Guillaume Apollinaire

Okouzlený a okouzlující

Před sto lety, 9. listopadu 1918 zemřel v Paříži básník Guillaume Apollinaire, jeden ze zakladatelů moderní francouzské poezie, který výrazně ovlivnil i poezii českou. Bylo mu pouhých třicet osm let.

text Libuše Koubská, foto gettyimages

 

apolinairejpg.jpg

 

Vsadila bych se, že se pořád ještě dost Čechů, když přijedou do Paříže poprvé, vypraví na most Mirabeau a skloní se přes zábradlí, protože přece pod ním „…se valí Seina / A lásky mé / Mám-li už vzpomínat ta jména / Po zlém vždy přišla radost vytoužená“.
A že toho radostného i zlého v životě Apollinairově bylo! Ze všeho ale dokázal vytvořit féerii – ve smyslu výpravné hry s fantastickým dějem i postavami, ve smyslu poetického a překvapivého cirkusového představení, ve smyslu kouzelného výjevu.
Milan Kundera kdysi napsal: „Apollinairova poezie je poezie okouzlení a okou­zlování. Francouzi nazývají Apollinaira ,en­chanteur‘. Kouzelník. Očarovávač. Člověk opíjející druhé, ale též sám sebe opíjející.“
„A ty piješ ten líh palčivý jako života bol / Tvého života jejž piješ jako alkohol.“ Apollinairova básnická sbírka ALKOHOLY byla v anketě, kterou uspořádal v roce 1999 deník Le Monde, zařazena mezi stovku nejdůležitějších knih 20. století.

Wilhelm Kostrowicki
Když se 26. srpna 1880 v Římě narodil, zapsali ho pod jménem Dulcigni. Otec neuveden, matka anonymní. Až koncem září se k mateřství přiznala dvaadvacetiletá polská šlechtična Angelika Kostrowicka a chlapeček byl v bazilice svatého Petra pokřtěn jako Guillaume Albert Vladimir Apollinare Kostrowitzky. O otci kolovaly domněnky, někdy i dost divoké, dokonce o incestu či o přímém příbuzenství s Napoleonem, resp. jeho synem. Nejpravděpodobnější otcovství je připisováno aristokratu Francescu Flugi d’Aspermont, což byl fešný důstojník ze vznešené italské rodiny, která svazku s polskou milenkou rozhodně nepřála. Sám Apollinaire se k tomu nevyjadřoval, jen příteli z mládí ho jednou – na fotografii – označil za svého otce.
Jistý však byl, ať už vlastní, nebo nevlastní bratr Albert, který se Angelice Kostrowické narodil o dva roky později. Rané dětství prožili oba chlapci v Římě v různých církevních zařízeních, kam je poslala jejich matka, sama v dětství pobývající několik let v klášterním penzionátu, který upřímně nenáviděla. Ví se o ní, že byla výstřední, prudká, nevypočitatelná, nesnášenlivá. Krasavice a parádnice. Vášnivá hráčka v kasinech. Mýtomanka, která o svém původu a životě každou chvíli tvrdí něco jiného. Už v Apollinairově dětství si mění svoje křestní jméno z Angeliky na Olgu, píše se Olga de Kostrowitzky, vydává se za dceru plukovníka ruské armády a carskou rentiérku a toulá se Evropou. Na čas se usazuje i se synky v Monaku, kde je finančně podporuje církevní hodnostář Flugi, bratr jejího bývalého milence. Chlapci jdou opět do církevní koleje, jejich maminka, považovaná tam za tajemnou dobrodružku, chodí večer co večer, noc co noc k zeleným stolům s kroužící ruletou. Apollinaire se výborně učí, v Monaku a později v Nice získává školní vyznamenání a první ceny.
Nepokojná matka, která se vytrvale a neúspěšně snaží prorazit společensky i finančně, si nakonec najde nového partnera, o jedenáct let mladšího Julese Weila z židovské rodiny ze Štrasburku. Stěhují se z místa na místo, nakonec zakotví v Paříži, jsou chudí, mají dluhy. To už je Apollinairovi, tenkrát ještě vystupujícímu jako Wilhelm Kostrowicki (během svého života si psanou podobu jména neustálil), devatenáct let. Aby se uživil, píše erotické romány. Pak ho někdo doporučí jako domácího učitele francouzštiny do šlechtické německo-francouzské domácnosti v Porýní. Zamiluje se tam do kolegyně, anglické guvernantky Annie Playdenové, dvacetileté blondýnky s chrpově modrýma očima. Šíleně a neúspěšně, jako pak ještě několikrát v životě.
Annie se jeho vášně děsila: „Kostro býval divoký. Dovedl mě třeba na úzkou stezku v horách a prohlásil, že mě shodí do propasti, když odmítnu si ho vzít. Říkal, že každý zabíjí, co miluje.“
Apollinaire už tehdy usilovně píše. Básně, fejetony, povídky. Jedna z nich, velice krásná a důležitá pro české prostředí, se jmenuje PRAŽSKÝ CHODEC a byla inspirována jeho návštěvou Prahy v březnu 1902. Vyjde ještě v témže roce, v němž se nešťastně zamilovaný básník také vrátí z Porýní do Paříže, kde nastoupí v bance. S krajním odporem.

 

baner-clanek

 

Vypadal jako hodné děcko
Je mu dvacet tři let a dychtí po uměleckém světě. Chodí po literárních večírcích, na jednom z nich pozná Alfreda Jarryho (autora Krále Ubu) a pozdějšího surrealistického básníka a malíře Maxe Jacoba, s nimiž se poté úzce spřátelí. Kdosi ze současníků ten večírek zaznamenal: „Symbolisté a dekadenti recitovali před básnickým publikem své verše. Také Apollinaire, opřen o piano. Měl ještě útlou, skoro vyzáblou postavu, hruškovitou hlavu s vlasy učesanými na ježka. Nad mohutnou čelistí centuriona nosil dlouhý rusý knír spadající na rty. Jeho okouzlující pohled měl něco téměř ženského. Zdvořile se usmíval.“
Když banka, kde pracoval, zkrachovala, snažil se spolupracovat s různými literárními revuemi, což je ovšem mizerné živobytí, takže ještě vzal místo redaktora burzovního bulletinu (dokonce dělal interview s finančníkem marockého sultána).
Postupně se osvobodil od své obtížné, panovačné matky, odstěhoval se z její bizarně zařízené pronajaté vily na periférii Paříže. Ve své oblíbené hospůdce u nádraží Saint-Lazare se seznámil s Pablem Picassem. Od té doby docházel do jeho slavného ateliéru – dřevěného baráku Bateau-Lavoir na Montmartru, kde se scházela bohémská společnost kubistických malířů a surrealistických básníků, později proslulých jmen: Braque, Picabia, Vlaminck, Derain, Modigliani… Nádherná Picassova přítelkyně Fernande Olivierová si je pamatovala i takhle: „Páni bývali často v noci opilí a křičeli, nadávali, zpívali, deklamovali. Sousedy budili ranami z revolveru. – Ráno po jedné z těch nocí jsem poznala Apollinaira. Smál se dětským nespoutaným smíchem. Vypadal jako hodné děcko, klidné i jemné, vážné i něžné, takže mu všichni s důvěrou naslouchali, sotva promluvil – a mluvíval hodně.“

 

Objednat si Xantypy můžete i zde

 

XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

XANTYPA 11/2018 - výběr z článků

Z hokejisty králem zábavních parků v Česku

Z hokejisty králem zábavních parků v Česku

Hokejista Tomáš Valášek před lety pověsil hokejovou kariéru na hřebík a vrátil se s rodinou z Německa zpět do vlasti – konkrétně na Valašsko,, aby zde začal podnikat. Z ledové plochy se rozhodl vybruslit na zcela odlišnou herní plochu. Otevřel si svůj první zábavní park pro děti s konceptem, který si přivezl z Německa. Všeobecně platí, že herny plné kuliček, trampolín, lezeckých stěn a atrakcí pro děti docela rychle krachují. Tomáš Valášek ale svou první hernu Bongo v Brně nezavřel, naopak si k ní pořídil Galaxii ve Zlíně, Tongo v Hradci Králové a Tobogu v Praze. Dnes vlastní herní plochu 15 tisíc metrů čtverečních. Čím to, že ostatní herny krachují a jemu se daří? Dá se tímto podnikáním uživit? Kolik musel investovat? A proč nesnáší v souvislosti se zábavními parky slovo byznys?

Ondřej Sokol

Ondřej Sokol

Je úspěšný herec, moderátor, režisér a překladatel. Také je uměleckým šéfem Činoherního klubu. Jelikož se nějaký čas známe, mohu říct, že ač je vnímán širší veřejností jako člověk, jemuž je blízký humor, nejraději má ironii, v níž je obsažen v kombinaci s opačným pólem.

Stanislav Holý

Stanislav Holý

S jeho dílem se setkal snad každý z nás. Ať už šlo o kreslené vtipy na stránkách populárního časopisu Mladý svět, ilustrace v učebnicích a knížkách, ale zejména pak o legendární televizní pořad Studio Kamarád. Ostatně, na obrazovkách České televize můžeme jeho plyšové „jůheláky“ vídat dodnes. Výtvarník, ilustrátor a grafik Stanislav Holý, od jehož úmrtí letos uplynulo dvacet let, měl mimořádně široký umělecký záběr. Od zmíněného kresleného humoru a knižních ilustrací přes animovaný film, návrhy loutek, užitou grafiku, scénické projekty a monumentální malbu, realizace v architektuře až po litografii. Zároveň byl velice laskavý člověk, což se výrazně promítlo do jeho tvorby. Na léta s ním zavzpomínala pro Xantypu jeho žena Marie Holá, která společně se synem Matějem pečuje o jeho odkaz.

Rady na cestu

Rady na cestu

Advent patří k nejkouzelnějším obdobím roku. Prožijte jej originálně v evropských metropolích s bohatou historií a pohádkovou atmosférou. Tady je pětice měst, jejichž krása se v době svátků násobí.

Magdalena Juříková

Magdalena Juříková

S ředitelkou Galerie hlavního města Prahy Magdalenou Juříkovou jsem si povídal o současném výtvarném umění, soukromých sběratelích i o výstavách, které má galerie v plánu.

Klobouk

Klobouk

Modely jejích klobouků doplňovaly kolekce proslulé módní návrhářky Hany Podolské. Elegantní, střihově výrazný, originálně zdobený klobouk od Alžběty Oulíkové byl snem každé ženy prvorepublikové Prahy. A skutečně téměř každá takový klobouk vlastnila. Krédem známé modistky totiž bylo: „Krása za rozumnou cenu,“ proto si klobouky z jejího modistického obchodu mohly dovolit ženy ze všech společenských vrstev. Mezi její zákaznice patřily i hvězdy stříbrného plátna, mimo jiné Zita Kabátová, Adina Mandlová nebo Věra Ferbasová.

Oni a Silvio

Oni a Silvio

Třetí narozeniny oslavuje KVIFF Distribution uvedením nového snímku italského oscarového režiséra Paola Sorrentina ONI A SILVIO. Distribuční label KVIFF Distribution byl vytvořen v roce 2015 Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary ve spolupráci s Českou televizí a distribuční společností Aerofilms. V průběhu roku do kin uvádí zajímavé filmové tituly ze světové produkce. Do domácí distribuce se originální a umělecky hodnotné snímky takto dostávají mnohem snadněji.

James Pfaus

James Pfaus

Čím je Mick Jagger v rockové muzice, tím je James Pfaus pro sexuologii – žijící legendou. Ví, co se vám děje v mozku, pokud máte sex ve stanu a dovnitř se začne sápat medvěd. Vyzkoumal, že vaše první sexuální zkušenost určí to, co budete po zbytek života považovat za atraktivní. Je přesvědčený, že sex a duševní zdraví se navzájem ovlivňují. A tabuizace sexu a jeho kontrola je podle něj politická a mocenská záležitost.

Jitka Zelenková

Jitka Zelenková

Albem INTIMITY oslaví Jitka Zelenková sotva uvěřitelných padesát let v křehké profesi zpěvačky. Udržet se takovou dobu ve špičce populární hudby rozhodně není jen tak.

Nenahraditelný Miroslav Horníček

Nenahraditelný Miroslav Horníček

Nevím, odkud se vzalo tvrzení, že každý člověk je nahraditelný. Kupodivu zlidovělo, přestože nikoho nikým úplně nahradit nelze. Protože každý je jedinečný. Anebo – někdy – vlastně i nesmrtelný! Jako například Miroslav Horníček.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 11/2018

XANTYPA XANTYPA 11/2018

Obsah vydání

Aktuální vydání XANTYPY
Vám rádi zašleme poštou.

Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Inzerce
banner_predplatne