Josef Lada

Život mezi sedmičkami

Na svět přišel v chudé hrusické chalupě místního ševce v zimě L. P. 1887. Odešel z něj na sklonku roku 1957 coby slavný umělec, jehož dílo bylo již v meziválečném období proslulé daleko za našimi hranicemi. Na číslici sedm, která ohraničila životní pouť malíře, ilustrátora, spisovatele, scénografa, karikaturisty a autora pohádek Josefa Lady, symbolicky odkazuje název reprezentativní výstavy v Galerii Tančící dům nazvaná SEDMIČKY JOSEFA LADY: 1887 – 1957 – 2017. V následujícím rozhovoru nás na ni zve jeden z kurátorů výstavy a zároveň jeden z nejpovolanějších, malířův vnuk Josef Lada.

 

text Lucie Pantazopoulou Drahoňovská, foto Galerie Tančící dům a Josef Lada ml.

 

lada1jpg.jpg
TICHÝ VEČER SE SOCHOU SVATÉHO, 1944

 

Po dvou velkých retrospektivách, v Jízdárně Pražského hradu (1998) a v Obecním domě (2007), se nyní dílo Josefa Lady zabydlilo na několik měsíců v Tančícím domě. Proč padla volba právě na něj?
Budova Tančícího domu, kde dědečkova tvorba zaplnila celá čtyři poschodí, představuje architektonicky zajímavý prostor. Navíc mě těší, že se tím Josef Lada, jehož 130. výročí narození a 60. výročí úmrtí si letos připomínáme, zároveň symbolicky vrací do míst, která jsou s ním úzce spjata: do Podskalí, části Prahy ležící mezi Jiráskovým mostem a Výtoní, jež poznal krátce po svém příchodu do Prahy na jaře 1902. V nedaleké ulici V Ohradách 1(nyní Ladově) žil dědeček léta se svojí rodinou. A jen kousek za Tančícím domem, v Ditt­richově ulici 6 bydlel se svým podnájemníkem Jaroslavem Haškem.

 

lada2jpg.jpg
Josef Lada, 1943

 


V čem se aktuální výstava liší od předchozích?
Například tím, že obsahuje interaktivní prvky pro děti, které na předešlých výstavách nebyly. Návštěvníci mohou také zhlédnout projekce Ladových kreslených filmů a dokumentů o něm. Uvidí maketu automobilu syslovského strašidla Mulisáka, kolekci filmových kostýmů, zhotovených podle Ladových návrhů. Mohou posedět ve stylizované knihovničce a listovat jeho knížkami. Najdou zde rovněž repliku pracovny Josefa Lady včetně osobních předmětů, jako je jeho oblíbená dýmka, mariášové karty, harmonika, hodinky nebo rodokmen Ladovy rodiny či čtveřici obrazů jeho dcery, mé maminky Aleny, na nichž zachytila svého tatínka.

 

lada3jpg.jpg
U VÁNOČNÍHO STROMKU, 1955

 


Jak je výstava koncipována?
Výstava není řazena chronologicky, ale svým rozsahem je největší od jubilejní výstavy v Obecním domě. Předkládá nejen reprezentativní průřez celým dílem Josefa Lady, ale otevírá také vhled do jeho osobního života. Ve výběru čtyř stovek děl, která jsou zapůjčena z osmi muzeí, galerií i ze soukromých sbírek, tu jsou k vidění volné malířské kompozice, tvorba pro děti, scénografické návrhy, karikatury i Ladovy rané černobílé kresby z let 1908–1916, které nám poskytl Památník národního písemnictví. Můj dědeček přispíval do časopisů, jako byly Humoristické listy, Pestrý týden, Neruda nebo Svítilna, byl odpovědným redaktorem Karikatur. Právě některé z těchto kreseb, jež představují méně známou polohu a oblast působení Josefa Lady, jsou v Tančícím domě vystaveny vůbec poprvé.
Rozesmějí vás?
Jistě! Děda byl vynikající humorista. Přes­tože jsou tyto věci staré více než sto let, mnohé hlášky a karikatury by se daly použít dodnes.
Očividně máte zřejmě stejný smysl pro humor…
Myslím si, že to, co jsem po něm zdědil, je právě tentýž humor, optimismus a radost ze života. Škoda, že jsem se s ním nesetkal, narodil jsem se až tři roky po jeho smrti. Maminka mi říkala, že bychom si dobře rozuměli.

 

lada4jpg.jpg
Malířův vnuk Josef Lada ml., jeden z kurátorů výstavy

 


První větší monografii Ladova díla napsal v roce 2003 Jiří Olič. Spolu se Lvem Pavluchem a Polanou Bregantovou se podílel na nové objemné, bezmála osmisetstránkové obrazové monografii vydané roku 2008 (a pro mimořídný čtenářský zájem znovu v roce 2016). Čím to je, že se umělcem tohoto formátu začali podrobně zabývat kunsthistorici teprve nedávno?
Monografie o Josefu Ladovi, ač daleko menší co do rozsahu, slova i publikovaných ilustrací, napsali v roce 1955 Jaromír Pečírka a s časovým odstupem, v roce 1981Václav Formánek. Jisté však je, že k novodobé recepci Ladova díla výrazně přispěla především reprezentativní přehlídka v Jízdárně Pražského hradu, která poukázala na jeho široký umělecký záběr. Poprvé tu byly vystaveny Ladovy rané kresby, tedy vše­obecně dosud méně známý a pro návštěvníky výstavy v mnoha ohledech překvapivý úsek jeho tvorby. Tato díla ještě postrádají typicky ladovský rukopis, takže bychom mnohdy netušili, že se jedná o jeho práci. Touto dosud skrytou stránkou se probudil širší zájem o Ladu jak ze strany veřejnosti, tak i kunsthistoriků.

 

banner_predplatne_clanek

 

Celý rozhovor si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 28. 11. 2017. Objednat si Xantypy můžete i zde

 

XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

XANTYPA 12/17 - výběr z článků

Jaroslav Plesl

Jaroslav Plesl

Domluvit si s pracovně velmi vytíženým hercem Dejvického divadla Jaroslavem Pleslem (*1974) čas na rozhovor není tak docela snadné, o to příjemnější je potom posezení se vstřícným, vtipným a prokazatelně empatickým umělcem.

Jiří Kratochvil

Jiří Kratochvil

Narodil se v Brně, kde se také odehrává většina jeho povídek a všechny jeho romány. Proč tato kulisa? „Brno je pro mě velice zvláštní město. A troufnu si tvrdit, že nejen pro mě. Není totiž náhodou, že právě v Brně se narodili dva největší spisovatelé druhé poloviny dvacátého století: Bohumil Hrabal a Milan Kundera,“ vysvětluje Jiří Kratochvil.

Petr Koura

Petr Koura

Historik Petr Koura se zabývá dějinami 20. století, historii vyučuje na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Je také ředitelem společnosti Collegium Bohemicum sídlící v Ústí nad Labem, zaměřené na historii česko-německých vztahů a na vybudování stálé expozice o dějinách Němců v českých zemích. Loni vyšla v nakladatelství Academia jeho kniha SWINGAŘI A POTÁPKY V PROTEKTORÁTNÍ NOCI, jež podrobně líčí mladický vzdor v dobách nacistického útlaku prostřednictvím západní hudby. „Je to první dílo, které se zasvěceně a se sympatií věnuje fenoménu, jenž byl za nacistické okupace a později v lidové demokracii jedním z nejzajímavějších a nejneprozkoumanějších výrazů odporu k ideologickým režimům v Evropě,“ napsal v předmluvě ke Kourově obsáhlé práci spisovatel Josef Škvorecký.

Andrea Sedláčková

Andrea Sedláčková

Nová kniha Andrey Sedláčkové KAŽDÝ NĚCO TAJÍ je společenský román ze současnosti, který nás zavede do atraktivního prostředí filmových celebrit. Snad každý máme nějakého kostlivce ve skříni, a když je člověk navíc hvězda, jeho život se může stát pouhou hříčkou v rukou bezskrupulózního bulváru, který umně využívá nejnižších pudů všech, jejichž prázdné životy často plní. S Andreou Sedláčkovou, ženou mnoha talentů, jsem si chtěla povídat o její nové knize, ale nedalo mi to a nakonec jsme mluvily i o jejím dobrodružném životě, nikoliv nepodobném jednomu z jejích filmových scénářů…

Martina Špinková

Martina Špinková

Osmdesát procent lidí si přeje umřít doma, ve svém prostředí, kde jsou mu nablízku jeho nejbližší lidé, jeho pejsek, kočka… Splní se to jen asi čtyřem procentům. Martina Špinková už více než patnáct let pomáhá tento nepoměr změnit. Spoluzaložila domácí hospic Cesta domů, dlouho byla jeho ředitelkou a nyní se jako šéfredaktorka a ilustrátorka stejnojmenného nakladatelství prostřednictvím knížek snaží, aby téma smrti bylo přijímáno jako něco, co se osobně týká každého z nás.

Strž Karla Čapka a Olgy Scheinpflugové

Strž Karla Čapka a Olgy Scheinpflugové

Půvabné a tiché místo nedaleko Dobříše se stalo útočištěm Karla Čapka a jeho manželky, Olgy Scheinpflugové až na sklonku spisovatelova života. Ačkoliv zde strávili pouze tři společná léta, stopy jejich tehdejší přítomnosti tu můžeme vnímat dodnes. Nejen při procházce zahradou, ale i při prohlídce nové expozice Památníku Karla Čapka, který tu sídlí.

Michal Oktavian Gürtler

Michal Oktavian Gürtler

Ve středu 19. července 2017 byl předsedou představenstva společnosti Kovohutě Příbram nástupnická, a.s. zvolen pan Michal Oktavian Gürtler, Dipl. El. Ing. ETH. V představenstvu i ve funkci jeho předsedy nahradil v květnu zesnulého PhDr. Milana Sládka.

Pavel Fischer

Pavel Fischer

Pavel Fischer, kandidát na prezidenta. Především ale milující otec, který dal svým dětem přednost před kariérou. Opustil diplomacii, když mu umíral syn. Dnes o této smutné zkušenosti říká: „Stálo to za to.“ Silný příběh našeho bývalého velvyslance v Paříži je plný vrcholů a pádů – a slibuje, že rozumí lidem, kteří se ocitli na dně. Mohla by to být dobrá kvalifikace na prezidenta. A ono umět dokonale několik světových jazyků a mít dobré kontakty i v americkém Kongresu taky není k zahození.

Thelma

Thelma

Máte rádi thrillery s hitchcockovskou atmosférou? Zajděte si do kina na nové skandinávské drama o rodinných prokletích a zakázané lásce, které pochází z dílny jednoho z nejtalentovanějších skandinávských tvůrců současnosti Joachima Triera.

Video k prosincové Xantypě

Video k prosincové Xantypě





Podívejte se na obsah nové XANTYPY

Kultura - výběr z článků

Yayoi Motohashi

Yayoi Motohashi

Vystudovala historii umění, žila v Londýně, Budapešti a Helsinkách. Od vzniku galerie v muzeu The National Art Center v Tokiu působí již desátým rokem jako její kurátorka. Vedle řady pozoruhodných projektů připravila i výstavu Muchovy SLOVANSKÉ EPOPEJE. Povídali jsme si ve zdejší kavárně, jejíž citlivá architektura vyvolává v návštěvnících jedinečný zážitek.

Earth: den na zázračné planetě

Earth: den na zázračné planetě

Fanoušci vynikajícího přírodovědného seriálu ZÁZRAČNÁ PLANETA, zbystřete, od 26. října zažijete v kinech DEN NA ZÁZRAČNÉ PLANETĚ. Dobrodružný snímek navazuje na druhou sérii ZÁZRAČNÉ PLANETY, která se na filmovém portálu ČSFD dlouhodobě drží na prvním místě v oblíbenosti mezi seriály.

Chlapi nepláčou

Chlapi nepláčou

Nebýt terapeutického setkání pořádaného mírovou organizací pro válečné veterány z bývalé Jugoslávie, kterého se režisér a scenárista Alen Drljević zúčastnil, drama o následcích jugoslávské války by nejspíš nevzniklo.

Antonín Gondolán

Antonín Gondolán

To je název nejznámějšího alba Antonína Gondolána, skladatele, zpěváka a multiinstrumentalisty, které nahrál v roce 2004 po svém působení v zahraničí se svým Gondolán trio. Antonín Gondolán, nejvýraznější romská osobnost pop-music bývalého Československa, oslavil v červnu pětasedmdesátiny a chystá dvojcédé s unikátní sestavou interpretů současných mladých hvězd z Čech i Slovenska.

Jan Svěrák

Jan Svěrák

V polovině srpna vstoupilo do našich kin retro PO STRNIŠTI BOS, které režisér Jan Svěrák natočil na motivy stejnojmenné autobiografické knížky svého otce Zdeňka Svěráka. Děj filmu, který rozehrává příhody malého Edy Součka a jeho rodičů i příbuzných, je situován do válečných dob. Předchází tak výjevům z OBECNÉ ŠKOLY, jež se stejnými hlavními postavami mapovala údobí před komunistickým převratem. S autorem úspěšných filmových hitů, které už čtvrt století baví diváky všech generací, jsme si povídali o okolnostech vzniku jeho novinky. Jan Svěrák mi vyprávěl i o svých nerealizovaných projektech a o tom, co v dnešních spletitých dobách znamená odvaha.

Vary ve vašem kině

Vary ve vašem kině

Nedostanete se letos na filmový festival do Karlových Varů? Nesmutněte, když ne­může Mohamed k hoře, musí hora k Mohamedovi, tedy v tomto případě do kina, a to díky akci Vary ve vašem kině, jejíž první ročník se osvědčil už loni.

Druhá strana naděje

Druhá strana naděje

Snímek DRUHÁ STRANA NADĚJE, le­tošní nositel Stříbrného medvěda za nejlepší režii, potěší od poloviny léta také české diváky. Nejznámější finský režisér, filmový samouk a samorost Aki Kaurismäki (1957) byl za své filmy oceněn mohokrát, v minulosti získal nominaci na Oscara či cenu Grand Prix v Cannes. Z letošního Berlinale si zaslouženě odvezl Stříbrného medvěda za režii příběhu stárnoucího podomního obchodníka s košilemi, který se rozhodne opustit ženu alkoholičku i uvadající živnost. Po epizodní kariéře pokerového hráče si pořídí restauraci na zapomenutém helsinském dvorku a nabídne práci mladšímu muži ve zdánlivě bezvýchodné situaci.

Hold Slovanské epopeji v Tokiu

Hold Slovanské epopeji v Tokiu

„Účelem mého díla nikdy nebylo bořit, ale vždy stavět, pokládat mosty, neboť nás vždycky musí živit naděje, že celé lidstvo se sblíží, a to snáze, dobře-li se pozná navzájem. Šťasten budu, bude-li mně dopřáno přispěti skrovnými silami k tomuto poznání – aspoň a zatím u nás v naší rodině slovanské.“ (Alfons Mucha, 1928)

Richard Deacon

Richard Deacon

Sám o sobě říká, že je akademický a nepraktický. Považuje se spíše za zhotovitele, výrobce než za sochaře. To proto, že miluje nejrůznější druhy materiálu, který opracovává a tvaruje velmi originálním způsobem. „Nevím, jestli moje věci někdo chápe, ale to je v pořádku. Já sám jim někdy taky nerozumím. Ale doufám, že někomu přinesou trochu radosti!“ prohlašuje Richard Deacon.

Mág litografie

Mág litografie

„Litografie jsou pro mne dotyky a vůně, potřeba soustředění, kouzlo zhotovení kresby a tisk, atmosféra dílny. Proces zrození! Vyžaduje vnitřní soustředění, trpělivost a zapálení pro věc. To vše se spojuje se spiritualitou techniky v omamný koktejl.“

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 12/17

XANTYPA XANTYPA 12/17

Obsah vydání

Aktuální vydání XANTYPY
Vám rádi zašleme poštou.

Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Inzerce
banner_predplatne