Mág litografie

Miroslav Pošvic

„Litografie jsou pro mne dotyky a vůně, potřeba soustředění, kouzlo zhotovení kresby a tisk, atmosféra dílny. Proces zrození! Vyžaduje vnitřní soustředění, trpělivost a zapálení pro věc. To vše se spojuje se spiritualitou techniky v omamný koktejl.“

 

text Alena Laufrová, foto archiv M. Pošvice

 

posvic1jpg.jpg
Miroslav Pošvic

 

Miroslav Pošvic pochází ze Špindlerova Mlýna, vyrostl v horách, v přírodě. Už jako malý si chodil kreslit na paseky staré, vyschlé a rozpukané kořeny vyvrácených stromů. A dodnes si na svých cestách skicuje a také fotografuje, dokumentuje struktury různých přírodnin, rozmanité detaily, světlo a stín.
Mnohé motivy zpracovává kresbou, malbou i plastikou. Vyzkoušel různé grafické techniky a učarovala mu vícebarevná litografie. Litografie (z řeckého „lithos“ – kámen, „grafein“ – psát) je technika tisku z plochy, vynalezená v roce 1796 pražským rodákem Aloisem Senefeldrem. Kresba provedená speciální křídou nebo tuší na zbroušeném litografickém kameni po zaleptání kyselinou dusičnou ve vodním roztoku arabské gumy přijímá naválenou mastnou tiskařskou barvu. Princip je založen na odpuzování mastnoty a vody.

 

posvic2jpg.jpg
ZE SVĚTLA DO TMY, ZE TMY DO SVĚTLA, 2006

 


Miroslav Pošvic o litografii říká: „Nejlépe vyhovuje mému projevu. Má v sobě také pracnost a potřebu trpělivosti. Voní tradicí! Má stále silné vnitřní tajemství. Vyžaduje koncepční přístup a zároveň v sobě vždy obsahuje určitou nejistotu výsledku. Až do konce tisku prožívá člověk jisté dobrodružství a napětí. Proto je důležitá příprava a využívání zkušeností z předchozích tisků.“ Na litogra­fiích zkouší – ve spolupráci s tiskařem – jaké výtvarné možnosti a tiskařské finesy se mu nabízejí. Inspirací jsou pro něj jevy viditelné i neviditelné, ty autor označuje jako vnitřní pohyby. Tím má na mysli pocity, sledování sebe sama i těch druhých, ale i náhodná setkání, momentky. Komentuje nejrůznější situace světa vnějšího i toho uvnitř nás. Je inspirován přírodou, primitivními i složitými formami života. Ve své tvorbě se zabývá křehkými vztahy v přírodě i mezi lidmi. Překvapivé kompozice plné tajemných tvarů udivují svou rozmanitostí a fantazií. I když se vědomě nezabývá kontroverzními tématy, přesto se často na barevných polích jeho litografií odehrávají situace nepostrádající napětí. Autor tvrdí: „Nepotřebuji k práci, k chuti tvořit, k nastartování žádný konflikt. Dramatické a těžké chvíle nevyhledávám, přicházejí samy. Proto si libuji v klidných motivech. To je má cesta k nalezení vnitřního klidu.“

 

posvic3jpg.jpg
AM-MIMO, 2015

 


Litografie Miroslava Pošvice obsahují jemný vtip, nadsázku a symboliku, vedou k zamyšlení. Autorovo vnímání je stále ve střehu, je obklopen mnoha podněty, které mu dávají impuls k tvorbě dalších kompozic – s typickým tvaroslovím jemné rafinované barevnosti, v kontrastu či souladu s nejrůznějšími strukturami a tvary. Svět malých dramat, her, schválností i náhod. Divák je vtažen do autorova světa. Stále je co objevovat, není všedních motivů. Nic není řečeno naplno a jednoznačně.
V současném světě digitalizace, logicky přinášejícím úbytek rukodělné práce, stále existují umělci, kteří zasvětili své tvůrčí hledání a snažení litografii. O kameni, jenž je matricí pro budoucí tisk grafického listu,
často tvrdí, že je to záležitost alchymie. Kámen reaguje na teplotu, vlhkost vzdu­chu, má své nálady a člověku nezbývá, než jej s pokorou respektovat. Jde o jakýsi tichý dialog hlavy, srdce, ruky a materiálu. „Pro mě je nedílnou součástí grafiky matérie klasic­kých technik – u litografie kámen, tužky a křídy, tuše, štětec, terpentýn, arabská guma a další. Kouzlo zhotovení kresby a tisk. Neustálé hledání ve spojení s vnitřním světem autora.“
Josef Čapek napsal, že nikoli mistrovství, ale tajemství dělá umění uměním. Ideální je nejspíše, když se naplní vrchovatě obojí, jako je to v případě tvorby Miroslava Pošvice.

 

baner-clanek

 

 

 XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

 

XANTYPA 06/17 - výběr z článků

Josef Somr

Josef Somr

Pro herectví Josefa Somra se nejvíce hodí přívlastek skromné. Je stejně skromné, jako je on sám. Když jsem ho před více než dvaceti lety oslovila s prosbou, že bych ráda natočila jeho portrét do cyklu GEN, skromně mne odmítl slovy: „Alenko, já si takový film nezasloužím, já se do něj nehodím. A dokud budu soudný, chci, aby se točilo jen se mnou, ne o mně. Až jednou soudný nebudu, ty mi slíbíš, že to nenatočíš…“ Nic jsem tehdy naštěstí neslíbila. A pan Somr je ve svých úctyhodných třiaosmdesáti letech víc než soudný. Tak jsme se konečně domluvili.

Mladé myanmarské maminky

Mladé myanmarské maminky

Osmnáctiletá Moo sedí na bambusové posteli v provizorní nemocnici v uprchlickém táboře v Thajsku a v náručí drží svou teprve pětidenní dcerku. Příliš nemluví, jen tiše, se sklopenou hlavou pozoruje svého novorozence. Možná přemýšlí o všech těch změnách, které se dějí, i o těch, které ji čekají.

Joan Baezová

Joan Baezová

Své pětasedmdesátiny v lednu 2016 oslavila Joan Baezová velkolepě. Na pódium v newyorském Beacon Theatre postupně pozvala Paula Simona, Davida Crosbyho, Emmylou Harrisovou, Judy Collinsovou a další zpěváky a hudebníky včetně svého syna Gabriela, hrajícího na perkuse. Byla to oslava folku v podání jeho slavných ikon i nastupujících umělců a pochopitelně hold spoluúčinkujících i přítomného publika jedné z jeho nejvýznamnějších osobností.

Sergeant Pepper’s Lonely Hearts Club Band

Sergeant Pepper’s Lonely Hearts Club Band

„Dnes je tomu již 20 let, co seržant Pepper naučil tuto kapelu hrát. Jednou byli v módě, jindy zase ne, ale zaručeně nás pobavili. Takže můžu vám představit ten spolek, který už znáte 20 let? Kapela Klubu osamělých srdcí seržanta Peppera.“

Elim

Elim

Evropan míří na černý kontinent s představou všude přítomných slonů a za každým keřem ukrývajícím se lvem. Pak se dostane do oblasti, která spíše připomíná české louky, vinice, sady s jabloněmi a hrušněmi. Na chvíli zavřít oči a zapomenout na ten šílený let, řeknu si, že jsem někde u Mikulova a ne v Jižní Africe.

Video k červnové Xantypě

Video k červnové Xantypě





Podívejte se na obsah nové XANTYPY

Andrea Černá

Andrea Černá

Ačkoli být herečkou nebyl její vys­něný cíl a stalo se to víceméně náhodou, dnes by neměnila. Po devatenácti letech v Divadle J. K. Tyla v Plzni jako vyzrálá hereč­ka obohatila soubor pražského Di­vadla na Vinohradech. Kromě to­ho pracuje v rozhlase, televizi, zpívá, tančí, píše poezii. Andrea Černá se nebojí nových výzev, i když jejímu srdci nejblížší je přece jen stále divadlo pro jeho atmosféru.

Adam Chroust

Adam Chroust

„Pokud vám tisíc lidí řekne, že něco nedokážete, a vy se přesto rozhodnete danou věc zvládnout, rázem na jejich hlase nezáleží. Kromě touhy po dobrodružství ale musíte mít v srdci ještě něco: odvahu.“ To nenapsal žádný dobyvatel Everestu či objevitel pramenů Amazonky, ale osmadvacetiletý mladík, který sotva opustil vysokou školu. Kdyby i tzv. obyčejní lidé měli svůj erb, jistě by do něj Adam Chroust vložil právě tato dvě slova – dobrodružství a statečnost.

Bagetový král

Bagetový král

Příběh Petra Cichoně, zakladatele a majitele firem Crocodille a Bageterie Boulevard, by se dal označit jako americký sen v Čechách. Stojí za ním pečlivost, píle a trpělivost. Petr Cichoň začal jako brigádník v bistru s občerstvením na pražské Malé Straně a dnes mají jeho firmy přes miliardu obrat a zaměstnává přes tisíc zaměstanců.

Kultura - výběr z článků

Jsme tu a vy nás chcete, volají Rammstein

Jsme tu a vy nás chcete, volají Rammstein

Nový videoklip k písni DEUTSCHLAND od skupiny Rammstein sbírá na internetu miliony zhlédnutí a vyvolává kontroverzi. K rekonstruovaným výjevům z německé historie se už vyjádřila řada médií či instituce jako izraelské ministerstvo zahraničí. Berlínská kapela proslulá výraznou sebeprezentací si nad zájmem o svou tvorbu jistě mne ruce: vypadá to, že její sedmé album, které vychází 17. května, se bude prodávat skvěle. Pro jistotu mají Rammstein v zásobě ještě čtyři další videa.

Kája Saudek

Kája Saudek

Česká filmová komedie z roku 1966 KDO CHCE ZABÍT JESSII scenáristy Miloše Macourka a režiséra Václava Vorlíčka proslavila Karla neboli Káju Saudka (13. 5. 1935 – 25. 6. 2015), malíře a komiksového kreslíře, jelikož autoři slavného filmu použili jeho kreslené postavy komunikující pomocí bublin. Tak se Kája Saudek dostal do veřejného povědomí.

Jan Lichtenberg

Jan Lichtenberg

To, že slyšel správnou muziku od raného dětství všude okolo sebe, zní sice jako tisíckrát použitá fráze, ale co s tím, když to tak skutečně bylo. Dnes je Jan Lichtenberg velký zjev na tuzemské rockové scéně.

Andy Warhol

Andy Warhol

,,Nikdo se na nic opravdu nepodívá; to je těžké. Myslím, že každý by měl vidět mé obrazy ve skutečnosti, než prohlásí, že jsou bezduché,“ prohlásil Andy Warhol. Muzeum Whitney v New Yorku to nyní umožňuje tisícům návštěvníků. Expozice, která čítá na 350 uměleckých objektů, představuje osobnost Andyho Warhola (1928–1987) a jeho inovativní přínos stále přítomný i v 21. století.

Píše Foglar, kreslí Fischer aneb Rychlé šípy slaví

Píše Foglar, kreslí Fischer aneb Rychlé šípy slaví

Že se slavná pětice narodila v předvánočním čase, nebyl určitě promyšlený marketingový tah Jaroslava Foglara k blížícím se svátkům. Je ovšem nabíledni, že se mu podařilo ve spojení s Janem Fischerem týden před Štědrým dnem obdarovat čtenáře Mladého hlasatele kresleným seriálem, který později ovlivnil statisíce chlapců a děvčat v bývalém Československu. V sedmém čísle Mladého hlasatele ze 17. prosince 1938 se zrodila legenda, slavící letos 80 let.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 06/17

XANTYPA XANTYPA 06/17

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 11/2019

XANTYPA XANTYPA 11/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne