Herečka Tatiana Vilhelmová je jen o pár let starší než moje dcera, přes náš generační odstup jsme se však v mnohém shodli. Třeba v názorech na bulvár, nebo na Václava Havla. Svůj talent dokázala v celé řadě filmů různých kvalit i žánrů. A i v těch problematických byla vždycky zajímavá. Z jeviště Dejvického divadla si ji pamatuji hlavně z inscenace americké avantgardní hry. Táňa v ní měla asi pětiminutový výstup na forbíně a já při něm žasl nad její kreativitou. Nadchla mě i svými tanečními kreacemi v televizní soutěži StarDance. Považoval jsem ji za zosobnění úspěšného a suverénního mládí, jež se nerado ohlíží po starších autoritách. Překvapilo mě, že je jiná, než její image prostořeké hvězdy. Odmítá povrchní škatulkování a o lidech, s nimiž pracuje, mluví s úctou a pokorou.
