Sidse Babett Knudsen

Zralá žena, která se neohlíží na stereotypy

Je krásná, ale ne prvoplánově. Na první pohled působí velmi inteligentně a rozhodně. Francouzská média ji označila jako „la femme épatante“, úžasnou ženu. Čeští televizní diváci ji nyní znají především jako brilantní představitelku dánské premiérky v seriálu u nás uváděném pod názvem VLÁDA, který slavil mimořádné úspěchy ve více než třiceti zemích světa – od Austrálie až po Spojené státy. Jmenuje se Sidse Babett Knudsen, je Dánka, ale jako by z té brunetky vyzařovalo i cosi románského, vřelost, přívětivost, spontaneita.

 

text Libuše Koubská, foto gettyimages

 

 knudsenjpg.jpg

 

Narodila se 22. listopadu 1968 v Kodani, ale její rodiče, fotograf Ebbe Knudsen a jeho žena Susanne, učitelka handicapovaných dětí, se s ní a s jejími dvěma mladšími bratry Lassem a Niclasem přestěhovali do Tanzánie. Tam Sidse prožila dětství. Odtamtud údajně pramení také její chuť cestovat a zároveň i její raná samostatnost. Už ve dvanácti letech si vydělávala kapesné tím, že na kole rozvážela noviny. Ve čtrnácti pomáhala v pekařství, v patnácti v knihovně. V knihovně se jí zvlášť líbilo, čtenářka byla a je vášnivá.
Samostatná, sečtělá a v exotickém prostředí vyrostlá dívka snila o herecké dráze. Být tak hlavní hrdinkou v některé z her Tennesseho Williamse! Když jí bylo necelých osmnáct, odjela do Paříže. Neuměla ani slovo francouzsky, ale začala tam pracovat jako au-pair, hlídala děti. Nakonec to dopadlo tak, že v Paříži vystudovala herectví a hrála v divadle Théatre de l’ombre. „Také jsem tehdy napsala divadelní hru, jmenovala se PRÁZDNÁ ŽIDLE. Bylo to o Bohu, který se ocitne bez práce, lidé mu přestanou věřit. Bůh se nudí, pouští se do rozhovorů s trucovitými lidmi, provokuje je, svádí, soucítí s nimi, zlobí se na ně. Hrála jsem toho Boha, na scéně jsem měla vlasy dlouhé až na zadek, na nohou vysokánské kozačky a v ruce ghetto-blaster (přenosný radiomagnetofon populární koncem osmdesátých let – pozn. aut.), který dokolečka opakoval: ‚otoč kazetu, otoč kazetu, otoč kazetu…‘. Měla jsem sice příšerný přízvuk, nechápala jsem však, proč obecenstvo umírá smíchem,“ vzpomíná na tu dobu v rozhovoru pro francouzský časopis Elle.
Pak se vydala do New Yorku – na další herecká studia.

 

knudsen2jpg.jpg
S Tomem Hanksem ve Florencii

 

 

Nevěsta
Po návratu do rodného Dánska vystupovala s tamějším experimentálním souborem Far302 a hrála také v Královském divadle v Kodani. Filmovou kariéru zahájila jako devětadvacetiletá v dramatu dánského režiséra Jonase Elmera LET’S GET LOST. Za hlavní roli Julie dostala tehdy Sidse Babett Knudsen hned dvě dánské prestižní filmové ceny, cenu Robert a cenu Bodil, což je dánský ekvivalent francouzského Césara. O tři roky později tyto dvě ceny obdržela opět, tentokrát za roli v romantické komedii TEN JEDINÝ.

 

banner_predplatne_clanek


V našich kinech jsme se s jejím filmovým herectvím mohli seznámit prostřednictvím tragikomedie uváděné v češtině pod slibně záhadným názvem STARÝ, NOVÝ, PŮJČENÝ, MODRÝ. Šlo tam o velký předsvatební flám a o velké, náhlé vzplanutí po mnoha stránkách nebezpečné lásky. Objevily se v něm četné atributy nové doby, velkoměstský styl života, deprese, HIV pozitivita, drogy, ale také třeba exotické kadeřnictví. Film natočila dánská režisérka Natasha Anthy v roce 2003 a herečce nabídla roli nevěsty. Recenzenti psali, že se jedná o postmoderní variantu příběhů o lásce, jež si nedá poroučet. Nevěstě jste to stoprocentně věřili.
Snímek dánské režisérky Susanne Bier PO SVATBĚ, v němž Sidse Babett Knudsen rovněž hrála, byl nominován v roce 2007 na Oscara v kategorii Nejlepší zahraniční film.

Premiérka
Opravdový mezinárodní věhlas přinesl herečce ovšem už zmiňovaný televizní seriál, u nás nyní uváděný pod titulem VLÁDA, ve světě všeobecně podle dánského originálu jako BORGEN. Pojem Borgen znamená v dánštině totéž co český Hrad, zkráceně se tak nazývá kodaňský Christiansborg Palace, sídlo premiérů, parlamentu a Nejvyššího soudu. Sidse Babett Knudsen v seriálu ztělesňuje fiktivní dánskou premiérku jménem Birgitte Nyborg, sympatickou, ctižádostivou a silnou ženu, která má ambice vést co nejlépe svou zemi a zároveň se co nejlépe starat i o svou rodinu, svého muže a dvě děti. Upřímná snaha je ovšem jedna strana mince, drtivé soukolí moci, politiky, podrazů, nedostatku času, každodenní úmornosti a těžké krize v rodině je strana druhá. Přicházejí chyby, porážky, trápení, ale i vítězství, chvíle pociťovaného přátelství, štěstí. A naopak, jako na houpačce, jako v životě. Hlavně to té dánské premiérce alias Sidse Babett Knudsen všechno naprosto věříte. „To je politika, občas prohraješ,“ řekne. Když se prudce narovná a se svým modrošedým pohledem a statečným úsměvem jde čelit dalším dračím hlavám, narovnáte se s ní.
Po veleúspěšném BORGEN neboli VLÁDĚ přišly další nabídky na seriály. V loňském roce byly dokončeny WESTWORLD a INFERNO, oba jsou to temné snímky, thrillery, v INFERNU hraje spolu s Tomem Hanksem.

Dívka z Brestu
Zřejmě díky těmto thrillerům a také díky svému poslednímu celovečernímu filmu DÍVKA Z BRESTU si Sidse Babett Knudsen vysloužila novinový titulek Královna, z níž mrazí. V DÍVCE Z BRESTU má titulní úlohu lékařky, pneumoložky. Ta zjistí souvislosti mezi podivnými úmrtími pacientů a lékem pro diabetiky, jenž se používá už třicet let. Scénář je napsán podle skutečného příběhu doktorky Irene Frachon, která se pustila do nerovného a nebezpečného boje s molochem farmaceutických firem. Film označovaný jako medicínský thriller bude u nás promítán pod názvem 150 MILIGRAMŮ v rámci Festivalu francouzského filmu na konci března.
K této roli pomohla Knudsen slavná francouzská herečka Catherine Deneuve. Jednoho večera, během večeře s režisérkou Emmanuelle Bercot si povídaly o obsazení režisérčina chystaného filmu na téma medicínsko-farmaceutický skandál. „Měla byste se podívat na BORGEN,“ doporučila jí Catherine Deneuve. „Ta herečka je pro roli ve vašem filmu přímo předurčená, navíc mluví výborně francouzsky.“
Loni na podzim přijela Sidse Babett Knudsen do Paříže na jeho úspěšnou premiéru. Prý se tam cítila velmi příjemně, chodila volně po ulicích, lidé ji přece jen na každém kroku nepoznávali, tak jako to bývá v Kodani. A ona má očividně ráda soukromí, které si hlídá. Takže se toho o ní ví pramálo, jen to, že má dvanáctiletého syna Louise Raye, že si potrpí na dobré jídlo, především vegetariánské. Že před čtyřmi lety přestala kouřit a že tu a tam žvýká tabák. Že se podílela na scénáři VLÁDY také autorsky. A že deník Le Figaro o ní napsal: „S ní nikdy nepřichází klišé. Dodává svým ženským postavám vážnost a jas. Je to zralá žena, která ztělesňuje život a neohlíží se na stereotypy.“

 

 XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

XANTYPA 05/17 - výběr z článků

Video k májové Xantypě

Video k májové Xantypě





Podívejte se na obsah nové XANTYPY

Editorial

Editorial

Vážení a milí, Herečka Zuzana Stivínová v roce 2009 odjela s celou rodinou do New Yorku, kde strávila následujících sedm let, protože její manžel, molekulární biolog, dostal nabídku pracovat tam ve výzkumu. Hned po návratu domů byla ale zase v jednom kole. Po veleúspěšné sérii Pustina hrála v televizním filmu Monstrum režiséra Viktora Polesného manželku sochaře Otakara Švece, tvůrce Stalinova pomníku, který se tyčil na Letné. A nejnověji ji můžete vidět na scéně MeetFactory na Smíchově, kde fantasticky hraje velice náročnou roli fitness trenérky v inscenaci Irwina Welshe Pohlavní životy siamských dvojčat v režii Natálie Deákové. Jaké to bylo žít v Americe, jak ji pobyt na Manhattanu obohatil a jak se Zuzana cítí po návratu zpátky, o tom a mnohém dalším si pro Xantypu povídala s Janem Lukešem. Ten byl tentokrát hodně pilný a stihl ještě vyzpovídat Zdeňka Sternberga na téma odkaz šlechtických rodů a závazek vůči předkům. Tento muž, téměř čtyřiadevadesátiletý, je stále neuvěřitelně svěží a navzdory všem možným ústrkům, které mu komunistický režim připravil, a novým začátkům po návratu z emigrace nezahořkl. Zkrátka pravý aristokrat!

Zuzana Stivínová

Zuzana Stivínová

Osmidílný seriál PUSTINA stál více méně na její postavě osudem i lidským podraznictvím zkoušené starostky malé severočeské obce. V televizním filmu MONSTRUM je manželkou nešťastného autora Stalinova pomníku na Letné. Pro vypjaté role má své dispozice: mluví s gradující vnitřní naléhavostí, bezchybně artikuluje, v jejích větách zcela chybí obvyklá slovní vata a uniformní řečová klišé. Evidentně má jasno v životě i práci, ale ne bez pochyb a schopnosti akceptovat jiný názor, jiný postoj. Je empatická, i když to tak zprvu nevypadá, a když si vedle vás stoupne na vysokých podpatcích, můžete lehce znejistět.

Emir Kusturica

Emir Kusturica

Světoznámý srbský režisér Emir Kusturica na březnovém Febiofestu představil svůj nový film, fantaskní féerii NA MLÉČNÉ DRÁZE. Dvaašedesátiletý filmař během závěrečného festivalového večera převzal cenu Kristián za přínos světové kinematografii.

Zdeněk Sternberg

Zdeněk Sternberg

Posázavský pacifik mu jezdí takřka pod okny. Na jeho trať shlíží z rodového hradu Český Šternberk a občas hukot lokálky vpadá i do našeho rozhovoru. Oblíbenou výletní dráhu, která je jen o dvacet let starší než on sám, ale miluje, ostatně jeho dědeček Filip byl jejím hlavním akcionářem. Při stém výročí dokončení tratě č. 212 si dokonce zkusil, jak se na ní řídí parní lokomotiva. Prý je to docela jednoduché… Takhle ale mluví s lehkou sebeironií skoro o všem, i když mu letos v srpnu bude už devadesát čtyři let a má za sebou život plný dramatických ústrků i vzestupů. Zůstává tak věren rodovému heslu, které se vztahuje ke šternberské erbovní hvězdě: Nescit occasum – Nezná západu čili Nikdy nezapadá.

Barevný svět Jana Šafránka

Barevný svět Jana Šafránka

Odedávna se říká, že malíř maluje vlastní životopis. Toto tvrzení podle mě dokonale platí u Jana Šafránka. Jeho trvalou inspirací jsou ohniska dennodenního mezilidského počínání, místa, kde se sám pohyboval a která bystře pozoroval. Sledujeme hospodu, kde se chlapi uzavírají do svého pivního bezčasí s představou, že pod zářivkami a mraky kouře docílí svých absolutních pravd. Sledujeme kavárnu, ono místo „čekání na to, co nikdy nepřijde“, kde se moudra a fabulace prolínají až k nerozeznání. Sledujeme noční podniky a bary, kde se sny o erotickém ideálu rozplývají v drsné realitě tragikomické pokleslosti.

Drahoš míří na Hrad

Drahoš míří na Hrad

Není „sluníčkář“, má obavy o českou demokracii, vládu s komunisty by nejmenoval, bezpečnost bez NATO si neumí představit

Bioložka Hana Svobodová

Bioložka Hana Svobodová

Suchozemská želva, kterou si zamilovala v první třídě a stále ji má, předurčila její osud. Dnes je bioložka Hana Svobodová již uznávanou odbornicí, věnující se mořským želvám. Především v Indonésii bylo díky intenzivní práci této neústupné dívky již zachráněno přes sedm set tisíc želvích vajec! Přečetla si korán, aby pochopila místní kulturu, a naučila se indonésky. Mimo jiné právě připravuje příručku s přesnými instrukcemi, jak chránit tyto nádherné tvory, neboť většina z nich je dnes bohužel kriticky ohrožena vyhynutím. Když tuto křehkou dívku uvidíte, první, co vás napadne, je: Malá holka s velkým snem… a s citlivým srdcem, odvahou a silnou vůlí, dodala bych ještě.

Smutná zpráva

Smutná zpráva

S lítostí oznamujeme, že 11. května 2017 nás navždy opustil PhDr. Milan Sládek, Ph.D., MA. Světoběžník, světoobčan. Začátkem roku 1995 založil Xantypu, od té doby ji vydával a časem přiřadil ke svým Kovohutím Příbram, kde byl předsedou představenstva. Vzpomínáme na něho s vděčností. Čest jeho památce.

Regionální speciality, které musíte ochutnat

Regionální speciality, které musíte ochutnat

Přišli jste na chuť cestování za kulinářskými zážitky? Přinášíme pět gurmánských tipů na speciality, které svou zemi proslavily i za hranicemi.

Osobnosti - výběr z článků

Harvey Keitel

Harvey Keitel

Americký herec Harvey Keitel navštívil karlovarský filmový festival už dvakrát. Podruhé předloni, kdy tu uvedl Sorrentinovo podobenství MLÁDÍ (2015) o dvou stárnoucích umělcích, kteří rekapitulují své životy v mondénním sanatoriu. Představitele drsňáků i bohorovných snílků jsem pozoroval na závěrečném večírku v hotelu Pupp. Spokojeně seděl v křesle a s pýchou v očích sledoval, jak se jeho manželka vlní na parketu. Působil šťastně, jako pravý opak bezradného filmaře, kterého zosobnil v Sorrentinově filmu.

Soňa & Zuzana Norisovy

Soňa & Zuzana Norisovy

Jedna se chtěla stát zdravotní sestrou, druhá řeholní. Nakonec však sestry Norisovy žijí tak, jak jim předpověděla je­jich babička.

Andrea Černá

Andrea Černá

Ačkoli být herečkou nebyl její vys­něný cíl a stalo se to víceméně náhodou, dnes by neměnila. Po devatenácti letech v Divadle J. K. Tyla v Plzni jako vyzrálá hereč­ka obohatila soubor pražského Di­vadla na Vinohradech. Kromě to­ho pracuje v rozhlase, televizi, zpívá, tančí, píše poezii. Andrea Černá se nebojí nových výzev, i když jejímu srdci nejblížší je přece jen stále divadlo pro jeho atmosféru.

Adam Chroust

Adam Chroust

„Pokud vám tisíc lidí řekne, že něco nedokážete, a vy se přesto rozhodnete danou věc zvládnout, rázem na jejich hlase nezáleží. Kromě touhy po dobrodružství ale musíte mít v srdci ještě něco: odvahu.“ To nenapsal žádný dobyvatel Everestu či objevitel pramenů Amazonky, ale osmadvacetiletý mladík, který sotva opustil vysokou školu. Kdyby i tzv. obyčejní lidé měli svůj erb, jistě by do něj Adam Chroust vložil právě tato dvě slova – dobrodružství a statečnost.

Václav Bedřich

Václav Bedřich

Je podepsán pod těmi nejlepšími Večerníčky. Kdo by neznal POHÁDKY OVČÍ BABIČKY, ŠTAFLÍKA A ŠPAGETKU, O MAKOVÉ PANENCE A MOTÝLU EMANUELOVI, ŘÍKÁNÍ O VÍLE AMÁLCE, MAXIPSA FÍKA, O ZVÍŘÁTKÁCH PANA KRBCE nebo BOBA A BOBKA – KRÁLÍKY Z KLOBOUKU. Režíroval i znělku VEČERNÍČKU, která děti, a nejen je, přivolává k televizním obrazovkám nepřetržitě od roku 1965. Za svůj život natočil 357 kreslených, ploškových i loutkových animovaných filmů, které získaly řadu cen u nás i ve světě. Pro Xantypu na něj zavzpomínala jeho dcera Uljana Jiravová.

Joan Baezová

Joan Baezová

Své pětasedmdesátiny v lednu 2016 oslavila Joan Baezová velkolepě. Na pódium v newyorském Beacon Theatre postupně pozvala Paula Simona, Davida Crosbyho, Emmylou Harrisovou, Judy Collinsovou a další zpěváky a hudebníky včetně svého syna Gabriela, hrajícího na perkuse. Byla to oslava folku v podání jeho slavných ikon i nastupujících umělců a pochopitelně hold spoluúčinkujících i přítomného publika jedné z jeho nejvýznamnějších osobností.

Josef Somr

Josef Somr

Pro herectví Josefa Somra se nejvíce hodí přívlastek skromné. Je stejně skromné, jako je on sám. Když jsem ho před více než dvaceti lety oslovila s prosbou, že bych ráda natočila jeho portrét do cyklu GEN, skromně mne odmítl slovy: „Alenko, já si takový film nezasloužím, já se do něj nehodím. A dokud budu soudný, chci, aby se točilo jen se mnou, ne o mně. Až jednou soudný nebudu, ty mi slíbíš, že to nenatočíš…“ Nic jsem tehdy naštěstí neslíbila. A pan Somr je ve svých úctyhodných třiaosmdesáti letech víc než soudný. Tak jsme se konečně domluvili.

Sólo pro Ivana Klánského na Dvořákově Praze

Sólo pro Ivana Klánského na Dvořákově Praze

Cestovatel, fanoušek matematiky a motosportu, vášnivý hráč šachu, ale především jedinečný klavírní virtuos Ivan Klánský příští rok v květnu oslaví 70. narozeniny. S obdivem pročítáme veškeré umělecké zásluhy jedné z našich nejvýraznějších osobností hudební scény: mezinárodní úspěchy, na pět tisíc odehraných koncertů po celém světě, prestižní ocenění i pedagogické zásluhy. Letos 18. září mu bude patřit sólový koncert na festivalu DVOŘÁKOVA PRAHA, na němž odehraje díla svých oblíbenců Ludwiga van Beethovena a Fryderyka Chopina.

Čestmír Suška

Čestmír Suška

Zatímco někteří umělci si vystačí se štětcem, majzlíkem nebo dlátem, Čestmír Suška sahá po brýlích a plazmovém hořáku. Během řemeslné práce oživuje vysloužilé nádrže na pivo, letecký benzin či kapalný plyn a mění je v gigantické síťované koule, létající květiny či háčkované rozhledny.

Ivana Buttry

Ivana Buttry

Při setkání se zahradní architektkou jsem nejdřív byla zvědavá, jak přišla ke svému zvláštnímu příjmení. Vím, že ho nemá po manželovi, pochází totiž z umělecké rodiny Svatošových. Tatínek Ivan je známý malíř, jeden ze dvou bratrů je filmař. Příjmení, lásku ke své profesi i land artu mi vysvětlila v následujícím rozhovoru.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 05/17

XANTYPA XANTYPA 05/17

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 078/17

XANTYPA XANTYPA 078/17

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne