vaše oblíbené? Může ještě oslovit dnešní mladou generaci?
JANU EYROVOU jsem poprvé četla asi v devíti letech jako povinnou školní četbu. Tehdy jsem jí moc nerozuměla, ale po dvacítce jsem se k ní vrátila a tehdy mě dostala. Je to kniha, která přežívá století a pro svůj silný, a přitom intimní pohled na lásku bude ještě řadu století žít. Temně melancholická báseň o lásce, která svého naplnění dojde ve chvíli, kdy by to jiná láska dávno vzdala. A myslím, že ze všech filmových a televizních adaptací je naše verze předloze nejblíže.

Celý rozhovor si přečtete v tištěné Xantypě.....