Tomáš Šebek

Pořád to má smysl

Letos v březnu se český chirurg Tomáš Šebek vrátil již z páté mise mezinárodní organizace Lékaři bez hranic. Své zkušenosti se zachraňováním lidských životů v mnohdy drastických podmínkách popsal se skromností i humorem sobě vlastním ve dvou úspěšných knihách. Třetí by měla vyjít letos na podzim.

 

text Pavel Bušta, foto archiv T. Šebka

 

sebek1jpg.jpg

 

Na prvních dvou misích jste byl na Haiti, poté v Afghánistánu, nyní působíte v jihosúdánském Agoku. Podle čeho jste si mise vybíral?
První dvě mise na Haiti mi byly spíše přiděleny. Pro třetí a čtvrtou už jsem hledal projekt, který se zaměřuje na válečnou medicínu a úrazovou chirurgii, přičemž jeden z největších probíhal v severoafghánském Kundúzu. Teď jsem jel do Afriky – jednak proto, že jsem tam nikdy nebyl, jednak proto, že tam Lékaři bez hranic vznikli v roce 1971 v reakci na situaci v africké Biafře. Kolébka našich aktivit mě přirozeně zajímá.
Jak vypadá výběrové řízení do organizace?
Nejdřív se o ni začnete nenásilně zajímat. Sledujete její aktivity, máte možnost podívat se na nějaký informační večer a promluvit si s kolegy, kteří na nějaké misi byli, nebo s kolegy v pražské kanceláři. Pak vyplníte přijímací dokument a čeká vás několikakolové výběrové řízení. Pro lékaře je jiné než pro inženýry nebo logistiky. Jako lékaři dokladujeme vzdělání, to znamená absolvování vysoké školy plus určitou dobu praxe, důležité jsou také jazykové schopnosti. Později následují psychologické testy.
Zohledňoval jste bezpečnostní situaci?
Tím, že je organizace neutrální a financují ji zejména soukromí drobní dárci, nepodléhá vlivu žádných vlád. Tam, kde projekt vyjednáme se všemi stranami, nás dlouhodobě akceptují. Nepoužíváme pro vlastní bezpečnost zbraně nebo ozbrojené eskorty. Přestože se často pohybujeme ve válečných zónách, je pro nás míra nebezpečí daleko menší než pro kohokoli jiného, kdo se v oblasti vyskytuje. Každopádně si nyní odpovědně vybírám místo, abych odhadl bezpečnostní situaci. Vím, že teď bych asi nejel do blízkosti Mosulu nebo do Jemenu.

 

sebek2jpg.jpg
Operační sál nemocnice Lékařů bez hranic v Agoku disponuje zázemím, v němž je možné dělat i složitější ortopedické operace.

 


Jak si udržujete fyzickou kondici pro tak náročnou práci?
Často je hrozné vedro, vlhko nebo málo jídla. Obecně rád sportuju a sport si neodpustím ani na misi, takže si musím vybrat něco adekvátního místu. Na kole se tam neprojedete a do bazénu nezajdete, ale na většině misí je možné běhat. V Afghánistánu jsem mohl běhat v rámci základny kolem budovy, což bylo jen osmdesát metrů, takže na desetikilometrový běh docela otrava. V Súdánu byla naštěstí možnost vyběhnout i ven mimo základnu, vždy ve dvojici a s vysílačkou.
Měl jste v Agoku možnost vidět každodenní život místních?
Jako řadoví pracovníci jsme většinou zavřeni na základně. Zajít za místními lidmi do tradičního tukulu na čaj se vám nepoštěstí, to se spíš dostanete na tržiště. Na druhou stranu ale s pacienty řešíme jejich nejintimnější problémy, tedy autentickou stránku života místních, kterou žádný turista nikdy nepozná. Já měl mimo základnu vlastně jedinou možnost – šel jsem se podívat k místnímu léčiteli.
Co jste si ze setkání odnesl?
Spoustu poznatků. Tamní lidé hodně věří místním tradičním léčitelům. Pokud jsem já pacienty operoval a sešrouboval jim končetinu pomocí zevního fixatéru, oni ho chtěli další den sundat, že půjdou za léčitelem, který jim na zlomeniny nasazoval papírový karton. Vlastně jsem s ním takhle v uvozovkách bojoval. Jenže nikoho nenapadlo se s léčitelem setkat. V okolí jich bylo hodně, tenhle bydlel tři sta metrů od naší nemocnice a těšil se velké vážnosti. Byl to inteligentní člověk, jehož metody samozřejmě nijak nesouvisely se západní medicínou, ale měl určité výsledky. Hodně si zakládal třeba na fyzio­terapii, s pacienty důkladně cvičil.

 

banner_predplatne_clanek


Takže dělal, co bylo v daných podmínkách možné?
Myslím, že v zásadě byla jeho léčba adek­vátní. Samozřejmě jsem slyšel i takové bizarnosti, že otevřené zlomeniny stehenní kosti léčí vytnutím čnící kosti, kterou nahradí kostí ovčí. Místní anesteziolog mi říkal, že to je reálný případ, že takového pacienta skutečně viděl. Pravděpodobně ten transplantát někde vypadl, nicméně hojivý proces nohu zacelil a ten člověk opravdu potom chodil. Odhlédnu-li od těchto zkazek, setkání s léčitelem bylo přínosné, protože jsme nabyli vzájemné důvěry, což pomohlo v práci s pacienty v naší nemocnici. Když zjistili, že respektujeme místního léčitele, tak s námi ochotněji spolupracovali.
Jak se liší vybavenost nemocnic na misích oproti západním nemocnicím?
Různí se to místo od místa. V Afghánistánu byly poměrně sofistikované přístroje. V Africe, kde v poušti musíte složitě zajistit už i elektrickou energii a čerpat vodu, si nemůžete dovolit provozovat složité přístroje. Není problém je koupit, ale dlouhodobě je udržovat. V Agoku na téměř dvousetlůžkovém prostoru nebyl ani rentgen, tudíž v podstatě chybělo základní vybavení.

 

sebek3jpg.jpg
Trakce zlomeniny stehenní kosti jednoho z pacientů chirurgického oddělení nemocnice

 


Daří se Lékařům bez hranic školit kompetentní místní doktory?
To je naším hlavním cílem. Snažíme se s využitím místních zdrojů vybudovat funkční zdravotnické zařízení nebo pokrýt chybějící zdravotní péči. Opět srovnání: zatímco v Afghánistánu jsem měl k dispozici relativně velké množství vzdělaných kolegů, v Jižním Súdánu se vyskytuje zhruba jeden doktor na sto tisíc obyvatel. To je zoufalý nedostatek. Všichni moji místní kolegové až na pár výjimek nebyli lékaři. Nejvyšší stupeň vzdělání místního člověka, kterého jsem potkal, byl tzv. clinical officer, což je licencovaný praktik, má za sebou čtyři roky studia, ale není to vystudovaný lékař. Tento nicméně v projektu zastával pozici na úrovni lékaře a jeho schopnosti a znalosti se často rovnaly našim, v mnohých ohledech nás i převyšoval – namátkou zmíním tropické a infekční nemoci, to jsou věci, se kterými se místní setkávají dnes a denně.
Lišil se ještě v něčem Agok od předchozích misí?

O tom, jak poprvé v životě trpěl hladem ("Jako redukční dieta super, ale ne pro mě.") a co na to jeho rodina si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 27. 6. 2017. Objednat si Xantypy můžete i zde

 

XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

 

XANTYPA 078/17 - výběr z článků

Soňa & Zuzana Norisovy

Soňa & Zuzana Norisovy

Jedna se chtěla stát zdravotní sestrou, druhá řeholní. Nakonec však sestry Norisovy žijí tak, jak jim předpověděla je­jich babička.

Nádraží Liège-Guillemins

Nádraží Liège-Guillemins

Ať si to uvědomujeme, či nikoli, architektura ovlivňuje naše životy. Jsou stavby, kolem nichž projdeme bez povšimnutí, jiné nás pro změnu mohou rozčílit. Naštěstí existují i taková architektonická díla, která nás osloví, něčím nezachytitelným přitáhnou naši pozornost a pak promluví naléhavým hlasem k našemu nitru. Takovou stavbou je bezesporu i vlakové nádraží v belgickém Liège (Lutychu), jejímž autorem je španělský architekt Santiago Calatrava.

V krajině lovců mamutů

V krajině lovců mamutů

Pálava – pahorky porostlé vinicemi, kamenné zříceniny na temenech kopců, útulné uličky s vinnými sklepy, a to vše pod sytě modrým nebem. Toskánsko severně od Alp. Místo, které nesporně má genia loci. Tento kout jižní Moravy se před třiceti tisíci lety stal domovem lovců mamutů. Archeologické nálezy z Dolních Věstonic a Pavlova z období gravettienu patří dnes mezi světové unikáty nevyčíslitelné kulturní hodnoty.

Harvey Keitel

Harvey Keitel

Americký herec Harvey Keitel navštívil karlovarský filmový festival už dvakrát. Podruhé předloni, kdy tu uvedl Sorrentinovo podobenství MLÁDÍ (2015) o dvou stárnoucích umělcích, kteří rekapitulují své životy v mondénním sanatoriu. Představitele drsňáků i bohorovných snílků jsem pozoroval na závěrečném večírku v hotelu Pupp. Spokojeně seděl v křesle a s pýchou v očích sledoval, jak se jeho manželka vlní na parketu. Působil šťastně, jako pravý opak bezradného filmaře, kterého zosobnil v Sorrentinově filmu.

Zdeňka Žádníková Volencová

Zdeňka Žádníková Volencová

Zdeňka Žádníková Volencová je nejen herečka Dejvického divadla, ale i moderátorka, recitátorka, spisovatelka, flétnistka, ředitelka nadačního fondu. Především je ovšem matka čtyř dětí. Jak vidíte, nespokojí se s málem.

Kateřina Veselá

Kateřina Veselá

MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., žena, která pomohla za svůj dosavadní život přivést na svět přes dva tisíce dětí. Vlastní má dvě – dceru a syna. Každodenně se snaží plnit sny mnoha párům, kterým příroda neposkytla štěstí mít dítě přirozenou cestou. Když se rozhodovala, co bude v životě dělat, snila o tom, že bude úspěšnou novinářkou či dokumentaristkou. Život jí však ukázal jinou cestu, po které se rozhodla nakonec jít. Dnes vlastní jednu z největších reprodukčních klinik v Česku, brněnskou Repromedu. Jaké to je žít ve světě pipet, zkumavek, plnit lidem sny a kam směřuje dnešní reprodukční medicína, tak i na to jsme jí zeptali.

Ladislav Smoček

Ladislav Smoček

Poněkud záhadná postava dramatika, scenáristy a režiséra židovského původu Lea Birinského a jeho hra z roku 1912 o psychopatologii revolucionářství a vyžírkovství mocných vyvolala už podruhé zájem režiséra Ladislava Smočka. Na scéně pražského Činoherního klubu s hereckým ansámblem, jenž tvoří Petr Nárožný, Marika Procházková, Ondřej Vetchý, Pavel Kikinčuk, Dana Černá, Jaromír Dulava, Honza Hájek, Vladimír Kratina, Stanislav Zindulka či Nela Boudová, rozehrál šarádu blbosti a velikášství, při níž člověk chvílemi neví, může-li se jen úlevně smát, anebo se má zase začít strachovat. Neboť hrabivost je věčná a lidská hloupost nekonečná.

Carlos Santana

Carlos Santana

Jedním z významných a vlivných muzikantů, kteří letos slaví své kulaté životní jubileum, je Carlos Santana. Stejně jako je pestrá a různorodá jeho hudba, je pestrý i jeho původ a hudební prostředí, které ho obklopovalo a ovlivňovalo. Mnohonásobný držitel cen Grammy – jen za album SUPERNATURAL si jich odnesl devět! – i jejich latinskoamerické obdoby, dvojnásobný člen Síně slávy rock’n’rollu – jako sólista i jako člen skupiny Santana, nositel dalších ocenění. Úspěšný tvůrce a protagonista specifického rockového stylu označovaného jako latino-rock svým osudem znovu potvrdil platnost pořekadla, že štěstí přeje připraveným. Je totiž doslova dítětem hudebního festivalu ve Woodstocku.

Léto na zámku Loučeň

Léto na zámku Loučeň

Rumcajsovo výročí si připomenou i na zámku Loučeň. Na srpen zde připravují zážitkový program ČESKÉ POHÁDKOVÉ LÉTO, v němž budou hrát Rumcajs, Manka a Cipísek hlavní roli. „Loučeň je častým výletním cílem naší rodiny, děti to tam milují a člověk se tam nenudí celý den, proto mě o to víc těší, že se mi podařilo navázat spolupráci. Veškeré doprovodné akce tam připravují s maximální péčí, takže jsem věděla, že i tátovy figurky zde budou v nejlepších rukou. Nyní se přípravy dokončují a těším se na finále,“ říká Marina Odvárková, dcera Radka Pilaře.

Vary ve vašem kině

Vary ve vašem kině

Nedostanete se letos na filmový festival do Karlových Varů? Nesmutněte, když ne­může Mohamed k hoře, musí hora k Mohamedovi, tedy v tomto případě do kina, a to díky akci Vary ve vašem kině, jejíž první ročník se osvědčil už loni.

Osobnosti - výběr z článků

Zdeňka Žádníková Volencová

Zdeňka Žádníková Volencová

Zdeňka Žádníková Volencová je nejen herečka Dejvického divadla, ale i moderátorka, recitátorka, spisovatelka, flétnistka, ředitelka nadačního fondu. Především je ovšem matka čtyř dětí. Jak vidíte, nespokojí se s málem.

Ladislav Smoček

Ladislav Smoček

Poněkud záhadná postava dramatika, scenáristy a režiséra židovského původu Lea Birinského a jeho hra z roku 1912 o psychopatologii revolucionářství a vyžírkovství mocných vyvolala už podruhé zájem režiséra Ladislava Smočka. Na scéně pražského Činoherního klubu s hereckým ansámblem, jenž tvoří Petr Nárožný, Marika Procházková, Ondřej Vetchý, Pavel Kikinčuk, Dana Černá, Jaromír Dulava, Honza Hájek, Vladimír Kratina, Stanislav Zindulka či Nela Boudová, rozehrál šarádu blbosti a velikášství, při níž člověk chvílemi neví, může-li se jen úlevně smát, anebo se má zase začít strachovat. Neboť hrabivost je věčná a lidská hloupost nekonečná.

Carlos Santana

Carlos Santana

Jedním z významných a vlivných muzikantů, kteří letos slaví své kulaté životní jubileum, je Carlos Santana. Stejně jako je pestrá a různorodá jeho hudba, je pestrý i jeho původ a hudební prostředí, které ho obklopovalo a ovlivňovalo. Mnohonásobný držitel cen Grammy – jen za album SUPERNATURAL si jich odnesl devět! – i jejich latinskoamerické obdoby, dvojnásobný člen Síně slávy rock’n’rollu – jako sólista i jako člen skupiny Santana, nositel dalších ocenění. Úspěšný tvůrce a protagonista specifického rockového stylu označovaného jako latino-rock svým osudem znovu potvrdil platnost pořekadla, že štěstí přeje připraveným. Je totiž doslova dítětem hudebního festivalu ve Woodstocku.

Alice Flemrová

Alice Flemrová

Neapolská tetralogie Eleny Ferrante GENIÁLNÍ PŘÍTELKYNĚ, jež je příběhem dvou dívek, respektive žen – Eleny a Lily a jejich přátelství, zasazeným do Itálie padesátých až osmdesátých let minulého století, se stala světovým bestsellerem. Nejde o umělou marketingovou bublinu, ty knížky lidé opravdu čtou, nadšeně o nich mluví a navzájem si je doporučují. U nás vyšly zatím dva díly, na třetí se můžeme těšit v říjnu. Přeložila je naše přední překladatelka z italštiny Alice Flemrová.

Aretha Franklin

Aretha Franklin

Královna soulu, zároveň první žena uvedená do rokenrolové síně slávy – to je Aretha Franklin. Letos pětasedmdesátiletá umělkyně ověnčená předlouhou řadou ocenění a titulů svou kariéru zvolna uzavírá. Poslední album vydala v roce 2014, koncertních vystoupení plánuje jen velmi omezený počet. Šanci vidět ji naživo však mají pouze na severoamerickém kontinentu. Po dramatickém zážitku v roce 1984 totiž odmítá nastoupit do letadla.

Harvey Keitel

Harvey Keitel

Americký herec Harvey Keitel navštívil karlovarský filmový festival už dvakrát. Podruhé předloni, kdy tu uvedl Sorrentinovo podobenství MLÁDÍ (2015) o dvou stárnoucích umělcích, kteří rekapitulují své životy v mondénním sanatoriu. Představitele drsňáků i bohorovných snílků jsem pozoroval na závěrečném večírku v hotelu Pupp. Spokojeně seděl v křesle a s pýchou v očích sledoval, jak se jeho manželka vlní na parketu. Působil šťastně, jako pravý opak bezradného filmaře, kterého zosobnil v Sorrentinově filmu.

Soňa & Zuzana Norisovy

Soňa & Zuzana Norisovy

Jedna se chtěla stát zdravotní sestrou, druhá řeholní. Nakonec však sestry Norisovy žijí tak, jak jim předpověděla je­jich babička.

Andrea Černá

Andrea Černá

Ačkoli být herečkou nebyl její vys­něný cíl a stalo se to víceméně náhodou, dnes by neměnila. Po devatenácti letech v Divadle J. K. Tyla v Plzni jako vyzrálá hereč­ka obohatila soubor pražského Di­vadla na Vinohradech. Kromě to­ho pracuje v rozhlase, televizi, zpívá, tančí, píše poezii. Andrea Černá se nebojí nových výzev, i když jejímu srdci nejblížší je přece jen stále divadlo pro jeho atmosféru.

Adam Chroust

Adam Chroust

„Pokud vám tisíc lidí řekne, že něco nedokážete, a vy se přesto rozhodnete danou věc zvládnout, rázem na jejich hlase nezáleží. Kromě touhy po dobrodružství ale musíte mít v srdci ještě něco: odvahu.“ To nenapsal žádný dobyvatel Everestu či objevitel pramenů Amazonky, ale osmadvacetiletý mladík, který sotva opustil vysokou školu. Kdyby i tzv. obyčejní lidé měli svůj erb, jistě by do něj Adam Chroust vložil právě tato dvě slova – dobrodružství a statečnost.

Václav Bedřich

Václav Bedřich

Je podepsán pod těmi nejlepšími Večerníčky. Kdo by neznal POHÁDKY OVČÍ BABIČKY, ŠTAFLÍKA A ŠPAGETKU, O MAKOVÉ PANENCE A MOTÝLU EMANUELOVI, ŘÍKÁNÍ O VÍLE AMÁLCE, MAXIPSA FÍKA, O ZVÍŘÁTKÁCH PANA KRBCE nebo BOBA A BOBKA – KRÁLÍKY Z KLOBOUKU. Režíroval i znělku VEČERNÍČKU, která děti, a nejen je, přivolává k televizním obrazovkám nepřetržitě od roku 1965. Za svůj život natočil 357 kreslených, ploškových i loutkových animovaných filmů, které získaly řadu cen u nás i ve světě. Pro Xantypu na něj zavzpomínala jeho dcera Uljana Jiravová.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 078/17

XANTYPA XANTYPA 078/17

Obsah vydání

Aktuální vydání XANTYPY
Vám rádi zašleme poštou.

Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Inzerce
banner_predplatne