Nádherná hříčka o zabijačce v českých luzích a hájích. Lokalizovat můžeme i přesněji: na Hrádečku. Hlídaném kvůli „chrámu a tvrzi“ nepřítele režimu kohortou estébáků, s lidem vůkol dílem moudrým, dílem bojácným. Když si ale ten Havel usmyslí udělat pro podobně pochybné kamarády zabijačku, dá se obejít kordon i zákon.
Návštěva předsedy vlády Jana Fischera na premiéře MUSÍME SI POMÁHAT v jednom z nejlepších soukromých divadel v Česku nebyla okázalá ani průhledně předvolební. Předseda české vlády si jenom dobře vybral kousek, který i jemu musel pohladit duši. Autoři filmu, který v zahraničí nesklidil pronikavější úspěchy hlavně proto, že svět českou povahu chápe jen s obtížemi, a hlavu si při tom může ukroutit, našli odvahu k divadelní adaptaci. Ohlas premiéry nabité celebritami naznačil, že vypravili na cestu dílko překvapivě dobré.
DEJVICKÉ DIVADLO PRAHA
Ještě nebyly rozdány Ceny Alfréda Radoka za rok 2009 a už si pilnější divadelní kritici dělají na pažbě první zářez na inscenaci roku 2010. Tak trochu symbolicky patří jedné ze tří nejlepších pražských scén (Dejvické divadlo, Divadlo v Dlouhé, Pražské komorní divadlo v Divadle Komedie). V tom prvním pozdviženém měl koncem ledna premiéru MUŽ BEZ MINULOSTI Akiho Kaurismäkiho.
Mladá dívka je popálená na třiačtyřiceti procentech těla. Jmenuje se Simona. Už dva roky se léčí a ještě ji řada operací čeká. Je trpělivá. Sice je už téměř v pořádku, ale jejím největším přáním je mít svoje ucho, svoje vlasy. Tyto operace jsou však považovány za estetické a žádná zdravotní pojišťovna je nehradí. A tady nastává prostor pro Nadační fond Fénix, který vznikl na pomoc popáleným lidem a jejich rodinám. V Simonině případě vymýšlí různé akce, aby z výnosu mohl financovat její vytoužené operace.
A na scénu vstupuje VARHAN ORCHESTROVIČ BAUER.
Kousek v Mahenově divadle dlouho nevídaný, čistý a ryzí. Býval to kdysi realistický příběh ze Slovácka. Spolu s MARYŠOU Mrštíků mívá ale v rukou třeba Pitínského ve Slováckém divadle nebo Pokorného Na zábradlí nakročeno k tragédii antického rozměru. S výtvarnými impresemi scénografů čerpajících z lidového odkazu Podluží, Dolňácka, Horňácka či Kopanic – to podle gusta.
LIDSKÝ HLAS, jedno z neslavnějších děl světového divadla z pera francouzského velikána, básníka, malíře, filmaře a vizionáře Jeana Cocteaua, odehrálo již mnoho velkých hereček na celém světě. U nás – po Jaroslavě Adamové – Zuzana Bydžovská, dvojnásobná držitelka Českého lva. V pražské Černé labuti vstoupíte do pokoje, kde dychtivá žena čeká, až zazvoní telefon a vede rozhovor s milovanou bytostí… Zuzana Bydžovská se sluchátkem na uchu vytváří sólo herecký koncert už sedm let a Černá labuť je stále nabitá…
Pro svoji úplně první spolupráci s herečkou Zuzanou Bydžovskou sáhla režisérka Alice Nellis po Cocteauově Lidském hlasu. Dále ji obsadila do svých dalších inscenací PERFEKT DAY (Divadlo Na zábradlí), KDYŽ TANČILA a CESTA DLOUHÝM DNEM DO NOCI (Divadlo bez zábradlí), a také do filmů MAMAS AND PAPAS a LIDICE.
připravila Michaela Gübelová, foto Martin Poš
