Vizionář Karel Janeček

Chce lidem zvednout sebevědomí

Karel Janeček je matematik s racionálním myšlením a je přesvědčen, že lidé jsou ve své podstatě dobří. Je přesvědčen, že apatii, která panuje ve společnosti, se dá zabránit jen tím, že se otevřeně bude mluvit o skutečné hrozbě – pokud totiž ke změně nedojde, dopadne to špatně. Ty, kteří ze společnosti na její úkor tyjí, jasně nazývá zlojedy a zjedy.

Janeček

Sešli jsme se v době, kdy byl Karel Janeček plně zaujat svou novou iniciativou zaměřenou na změnu myšlení v naší společnosti. Nazývá ji Pozitivní evoluce. Částí toho plánu je zásadní změna volebního systému u nás, ale to již v médiích vysvětloval. Povídali jsme si tedy o této jeho vizi obecněji, má ji rozpracovanou do deseti vln. Jedna z nich nabádá k pravdě: „Na prezidentské vlajce máme ‚Pravda vítězí‘, přesto je v naší společnosti stále spousta lži. Politici často lžou, aby byli zvoleni. Lidé si občas vzájemně lžou, aby vydělali více peněz. I někteří novináři někdy lžou. Nejhorší jsou však lži, které nalháváme sami sobě. Nebojme se pravdy. Pravda je čistota, průzračnost a úleva. Je to jistota a základní startovací čára. Na pravdě se dá stavět. Zkuste to. Pravda má obrovskou sílu, opravdu“.
Jsem o generaci starší než on a dobře pamatuji dobu, kdy „pravdoláskař“ nebylo slovo znějící málem hanlivě. A v tom, že „pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí“ byla naše naděje… že se vláda věcí tvých se k tobě navrátí, ó lide, navrátí…

Jak chcete lidi přesvědčit?
Člověk, který myslí, mě těžko může srovnávat s lidmi, kteří sází na populismus. Lidé už jsou unavení i nedůvěřiví, ale nejsou blbí. A přesvědčit je a vybudit z dnešní letargie a zklamání nebude snadné. Vím, že jsou zde rizika, věřím však, že se to podaří. Zlojedi vždy vyhráli kampaně tím, že upozorňovali na negativismy. My chceme upozorňovat na hodnoty. Probudit v lidech znovu zájem, že aktivitu mohou vložit do dobré věci navzdory zklamáním ze současné doby a všech těch podvodníků.

Jaký očekáváte výsledek?
Nechci předjímat, ale myslím, že když najednou velká část veřejnosti vycítí možnost, že zde rozhodně nová šance je, lidé začnou vnitřně jednat jinak, pokusí se odhodit negativitu a uvědomí si, že těch zlojedů je mizivá menšina. Akorát že momentálně ovládají mocenské struktury. A změnou volebního systému se k moci mohou dostat slušní lidé a změna může být skoková. Jakmile začneme jednat pozitivně a zbavíme se strachu, který máme, abychom si zachovali své jistoty, pak může mít změna velký úspěch. Jistě, tato vize může znít až utopisticky, budiž, ale uvidíme. Chceme lidi nadchnout a přejeme si, abychom se vzpřímili a uvědomili si hodnotu svého bytí.

Celý rozhovor si můžete přečíst v tištěné Xantypě.....

Karolina Bayerová

XANTYPA 11/11 - výběr z článků

Lví bratři v Khwar

Lví bratři v Khwar

Slunce už zvolna, ale nezadržitelně končilo svou denní pouť napříč oblohou afrického nebe.

Maroko

Maroko

Kdo si myslí, že dnešní Maroko je čistě turistickou zemí, kde se dějí pouze věci očekávané a cestovními kancelářemi pečlivě naplánované, může být hodně překvapen. Stačí vyrazit sem na vlastní pěst s batohem na zádech, a dobrodružství se určitě jen pohrnou. Maroko totiž reprezentují nejen věhlasná královská města s jejich pohádkovou architekturou či nablýskané fasády hotelových komplexů rozesetých podél pobřeží. Marocké království je, a vždy bylo, jakýmsi přirozeným předpokojem Afriky – a kdo jednou tuhle kouzelnou zemi navštívil, bude se sem vždycky rád vracet.

Režisér Radovan Lipus

O šestnácti letech ŠUMNÝCH MĚST, o skryté hodnotě věcí, o nichž člověk neví, o nebezpečí dobře vyšlápnuté boty a o tom, že sport zkresluje národu jeho sebehodnocení. S Radkem Lipusem, divadelním režisérem a spoluautorem a zároveň režisérem televizních ŠUMNÝCH MĚST.

Spisovatel Pavel Bušta

O proniknutí na literární výsluní sní mnoho lidí, od patnácti do pětaosmdesáti. Jak na to – jsou-li mé informace přesné – však žádná chytrá příručka neexistuje. Vedle nezbytného talentu a píle je k dosažení úspěchu třeba i notné dávky štěstí; ať mu nadbíháme jakkoli, onen nevypočitatelný dobrodinec se usměje, na koho se mu zamane. S volbou studenta PAVLA BUŠTY, který se vydáním knižní prvotiny v předním pražském nakladatelství stal nejmladším českým literátem, tedy vskutku neotálel.

Galerista Zdeněk Sklenář

Galerie Zdeněk Sklenář na pražském Smetanově nábřeží je ojedinělá. A to nejen geniem loci, kde se potkávají múzy ze sousedního Hollaru, FAMU, kavárny Slavia či z Národního divadla. Ve výstavním prostoru, k němuž nedávno přibyla v těsné blízkosti velkorysá Galerie S, se člověk setkává s moderním uměním ve zvláštní intimitě. Je to dané jednak osobním přístupem k návštěvníkům a jednak vztahem Zdeňka Sklenáře k vystavovaným a prodávaným dílům.

Herečka  Pavlína Štorková

Herečka Pavlína Štorková

K Pavlíně Štorkové mě přivedla postava Silence v inscenaci hry Moiry Buffiny KRÁL JE PANNA, kterou s herci Klicperova divadla v Hradci Králové nastudovala režisérka Lída Engelová. Vedle Silence, která je ztělesněním nevinnosti, ztvárnila tato mladá herečka v Lermontovově MAŠKARÁDĚ Ninu jakožto okouzlující stvoření rozdávající důvěru a lásku. Její Zuzana z Havlova ODCHÁZENÍ byla naopak rázná, emancipovaná dívka, od níž by se citu nikdo nedočkal.

Fero Fenič

Fero Fenič

Člověk, který resuscitoval před dvaceti lety český dokument, a ač je dnes těžké si to představit, plnil během devadesátých let veřejnoprávní televizi smysluplným obsahem (vznikajícím v jeho firmě za minimálních nákladů), kandidoval na ředitele České televize. V ideálním světě by člověk s vizí, pragmatickou i romantickou představou o tom, jak má fungovat veřejnoprávní médium, byl ideálním kandidátem na místo v instituci, která je v současné době spíše skomírající mediální zombie. Žijeme však v realitě, která je obhroublá a příkrá, a tak Fero Fenič ideálním kandidátem pouze zůstal.

Ostatky

Na internetu lze najít hezký citát z dopisu křesťanů ze Smyrny, který se týká ostatků jejich umučeného biskupa: „Jsou nám dražší než drahokamy a milejší než zlato. Pohřbili jsme je na vhodném místě; tam se budeme v radostném jásotu shromažďovat a slavit výročí jeho umučení.“

Palestina není, a přece chce žít

Dne 23. září podal palestinský prezident Mahmúd Abbás v Organizaci spojených národů oficiální žádost o uznání nezávislosti své země. Navzdory mizivé šanci na úspěch – neprojde přes veto Spojených států v Radě bezpečnosti – má tento krok význam především symbolický. Palestinští zástupci jím chtěli přilákat pozornost světa k dění v oblasti zmítané vleklým konfliktem už takřka století.

Zběsilost v korupční zemi

Jak je? Zběsile. Místní politika připomíná provoz na dálnici někde v okolí Frankfurtu: husto, zácpy, nepřehledno, velká rizika.

Osobnosti - výběr z článků

Jan Měkota

Jan Měkota

Muž, jehož hlas důvěrně znali v naší zemi všichni, kdo poslouchali Rádio Svobodná Evropa. Jako jediný byl přítomen po celou dobu její existence, od prvního vysílání až do konce. Stal se moderátorem a redaktorem, před jehož mikrofonem stály největší hvězdy své doby – Brigitte Bardot, Sophia Loren, Gina Lollobrigida, Ava Gardner, Yves Montand, Arthur Miller, Beatles, Rolling Stones, Ella Fitzgerald, Louis Armstrong, Benny Goodman, Count Basie, Oscar Peterson, Eric Clapton, Rita Pavone a mnoho dalších vynikajících herců, hudebníků, zpěváků, spisovatelů, politiků a sportovců z celého světa.

Catherine Deneuve

Catherine Deneuve

Byla prvořadou hvězdou březnového filmového festivalu FEBIOFEST, který letos oslavil pětadvacáté výročí svého vzniku. Francouzská herecká legenda Catherine Deneuve na závěrečném galavečeru převzala cenu Kristián za celoživotní přínos světové kinematografii. Pak spolu s publikem zhlédla americké drama SOUBOJ POHLAVÍ o tenistce Billie Jean Kingové a jejích genderových aktivitách. Absolvovala také následující večírek, kde v proskleném salonku měla povoleno kouřit. S ředitelem festivalu Kamilem Spáčilem a dalšími společníky si povídala hlavně o šedesátých letech a Jeanu-Paulovi Belmondovi.

Miroslav Donutil

Miroslav Donutil

Snem každého umělce je, aby se po vyslovení jeho jména už nemuselo nic dalšího dodávat. V kavárně Platýz jsem se sešel s Miroslavem Donutilem.

Josef Beran

Josef Beran

Poslední vůle statečného českého kardinála se vyplní. Papež František svolil přenést jeho ostatky z Vatikánu do vlasti. Mnozí už v to nevěřili, málokdo doufal. Teď se dávné přání promění ve skutečnost. Josef Beran se domů vrací po bezmála půlstoletí od skonu v nedobrovolném římském exilu. Z hrobky pod vatikánskou bazilikou svatého Petra do katedrály svatého Víta v Praze. Kruh se konečně uzavírá.

Petr Weigl

Petr Weigl

Petr Weigl, filmový a divadelní režisér, jehož doménou je obor hudebně-dramatický, dokáže jít na dřeň pocitů svého diváka. Za našimi hranicemi, kde vznikla většina jeho děl, se o něm píše jako o Viscontim televizní obrazovky. Jemný, elegantní muž neobyčejné hloubky a síly. Filozof jdoucí s pokorou životem, nechávající za sebou stopu výjimečnosti a noblesy. Jeho tvorba – emocionalita, estetika a imaginace oslovující lidské duše – není napodobitelná. Snad proto nemá předchůdce, ani pokračovatele.

Pablo Picasso a jeho jezevčík Lump

Pablo Picasso a jeho jezevčík Lump

„Coby muž to byl především sadista. Když se mu podařilo narvat někomu ruce do palečnic, byl radostí bez sebe. Před jeho ‚žertíky‘, jeho sžíravým sarkasmem a škodolibostí si nebyl nikdo jistý,“ napsala Ariana Huffingtonová ve své knize o Picassovi. Nikdo… žádný z jeho kolegů a přátel, žádné z jeho čtyř dětí, jedna ani druhá manželka, natož ta či ona z jeho početných milenek a múz. Psů si tento bezmezně egoistický umělec vážil

Taťána G. Brzobohatá

Taťána G. Brzobohatá

Taťána Gregor Brzobohatá získala v roce 2006, jako jediná Češka v historii, ještě pod svým dívčím jménem Kuchařová, záviděníhodnou korunku Miss World. Je současně úspěšnou českou topmodelkou, která stojí už téměř deset let v čele nadmíru užitečné nadace Krása pomoci. Nadace, jejíž činnost je zaměřena na pomoc seniorům, nadace, jejíž renomé překročilo hranice České republiky a jejíž jméno opakovaně zaznělo i na půdě OSN. Je tedy mnoho témat, o nichž je zajímavé si s touto sympaticky bezprostřední a výřečnou mladou dámou popovídat. Tak se stalo jednoho odpoledne v tiché kavárně na pražském Smíchově a výsledkem jsou následující řádky.

Jiří Lábus

Jiří Lábus

Ikona českého filmu, divadla a dabingu Jiří Lábus je velmi přívětivý, ale překvapivě dost plachý člověk. S rozhovorem souhlasil, jen aby pomohl propagovat nový film HASTRMAN, který je prvním celovečerním hraným počinem jeho přítele, režiséra Ondřeje Havelky. Film vznikl na motivy stejnojmenné knihy Miloše Urbana, jež získala cenu Magnesia Litera. Jeho hlavní postavou je „člověk ve zvířeti a zvíře v člověku“ – hastrman alias baron de Caus, zosobněný Karlem Dobrým. Jiří Lábus mu byl filmovým sluhou.

Karen Blixenová a její skotští chrti

Karen Blixenová a její skotští chrti

Ač je to k nevíře, byl to právě Ernest Hemingway, nositel Nobelovy ceny za literaturu, vášnivý lovec a také legendární macho, kdo byl přesvědčen, že existuje jedna jediná bytost ženského pohlaví, která si Nobelovu cenu rovněž zaslouží – Karen Blixenová. A to přesto, že se tato autorka nikdy nesmířila s tradiční rolí žen. Spíše naopak: tato svérázná dcera dánského statkáře byla emancipovaná dávno předtím, než feministky začaly rovnoprávnost někdy až militantně prosazovat. Karen řídila kávovníkovou farmu v Africe, zacházela s puškou neméně suverénně než s perem, uměla vyprávět podivuhodné příběhy, pila whisky a chovala skotské chrty spřízněné s vlkodavy.

Dan Prokop

Dan Prokop

Je po volbách, ale emoce na sociálních sítích neopadávají. Je společnost opravdu tak rozdělená? Kdo za to může? Vesnice? Senioři? Sociolog Dan Prokop vnáší do debaty poněkud jiný pohled. „Nalháváme si, že v Česku neexistuje chudoba, přitom právě ona ohrožuje důvěru v demokracii. Sociální problémy, nerovnost šancí a omezená schopnost orientovat se v globálním světě se koncentrují do jedné části společnosti a vytvářejí tak ideální podhoubí pro populisty!“

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 11/11

XANTYPA Číslo 11/11

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 05/18

XANTYPA XANTYPA 05/18

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne