Drahoš míří na Hrad

Není „sluníčkář“, má obavy o českou demokracii, vládu s komunisty by nejmenoval, bezpečnost bez NATO si neumí představit

 

text Martin Fendrych (komentátor Aktuálně.cz), psáno 13. dubna 2017, foto ivan větvička

 

 drahosjpg.jpg

 

Noříme se do kampaně sněmovní a prezidentské. Obě budou zběsilé. Zajímaví jsou noví kandidáti. Novým sněmovním kandidátem zřejmě bude ko­alice lidovců (KDU-ČSL) a Starostů (STAN). Ještě by ji mohl zarazit květnový volební sjezd lidovců, ale ne­očekává se to. Odvážné spojení bude muset získat minimálně deset procent hlasů, aby prošlo do Sněmovny.
Novým prezidentským kandidátem se stal bývalý ředitel Akademie věd Jiří Drahoš. Co nejdál od Prahy, v Jablunkově, odkud pochází, oznámil, že se bude ucházet o post nejvyšší. Reakce Hradu byla nepřátelská. Mluvčí Jiří Ovčáček Drahoše oblažil vícero tweety, žádný nebyl pozitivní. Připomeňme, co Miloš Zeman slíbil, když před měsícem oznamoval, že sám bude znovu usilovat o Hrad: nebude prý soupeře napadat. Ovčáček asi smí.
Pro prezidentskou volbu dnes máme tři výrazné kandidáty: Miloše Zemana, Michala Horáčka, který objíždí republiku, kontaktuje voliče, a akademika Drahoše, který se honosí profesorským titulem, vedl klíčovou vědeckou instituci, je mu 68 let a v životě uspěl.

Hrad vztekle útočí na akademika
Začněme reakcí Hradu na Drahoše. Mluvčí prezidenta tweetoval těsně po jeho oznámení, že do soutěže jde. Označil ho za „šedou myš bez názoru“. Česko prý potřebuje prezidenta, který se zastane občanů, jako třeba okolo migrační krize. Ne „kývala“, co pronese prázdný projev. „U kandidátů médií jsou typické floskule o boji s extremismem a populismem. Takové fíkusy na Hradě by plně vyhovovaly politickým stranám,“ sdělil Ovčáček.
Další jeho tweety: „Přímá volba prezidenta republiky bude o výběru mezi kandidátem občanů naší krásné země a kandidátem médií, který je umělým produktem PR.“ A další: „Žádné velké překvapení se nekoná. J. Drahoše nadšeně podporují média a politické strany. TOP 09 počínaje a okolím B. Sobotky konče.“
Smysl těch vět lze snadno pochopit: ocejchovat protikandidáta, od první vteřiny ho spojit s jednou skupinou (Hrad jí říká „pražská kavárna“ ve snaze stavět proti sobě prostý lid a intelektuály). Zřetelná byla snaha ihned přesvědčit veřejnost, že Drahoš je „vítač“, tedy člověk nakloněný nekritickému přijímání imigrantů. Označení za šedou myš je trapné; Miloš Zeman nedávno oznámil, že se neúčastní žádných debat s protikandidáty. V takové debatě by se přitom snadno ukázalo, jestli Drahoš je či není šedou myší.
Hrad ho „olajbloval“, opatřil nálepkou. Snaží se správně naladit Zemanovy voliče, aby snad sami nemuseli myslet; předkládá jim na talíři, koho ano a koho ne. Nejde o Ovčáčkovy „soukromé postoje“ (ty by nestály za pozornost); stanoviska ke kandidátovi zveřejňoval na @PREZIDENTmluvci, což je oficiální účet Hradu, na kterém běžně informuje o aktivitách prezidenta.

Drahoš: Není mi lhostejný nárůst extremismu a populismu
Reakce Hradu překvapila útočností i podlostí. Ještě dřív, než se Jiří Drahoš vyjádří, musí být zaškatulkován. Ještě než pořádně otevře ústa, musí být umlčen. Ty skoro hysterické tweety nakonec svědčí především o tom, že si Miloš Zeman příliš nevěří a že akademika považuje za nebezpečného soupeře.
Proč? Bývalý šéf Akademie věd není žádná me­diální hvězda, většina občanů ho minimálně donedávna neznala. Odkud se tedy bere ten strach? Hlavní důvody budou dva: Drahoš léta vedl váženou instituci a lidé u nás na instituce věří (prezident je taky instituce). Druhý důvod: Drahoš je osobnost a zároveň profesor. Zase něco, k čemu se v Česku (v tomto případě celkem logicky) vzhlíží. Proto zřejmě v Zemanovi budí obavy. Proto ta snaha ho ocejchovat, „znehodnotit“ soupeře předem.
Když to pozorujete, napadne vás, že pokud Zeman nakonec vyhraje (nemožné to není), měl by být hlavou státu jmenován zároveň i Ovčáček. Jeho podíl na Zemanově kampani je už nyní nemalý. Dělá za něj špinavou práci (které se jinak Zeman rozhodně neštítí).
Co Drahoš sdělil, když oznamoval kandidaturu? Jaké politické postoje zastává? V úvodní tiskové zprávě napsal: „Hlavním důvodem mé kandidatury jsou mé obavy o osud novodobé české demokracie. Není mi lhostejný nárůst extremismu a populismu a jisté občanské apatie vůči základním demokratickým hodnotám.“ Už dříve varoval před tím, aby se formulování představ budoucího vývoje společnosti ujali extremisté a populisté.
Starost o českou demokracii je na místě, sdílí ji mnoho tuzemců. Sledujeme dnes dva trendy: zavržení západních hodnot – třeba v oblasti uprchlické vlny z muslimských zemí. Najednou je zpochybňován závazek zemí přijímat pronásledované, pomáhat jim. Zároveň se mluví o islámu jako hrozbě, slyšíme dokonce hlasy, že by tato víra měla být státem zakázána. Populisté kladou rovnítko mezi islám a terorismus.
Je Drahoš „sluníčkář“ či „vítač“? V Právu k tomuto tématu řekl, že Evropa má sílu čelit rizikům spojeným s migrační krizí. „Je ale potřeba se dohodnout a čelit tomu společně. To nelze vyřešit jen uzavřením lokálních hranic. Evropa navíc určitě nemůže vyřešit ekonomickou situaci lidí z Afriky či Asie tím, že ti lidé budou chtít přijít za něčím lepším. Ekonomické migranty bychom určitě neměli přijímat. Velkým problémem je také náboženský a civilizační střet.“ – Nabízí zjevně umírněný názor.

Protiruské sankce považuje za správné
Pokud jde o demokracii, jasně se vymezil vůči komunistům: „K nějakému posunu může zajisté dojít i u KSČM, ale v současné chvíli bych vládu s účastí KSČM nejmenoval. Nevím ale, jaká bude situace v roce 2021, jestli se uvnitř KSČM něco nestane, nezmění se jejich názory na řadu věcí. Respektuji je jako parlamentní stranu, v tomto smyslu s nimi nemám problém.“
Za správné považuje zavedení protiruských sankcí. O lidských právech řekl: „Pokud bych jednal jako prezident s čínskou stranou, určitě bych otázku lidských práv zmínil. Na druhou stranu si nemůžeme myslet, že vyvezeme jakýkoliv názor kamkoliv a všichni ho budou akceptovat. Zmínil bych to, je spíš otázka, jaký by to mělo dopad. V každém případě dodržování lidských práv je důležité téma.“
Byl by proti referendu o vystoupení Česka z EU a o našem vojenském začlenění míní toto: „Nedovedu si českou bezpečnost představit bez zajištění naším členstvím v NATO. Je tam navíc náš člověk, generál Pavel, takže pokud by vedení NATO dospělo k názoru, že tady mají být umístěna vojska, pak bych o tom jako prezident vážně přemýšlel.“
Můžeme si již tedy udělat hrubou představu o Drahošových politických postojích. Demokrat, který považuje lidská práva za klíčová. Zakotvení Česka v Unii a NATO vnímá jako základ naší zahraniční strategie. Sankce proti Rusku, jež okupovalo Krym, vnímá jako správné. Nevypadá jako „čínomil“. – Základy jsou, zdá se, v pořádku.
Politika je ovšem drsnější prostředí než Akademie věd. Drahoš musí počítat s útoky, s pátráním v minulosti vlastní i lidí okolo sebe. Český rozhlas přišel se zprávou, že současný šéf Drahošovy kampaně Jakub Kleindienst působil v dozorčí společnosti ML Compet. Podle policie „se ML Compet zásadně podílel na korupci ve Středočeském kraji. Firma pro hejtmanství za éry hejtmana Davida Ratha (tehdy ČSSD) organizovala soutěže o veřejné zakázky. Část – alespoň podle prvoinstančního rozsudku – tak, aby vyhrávaly předem domluvené společnosti.“ – Drahoš to nebude mít lehké. Šanci však jistě má.

 

banner_predplatne_clanek3

 

Ustojí LIDOSTAN Čunkův atak?
Pokud skutečně vznikne koalice lidovců se STAN, nazvěme ji LIDOSTAN, bude napínavé sledovat, jestli projde do Sněmovny. Šéf lidovců Pavel Bělobrádek řekl: „Je to velká výzva a velká šance, jak se stát velmi zajímavou alternativou až pro třicet procent voličů, z nichž je reálné získat aspoň polovinu.“ A ještě: „Chceme oslovit co nejvíc voličů, kteří jsou zklamaní z tradičních stran a zároveň si myslí, že destrukce systému, kterou přinášejí nová hnutí, už stačila a je potřeba začít konstruktivně stavět na standardní liberální demokracii, která je prozápadní, proevropská, založená na tradičních hodnotách.“
Lidovci v průzkumech získávají šest až sedm procent preferencí, Starostové pod pět procent. Ale umějí to ve svém prostředí a mohou být pro lidovce posilou. Zlínský hejtman Jiří Čunek však spojení zpochybňuje. Sám je prý sice pro, ale tvrdí, že „k lidem to neproniklo a oni tomu nerozumějí a nechtějí to“. Bělobrádek nemá soupeře na post předsedy strany a vyzývá Čunka, ať proti němu kandiduje. Uvidíme v květnu.
Bylo by dobré mít v Česku silné středové uskupení, které je pro EU a NATO, nechce měnit ústavní systém, rušit Senát a zmenšit Sněmovnu na polovinu (jak navrhuje Babiš). Zároveň platí, že aby koalice měla smysl, nestačí jí šest procent hlasů, potřebuje přes deset, jinak bude jen do počtu. Držme LIDOSTANu palce.

XANTYPA 05/17 - výběr z článků

Soutěž o 3 knihy Veroniky Jonášové

Soutěž o 3 knihy Veroniky Jonášové

Stylový průvodce Berlínem V čem se inspirovat od Berlíňanek, nejsvobodnějších žen světa? Stačí odkoukat pár triků a s lehkostí vyšperkujete nejen svůj šatník, ale proměníte i svůj životní styl. Berlíňanky jsou známé svým svébytným pohledem na život i módu. Jsou přirozené, uvolněné, dbají na ekologii, moc neutrácí a umí být sexy, a přesto nepůsobit podbízivě. Rády provokují, ale nikdy ne lacině.

Video k májové Xantypě

Video k májové Xantypě





Podívejte se na obsah nové XANTYPY

Editorial

Editorial

Vážení a milí, Herečka Zuzana Stivínová v roce 2009 odjela s celou rodinou do New Yorku, kde strávila následujících sedm let, protože její manžel, molekulární biolog, dostal nabídku pracovat tam ve výzkumu. Hned po návratu domů byla ale zase v jednom kole. Po veleúspěšné sérii Pustina hrála v televizním filmu Monstrum režiséra Viktora Polesného manželku sochaře Otakara Švece, tvůrce Stalinova pomníku, který se tyčil na Letné. A nejnověji ji můžete vidět na scéně MeetFactory na Smíchově, kde fantasticky hraje velice náročnou roli fitness trenérky v inscenaci Irwina Welshe Pohlavní životy siamských dvojčat v režii Natálie Deákové. Jaké to bylo žít v Americe, jak ji pobyt na Manhattanu obohatil a jak se Zuzana cítí po návratu zpátky, o tom a mnohém dalším si pro Xantypu povídala s Janem Lukešem. Ten byl tentokrát hodně pilný a stihl ještě vyzpovídat Zdeňka Sternberga na téma odkaz šlechtických rodů a závazek vůči předkům. Tento muž, téměř čtyřiadevadesátiletý, je stále neuvěřitelně svěží a navzdory všem možným ústrkům, které mu komunistický režim připravil, a novým začátkům po návratu z emigrace nezahořkl. Zkrátka pravý aristokrat!

Drahoš míří na Hrad

Drahoš míří na Hrad

Není „sluníčkář“, má obavy o českou demokracii, vládu s komunisty by nejmenoval, bezpečnost bez NATO si neumí představit

Malá holka s velkým snem

Malá holka s velkým snem

Suchozemská želva, kterou si zamilovala v první třídě a stále ji má, předurčila její osud. Dnes je bioložka Hana Svobodová již uznávanou odbornicí, věnující se mořským želvám. Především v Indonésii bylo díky intenzivní práci této neústupné dívky již zachráněno přes sedm set tisíc želvích vajec! Přečetla si korán, aby pochopila místní kulturu, a naučila se indonésky. Mimo jiné právě připravuje příručku s přesnými instrukcemi, jak chránit tyto nádherné tvory, neboť většina z nich je dnes bohužel kriticky ohrožena vyhynutím. Když tuto křehkou dívku uvidíte, první, co vás napadne, je: Malá holka s velkým snem… a s citlivým srdcem, odvahou a silnou vůlí, dodala bych ještě.

Zdeněk Sternberg

Zdeněk Sternberg

Posázavský pacifik mu jezdí takřka pod okny. Na jeho trať shlíží z rodového hradu Český Šternberk a občas hukot lokálky vpadá i do našeho rozhovoru. Oblíbenou výletní dráhu, která je jen o dvacet let starší než on sám, ale miluje, ostatně jeho dědeček Filip byl jejím hlavním akcionářem. Při stém výročí dokončení tratě č. 212 si dokonce zkusil, jak se na ní řídí parní lokomotiva. Prý je to docela jednoduché… Takhle ale mluví s lehkou sebeironií skoro o všem, i když mu letos v srpnu bude už devadesát čtyři let a má za sebou život plný dramatických ústrků i vzestupů. Zůstává tak věren rodovému heslu, které se vztahuje ke šternberské erbovní hvězdě: Nescit occasum – Nezná západu čili Nikdy nezapadá.

Barevný svět Jana Šafránka

Barevný svět Jana Šafránka

Odedávna se říká, že malíř maluje vlastní životopis. Toto tvrzení podle mě dokonale platí u Jana Šafránka. Jeho trvalou inspirací jsou ohniska dennodenního mezilidského počínání, místa, kde se sám pohyboval a která bystře pozoroval. Sledujeme hospodu, kde se chlapi uzavírají do svého pivního bezčasí s představou, že pod zářivkami a mraky kouře docílí svých absolutních pravd. Sledujeme kavárnu, ono místo „čekání na to, co nikdy nepřijde“, kde se moudra a fabulace prolínají až k nerozeznání. Sledujeme noční podniky a bary, kde se sny o erotickém ideálu rozplývají v drsné realitě tragikomické pokleslosti.

Sidse Babett Knudsen

Sidse Babett Knudsen

Je krásná, ale ne prvoplánově. Na první pohled působí velmi inteligentně a rozhodně. Francouzská média ji označila jako „la femme épatante“, úžasnou ženu. Čeští televizní diváci ji nyní znají především jako brilantní představitelku dánské premiérky v seriálu u nás uváděném pod názvem VLÁDA, který slavil mimořádné úspěchy ve více než třiceti zemích světa – od Austrálie až po Spojené státy. Jmenuje se Sidse Babett Knudsen, je Dánka, ale jako by z té brunetky vyzařovalo i cosi románského, vřelost, přívětivost, spontaneita.

Emir Kusturica

Emir Kusturica

Světoznámý srbský režisér Emir Kusturica na březnovém Febiofestu představil svůj nový film, fantaskní féerii NA MLÉČNÉ DRÁZE. Dvaašedesátiletý filmař během závěrečného festivalového večera převzal cenu Kristián za přínos světové kinematografii.

Zuzana Stivínová

Zuzana Stivínová

Osmidílný seriál PUSTINA stál více méně na její postavě osudem i lidským podraznictvím zkoušené starostky malé severočeské obce. V televizním filmu MONSTRUM je manželkou nešťastného autora Stalinova pomníku na Letné. Pro vypjaté role má své dispozice: mluví s gradující vnitřní naléhavostí, bezchybně artikuluje, v jejích větách zcela chybí obvyklá slovní vata a uniformní řečová klišé. Evidentně má jasno v životě i práci, ale ne bez pochyb a schopnosti akceptovat jiný názor, jiný postoj. Je empatická, i když to tak zprvu nevypadá, a když si vedle vás stoupne na vysokých podpatcích, můžete lehce znejistět.

Aktuálně - výběr z článků

Drahoš míří na Hrad

Drahoš míří na Hrad

Není „sluníčkář“, má obavy o českou demokracii, vládu s komunisty by nejmenoval, bezpečnost bez NATO si neumí představit

Skororevoluce v Bělorusku

Skororevoluce v Bělorusku

Bělorusko v poslední době zažívá řadu otřesů, které vyhání lidi demonstrovat v předvečer uctění nejvýznamnějšího svátku, který je tradičně cílem největších opozičních akcí. Jedná se o 99. výročí vyhlášení samostatné Běloruské národní republiky. Dvě události dostaly do ulic masy Bělorusů doposud držené zkrátka Lukašenkovou vládou. První má zásadní historický a pietní význam, druhá je svázána s ekonomickou situací obyvatelstva. Mohou společně vyústit i do politických změn?

Zemřela zpěvačka Věra Špinarová.

Zemřela zpěvačka Věra Špinarová.

Nikdo tak nádherně nezazpíval a nezazpívá Jednoho dne se vrátíš z filmu Tenkrát na Západě jako ona.



Miloslav kardinál Vlk

Miloslav kardinál Vlk

V sobotu 18. března zemřel po těžké nemoci ve čtyřiaosmdesáti letech bývalý pražský arcibiskup Miloslav kardinál Vlk. Nedlouho před svou smrtí poskytl Xantypě rozhovor, z něhož vybíráme několik jeho myšlenek.

Lví žena

Lví žena

Jak bojovat s nepřízní osudu? Inspirovat se můžete silným příběhem dívky Evy. Filmová novinka slibuje nevšední zážitek. Norský režisér Vibeke Idsøe ve snímku LVÍ ŽENA (Løvekvinnen) zavádí diváky na chladný sever Evropy na počátku dvacátého století.

Příběh boxera Olliho, který bodoval v Cannes

Příběh boxera Olliho, který bodoval v Cannes

NEJŠŤASTNĚJŠÍ DEN V ŽIVOTĚ OLLIHO MÄKIHO, tak se jmenuje drama, které mělo světovou premiéru v květnu 2016 na filmovém festivalu v Cannes, odkud si přivezlo prestižní ocenění Un Certain Regard, což se dosud žádnému finskému snímku nepodařilo.

K úmrtí Josefa Škovoreckého

K úmrtí Josefa Škovoreckého

Velký starý muž exilu, nakladatel Josef Škvorecký, neúnavně podporující český poválečný protikomunistický odboj, významný spisovatel, zemřel ve věku 87 let.

Danny Smiřický v jazzovém nebi

Danny Smiřický v jazzovém nebi

„Taky já až jednou umřu, pohřběte mě s písničkou, jazzband ať jak všichni čerti hraje, až mě k hrobu ponesou.“ Tyto verše napsal před více než padesáti lety Josef Škvorecký, když překládal spolu se svým přítelem Lubomírem Dorůžkou text jednoho z nejznámějších blues, písně ST. JAMES INFIRMARY. A podobně vypadalo rozloučení s jedním z největších českých spisovatelů, jež se uskutečnilo 11. ledna 2012. Jen místo špitálu svatého Jakuba se konalo v kostele Nejsvětějšího Salvátora. A nelze pochybovat o tom, že saxofonová improvizace Jiřího Stivína by se panu Škvoreckému velice líbila.

Paterson

Paterson

Komorní poetické drama PATERSON klasika nezávislého filmu režiséra Jima Jarmusche, rodáka z Ohia s českými předky, bylo poprvé představeno na letošním ročníku festivalu v Cannes a do našich kin vstoupí 5. ledna, jen několik dní po své americké premiéře.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 05/17

XANTYPA XANTYPA 05/17

Obsah vydání

Aktuální vydání XANTYPY
Vám rádi zašleme poštou.

Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Inzerce
banner_predplatne2