Májová královna. Označení pro ženu, která se stala na jediný měsíc svého života královnou italského národa. Královnou, která se svým příkladem snažila bojovat proti fašismu a na troskách zdiskreditovaného státu vybojovat jeho novou existenci.

K bujarým oslavám jsme měli vloni dva velké důvody: před deseti lety na zimních olympijských hrách v Naganu naše mužstvo vybojovalo zlaté medaile a 7. prosince 1908 se konala ustavující schůze Českého svazu hokejového; na ní první svazový předseda Emil Procházka slavnostně oznámil, že nová naše organizace byla okamžitě přijata za člena mezinárodní ligy pro lední hokej! Tak se dřív u nás činili sportovní diplomaté!

V české historii se odehrála řada dramatických událostí, o kterých už ale dnes mnoho nevíme. Jednou z nich je i nucený pobyt tisíců italských rodin v různých částech Čech během první světové války. Je to příběh lidí, kteří si od nás odvezli české tradice, předali svou lásku k Čechám svým dětem a vnukům a češtinu nezapomněli do konce svého života, i když se mnozí z nich do Čech už nikdy nevrátili.

 Když se ptali generála Dwighta D. Eisenhowera, vrchního velitele expedičních sil v Evropě, čemu vděčí svobodný svět za vítězství ve druhé světové válce, odpověděl: „Strůjcem našeho úspěchu byly tři věci: pěšáci, jeepy a spitfiry.“ Poklona skvělé stíhačce, která pomohla spojencům v souboji s Göringovou Luftwaffe ovládnout nebe nad okupovanou Evropou, nebyla náhodná. Spitfiry se díky svým kvalitám staly legendou druhé světové války.

Dne 29. srpna 1918 se stal velitelem Čs. armádního sboru v Rusku generálmajor Jan Syrový. Muž, který stál u zrodu tzv. České družiny v Kyjevě a jako její příslušník proslul hrdinstvím, rozvahou i chladnokrevností. Do výčtu jeho schopností k zastávání této významné funkce je však třeba zařadit i zdánlivý handicap, totiž skutečnost, že jeho tvář zdobila černá páska přes pravé oko, které ztratil v předvečer legendární bitvy u Zborova. To, že v těžkých dobách, kdy se rozhodovalo o bytí a nebytí armády, a později i celého národa (na podzim 1938), byl v čele muž poznamenaný stejně jako legendární vojevůdce Jan Žižka, v sobě neslo pro mnohé velkou symboliku. Přinášelo víru, že všechny strázně a nebezpečenství budou překonány a po období útrap se dostaví vítězství.

Mezinárodně uznávaná znalkyně historie módy přijala pozvání české návrhářky Šárky Šiškové a přiletěla z New Yorku na její módní show až do Prahy. Absolventka prestižní americké univerzity Yale a dnes ředitelka newyorského muzea Fashion Institute of Technology (FIT), je v každém ohledu profesionál, který ve svém protějšku okamžitě vzbuzuje přirozený respekt. Právě proto vás překvapí, s jakou otevřeností a nadhledem tato dáma mluví o své profesi, ambicích i osobním životě.
 

MUZEUM

Přemyslovec Václav II. byl prý nervově labilní, bál se bouřek a omdléval, když viděl kočku (tedy čtyřnohou, krásné dívky v něm naopak vzbuzovaly nebývalou činorodost!). Zároveň připomeňme, že byl také strůjcem ekonomického zázraku. Díky stříbrné rudě, pokladu, který se ukrýval v hlubinách země české, panovník disponoval vskutku královskými prostředky a budiž pochválen za to, že se poctivě snažil, aby ze stříbrných dolů plynul užitek jak dvoru, tak i bohatnoucím městům a prosperujícímu venkovu.