Kateřina Veselá

Chtěla být novinářkou, teď žije pro děti

MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., žena, která pomohla za svůj dosavadní život přivést na svět přes dva tisíce dětí. Vlastní má dvě – dceru a syna. Každodenně se snaží plnit sny mnoha párům, kterým příroda neposkytla štěstí mít dítě přirozenou cestou. Když se rozhodovala, co bude v životě dělat, snila o tom, že bude úspěšnou novinářkou či dokumentaristkou. Život jí však ukázal jinou cestu, po které se rozhodla nakonec jít. Dnes vlastní jednu z největších reprodukčních klinik v Česku, brněnskou Repromedu. Jaké to je žít ve světě pipet, zkumavek, plnit lidem sny a kam směřuje dnešní reprodukční medicína, tak i na to jsme jí zeptali.

 

text Ivana Jenerálová, foto archiv repromeda

 

veselajpg.jpg

  

Váš původní profesní záměr a medicína tak úplně nejdou dohromady. Proč takový obrat?
Musím přiznat, že samotná doba mě přiměla k tomuto rozhodnutí. Původně jsem díky své rodině tíhla spíše ke kultuře a novinařině. Můj táta byl režisér dokumentárních pořadů a sportovních přenosů a maminka pracovala jako filmová střihačka. Táta se však pro nesouhlas s tehdejší politickou situací nemohl od sedmdesátých let svému oboru věnovat a kvůli tomu jsme neměli řádný kádrový profil. Navíc moje smýšlení bylo totožné s jeho a bylo jasné, že nejsem vhodný adept na psaní článků schvalujících stávající režim. Na druhou stranu přírodní vědy mě už tehdy také bavily, a tak jsem se rozhodla, že zkusím medicínu. Ale ani tam jsem neměla lehký nástup. Na lékařské fakultě v Brně se při přijímacích pohovorech o moje postoje i postoje mé rodiny v roce 1968 velice zajímali. Řekla jsem, že v té době mi byly dva roky. Nevzali mne, a tak jsem to zkusila v Bratislavě, kde jsem měla štěstí, a začala studovat tam. Po roce jsem pak přestoupila do Brna.
A proč právě reprodukční medicína? Kdy jste se pro ni rozhodla?
Od počátku mě tento obor přitahoval, seznámila jsem se s ním už za studií na klinice na Obilním trhu v Brně, kde jsme jako medici stážovali. Byla to pro mě syntéza věcí, které mne zajímaly – gynekologie včetně gynekologické chirurgie, endokrinologie, ultrazvuková diagnostika, embryologie… Možná za to mohl i tehdejší vynikající asistent I. gynekologicko-porodnické kliniky MUDr. Jan Veselý, který mne jako medičku učil a dokázal nám ten obor velice krásně přiblížit. Po několika letech jsme se stali životními partnery. Kdybych byla novinářka nebo dokumentaristika, bylo by všechno jinak, ale ten současný život žijeme jenom jednou a je to asi všechno tak, jak být mělo.

 

banner_predplatne_clanek


V současnosti jste spolumajitelkou přední reprodukční kliniky v Česku. Proč jste se k tomuto kroku rozhodla?
Než jsme založili vlastní kliniku, pracovala jsem více než osm let v Brně na gynekologicko-porodnické klinice na Obilním trhu. Jako jedna z mála nemocnic se už v té době intenzivně věnovala asistované reprodukci. Zde se také v roce 1982 zrodilo první dítě ze zkumavky. Během působení na klinice jsem začala pociťovat potřebu více se realizovat v tzv. preimplantační genetické diagnostice, které však tehdejší vedení nebylo tak docela nakloněno. Rozhodli jsme se tehdy s mým manželem vybudovat vlastní pracoviště a o dva roky později se u nás narodilo první dítě po preimplantační diagnostice. Nejsme však supermarket na děti ze zkumavky, nejde nám o to zvítězit v počtu prováděných výkonů, ale poskytovat individuální péči šitou klientům na míru a dělat vysoce specializované výkony, které potřebují páry se speciálními faktory neplodnosti a genetickými riziky a také páry starší. Věnujeme se zároveň celostní a komplementární medicíně, kterou spojujeme s vysoce sofistikovanými technikami reprodukční medicíny a genetiky. I tím se odlišujeme od mnohých klinik u nás.
Předností vaší kliniky je mimo jiné právě specializace na genetiku. Souvisí pouze přímo s umělým oplodněním nebo jsou genetické testy využitelné v reprodukční medicíně i jiným způsobem?
Reprodukční genetika dnes nabízí celou škálu možností. Kromě běžných genetických vyšetření, která se provádějí standardně u neplodných párů, je možné pár otestovat ještě před tím, než snahu o reprodukci zahájí. Lze zjistit, zda partneři nejsou například nosiči genových mutací pro stejné choroby, což by pak mohlo zapříčinit dědičné onemocnění u dítěte. A preimplantační genetická diagnostika embryí může zabránit tomu, aby bylo počato dítě postižené vážnou nemocí, odsouzené k utrpení či dokonce k jisté smrti. Umožňuje to komplexní přístup k problematice reprodukce a jejím poruchám.
Má spojení moderní západní medicíny s tradiční východní větší úspěch při asistované reprodukci? Nejdou tyto obory trochu proti sobě?
Západní a východní medicína, věřme, v brzké budoucnosti urazí veliký kus cesty směrem k sobě. Respektive ten kus cesty musí vstříc východní medicíně urazit ta západní. Na konci této cesty pochopíme, že východní medicína je rovnoprávným oborem medicíny a měla by se vyučovat na všech lékařských fakultách. Kdo se do celostní a východní medicíny více ponořil, ví, že její pomoc je obrovská a že informace v ní obsažené jsou vysoce cenné a doplňují bílá místa na mapě medicíny západní.
Jak vidíte reprodukční medicínu v bu­doucnu?
Z odborného hlediska nás čeká mnohem větší splývání s oborem reprodukční genetiky a časem přechod na rutinní genetické vyšetřování embryí prakticky u každého cyklu mimotělního oplození. Více se bude využívat i prediktivního testování a odhalování možných rizik již preventivně, před zahájením reprodukce. Klíčové slovo celého trendu je tedy čím dál tím větší individualizace péče.

 

 

XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

 

XANTYPA 078/17 - výběr z článků

Soňa & Zuzana Norisovy

Soňa & Zuzana Norisovy

Jedna se chtěla stát zdravotní sestrou, druhá řeholní. Nakonec však sestry Norisovy žijí tak, jak jim předpověděla je­jich babička.

Nádraží Liège-Guillemins

Nádraží Liège-Guillemins

Ať si to uvědomujeme, či nikoli, architektura ovlivňuje naše životy. Jsou stavby, kolem nichž projdeme bez povšimnutí, jiné nás pro změnu mohou rozčílit. Naštěstí existují i taková architektonická díla, která nás osloví, něčím nezachytitelným přitáhnou naši pozornost a pak promluví naléhavým hlasem k našemu nitru. Takovou stavbou je bezesporu i vlakové nádraží v belgickém Liège (Lutychu), jejímž autorem je španělský architekt Santiago Calatrava.

V krajině lovců mamutů

V krajině lovců mamutů

Pálava – pahorky porostlé vinicemi, kamenné zříceniny na temenech kopců, útulné uličky s vinnými sklepy, a to vše pod sytě modrým nebem. Toskánsko severně od Alp. Místo, které nesporně má genia loci. Tento kout jižní Moravy se před třiceti tisíci lety stal domovem lovců mamutů. Archeologické nálezy z Dolních Věstonic a Pavlova z období gravettienu patří dnes mezi světové unikáty nevyčíslitelné kulturní hodnoty.

Harvey Keitel

Harvey Keitel

Americký herec Harvey Keitel navštívil karlovarský filmový festival už dvakrát. Podruhé předloni, kdy tu uvedl Sorrentinovo podobenství MLÁDÍ (2015) o dvou stárnoucích umělcích, kteří rekapitulují své životy v mondénním sanatoriu. Představitele drsňáků i bohorovných snílků jsem pozoroval na závěrečném večírku v hotelu Pupp. Spokojeně seděl v křesle a s pýchou v očích sledoval, jak se jeho manželka vlní na parketu. Působil šťastně, jako pravý opak bezradného filmaře, kterého zosobnil v Sorrentinově filmu.

Zdeňka Žádníková Volencová

Zdeňka Žádníková Volencová

Zdeňka Žádníková Volencová je nejen herečka Dejvického divadla, ale i moderátorka, recitátorka, spisovatelka, flétnistka, ředitelka nadačního fondu. Především je ovšem matka čtyř dětí. Jak vidíte, nespokojí se s málem.

Ladislav Smoček

Ladislav Smoček

Poněkud záhadná postava dramatika, scenáristy a režiséra židovského původu Lea Birinského a jeho hra z roku 1912 o psychopatologii revolucionářství a vyžírkovství mocných vyvolala už podruhé zájem režiséra Ladislava Smočka. Na scéně pražského Činoherního klubu s hereckým ansámblem, jenž tvoří Petr Nárožný, Marika Procházková, Ondřej Vetchý, Pavel Kikinčuk, Dana Černá, Jaromír Dulava, Honza Hájek, Vladimír Kratina, Stanislav Zindulka či Nela Boudová, rozehrál šarádu blbosti a velikášství, při níž člověk chvílemi neví, může-li se jen úlevně smát, anebo se má zase začít strachovat. Neboť hrabivost je věčná a lidská hloupost nekonečná.

Tomáš Šebek

Tomáš Šebek

Letos v březnu se český chirurg Tomáš Šebek vrátil již z páté mise mezinárodní organizace Lékaři bez hranic. Své zkušenosti se zachraňováním lidských životů v mnohdy drastických podmínkách popsal se skromností i humorem sobě vlastním ve dvou úspěšných knihách. Třetí by měla vyjít letos na podzim.

Carlos Santana

Carlos Santana

Jedním z významných a vlivných muzikantů, kteří letos slaví své kulaté životní jubileum, je Carlos Santana. Stejně jako je pestrá a různorodá jeho hudba, je pestrý i jeho původ a hudební prostředí, které ho obklopovalo a ovlivňovalo. Mnohonásobný držitel cen Grammy – jen za album SUPERNATURAL si jich odnesl devět! – i jejich latinskoamerické obdoby, dvojnásobný člen Síně slávy rock’n’rollu – jako sólista i jako člen skupiny Santana, nositel dalších ocenění. Úspěšný tvůrce a protagonista specifického rockového stylu označovaného jako latino-rock svým osudem znovu potvrdil platnost pořekadla, že štěstí přeje připraveným. Je totiž doslova dítětem hudebního festivalu ve Woodstocku.

Léto na zámku Loučeň

Léto na zámku Loučeň

Rumcajsovo výročí si připomenou i na zámku Loučeň. Na srpen zde připravují zážitkový program ČESKÉ POHÁDKOVÉ LÉTO, v němž budou hrát Rumcajs, Manka a Cipísek hlavní roli. „Loučeň je častým výletním cílem naší rodiny, děti to tam milují a člověk se tam nenudí celý den, proto mě o to víc těší, že se mi podařilo navázat spolupráci. Veškeré doprovodné akce tam připravují s maximální péčí, takže jsem věděla, že i tátovy figurky zde budou v nejlepších rukou. Nyní se přípravy dokončují a těším se na finále,“ říká Marina Odvárková, dcera Radka Pilaře.

Vary ve vašem kině

Vary ve vašem kině

Nedostanete se letos na filmový festival do Karlových Varů? Nesmutněte, když ne­může Mohamed k hoře, musí hora k Mohamedovi, tedy v tomto případě do kina, a to díky akci Vary ve vašem kině, jejíž první ročník se osvědčil už loni.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 078/17

XANTYPA XANTYPA 078/17

Obsah vydání

Aktuální vydání XANTYPY
Vám rádi zašleme poštou.

Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Inzerce
banner_predplatne