Vizionář Karel Janeček

Chce lidem zvednout sebevědomí

Karel Janeček je matematik s racionálním myšlením a je přesvědčen, že lidé jsou ve své podstatě dobří. Je přesvědčen, že apatii, která panuje ve společnosti, se dá zabránit jen tím, že se otevřeně bude mluvit o skutečné hrozbě – pokud totiž ke změně nedojde, dopadne to špatně. Ty, kteří ze společnosti na její úkor tyjí, jasně nazývá zlojedy a zjedy.

Janeček

Sešli jsme se v době, kdy byl Karel Janeček plně zaujat svou novou iniciativou zaměřenou na změnu myšlení v naší společnosti. Nazývá ji Pozitivní evoluce. Částí toho plánu je zásadní změna volebního systému u nás, ale to již v médiích vysvětloval. Povídali jsme si tedy o této jeho vizi obecněji, má ji rozpracovanou do deseti vln. Jedna z nich nabádá k pravdě: „Na prezidentské vlajce máme ‚Pravda vítězí‘, přesto je v naší společnosti stále spousta lži. Politici často lžou, aby byli zvoleni. Lidé si občas vzájemně lžou, aby vydělali více peněz. I někteří novináři někdy lžou. Nejhorší jsou však lži, které nalháváme sami sobě. Nebojme se pravdy. Pravda je čistota, průzračnost a úleva. Je to jistota a základní startovací čára. Na pravdě se dá stavět. Zkuste to. Pravda má obrovskou sílu, opravdu“.
Jsem o generaci starší než on a dobře pamatuji dobu, kdy „pravdoláskař“ nebylo slovo znějící málem hanlivě. A v tom, že „pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí“ byla naše naděje… že se vláda věcí tvých se k tobě navrátí, ó lide, navrátí…

Jak chcete lidi přesvědčit?
Člověk, který myslí, mě těžko může srovnávat s lidmi, kteří sází na populismus. Lidé už jsou unavení i nedůvěřiví, ale nejsou blbí. A přesvědčit je a vybudit z dnešní letargie a zklamání nebude snadné. Vím, že jsou zde rizika, věřím však, že se to podaří. Zlojedi vždy vyhráli kampaně tím, že upozorňovali na negativismy. My chceme upozorňovat na hodnoty. Probudit v lidech znovu zájem, že aktivitu mohou vložit do dobré věci navzdory zklamáním ze současné doby a všech těch podvodníků.

Jaký očekáváte výsledek?
Nechci předjímat, ale myslím, že když najednou velká část veřejnosti vycítí možnost, že zde rozhodně nová šance je, lidé začnou vnitřně jednat jinak, pokusí se odhodit negativitu a uvědomí si, že těch zlojedů je mizivá menšina. Akorát že momentálně ovládají mocenské struktury. A změnou volebního systému se k moci mohou dostat slušní lidé a změna může být skoková. Jakmile začneme jednat pozitivně a zbavíme se strachu, který máme, abychom si zachovali své jistoty, pak může mít změna velký úspěch. Jistě, tato vize může znít až utopisticky, budiž, ale uvidíme. Chceme lidi nadchnout a přejeme si, abychom se vzpřímili a uvědomili si hodnotu svého bytí.

Celý rozhovor si můžete přečíst v tištěné Xantypě.....

Karolina Bayerová

XANTYPA 11/11 - výběr z článků

Lví bratři v Khwar

Lví bratři v Khwar

Slunce už zvolna, ale nezadržitelně končilo svou denní pouť napříč oblohou afrického nebe.

Maroko

Maroko

Kdo si myslí, že dnešní Maroko je čistě turistickou zemí, kde se dějí pouze věci očekávané a cestovními kancelářemi pečlivě naplánované, může být hodně překvapen. Stačí vyrazit sem na vlastní pěst s batohem na zádech, a dobrodružství se určitě jen pohrnou. Maroko totiž reprezentují nejen věhlasná královská města s jejich pohádkovou architekturou či nablýskané fasády hotelových komplexů rozesetých podél pobřeží. Marocké království je, a vždy bylo, jakýmsi přirozeným předpokojem Afriky – a kdo jednou tuhle kouzelnou zemi navštívil, bude se sem vždycky rád vracet.

Režisér Radovan Lipus

O šestnácti letech ŠUMNÝCH MĚST, o skryté hodnotě věcí, o nichž člověk neví, o nebezpečí dobře vyšlápnuté boty a o tom, že sport zkresluje národu jeho sebehodnocení. S Radkem Lipusem, divadelním režisérem a spoluautorem a zároveň režisérem televizních ŠUMNÝCH MĚST.

Spisovatel Pavel Bušta

O proniknutí na literární výsluní sní mnoho lidí, od patnácti do pětaosmdesáti. Jak na to – jsou-li mé informace přesné – však žádná chytrá příručka neexistuje. Vedle nezbytného talentu a píle je k dosažení úspěchu třeba i notné dávky štěstí; ať mu nadbíháme jakkoli, onen nevypočitatelný dobrodinec se usměje, na koho se mu zamane. S volbou studenta PAVLA BUŠTY, který se vydáním knižní prvotiny v předním pražském nakladatelství stal nejmladším českým literátem, tedy vskutku neotálel.

Galerista Zdeněk Sklenář

Galerie Zdeněk Sklenář na pražském Smetanově nábřeží je ojedinělá. A to nejen geniem loci, kde se potkávají múzy ze sousedního Hollaru, FAMU, kavárny Slavia či z Národního divadla. Ve výstavním prostoru, k němuž nedávno přibyla v těsné blízkosti velkorysá Galerie S, se člověk setkává s moderním uměním ve zvláštní intimitě. Je to dané jednak osobním přístupem k návštěvníkům a jednak vztahem Zdeňka Sklenáře k vystavovaným a prodávaným dílům.

Herečka  Pavlína Štorková

Herečka Pavlína Štorková

K Pavlíně Štorkové mě přivedla postava Silence v inscenaci hry Moiry Buffiny KRÁL JE PANNA, kterou s herci Klicperova divadla v Hradci Králové nastudovala režisérka Lída Engelová. Vedle Silence, která je ztělesněním nevinnosti, ztvárnila tato mladá herečka v Lermontovově MAŠKARÁDĚ Ninu jakožto okouzlující stvoření rozdávající důvěru a lásku. Její Zuzana z Havlova ODCHÁZENÍ byla naopak rázná, emancipovaná dívka, od níž by se citu nikdo nedočkal.

Fero Fenič

Fero Fenič

Člověk, který resuscitoval před dvaceti lety český dokument, a ač je dnes těžké si to představit, plnil během devadesátých let veřejnoprávní televizi smysluplným obsahem (vznikajícím v jeho firmě za minimálních nákladů), kandidoval na ředitele České televize. V ideálním světě by člověk s vizí, pragmatickou i romantickou představou o tom, jak má fungovat veřejnoprávní médium, byl ideálním kandidátem na místo v instituci, která je v současné době spíše skomírající mediální zombie. Žijeme však v realitě, která je obhroublá a příkrá, a tak Fero Fenič ideálním kandidátem pouze zůstal.

Ostatky

Na internetu lze najít hezký citát z dopisu křesťanů ze Smyrny, který se týká ostatků jejich umučeného biskupa: „Jsou nám dražší než drahokamy a milejší než zlato. Pohřbili jsme je na vhodném místě; tam se budeme v radostném jásotu shromažďovat a slavit výročí jeho umučení.“

Palestina není, a přece chce žít

Dne 23. září podal palestinský prezident Mahmúd Abbás v Organizaci spojených národů oficiální žádost o uznání nezávislosti své země. Navzdory mizivé šanci na úspěch – neprojde přes veto Spojených států v Radě bezpečnosti – má tento krok význam především symbolický. Palestinští zástupci jím chtěli přilákat pozornost světa k dění v oblasti zmítané vleklým konfliktem už takřka století.

Zběsilost v korupční zemi

Jak je? Zběsile. Místní politika připomíná provoz na dálnici někde v okolí Frankfurtu: husto, zácpy, nepřehledno, velká rizika.

Osobnosti - výběr z článků

Joan Baezová

Joan Baezová

Své pětasedmdesátiny v lednu 2016 oslavila Joan Baezová velkolepě. Na pódium v newyorském Beacon Theatre postupně pozvala Paula Simona, Davida Crosbyho, Emmylou Harrisovou, Judy Collinsovou a další zpěváky a hudebníky včetně svého syna Gabriela, hrajícího na perkuse. Byla to oslava folku v podání jeho slavných ikon i nastupujících umělců a pochopitelně hold spoluúčinkujících i přítomného publika jedné z jeho nejvýznamnějších osobností.

Josef Somr

Josef Somr

Pro herectví Josefa Somra se nejvíce hodí přívlastek skromné. Je stejně skromné, jako je on sám. Když jsem ho před více než dvaceti lety oslovila s prosbou, že bych ráda natočila jeho portrét do cyklu GEN, skromně mne odmítl slovy: „Alenko, já si takový film nezasloužím, já se do něj nehodím. A dokud budu soudný, chci, aby se točilo jen se mnou, ne o mně. Až jednou soudný nebudu, ty mi slíbíš, že to nenatočíš…“ Nic jsem tehdy naštěstí neslíbila. A pan Somr je ve svých úctyhodných třiaosmdesáti letech víc než soudný. Tak jsme se konečně domluvili.

Sólo pro Ivana Klánského na Dvořákově Praze

Sólo pro Ivana Klánského na Dvořákově Praze

Cestovatel, fanoušek matematiky a motosportu, vášnivý hráč šachu, ale především jedinečný klavírní virtuos Ivan Klánský příští rok v květnu oslaví 70. narozeniny. S obdivem pročítáme veškeré umělecké zásluhy jedné z našich nejvýraznějších osobností hudební scény: mezinárodní úspěchy, na pět tisíc odehraných koncertů po celém světě, prestižní ocenění i pedagogické zásluhy. Letos 18. září mu bude patřit sólový koncert na festivalu DVOŘÁKOVA PRAHA, na němž odehraje díla svých oblíbenců Ludwiga van Beethovena a Fryderyka Chopina.

Čestmír Suška

Čestmír Suška

Zatímco někteří umělci si vystačí se štětcem, majzlíkem nebo dlátem, Čestmír Suška sahá po brýlích a plazmovém hořáku. Během řemeslné práce oživuje vysloužilé nádrže na pivo, letecký benzin či kapalný plyn a mění je v gigantické síťované koule, létající květiny či háčkované rozhledny.

Ivana Buttry

Ivana Buttry

Při setkání se zahradní architektkou jsem nejdřív byla zvědavá, jak přišla ke svému zvláštnímu příjmení. Vím, že ho nemá po manželovi, pochází totiž z umělecké rodiny Svatošových. Tatínek Ivan je známý malíř, jeden ze dvou bratrů je filmař. Příjmení, lásku ke své profesi i land artu mi vysvětlila v následujícím rozhovoru.

Astrid Lindgrenová

Astrid Lindgrenová

Švédská spisovatelka Astrid Lindgrenová se už za svého života stala legendou. S jejími knížkami vyrostlo několik generací dětí z celého světa. Její hlas měl ale velkou váhu i ve veřejných debatách. Protestovala například proti velkochovům, apelovala na to, aby lidé nezapomínali, že zvířata jsou živé bytosti. Zákonu na ochranu zvířat, o který se zasadila, se na její počest začalo říkat Lex Lindgren. V letošním roce si připomínáme 110. výročí jejího narození a 15. výročí jejího úmrtí.

Zdeněk Sternberg

Zdeněk Sternberg

Posázavský pacifik mu jezdí takřka pod okny. Na jeho trať shlíží z rodového hradu Český Šternberk a občas hukot lokálky vpadá i do našeho rozhovoru. Oblíbenou výletní dráhu, která je jen o dvacet let starší než on sám, ale miluje, ostatně jeho dědeček Filip byl jejím hlavním akcionářem. Při stém výročí dokončení tratě č. 212 si dokonce zkusil, jak se na ní řídí parní lokomotiva. Prý je to docela jednoduché… Takhle ale mluví s lehkou sebeironií skoro o všem, i když mu letos v srpnu bude už devadesát čtyři let a má za sebou život plný dramatických ústrků i vzestupů. Zůstává tak věren rodovému heslu, které se vztahuje ke šternberské erbovní hvězdě: Nescit occasum – Nezná západu čili Nikdy nezapadá.

Sidse Babett Knudsen

Sidse Babett Knudsen

Je krásná, ale ne prvoplánově. Na první pohled působí velmi inteligentně a rozhodně. Francouzská média ji označila jako „la femme épatante“, úžasnou ženu. Čeští televizní diváci ji nyní znají především jako brilantní představitelku dánské premiérky v seriálu u nás uváděném pod názvem VLÁDA, který slavil mimořádné úspěchy ve více než třiceti zemích světa – od Austrálie až po Spojené státy. Jmenuje se Sidse Babett Knudsen, je Dánka, ale jako by z té brunetky vyzařovalo i cosi románského, vřelost, přívětivost, spontaneita.

Zuzana Stivínová

Zuzana Stivínová

Osmidílný seriál PUSTINA stál více méně na její postavě osudem i lidským podraznictvím zkoušené starostky malé severočeské obce. V televizním filmu MONSTRUM je manželkou nešťastného autora Stalinova pomníku na Letné. Pro vypjaté role má své dispozice: mluví s gradující vnitřní naléhavostí, bezchybně artikuluje, v jejích větách zcela chybí obvyklá slovní vata a uniformní řečová klišé. Evidentně má jasno v životě i práci, ale ne bez pochyb a schopnosti akceptovat jiný názor, jiný postoj. Je empatická, i když to tak zprvu nevypadá, a když si vedle vás stoupne na vysokých podpatcích, můžete lehce znejistět.

Keira Knightley

Keira Knightley

Již podruhé britskou herečku Keiru Knightley práce na filmu zavála do Čech, kde právě natáčela poválečné drama THE AFTERMATH (NÁSLEDKY), v němž ztělesňuje hlavní ženskou roli, manželku britského důstojníka Rachel Morganovou. Děj filmu vznikl podle stejnojmenné knihy Rhidiana Brooka a zavádí nás do Hamburku v roce 1946.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 11/11

XANTYPA Číslo 11/11

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 06/17

XANTYPA XANTYPA 06/17

Obsah vydání

Inzerce
předplatné_baner