Neužiteční idioti
Nejdřív jedno retro, jež se nás drží jak lejno polobotky: v Hradci Králové v polovině května sjezdovali soudruzi a soudružky, KSČM. Srocení to bylo výživné. Nešlo o nic menšího než o volbu náčelníka rudochů.
Podle očekávání a v duchu nejlepších bolševických tradic se lídrem retroparty stal opět Vojtěch Falmer Filip, bývalý agent StB, který podle soudu sice bral za konfidenci peníze, jsou na to doklady i s podpisem, leč nevěděl prý, o jakou součást státní moci se vlastně jedná. Práskal a nevěděl komu? – Falmer porazil soudruhy blízké Miroslavu Grebeníčkovi. Stalinisté tedy prohráli a vyhrál estébák. Jaká perestrojka!
Proti Falmerovi kandidoval především Stanislav Grospič (stalinista jak vyšitý) a Miroslav Ransdorf, komunistický modernista načichlý europarlamentem. Oba byli biti, Ransdorf však mnohem víc. Stávající vedení KSČM v Hradci přirovnal k trabantu – „poslouží, ale nenadchne“. – Předseda Falmer se raději navezl do ostatních stran. Zelené označil za „užitečné idioty pravice“. Pokud bychom hledali přirovnání k rudým ve stejném duchu, mohli bychom je směle nazvat neužitečnými idioty levice.
J&T and T&Ř
Živo – divo je v ODS. Mirek Topolánek není Václav Klaus, není politický robot, ale chybující, nervózní, někdy vzteklý chlap. Což je k dobrému i ke zlému. K dobrému v tom, že je ODS svobodnější. Ke zlému v tom, že její jednota odletěla bůhví kam. Tři poslanci v čele s Vlastimilem Tlustým se postavili proti církevním restitucím. Návrat majetku a peněz církvím se pořád odkládá, naposledy do podzimu, a konflikt mezi Tlustým a Topolánkem bytní jak otok zlomeného bérce.
Střet vyvrcholil na přelomu května a června. Premiér odletěl s Lucií Talmanovou a synem Nicolasem na dovolenou na Sardinii. Pobyt jim tam hradil italský premiér Silvio Berlusconi, kterého zřejmě Topolánek velmi obdivuje… Předsedovi vlády tedy zbývalo vyřešit, jak se na Sardinii dopraví. Letěl soukromým letadlem, které patří společnosti ABS Jets, spojené s finanční skupinou J&T. Ta se zajímá o privatizaci Letiště Praha, o které rozhodne vláda… Cena letiště se pohybuje okolo sta miliard korun. Síla, že? – Pokud tedy Topolánek využil letadla této společnosti, mohlo by se jednat o střet zájmů nebo o korupci. On nejdřív mlčel, pak však prohlásil, že let uhradí jeho přítel, ministr dopravy (šlo přece o dopravu, taky letiště je věc ryze dopravní) Aleš Řebíček, a že se s ním o platbu podělí… Stála přes milion. Jde tedy o akci J&T and T&Ř (Topolánek a Řebíček).
Na ostrově se premiér nejen koupal, ale taky setkal s jedním z klíčových manažerů J&T Dušanem Palcrem. (Náhoda?) Den po návratu vláda rozhodla, že prodá pražské letiště strategickému partnerovi. Jedním ze zájemců je slovenská finanční skupina J&T… (Náhoda?)
Na Sardinii se Topolánek potkal i s Martinem Romanem, šéfem ČEZu. Přitom s Berlusconim prý mluvil i „o energetice a společných zájmech v Rusku“. – Podivná dovolená. Nejlépe by seděl název „lobbodovolenka“.
Souboj vztyčených ukazováků
Letu na Sardinii využil Vlastimil Tlustý. Sám je Topolánkem coby „rebel“ hojně napadán. Prvního června mu to vrátil i s úroky v ČT. Prohlásil, že by takhle trávit dovolenou neměl: „To není hodno premiéra. Říkám, že to není hodno předsedy ODS, říkám, že ODS je dnes takovými kroky tažena ke dnu.“ Tvrdil, že premiér těžko může jet na cestu, v níž se snoubí „trochu dovolená, trochu výlet s kamarády a trochu jednání s ministry“. (Topolánek totiž řekl, že s Řebíčkem, který letěl s ním, v Římě navštívili taky komisaře EU pro dopravu…) Tlustý televizní obžalobu ukončil drsně: „Není možné – tak jako se to děje – , aby byl celé společnosti ukázán vztyčený prostředník.“ – Boj na život a na smrt.
Topolánek na to sdělil: „Jako odpovědný předseda ODS musím poměrně s lítostí konstatovat, že nepokládám Vlastimila Tlustého za člověka, který hovoří za ODS. To, že byl zvolen na kandidátce ODS, neznamená, že jej pokládám v tuto chvíli za svého poslance. – Říkám zcela veřejně a otevřeně, že on už dnes nereprezentuje ODS a nehovoří za ODS.“
Tvrdý rozkol modrých může povalit kabinet. Sám premiér se nechal slyšet: „Pokud v létě nedojde ke katarzi, která by znamenala potvrzení většiny, tak podzim může znamenat konec vlády. Nepřeji si to, nejsem defétista, ale racionálně hodnotím situaci ve sněmovně.“
Jan Kaplický vystřídal Tomáše Rosického
Hádka Topolánka s Tlustým a jeho sympatizanty dělá radost Jiřímu Paroubkovi. Jeho strana si ve dnech 31. května a 1. června uspořádala v Pardubicích programovou konferenci. Schválila Program naděje. Zuřivě se útočilo na ODS. Stejně vášnivě „odeesáci“ ještě v opozici na sjezdech sočili proti ČSSD. „Naděje“ tkví zřejmě jen a jen v tom, že se ČSSD ujme vlády. Paroubek slibuje jak zběsilý, co všecko zruší (třeba poplatky ve zdravotnictví) či zase opráší (třeba společné zdanění manželů a progresivní daň). Taky si vzal architekta Jana Kaplického za poradce a – až bude vládnout – postaví mu blob v Praze na Letné. Naposledy takhle sliboval, že na stejném místě vystaví Národní fotbalový stadion a vrazí do něj miliardu. Jen místo Jana Kaplického tehdy měl Tomáše Rosického…
Socialisté v průzkumech vedou zhruba o deset procentních bodů před ODS. Cítí se silní v kramflecích, tvrdí, že se dnes ve zdrcující většině otázek shodují s veřejností proti vládě. – Zkrátka to jde ČSSD lépe v opozici; tak tomu bylo už za exsocialisty z Vysočiny, důchodce Miloše Zemana.
Právě on Paroubkovi kazí radost. Těsně před programovou konferencí ČSSD bylo založeno sdružení Přátelé Miloše Zemana, jež láká tohoto muže, od volby prezidenta před pěti lety Paroubkova zavilého nepřítele, zpět do politiky. Zeman nevyloučil, že by za dalších pět let mohl kandidovat na prezidenta země v přímé volbě. Pilně hledá, jak současného lídra ČSSD co nejšikovněji kopnout pod kotník.
„Ústavníci“ reformu nezardousili
Zklamáním pro ČSSD není jen mstivý Zeman, ale i rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) o poplatcích ve zdravotnictví. V půlce dubna to vypadalo nadějně – „ústavníci“ škvařili především „ministra zdraví“ Tomáše Julínka ve vlastní šťávě. Jenže ve středu 28. května nakonec rozhodli, že se u lékaře bude dál platit „vstupné“ a v nemocnicích „ležné“.
Ústavní soud se nakonec nestal „socialistou“. Soudce zpravodaj Stanislav Balík vysvětlil, že ÚS nemůže a nesmí nahradit politickou soutěž. Pokud se ČSSD nelíbí poplatky a zdravotní reforma, ať zkusí vyhrát volby. S parlamentní většinou reformu předělají.
Soudci ovšem hlasovali v poměru 8:7. Za jasné rozhodnutí se považuje výhra o dva hlasy, tehdy se musí změnit judikatura. Spor z pohledu ústavních soudců zůstal otevřený; je možné se k němu vrátit, bude-li ÚS požádán.
Místopředsedkyně ÚS Eliška Wagnerová, jež jako jedna ze sedmi hlasovala proti poplatkům, myslela především na nejchudší a nejslabší občany. „Došlo k tomu, že přichází rdousící efekt na určité skupiny obyvatelstva, nejvíce na skupinu sociálně slabých seniorů,“ řekla. To je vážné varování, které však vládu orientovanou doprava vůbec nezajímá. Ve vztahu k lidem slabým a postiženým to dává často najevo.
Hladovějící občané nebo cvoci
Co se děje ještě? Bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová se nemusí omluvit současné paní nejvyšší Renatě Vesecké a pěti dalším lidem z justice za to, že je loni označila za „justiční mafii“. Rozhodl tak soudce Vojtěch Cepl junior. Drsný, dobrý rozsudek. Vesecká by si měla urychleně sbalit kufry. Což odmítá.
Dva členové Humanistické strany, Jan Tamáš (31) a Jan Bednář (29), drželi tři týdny hladovku proti americkému radaru. Skončili ji o půlnoci 3. června. V nejedení je vystřídaly „osobnosti“, tedy politici (ČSSD), herci, a novinář Petr Uhl z Práva, bývalý disident. – Pro pravicově a radarově laděné občany jsou hladovkáři cvoci. Bojují ve svobodné společnosti proti něčemu, co za to nestojí, způsobem, který hraničí s vydíráním. Jenže protest má i hlubší rovinu. Tamáš s Bednářem mimo jiné chtějí, aby se vláda o radaru bavila s veřejností, aby na veřejné mínění, které je podle průzkumů většinově protiradarové, nekašlala.
I člověk, který proti radaru vůbec nic nemá (jako já), si uvědomuje, že slovo občana v téhle zemi znamená velmi málo. To by se mělo změnit. Občan, který chce být slyšen a brán vážně, by neměl být mocnými považován za cvoka.
Autor fotografie: Nešo Matič
