Protože vše v současném světě poutá zájem jen v okamžiku svého trvání – je jedno, zda se jedná o povodeň, zemětřesení anebo sportovní událost, pravděpodobně ve chvíli, kdy tento sloupek vyjde, bude olympiáda a její hrdinové včetně těch, kteří vešli do historie, vytlačeni do pozadí novými událostmi, novými závody, novými rekordy. Snad se tedy hodí o olympiádě uvažovat trochu obecněji.
Olympiáda je vrcholnou přehlídkou profesionálního sportu. Vidíme během ní sportovní výkony, které jsou na hranicích dovedností a fyzických možností člověka. Každý mezní výkon bývá součtem nadání a velkého úsilí vynaloženého k dosažení stanoveného cíle. Jako za každým mezním výkonem dnes stojí celé týmy těch, kdo se na něm podílejí. Ve sportu to bývají trenéři, lékaři, maséři, u lyžařů ještě odborníci na lyže, vosky a tak podobně.
Konečný výkon můžeme obdivovat, může nás inspirovat, zároveň se můžeme ptát, jaký má právě tento výkon smysl a význam pro naše životy. Je srovnatelný třeba s výkonem týmu, který vynalezne nějaký nový lék, novou metodu výuky nebo nový typ úspornějšího spalovacího motoru? Sportovní výkon je možná společensky nejméně významný, má však jednu velkou přednost, je měřitelný a probíhá v přímé soutěži. Sportovní výkon je tedy (anebo se tak zdá) každému srozumitelný a úspěch v něm prokazatelný. Zásluhou několika setin vteřiny, či jediné vstřelené branky, jeden je vyzdvižen na stupeň, zatímco druhý okamžitě zapomenut.
Vrcholové sportovní zápolení spadá nejspíše do oblasti průmyslu zábavy. Vynikající sportovec dnes baví obecenstvo stejně jako vynikající zpěvák nebo jako televizní moderátor. (Na ty nejúspěšnější se pak vrhnou reklamní agentury, aby se co nejrychleji pokusily spojit jejich jméno se značkou sportovní obuvi, voňavky anebo třeba limonády, a tak zbanalizovat jejich tvář i osobnost.)
Sportovní výkon má ještě jeden specifický rys, je vnímán nebo dokonce heroizován jako důvod k národní hrdosti. Martina Sáblíková, Lukáš Bauer nebo Jaromír Jágr jsou nejen vynikající sportovci, oni reprezentují nás všechny, kdo jsme Češi. To oni, ač příslušníci malého národa, dokázali v zápase s příslušníky daleko početnějších národů zvítězit a sláva tohoto vítězství padá i na každého z nás, tedy i na toho, kdo v životě neudělal ani jediný dřep. Mohli jsme pak vidět třeba šot, v němž útlou a obdivuhodnou Martinu Sáblíkovou s řevem oslavovali chlapíci s pivními břichy, neboť se cítili povzneseni jejím výkonem.
Nepochybuji o tom, že právě naši „zlatí“ chlapci či „zlatá“ děvčata se opravdu ve světě stali na čas našimi nejznámějšími krajany. Je příznačné pro naši dobu, že se tak stává právě díky sportovnímu výkonu. Doba, kdy se tak přiházelo díky nějakému výkonu v oblasti ducha, dávno minula, žijeme v epoše, kdy na opravdu zlatém stupni stojí masová zábava.