Sto let českých Vánoc

Nejkrásnější svátky v roce na pozadí „velkých“ dějin

Připravila redakce, foto archiv

 

 vanoce_knihajpg.jpg

 

Před osmi lety vydali Petr a Pavlína Kourovi knihu ČESKÉ VÁNOCE. OD VZNIKU REPUBLIKY DO SAMETOVÉ REVOLUCE, a protože je už několik let beznadějně vyprodaná, rozhodli se vydat ji znovu a zároveň ji doplnit o kapitoly popisující prožívání těchto svátků i v letech devadesátých a v novém tisíciletí. Kniha vychází v nakladatelství Academia a její součástí je bohatá obrazová příloha.

Z ohlasů na první vydání
„Čtenář si znovu uvědomí, jak neuvěřitelně bouřlivé bylo celé dvacáté století a jak se dějinné zvraty a politické ideologie podepisovaly i na tomto v podstatě intimním, duchovním a rodinném svátku. Autoři důsledně vycházejí z pramenů, zpovídají pamětníky, zpracovávají dobové materiá­ly. Jednoduše: přistupují k tématu jako zodpovědní historikové, a přesto vznikla knížka čtenářsky poutavá, ba i zábavná.“ (Jana Machalická, Lidové noviny)
„Pre záujemcov o vianočné dejiny dva­d­­siateho storočia napísali vynikajúcu kniž­ku Pavlína a Petr Kourovci. Hoci ju, vychádzajúc najmä z českých prameňov, nazvali České Vianoce, zachytili do veľkej miery dejiny obyvateľstva celého štátu. Na malom priestore s nimi možno zažiť radosť z darčekov i hlad, Vianoce v zázemí i na fronte, vo väzení i na slobode, v exile i doma, z pohľadu dospelých i detí. To, jako sa im to na obmedzenom priestore podarilo, možno radiť medzi vianočné zázraky.“ (Marína Zavacká, Denník Pravda)
„Jaké byly nejžádanější dárky ,Husáko­vých dětí‘? Co dostal pod stromeček dvou­letý Vašíček Havel a jaký dopis Ježíškovi na­p­sal za války Milošek Forman? Jak slavili muklové, disidenti, prezidenti a prominenti? Vynikající publikace popisuje české vánoční svátky v mnohdy neveselém dobovém kontextu. Vydavatelství udělalo velmi dobrý krok: v populárně-naučné knize manželů Kourových najde své vzpomínky většina národa jak ve vlastnoručně psaném deníčku.“ (Kateřina Kadlecová, Reflex)
„Příběh českých Vánoc není vždycky slad­ký jako cukroví, někdy chutná spíš jako tvrdá chlebová kůrka: Najednou se zdá, že Vánoce, při kterých se muselo péct z brambor, na ovoce se stály nekonečné fronty a desetitisíce lidí nemohly z politických důvodů být na svátky doma, nejsou minulostí příliš vzdálenou. Dvojice historiků v tomto svazku ukazuje novodobé české dějiny na půdorysu nej­emotivnějších svátků v roce. (Magdalena Čechlovská, Hospodářské noviny)
„Strhující jsou především svědectví lidí, kteří vánoční svátky trávili v nacistických nebo komunistických věznicích a lágrech. Třeba dojemný popis půlnoční muklovské mše v podzemí jáchymovského dolu nebo strohý deníkový zápis vězně z protektorátního Pankráce, kde padaly lidské hlavy i za rozjímání o příchodu Mesiáše.“ (Jaroslav Formánek, Respekt)

 

baner-clanek

 

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 27. 11. 2018.

Objednat si Xantypy můžete i zde

 

XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

XANTYPA 12/2018 - výběr z článků

Olga Knoblochová

Olga Knoblochová

Již dvaapadesát let zdůrazňuje legendární česká značka Dermacol krásu žen na celém světě. Xantypa se setkala s dvěma dámami, které s ní spojily svůj život. Zatímco Olga Knoblochová stála před více než půlstoletím u jejího zrodu, zásluhou Věry Komárové se kosmetické výrobky společnosti Dermacol dnes prodávají v sedmdesáti zemích světa.

Galina Miklínová

Galina Miklínová

Před sedmi lety potěšil dvanáctiletou Rozárku a pětiletého Jonáše maminčin neobvyklý dárek. Byl sice stvořen z obyčejné příze a vlny, ale protože mamince nechybí fantazie a talent, staly se darované komické figurky filmovými hvězdami. V kinech celého světa je obdivují děti i dospělí. Jejich podivuhodné příběhy popsal básník Pavel Šrut v knížce, která se stala bestsellerem. Nazval je Lichožrouty, což není přezdívka, ale poetické jméno související se zvláštními osudy ponožek, které občas marně hledáme v prádelním koši, když nám jedna chybí do páru. Legrační podobu, trochu lidskou, propůjčila Lichožroutům právě Rozárčina a Jonášova maminka – výtvarnice Galina Miklínová, jedna z nejosobitějších autorek a režisérek českého animovaného filmu.

Vánoce na Ještědu

Vánoce na Ještědu

Vypadá jako vesmírný koráb, který se právě chystá z vrcholku Ještědu odstartovat na svoji cestu do vesmíru. Hotel a televizní vysílač v jednom, geniální dílo Karla Hubáčka, za které získal jako jediný Čech „nobelovku“ za moderní architekturu – prestižní Perretovu cenu, oslavil letos pětačtyřicet let od svého otevření.

Jaroslav Čvančara

Jaroslav Čvančara

Jaroslav Čvančara se v životě rozkročil doširoka. Jelikož jeho rodina vlastnila unikátní filmový archiv, půjčovnu a provozovala několik pražských kin, zamiloval si kinematografii. Kromě toho se stal badatelem zejména o období druhé světové války, o čemž napsal řadu výborných knih, byl odborným poradcem u několika filmů a působil v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Navíc je už skoro padesát let kapelníkem countryové skupiny Taxmeni, s níž natočil dvacet alb.

Dominik Božek a Lucie Božková

Dominik Božek a Lucie Božková

Nejdůležitější je pro něj rodina, i když při všem, co má na svých bedrech, se nabízí otázka, jestli se nejedná pouze o líbivou frázi. Jak si žije potomek slavného šlechtického rodu, který je spřízněn dokonce s královnou Viktorií a s princem Albertem?

Jana Štěpánková

Jana Štěpánková

Viděla jsem ji poprvé, je to už řádka let, v někdejším Divadle S. K. Neumanna v pražské Libni. Bylo to po Pardubicích její druhé angažmá. Když vstoupila Jana Štěpánková na jeviště v roli Marie Stuartovny, hlediště zpozornělo. Provázel ji zvláštní jas, který byl a zůstal součástí její osobnosti. Seděla jsem tehdy jako přikovaná, abych kouzlo jedinečného diváckého zážitku neporušila. Vzpomněla jsem si na to zvláštní „uhranutí“ před nedávnem, při „děkovačce“ komorní hry PARDÁL v pražském Ungeltu, kde nyní působí. Uvědomila jsem si, že z žádného představení, v němž hrála, a že jich bylo, jsem neodešla „s prázdnou“. Každé postavě, kterou vytvořila, dokázala dát lidský rozměr a vdechnout jí život. Přiměla (a jistě zdaleka nejen mne) přemýšlet o ní, měřit ji vlastní životní zkušeností, což je sice vznešeným úkolem dramatické tvorby, ale naplnit ho v praxi je velká dřina. Janě Štěpánkové se to po léta daří, navíc se vzácnou noblesou. Z našeho osobního setkání jsem se radovala o to víc, že vonělo bezprostředností a jiskřilo vtipem.

Jan P. Muchow

Jan P. Muchow

Je čtyřnásobným držitelem Českého lva, šestkrát vyhrál Anděla, jednou Cenu české filmové kritiky a cenu Slovenské filmové akademie Slnko v sieti. V oblasti filmové hudby u nás nemá konkurenci. Známe se už dlouho.

Kultura - výběr z článků

Kája Saudek

Kája Saudek

Česká filmová komedie z roku 1966 KDO CHCE ZABÍT JESSII scenáristy Miloše Macourka a režiséra Václava Vorlíčka proslavila Karla neboli Káju Saudka (13. 5. 1935 – 25. 6. 2015), malíře a komiksového kreslíře, jelikož autoři slavného filmu použili jeho kreslené postavy komunikující pomocí bublin. Tak se Kája Saudek dostal do veřejného povědomí.

Jan Lichtenberg

Jan Lichtenberg

To, že slyšel správnou muziku od raného dětství všude okolo sebe, zní sice jako tisíckrát použitá fráze, ale co s tím, když to tak skutečně bylo. Dnes je Jan Lichtenberg velký zjev na tuzemské rockové scéně.

Andy Warhol

Andy Warhol

,,Nikdo se na nic opravdu nepodívá; to je těžké. Myslím, že každý by měl vidět mé obrazy ve skutečnosti, než prohlásí, že jsou bezduché,“ prohlásil Andy Warhol. Muzeum Whitney v New Yorku to nyní umožňuje tisícům návštěvníků. Expozice, která čítá na 350 uměleckých objektů, představuje osobnost Andyho Warhola (1928–1987) a jeho inovativní přínos stále přítomný i v 21. století.

Píše Foglar, kreslí Fischer aneb Rychlé šípy slaví

Píše Foglar, kreslí Fischer aneb Rychlé šípy slaví

Že se slavná pětice narodila v předvánočním čase, nebyl určitě promyšlený marketingový tah Jaroslava Foglara k blížícím se svátkům. Je ovšem nabíledni, že se mu podařilo ve spojení s Janem Fischerem týden před Štědrým dnem obdarovat čtenáře Mladého hlasatele kresleným seriálem, který později ovlivnil statisíce chlapců a děvčat v bývalém Československu. V sedmém čísle Mladého hlasatele ze 17. prosince 1938 se zrodila legenda, slavící letos 80 let.

Magdalena Juříková

Magdalena Juříková

S ředitelkou Galerie hlavního města Prahy Magdalenou Juříkovou jsem si povídal o současném výtvarném umění, soukromých sběratelích i o výstavách, které má galerie v plánu.

Alexander McQueen v kinech

Alexander McQueen v kinech

„Moje přehlídky jsou o sexu, drogách a rock’n’rollu. Chci dělat rozruch, chci, aby lidem naskakovala husí kůže. Chci infarkty, chci záchranky,“ říkával britský návrhář Alexander McQueen. A rozhodně se mu to dařilo. V roce 2010 se rozhodl z tohoto světa dobrovolně odejít.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 12/2018

XANTYPA XANTYPA 12/2018

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 04/2019

XANTYPA XANTYPA 04/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne