Marie Curie-Skłodowska

Žena mnoha prvenství

Jako vůbec první ženě na světě jí byla v roce 1903 udělena Nobelova cena. Za fyziku. O osm let později k ní přibyla druhá, tentokrát za chemii. Pouze čtyři osobnosti se mohou honosit dvěma Nobelovými cenami, a jen jedna z nich je žena – Marie Curie-Skłodowska. Vědkyně, která obětavě pomáhala raněným během první světové války, se narodila před sto padesáti lety, 7. listopadu 1867.

 

text Markéta Smílková, foto archiv

 

sklodowskajpg.jpg

 

Dětství, studia a svatba

Marie Skłodowska zvídavost a chuť učit se dostala do vínku. Její tatínek Władysław byl učitelem, stejně jako její maminka Bronisława. Ta vystudovala jedinou dívčí školu ve Varšavě, na níž pak učila a nakonec zde byla jmenována ředitelkou. Dcera Marie šla v jejích stopách. Cesta za věděním však pro ni nebyla jednoduchá. V rodném Polsku bylo ženám studium na univerzitě zapovězeno, Marie tedy snila o studiu fyziky a chemie ve Francii, ale protože pocházela z chudších poměrů, neměla na studium v zahraničí peníze. Dohodla se tedy se svou starší sestrou Bronislawou, že se budou na studiích podporovat navzájem. Nejprve do Paříže odjela Bronislawa, aby studovala medicínu. Za svým snem se pak do města nad Seinou vydala i Marie. Stala se první studentkou na fakultě fyziky a chemie na pařížské Sorbonně. Přivydělávala si doučováním. V roce 1884 měla všechny zkoušky úspěšně složené. Tento rok byl pro ni šťastný i jinak – seznámila se s francouzským fyzikem Pierrem Curiem, svým budoucím manželem a spolupracovníkem. Poté, co Pierre složil doktorát, vzal si Marii za ženu a do dvou let se jejich rodina rozrostla. První dceru pojmenovali Iréne (později se i ona stala nositelkou Nobelovy ceny, kterou získala v roce 1935 se svým manželem Frédéricem za objev uměle vyvolané radioaktivity). O sedm let později přibyla k malé Iréne druhorozená Eva.

Nobelovy ceny, smrt manžela a válka

Na konci 19. století vědci přišli s několika zásadními objevy, které otevřely brány rozvoji moderní fyziky. Nejprve Heinrich Hertz objevil v roce 1887 rádiové vlny; bohužel zemřel v roce 1894 v pouhých třiceti sedmi letech. První rádiový signál vyslal o pouhý rok později Gugliemo Marconi. Téhož roku přišel Wilhelm Conrad Röntgen s objevem rentgenového záření. A ono záření nedalo spát Henrimu Becquerelovi, který se o něj zajímal tak důkladně, až v roce 1896 objevil přirozenou radioktivitu. To už měl v týmu mladou studentku Marii, která si záření uranových paprsků vybrala za téma disertační práce.

Pierre Curie měl nejprve své ženě pouze pomáhat, ale uranové paprsky ho zaujaly natolik, že se do výzkumu ponořil naplno. Těsně před koncem století společně objevili v uranové rudě radioaktivní prvek, který Marie pojmenovala podle rodného Polska polonium. Vzápětí popsali i mnohem radioaktivnější prvek – radium (to svůj název získalo podle latinského slova radius – paprsek). Zajímavé je, že první gram získali manželé z českého smolince pocházejícího z Jáchymova. Na izolaci jediného gramu chloridu radnatého spotřebovali deset tun smolince. Za svůj výzkum získala Marie v roce 1903 jako první žena doktorát z fyziky a ještě téhož roku jí byla jako historicky první ženě udělena Nobelova cena za fyziku, o kterou se dělila společně s manželem Pierrem a Henrim Becquerelem. Curieovi se zároveň stávají prvním manželským párem, který získal Nobelovu cenu. (Druhým manželským párem se stala jejich dcera Iréne s manželem Frédéricem. Získali cenu za chemii v roce 1935.) 

Nobelova cena přináší slávu, a tak tomu bylo i u manželů Curieových. Pierrovi nabídli místo profesora na Sorbonně a také vlastní laboratoř, kterou směla vést jeho žena. Rodinné štěstí bohužel netrvalo dlouho, pouhé tři roky po udělení Nobelovy ceny Pierre zahynul pod koly koňského povozu, který prý v hustém dešti přehlédl. Marie přišla o manžela i spolupracovníka. Ihned jí bylo nabídnuto manželovo místo a Marie se stala první univerzitní profesorkou. O pět let později, v roce 1911, jí byla udělena druhá Nobelova cena, tentokrát za chemii. V tomto období se už projevuje na jejím zdraví působení záření. Jeho zhoubný vliv na organismus dosud nebyl znám, tak Marie netušila, že by neměla nosit radioaktivní látky po kapsách.

Díky druhé Nobelově ceně umožnila francouzská vláda zřídit Ústav pro radium. Jenže začala první světová válka. Marie zanechala práce v laboratoři a jako dobrovolná zdravotní sestra zprovoznila rentgenový vůz, poháněný motorem automobilu, a s ním objížděla nemocnice. I když už byl rentgen nějakou dobu znám, běžně se ještě příliš nevyužíval (skromný vědec Röntgen za svůj objev obdržel vůbec první Nobelovu cenu za fyziku, ale ani Röntgen, ani Curieovi si svůj objev nenechali nikdy patentovat). Marie založila polní rentgenové laboratoře, v nichž byly vyšetřeny tisíce zraněných, a v druhé polovině války se jí podařilo zaškolit na sto padesát pracovníků.

 

banner_predplatne_clanek

 

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 31. 10. 2017. Objednat si Xantypy můžete i zde

 

XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

XANTYPA 11/17 - výběr z článků

Lenny

Lenny

Je krásná, ve svém oboru velmi úspěšná, lidé ji mají rádi. Co víc si může interpret přát. Snad jen maličkost: aby mu to co nejdéle vydrželo. A já se k tomu přání připojuji, protože si myslím, že si zpěvačka Lenny úspěch zaslouží. Její album HEARTS je velmi povedené.

Jaroslav Hutka

Jaroslav Hutka

Jaroslav Hutka, známý folkový zpěvák a také jedna z prvních českých „mániček“, oslavil nedávno sedmdesátku. A také mu, vedle celé série archivních nahrávek, vyšlo zcela nové, aktuální album V ROZPITÝCH BARVÁCH, na němž představil tucet nových písní, zabývajících se tématy poněkud vážnějšími, než u něj bývá obvyklé. Parodie, humor, láska (skladba NEPŮJDU DO NEBE je jedinou výjimkou) a jinotaje se vytratily; převládají písně melancholické, hloubavé, zamyšleně hledající v nedávné i dávné české minulosti důvody současného stavu.

Filip Barankiewicz

Filip Barankiewicz

Baletní soubor Národního divadla je největším a nejproslulejším tanečním tělesem v České republice, jehož založením (1883) vznikla souvislá vývojová tradice českého profesionálního tance. Prvním baletním mistrem byl Václav Reisinger, o sto let později Vlastimil Harapes a posledních patnáct let Petr Zuska. Po jeho ohlášeném odchodu se do výběrového řízení přihlásil i renomovaný polský tanečník Filip Barankiewicz, známý mimo jiné svojí brilantní klasickou výbavou.

Miroslav A. Liškutín

Miroslav A. Liškutín

„Již od útlého mládí jsem toužil a chtěl, aby se létání stalo hlavním cílem mého života,“ napsal v jedné ze svých memoárových knih brigádní generál v. v. Miroslav A. Liškutín. Tato touha se hrdinovi leteckých bitev druhé světové války splnila. Vedle generálmajora Emila Bočka je naším posledním žijícím operačním stíhacím pilotem britského Královského letectva RAF. A za téměř sto let svého života – 23. srpna oslavil devadesáté osmé narozeniny – má bezpočet důvodů bilancovat.

Hřebčín s císařským titulem

Hřebčín s císařským titulem

Když císař Rudolf II. povýšil v roce 1579 původní koňskou oboru v Kladrubech nad Labem na císařský dvorní hřebčín, stálo za jeho rozhodnutím příznivé postavení hvězd. Lokalita vzdálená pětadvacet kilometrů od Pardubic se stala domovem nejstaršího českého plemene koní – starokladrubáků.

Dokud nás svatba nerozdělí

Dokud nás svatba nerozdělí

Tvůrci úspěšného snímku NEDOTKNUTELNÍ přicházejí s novým titulem, který potěší srdce každého alespoň trochu škodolibého diváka. Filmem o večeru organizovaném zkrachovanci, kteří se snaží zapadnout, se režiséři rozhodli nastavit zrcadlo současné Francii.

Yayoi Motohashi

Yayoi Motohashi

Vystudovala historii umění, žila v Londýně, Budapešti a Helsinkách. Od vzniku galerie v muzeu The National Art Center v Tokiu působí již desátým rokem jako její kurátorka. Vedle řady pozoruhodných projektů připravila i výstavu Muchovy SLOVANSKÉ EPOPEJE. Povídali jsme si ve zdejší kavárně, jejíž citlivá architektura vyvolává v návštěvnících jedinečný zážitek.

Vítejte v Česku, v době postliberální, kdy vládnou emoce a fakta ztratila význam

Vítejte v Česku, v době postliberální, kdy vládnou emoce a fakta ztratila význam

V sobotu 21. října skončily sněmovní volby a skončila doba, jež začala v listopadu 1989. Skončilo údobí liberální demokracie, smeteny byly zbytky „Havla“ v české politice. To není přehnané tvrzení, ale fakt. Co přichází, zatím není jasné, musíme si počkat. Jistě víme, že voliče oslovují vůdci s autoritářskými sklony, kteří „to vezmou pevně do ruky“, neradi se dohadují s druhými, a panují.

Video k listopadové Xantypě

Video k listopadové Xantypě





Podívejte se na obsah nové XANTYPY

Zrcadla New Yorku

Zrcadla New Yorku

Když mi byly čtyři roky, přijeli do tehdejšího Československa Rusové na tancích. Pamatuju si jen to, že mi máma dávala přes hlavu mokrý hadr, jako ochranu před slzným plynem, a jak jsem na ulici omdlel po návštěvě nějaké lékařky, která mne zkoušela z toho, jak se jmenují sovětští kosmonauti… A pak, jak máma řvala večer na tátu a říkala něco o strachu a o kamarádce v New Yorku. Bydleli jsme v Praze ve Vodičkově ulici, v domě, kde míval cukrárnu pan Myšák. Asi tady se mi v hlavě zrodil ten newyorský sen.

Osobnosti - výběr z článků

Filip Barankiewicz

Filip Barankiewicz

Baletní soubor Národního divadla je největším a nejproslulejším tanečním tělesem v České republice, jehož založením (1883) vznikla souvislá vývojová tradice českého profesionálního tance. Prvním baletním mistrem byl Václav Reisinger, o sto let později Vlastimil Harapes a posledních patnáct let Petr Zuska. Po jeho ohlášeném odchodu se do výběrového řízení přihlásil i renomovaný polský tanečník Filip Barankiewicz, známý mimo jiné svojí brilantní klasickou výbavou.

Vzpomínání Michaely Bendové

Vzpomínání Michaely Bendové

Zavřu oči a vidím naše první setkání tak barvitě a živě, jako by to bylo včera. Do kavárny DISK na DAMU vchází žena, sněhobílé vlasy, velké oříškové oči. Je si vědoma každého svého kroku a cítí každé oko, které na ni pohlédne. Neznáme se, ale mám pocit, jako bych na ni čekala celý život. Když jsme se konečně našly, cítila jsem obrovskou úlevu a radost, že už nejsem sama a mám na světě někoho, kdo se na mě podívá a ví, a Miška Bendová vždycky ví! Otevřela mi srdce, umožnila mi dýchat a pomáhá mi splnit můj životní sen. Je to moje herecká maminka.

Jaroslav Hutka

Jaroslav Hutka

Jaroslav Hutka, známý folkový zpěvák a také jedna z prvních českých „mániček“, oslavil nedávno sedmdesátku. A také mu, vedle celé série archivních nahrávek, vyšlo zcela nové, aktuální album V ROZPITÝCH BARVÁCH, na němž představil tucet nových písní, zabývajících se tématy poněkud vážnějšími, než u něj bývá obvyklé. Parodie, humor, láska (skladba NEPŮJDU DO NEBE je jedinou výjimkou) a jinotaje se vytratily; převládají písně melancholické, hloubavé, zamyšleně hledající v nedávné i dávné české minulosti důvody současného stavu.

Lenny

Lenny

Je krásná, ve svém oboru velmi úspěšná, lidé ji mají rádi. Co víc si může interpret přát. Snad jen maličkost: aby mu to co nejdéle vydrželo. A já se k tomu přání připojuji, protože si myslím, že si zpěvačka Lenny úspěch zaslouží. Její album HEARTS je velmi povedené.

Tomáš Sedláček

Tomáš Sedláček

S Tomášem jsme měli tu čest poprvé vést rozhovor v roce 2013, kdy byl hostem konference BANALITA DOBRA v rámci prvního Evropského dnu Spravedlivých. Uchvátil nás svými inspirujícími myšlenkami a nestandardním vystupováním. Po čtyřech letech nastal čas si s ním popovídat znovu o aktuálních otázkách týkajících se budoucnosti a velkých změn, které nás čekají v souvislosti s umělou inteligencí a digitalizací průmyslu.

Celeste Rizvana Buckingham

Celeste Rizvana Buckingham

Pod exotickým jménem se skrývá mladá zpěvačka americko-švýcarského původu, jejíž přerod z finalistky v Super Star nabyl nebývalých rozměrů. Mezinárodní úspěch v žebříčku Top 100, MTV, Radio Disney. Píše texty, skládá hudbu, studuje hudbu a psychologii a zajímá se o budoucnost dětí. V českém filmu BAJKEŘI se zhostila herecké role.

Thom Artway

Thom Artway

Začínal jako pouliční zpěvák. Angličané mají pro něj výraz busker. Připomínám to proto, že ačkoli se Thom Artway na­rodil na Moravě, zpívá výhradně anglicky. Za loňské, debutové album HEDGEHOG byl letos oceněn dvěma Anděly. Zdá se, že se rodí nová hvězda.

Václav Neužil

Václav Neužil

S hercem Dejvického divadla Václavem Neužilem (*1979) se známe dlouho. Na mezinárodním festivalu divadelních škol Encounter/Setkání v Brně jsem jako předseda poroty měl ve finále vyhlásit výsledky; celé to bylo pojednáno jako dramatická situace a k ruce mi byl přidělen v roli asistenta student Divadelní fakulty JAMU Václav Neužil, jehož bezprostřední suverenita poněkud uvolnila moji jevištní křeč. Režíroval nás adept této profese Pavel Baďura, nemýlím-li se…

Andy Warhol: Gigant

Andy Warhol: Gigant

Ve filmu DOBRÝ DEN, PANÍ CAMPBELLOVÁ! se herečka Gina Lollobrigida, která předstírá, že je válečnou vdovou po neexistujícím kapitánu Campbellovi, přizná, že si své jméno vybrala podle Campbellovy polévky v plechovce. Druhé americké slovo, které znala, byla Coca-Cola, a jak namítla, Cocacolová se pochopitelně jmenovat nemohla. Možná, že málo scházelo, aby se jeden z nejslavnějších umělců 20. století, Andy Warhol, potýkal se stejným problémem. Totiž kdyby se jeho otec, mající strach z vojenské služby, neodhodlal v roce 1909 emigrovat do Ameriky, na východním Slovensku v rusínské komunitě by asi moc amerických výrazů k dispozici nebylo. Nakonec ani matka Andyho Warhola, která se o něho a jeho dva bratry starala v době, kdy otec pracoval jako horník v Západní Virginii, se nikdy anglicky náležitě nenaučila. Zajímavé je, že oba zmíněné objekty, jak Campbellova polévka v plechovce, tak Coca-Cola, se staly jedněmi z nejprezentovanějších ve Warholově tvorbě.

Elvis Presley

Elvis Presley

Před čtyřiceti lety 16. srpna 1977 zemřel v Memphisu hudebník, bez něhož by současná moderní populární hudba vypadala zcela jinak. Král rock-and-rollu Elvis Presley, který stál u kolébky muziky, od té doby nazývané rock.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 11/17

XANTYPA XANTYPA 11/17

Obsah vydání

Aktuální vydání XANTYPY
Vám rádi zašleme poštou.

Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Inzerce
banner_predplatne