V okamžiku, kdy jsem se zabral do „studia“ jízdního řádu, ke mně dolehla věta: „Ten v beranici je určitě nějakej Rus, tohle bude podle přilby jistě motocyklovej závodník a ten v tý tropický přilbě, to je určitě Emil Holub, ten cestovatel. Viděl jsem ho v televizi v takový tý reklamě na pivo z Afriky.“ Přestože jsem na známky, o kterých si chlapci vypravovali, neviděl, přesně jsem věděl, jaké „zoubkované poklady“ před nimi leží. Ne, nemohu se mýlit, zcela jistě musí jít o sérii známek tzv. londýnského vydání z roku 1945. Přistupuji blíž a nenápadně nahlížím do alba. Ano, nespletl jsem se. Opět před sebou vidím známou sérii šestnácti známek s tvářemi odhodlaných mužů, které si dobře pamatuji z dětství. Známky se od sebe liší barvou i uniformami různých armád, v nichž jsou muži oblečeni, jména chybí. Jediným nápisem na známkách je jméno země, za niž před lety bojovali: Československo. Stejně jako chlapci přede mnou jsem si kdysi také kladl otázku, kdo jsou tito muži a proč se na známkách ocitli. Dnes to již vím, a proto se po chvilce váhání zapojuji do hovoru: „Kluci, nezlobte se, že ruším. Ale ti muži na známkách nejsou cestovatelé, ani závodníci, ale vojáci. Českoslovenští vojáci, kteří padli za druhé světové války.“ Několik párů očí se ke mně obrací. Vzápětí následuje otázka: „A vy je znáte a víte, jak se jmenovali?“ Dávám se do vysvětlování. „Hned ten první, v ploché, britské přilbě, je Pravoslav Řídký. Bojoval s britskou armádou proti nacistům v severní Africe a byl zabit při nepřátelském náletu v lednu 1943. Na té hnědé, desetihaléřové známce je Miroslav Novák, vojenský lékař, který tragicky zahynul v lednu 1944 v Londýně. Ten v beranici, o kterém jste si mysleli, že je to Rus, je taky Čech, Otakar Jaroš. Padl jako velitel obrany Sokolova na Ukrajině v březnu 1943 a jako vůbec první cizinec byl posmrtně vyznamenán Zlatou hvězdou hrdiny Sovětského svazu. Vidíte, a není jen na té červené dvacetihaléřové známce, ale i na modré, dvoukorunové. Když se podíváte pozorněji, zjistíte, že známek je sice šestnáct, ale každý voják se v sérii objevuje dvakrát. Muž na pětadvacetihaléřové známce má na hlavě čepici, která vám možná připomíná francouzské filmové komedie o četnících ze Saint-Tropez. To je képi a nosila se, a vlastně dosud nosí, i ve francouzské Cizinecké legii.

Celý článek Eduarda Stehlíka si přečtěte v tištěné Xantypě .......