Dokonce by snad zmíněný potomek českého protektora byl i nápomocný při vybudování Muzea českého odboje. Někteří ten nápad vítají, jiní zase by zámek radši zbourali, než aby připustili syna zločinného protektora jako obnovitele české památky.
Jenže kdo může za svého otce? Nedávno jsem četl knihu Niklase Franka, kde se vyrovnává se svým otcem Hansem, odsouzeným v norimberském procesu k trestu smrti. Myslím, že bylo napsáno málo tak nelítostných, krutě účtujících biografií, jako je právě tato. Není snadné být synem válečného zločince anebo jednoho z předních tvůrců nacistického Německa a je pochopitelné, že právě takoví lidé mohou mít k činnosti rodičů až nenávistný vztah. Frankův postoj je ovšem mezní případ, zda se v případě Heydrichova syna jedná o obdobnou potřebu zúčtovat s otcovým dědictvím, není tak zřejmé.

Celý sloupek si přečtete v tištěné Xantypě......