XANTYPA - Lidé

JOSEF ŠKVORECKÝ PĚTAOSMDESÁTILETÝ

Dne 27. září oslavil své pětaosmdesáté narozeniny spisovatel Josef Škvorecký. Muž, který vydáním své prvotiny ZBABĚLCI v roce 1958 změnil dějiny české literatury. Škvoreckého život je natolik bohatý, že by vydal na rozsáhlé literární dílo – spisovatel ostatně „román svého života“ psal po dlouhá léta formou autobiografických próz vyprávěných jeho literárním alter egem – náchodským „páskem“ jménem Danny Smiřický. Čtenář s ním může prožívat nejen období jeho dospívání v době nacistické okupace (PRIMA SEZÓNA), květnovou revoluci (ZBABĚLCI), atmosféru po „vítězném únoru“ (KONEC NYLONOVÉHO VĚKU), vojenskou službu v komunistické armádě (TANKOVÝ PRAPOR) či nepodařený pokus o „socialismus s lidskou tváří“ v roce 1968 (MIRÁKL), ale i nelehký život exulanta (PŘÍBĚH INŽENÝRA LIDSKÝCH DUŠÍ) či dokonce zklamání z polistopadového vývoje (DVĚ VRAŽDY V MÉM DVOJÍM ŽIVOTĚ). Co však z takto rozmanitého života a rozsáhlého díla připomenout k úctyhodnému jubileu? Vždyť o Josefu Škvoreckém byly již popsány stohy papíru a jeho jméno již dávno vstoupilo do učebnic…

HANA PREINHAELTEROVÁ

MÝCH SEDM PEREL

Když před více než třiceti lety vyšla její knížka MOJE BENGÁLSKÉ PŘÍTELKYNĚ, vyvolala obrovský ohlas. Byla šedivá „normalizace“ a ona psala neodolatelným způsobem o barevné Indii, kterou měla na konci šedesátých let možnost poznat. Knih pak vydala ještě několik a z bengálštiny přeložila řadu povídek. Hana Preinhaelterová má neobyčejný dar popularizovat svůj obor a nadchnout pro něj ostatní. Vychovala řadu studentů, kterým můžeme jen závidět, že měli takovou učitelku.

Pavla Frýdlová

Sběratelka lidských příběhů

Na pultech knihkupectví se nedávno objevila kniha ŽENY ODJINUD. Je to čtvrtý svazek knižní řady, která se věnuje životním osudům žen různých generací s různými zkušenostmi. Autorkou těchto zpovědí je dramaturgyně, publicistka, filmařka, překladatelka a především žena, která umí naslouchat – Pavla Frýdlová.
Co vás motivuje ke sběru vzpomínek? Chcete uchovat příběhy pro historii, nebo jde o respekt k jednotlivým lidem?

PATRIK ELIÁŠ

HOKEJ HRAJI SRDCEM

Má za sebou parádní sezonu plnou rekordů v nejslavnější hokejové lize světa, v NHL. A před sebou sezonu, v níž má všechny předpoklady překonat i další rekordní mety.Patrik Eliáš, vynikající útočník New Jersey Devils, dvojnásobný vítěz Stanley Cupu z let 2000 a 2003. Nejproduktivnější český hráč v NHL v sezoně 2008/2009 a zároveň i nejlepší střelec mezi svými krajany. Vítěz letošní ankety o nejlepšího českého hokejistu Zlatá hokejka. A také výjimečný člověk s hlubokým sociálním cítěním, který je již čtvrtým rokem velvyslancem dobré vůle Českého výboru pro UNICEF.

Daniel Dvořák

Scénograf

Daniel Dvořák je akademický architekt, scénograf a ředitel Národního divadla v Brně. Sešli jsme se ve Slavii, pan ředitel přijel z Brna a postupně přesedal od stolku ke stolku; na celé odpoledne měl rozfázovaná pracovní setkání. Usměvavý workoholik, formuluje přesně, vzdělanecky, nádherně spisovnou češtinou.

Výtvarníci Kavanovi a jejich dům v Troji

Dům, který kolemjdoucí upoutá, přitahuje jejich pohledy. Je evidentní, že už hodně pamatuje. A také je hned jasné, že je to dům, který má tak zvaný genius loci… Přeloženo doslova – duch místa. V římské mytologii to byl duch či bůžek v podobě hada ochraňujícího konkrétní místo. Dnes to slovní spojení vyjadřuje spíš zvláštní a specifickou atmosféru, originální a těžko vysvětlitelný pocit, který člověk má, když na takové místo přijde.

Hrdina je když…

HELENA ČAPKOVÁ SESTRA SLAVNÝCH BRATŘÍ

Známe ji jako autorku vzpomínkové knihy MOJI MILÍ BRATŘI, díky níž jsme důvěrně nahlédli do rodiny lékaře Antonína Čapka. Netušíme, že dosud jsme se nedočkali vydání úplného a necenzurovaného rukopisu. A jen někteří vědí, jak krutě se choval komunistický režim k této ženě, bojující už proti předchozí totalitě – nacistické.

Jiří Mádl - herec

ABECEDA

Třicet písmen, třicet slov a přibližně stejný počet vět. Dost na to, aby na sebe člověk prozradil, co chce. Mnohdy i to, co nechce. Okamžité stručné slovní asociace jsou často upřímnější než dlouho cizelované obsáhlé odpovědi. Abecedu Xantypy můžete brát jako „psychohrátku“ i jako výpověď. Je to pouze na vás, protože počítá s vaší účastí. Závěry – jaká je vlastně abeceda života zpovídaných osobností – si totiž děláte sami.

Politika mě nikdy nepřestala zajímat

IVAN MEDEK

V Praze 6. LEDNA 2010 zemřel někdejší kancléř prezidenta Havla, novinář a muzikolog Ivan Medek. Bylo mu 84 let.V roce 1977 podepsal Chartu 77 a po útoku StB na svou osobu emigroval v roce 1978 do Rakouska.Tam působil jako jeden z komentátorů Hlasu Ameriky a svými relacemi přispěl k tomu, že činnost Charty 77 i dalších opozičních skupin vešla do širšího povědomí.Do Československa se Medek vrátil v roce 1990 a o tři roky později přijal Havlovu nabídku, aby řídil odbor vnitřní politiky prezidentské kanceláře.Medek byl nositelem řádu T. G. Masaryka z roku 1991, v roce 1999 dostal medaili Za zásluhy.
  V říjnu minulého roku jsme v Xantypě uveřejnili rozhovor Renaty Elhenické, který teď znovu připomínáme.

Petra Soukupová

ZMIZET (TŘEBA) K MOŘI?

Petra Soukupová mluví tak, jak píše. Krátkými, ale podstatnými větami. Těmi se dá popsat i její „klíčový rok“ 2008. Po několika semestrech bohemistiky na Masarykově a Karlově univerzitě dokončila studium na FAMU. V šestadvaceti letech se stala profesionální scenáristkou. Ve stejném roce vyšla i její první knížka K MOŘI. Té na svět pomohl Pavel Janoušek, Petřin vyučující české literatury na pražské filosofické fakultě. Doporučil ji nakladatelství Host. A nemýlil se. Petřin debut získal Cenu Jiřího Ortena pro mladé autory, nominaci na Magnesii Literu a Cenu Josefa Škvoreckého. S katedrou scenáristiky se Petra rozloučila scénářem NA KRÁTKO. Získal 3. místo v soutěži ceny Sazky za nerealizovaný scénář a čtenáři, kteří si záhy nato koupili její novou knihu ZMIZET, v ní našli stejnojmennou povídku, podle níž vznikl.

Paměť fotografií Evy Fukové

Rod jejího otce, malíře Františka Podešvy, pocházel z Beskyd. Žil tam jeho staříček a pradědeček a dodnes je v každé druhé chalupě nějaký Podešva. Rozhodl se, že na hoře Soláň postaví chalupu. Nakonec vybudoval velký, majestátný, v lesích ukrytý srub. A když Hitler zavřel pražský Salon, umělecký časopis, jehož byl šéfredaktorem, přestěhoval rodinu nadobro do hor.

Václav Marhoul

KOMUNISTI SI MĚ VYSTAVÍ MRTVÉHO DO VITRÍNY

Václav Marhoul by měl víc točit filmy. Jeho TOBRUK byl skvělý. Taky by měl vstoupit do politiky. Mám z něj pocit, že jeho by politická mašinérie nesemlela. Na druhou stranu člověk nikdy neví, nakolik je ten druhý rezistentní. A to by byla velká škoda, kdyby zmizela jedna z mála posledních výrazných osobností, která nemá problém pojmenovat věci čitelně a rázně. Václava Marhoula asi nemá moc lidí rádo. Každopádně já jsem v té menšině. Opět mi potvrdil, že mu na téhle zemi záleží. (Proto by ho taky možná nikdo nevolil.) 

Šustovi

Když je design uměním

Společně se veřejnosti představili na jedné z prvních, ještě předrevolučních výstav dnes už legendární skupiny Atika. Otce a syna stejného jména Jaroslav Šusta totiž vždy spojoval i zájem o stejné výtvarné obory, mezi které vedle architektury a interiéru patří především design nábytku. Tím, co oba rozděluje, je vlastně jen jiný charakter doby jejich profesionální kariéry.

Tajemné pouto Táňi Fischerové

„Když naše slova naleznou domov, zažíváme šťastnou hodinu,“ říkala svým hostům v Českém rozhlase neděli co neděli Zuzana Maléřová. Nyní se na stránkách Xantypy k těmto ztišeným setkáním vrací. Aby zachytila, co mizí a co zůstává.

Dobrý člověk ještě žije – Duše spřízněná

Představuji si, že jsme na tom po ránu skoro všichni stejně. Po probuzení si rovnáme mysl do pozitivna – dnes budeme hodní, laskaví, usměvaví, nápomocní. Z českých sprch se line zpěv, u snídaně se konverzuje, plánuje společný večer.

MARJANE SATRAPI

PERSEPOLIS JE MOJE ODPOVĚĎ

Děj odehrávající se v exotické zemi je v literatuře sázka na jistotu. Marjane Satrapi však vypráví svůj vlastní příběh, slovem i obrazem a navíc se nebojí použít perspektivy dětského vypravěče. Nejen že popisuje události islámské revoluce a války Íránu s Irákem, ale nechává nás nahlédnout do intimního prostředí rodiny v zemi, která je pro velkou část světa uzavřená. A kdo by odolal nakouknout klíčovou dírkou…

Mozek s duší Cyrila Höschla

„Když naše slova naleznou domov, zažíváme šťastnou hodinu,“ říkala svým hostům v Českém rozhlase neděli co neděli Zuzana Maléřová. Nyní se na stránkách Xantypy k těmto ztišeným setkáním vrací. Aby zachytila, co mizí a co zůstává.

Petra Němcová trenérka katarských princezen

Drobná tmavovláska vypadá jako docela obyčejná třicátnice. Snad jen podle kalhotového kostýmu byste ji zařadili „někam“ mezi manažery. Na to, že řídí čtyřhvězdičkový hotel a že učila tenis členky katarské královské rodiny, Petra Němcová rozhodně nevypadá. Když s ní cloumala puberta, určitě v takovou budoucnost nevěřili ani její rodiče.

 

Aktuální vydání
XANTYPA 11/2018

XANTYPA XANTYPA 11/2018

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne
Inzerce
schieleartcentrum