XANTYPA - Architektura

Na návštěvě u Františka Kinského

Na návštěvě u Františka Kinského

 Nový zámek v Kostelci nad Orlicí je doslova napěchovaný empírem či, chcete-li, biedermeierem. Zásluhu na tom mají Kinští. Ti minulí i současní.

Hrabalovo městečko, kde se nezastavil čas

Hrabalovo městečko, kde se nezastavil čas

 Když se 3. února 1997 ukončila pozemská pouť Bohumila Hrabala, zdálo se, že připomínání odkazu světoznámého spisovatele zůstane vyhrazeno tak jako u jiných osobností pouze školním čítankám a literárním vědcům.

Arcibiskupský palác v Olomouci

Arcibiskupský palác v Olomouci

 Rezidence olomouckých arcibiskupů se přesně před rokem, poté, co byla velkoryse zrekonstruována, poprvé v historii otevřela veřejnosti.

Mecenáš Waldes a jeho vršovické poklady

Mecenáš Waldes a jeho vršovické poklady

Největší secesní dům vršovického Čechova náměstí č. p. 262 na nároží ulic Slovinská a Moskevská není sice obzvláště starý, ale doklady o tom, kdo ho dal postavit, někam nenávratně zmizely. Archivy zmiňují firmu stavitele Čápa, která činžovní dům postavila podle návrhu architekta Pštrose v letech 1911 až 1913. Částečně zdokumentovaná historie budovy začíná rokem 1916, kdy se Jindřich Waldes, zakladatel sousední slavné továrny na výrobu galanterního zboží, rozhodl pronajmout přízemí a upravit ho na dnes již neexistující Muzeum šatních spínadel.

ANEŽSKÝ KLÁŠTER

ANEŽSKÝ KLÁŠTER

Snad se proroctví o šťastném období pro český národ naplní

Až do 25. března je možné v Anežském klášteře navštívit výstavu SV. ANEŽKA ČESKÁ – PRINCEZNA A ŘEHOLNICE. Svatyně, které měly původně sloužit jako oficiální pohřebiště přemyslovské dynastie, a přilehlé prostory hostí výstavu, reflektující jak život sv. Anežky, tak historii kláštera. Přibližuje Anežku jako vznešenou princeznu a příbuznou celé řady dalších významných žen a světic své doby.

Plzeň ukrývá poklad

Plzeň ukrývá poklad

Interiéry Adolfa Loose

Je to jako dobrodružství. Napínavé, vzrušující. A probouzející naději. Dobrodružství hledání pokladu, jenž čeká za všedními zdmi plzeňských činžáků na své „znovuobjevení“. Pokladem jsou bytové interiéry Adolfa Loose (1870 – 1933), jednoho z velikánů moderní architektury, „génia odhadu a sladění prostoru“. Nekonformního kosmopolity, který sice svůj obor vlastně nevystudoval, přesto se o něm přednáší na vysokých školách architektury od New Yorku po Tokio.

Vila jistého pana Bauera

Vila jistého pana Bauera

Středočeská krajina mezi Pečkami, Kolínem a Kouřimí si po svém prožívala druhou polovinu devatenáctého století, a kdo ví, nakolik se roznesla okolními vesnicemi zpráva, že si dva židovští živnostníci odněkud z Uher, s majetečkem tak na dva vozy, pronajali dvůr ve Veltrubech, vsi kousek nad Kolínem. Jeden z nich se jmenoval Ignatz Bauer a v novém působišti se mu dařilo.

Vojta Náprstek a dům U Halánků

Vojta Náprstek a dům U Halánků

Klidná atmosféra Betlémského náměstí vnímavého návštěvníka možná vtáhne i do časů minulých, kdy ve starobylém domě U Halánků žil a šířil osvětu Vojta Náprstek. Genius loci tohoto domu zůstal zachován do dnešních dnů, kdy zde v Náprstkově muzeu najdeme nejen předměty z jeho pozůstalosti, ale hlavně dary cestovatelů, kteří byli jeho přáteli.

ZEMSKÝ HŘEBČINEC V PÍSKU

ZEMSKÝ HŘEBČINEC V PÍSKU

Mezi architektonické skvosty města Písku, byť ty mladší, patří bezesporu areál zemského hřebčince, který má od loňského roku status Národní kulturní památka České republiky. Písecký hřebčinec, Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem a Zemský hřebčinec v Tlumačově jsou poslední státní podniky specializující se na chov koní.
 

Bílkova vila

Bílkova vila

Na pražských hradčanských baštách vznikla v letech 1910 – 1914 ojedinělá enkláva vil a řadových rodinných domů ve stylu anglických zahradních měst. Čtyři bastiony z barokní éry a Písecká brána měly být původně zbourány, území srovnáno a zastavěno bloky činžovních domů, ale naštěstí se je podařilo zachránit dvěma mladým architektům Městského stavebního úřadu Vlastislavu Hofmanovi a Vladimíru Zákrejsovi.

Monology o nejkrásnějším divadle

Monology o nejkrásnějším divadle

Stojím na střeše divadla a spolu se slečnami ze Štursova sousoší VÍTĚZSTVÍ UMĚNÍ trneme hrůzou nad odvahou fotografa Filipa. Balancuje na zábradlí a profesionální touha zachytit jejich nezahalenou krásu tak, jak se to zatím nepovedlo nikomu před ním, z něj dělá odvážného provazochodce, pořádajícího představení pro sluncem zalitou Mladou Boleslav. Své Městské divadlo si postavila na šťastném místě. Na počátku 20. století se mu říkalo „bývalá šámalovská zahrada“ a když se radnice rozhodla, že divadlo bude stát právě tam, projevila se jako prozíravý urbanista.

NEJSTARŠÍ MĚSTSKÁ ELEKTRÁRNA

NEJSTARŠÍ MĚSTSKÁ ELEKTRÁRNA

„Byl to ten krásný den, kdy k nám byl zaveden elektrický proud“

Dům, v němž je dodnes umístěna první městská elektrárna v českých zemích, zmiňuje ve své kronice písecký archivář August Sedláček. Píše o daru krále Vladislava Jagellonského, který v roce 1511 tehdejší mlýn i valchovnu věnoval městu. Podskalský mlýn, ležící na řece Otavě v Písku, král koupil zřejmě proto, aby tudy mohla být vedena voda do města a do hradu. Jelikož hrad i písecké panství Písečtí od krále koupili už v roce 1509, bylo darování mlýna jen velkorysým gestem.

FÁRŮV DŮM VE SLAVONICÍCH

FÁRŮV DŮM VE SLAVONICÍCH

Připravila Michaela Streit Kádnerová

Byl čtvrtek. To vím určitě. Jeden čtvrtek před sedmi lety, na který jen tak nezapomenu. Naposledy jsem se tehdy pohádala se svým přítelem. To ráno – muselo být kalné, už kvůli atmosféře – jsme udělali tečku za společnými devíti lety. Hned na to jsem s fotografem nastoupila do auta a vyrazila z Prahy směr Slavonice. Kolega přidal plyn a mne zaplavil slastný pocit vzdalování se. Mířili jsme tam, kde je řád, k někomu, kdo v sobě má uklizeno. K vrstevnici české beatnické generace, která už většinu své cesty proběhla a teď kráčí pomalu a vychutnává si výhled do krajiny. K Anně Fárové.

RECYKLACE SEDMISETLETÉ TRADICE

RECYKLACE SEDMISETLETÉ TRADICE

MUZEUM Přemyslovec Václav II. byl prý nervově labilní, bál se bouřek a omdléval, když viděl kočku (tedy čtyřnohou, krásné dívky v něm naopak vzbuzovaly nebývalou činorodost!). Zároveň připomeňme, že byl také strůjcem ekonomického zázraku. Díky stříbrné rudě, pokladu, který se ukrýval v hlubinách země české, panovník disponoval vskutku královskými prostředky a budiž pochválen za to, že se poctivě snažil, aby ze stříbrných dolů plynul užitek jak dvoru, tak i bohatnoucím městům a prosperujícímu venkovu.

Výtvarníci Kavanovi a jejich dům v Troji

Dům, který kolemjdoucí upoutá, přitahuje jejich pohledy. Je evidentní, že už hodně pamatuje. A také je hned jasné, že je to dům, který má tak zvaný genius loci… Přeloženo doslova – duch místa. V římské mytologii to byl duch či bůžek v podobě hada ochraňujícího konkrétní místo. Dnes to slovní spojení vyjadřuje spíš zvláštní a specifickou atmosféru, originální a těžko vysvětlitelný pocit, který člověk má, když na takové místo přijde.

MAGNET JMÉNEM LITOMYŠL

Pod Olivetskou horou, na březích říčky Loučné, je Litomyšl komorní. Na návrší nad Smetanovým náměstím je impozantní. A kdybychom měli vyzdvihnout její jednu jedinou vlastnost, odpovíme bez rozmyšlení: Je přitažlivá! A přitahující… 27. července bude rovných 750 let městem. A historie i současnost tohoto střediska umění a kultury, kterému čtenáři časopisu Travel in the Czech republic přiřkli první místo v anketě „Nejatraktivnější místo ČR roku 2008“, dokazují, že lákavá Litomyšl si na nedostatek zájmu a pozornosti nikdy stěžovat nemohla. Ať už šlo o umělce, učence, turisty nebo bitvami utahané vojáčky…

DŮM V NEBESÍCH - Historie domu

Odedávna se lidé snažili podívat se na svět z výšky, vysoukat se až k oblakům, a jakmile k tomu byla příležitost, neváhali postavit si i na tom nejpodivnějším a nejstrmějším místě dům. Přesně to je příběh stavby, před níž smekáme a kterou obdivujeme. Jde vlastně o stavby dvě: jedna patří observatoři a druhá stanici lanové dráhy, obě na druhém nejvyšším štítu Vysokých Tater; její součástí je také nejvýše položený apartmán v Evropě. Nachází se v nadmořské výšce 2634, na Lomnickém štítu.

ZÁMEK CHÝŠE

ZÁMEK CHÝŠE

historie domu

Splnil se mi sen, přespal jsem na zámku jako host nefalšovaného aristokrata s modrou krví v těle. A spát v barokní posteli, v naprostém tichu, které spolehlivě zaručují dvoumetrové zdi, je skutečně příjemný zážitek. Ráno mě vzbudili místo budíku či hluku velkoměsta ptáci z přilehlé obory, a tak nebylo daleko k představě zazvonit na komorníka, aby připravil snídani v salonu a bryčku k ranní projížďce. Na chvíli mě ovládla závistivá myšlenka – škoda, že nejsem zámeckým pánem!  

OBYVATELÉ JEDNÉ VILY NA OŘECHOVCE

OBYVATELÉ JEDNÉ VILY NA OŘECHOVCE

historie domu

Ve dvojvile v Lomené ulici na Ořechovce bydlí pan František Krejčí s rodinou, která je potomstvem hned několika slavných osobností. Jejich dům postavil architekt Pavel Janák v letech 1923 – 1924 pro dědečka, též Františka Krejčího, zakladatele moderní české psychologie, a pro strýce Emila Fillu, kubistického malíře. V domě žil i Františkův otec, hudební skladatel Iša Krejčí. Snad proto, že si to zvláštní dědictví chce opravdu zasloužit a zároveň potřebuje konkrétně vyjádřit svoji úctu a obdiv ke všem předchozím obyvatelům domu, stal se František Krejčí, toho jména již IV., pečlivým správcem rozsáhlé rodinné pozůstalosti.

 

Aktuální vydání
XANTYPA 09/2019

XANTYPA XANTYPA 09/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne
Inzerce
asociace
Inzerce
janske-lazne