Beatles 1969

Poslední společný rok

Dopoledne 30. ledna roku 1969, londýnská ulice Saville Row. Sídlí tu několik přepychových pánských krejčovství, ale také společnost Apple, kterou minulý rok založili Beatles. Ti právě společně s klávesistou Billym Prestonem vystoupali na střechu budovy společnosti, aby odehráli krátký a zároveň svůj definitivně poslední koncert. I když z ulice nejsou vidět, produkce zakrátko vyvolá rozruch mezi chodci a ti se začnou – plni radostného vzru­šení – shlukovat do té mí­ry, že je narušena doprava a policie se rozhodne zakročit…

 

Text Leoš Šedo, foto archiv

 

 betales1jpg.jpg

 

Vrať se zpátky…
V listopadu 1968 vydali Beatles dvojalbum nazvané jednoduše THE BEATLES. Sněhobílý obal s plasticky vyraženým názvem mu vynesl neoficiální označení Bílé album.
Jednotliví členové se tu prezentovali více méně sólovými skladbami, do značné míry si každý hrál na svém písečku. Nahrávalo se poněkud chaoticky, producenta Martina a zvukového mistra Emericka práce viditelně netěšila a netajili se tím.
I tak výsledek skupině vynesl řadu po­chvalných kritik a albu první místo na žebříčcích v Británii, USA a řadě dalších zemí. Hlad po nových nahrávkách Beatles byl velký a nutno říci, že většina písní z alba vysokému beatlovskému standardu vyhověla.
Studiová práce skončila v polovině října. Trvala zhruba čtyři měsíce a není divu, že se dostavila únava. Stále iniciativní Paul McCartney však toužil nějakým způsobem kapelu vrátit k živému koncertování nebo alespoň nějaké skutečně „skupinové“ aktivitě.
Snažení vykrystalizovalo do podoby fil­mového dokumentu, který by zachytil přípravu nových písní a následně jejich živé provedení. Pracovní název dokumentu GET BACK (Vrať se zpátky) měl symbolizovat návrat k jednoduchým rockovým písničkám nahraným co nejsyrovějším způsobem. „Nechci tam žádný ty studiový serepetičky,“ prohodil John přezíravě směrem k producentu Martinovi, který si však v té chvíli myslel své…
Hned druhého ledna roku 1969 ráno se tedy sešli ve filmovém studiu v Twickenhamu.
Celé to bylo absurdní – ranní nástup pro kapelu zvyklou pracovat večer a přes noc, navíc nehostinné prostředí velkého ateliéru proti důvěrně známému prostředí studia Abbey Road a plno lidí, kteří se motali kolem.
John byl občas sjetý a apatický, neustále se svým japonským siamským dvojčetem Yoko po boku. Ringo se nudil. George štvalo Paulovo mistrování a v jednu chvíli se sebral a prohlásil, že v kapele končí. Přemluvili ho, aby se vrátil, když si vymínil, že se přesunou do studia v ústředí Apple na Saville Road a že přestanou spekulovat o nějakém společném koncertu.
Během ledna se nakonec nahrálo a nafilmovalo jisté množství materiálu, který však na delší dobu zmizel v pomyslném šuplíku. V lednu také vyšel soundtrack kresleného filmu YELLOW SUBMARINE, nepříliš přesvědčivá kolekce několika beatlovských písniček a orchestrálních partů George Martina. V atmosféře neutuchajícího nadšení pro jejich každý nový počin však i ona zaznamenala komerční úspěch.

 

beatles2jpg.jpg
Postelová tisková konference Johna a Yoko v amsterdamském hotelu Hilton, 25. 3. 1969

 


Přelom ledna a února byl pro budoucnost skupiny důležitý nástupem Allena Kleina do funkce manažera. Manažerský post osiřel po smrti Briana Epsteina v srpnu 1967 a od té doby vládl kolem skupiny organizační a především finanční chaos. Allen Klein, newyorský ostrý hoch, si nejdřív získal Lennona, kterému se prezentoval jako oddaný a velmi informovaný příznivec.
Sliboval především stabilizaci šíleného fi­nančního zmatku společnosti Apple, zároveň zlepšení jejich příjmů z nahrávek. Kleinova pověst byla kontroverzní a McCartney chtěl na manžerský post raději prosadit svého nastávajicího tchána – také Američana – Eastmanna. Byl však ostatními přehlasován.

 

beatles3jpg.jpg
Paul a Linda McCartneyovi v den své svatby, 12. 3. 1969

 

 

Dvakrát svatba
V březnu se mediální humbuk kolem Beat­les rozhořel naplno: 12. března se ženil Paul s americkou fotografkou Lindou Eastmannovou, o osm dnů později si John bral Yoko Ono.
Paul vstupoval do manželství poprvé,
jednoduchý obřad v londýnské čtvrti Marylebone se měl odehrát stranou veřejného zájmu. Tak docela se to nepodařilo a dav zvědavců byl nakonec značný. Lennon, který se rozvedl se svojí první ženou Cynthií 8. listopadu předchozího roku, uzavřel sňatek s Yoko Ono na gibraltarském úřadu britského guvernéra. Následující líbánky s Yoko pojali jako kampaň za mír – samozřejmě v originálním lennonovském duchu. V posteli apartmá amsterodamského Hiltonu týden přednášeli novinářům, fotografům a televizním štábům o lásce a míru. Ti se tam hrnuli s nadějí, částečně pod vlivem šeptandy, že tam párek bude nahý či dokonce vyvádět v posteli necudná alotria. Po této stránce však odcházeli zklamaní…
V den Paulovy svatby si nechvalně známý seržant Pilcher naplánoval šťáru v domě George Harrisona. Tento policista, o němž panovalo všeobecné mínění, že si pronásledováním rockových celebrit kvůli drogám buduje vlastní pochybnou „slávu“, občas zkoušel i nějaký ten hašiš či trávu tajně podstrčit. Pilcher, doprovázený několika uni­formovanými strážníky a psem, vítězoslavně ukazoval kořist – malou kostku hašiše, o níž ovšem Harrison prohlásil, že mu nepatří. I tak neušel zatčení a spolu se svou ženou Patti se ocitli na místní stanici. Po zaplacení kauce byli – s prsty od barvy na snímání otisků – propuštěni. Následoval soud a pokuta. Horší bylo, že jej Američané zařadili na seznam „drogově stíhaných“, což mohlo znamenat v budoucnu problém při cestách za Atlantik.

 

beatles4jpg.jpg
Obálka alba ABBEY ROAD, vydaného 26. 9. 1969 a humorná variace slavné obálky

 

 

Nejznámější zebra
I když v té době nebyla nouze o třecí plochy, kamarádství a hudební kolegialita Johna a Paula fungovaly do té míry, že
14. dubna sami nahráli Johnovu BALLAD OF JOHN AND YOKO pro nový singl Beatles. Vyšel 30. května, kdy už se také rozběhla práce na dalším albu. Představa o syrových nahrávkách bez studiových příkras byla opuštěna a Brouci se s producentem Martinem dohodli, že se bude pracovat „jako za starých časů“. Nahrávky vznikaly navyklým způsobem, vrstvením instrumentálních a vokálních stop, pečlivě se vybíraly nejlepší verze. Výsledkem byly propracované a zvukově vycizelované kousky, nevtíravě dobarvené tehdejší novinkou – Moogovým syntezátorem.

 

baner-clanek

 

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 26. 03. 2019.

Objednat si Xantypy můžete i zde

XANTYPA 04/2019 - výběr z článků

Věčný tulák Charlie

Věčný tulák Charlie

Zná ho celý svět. S buřinkou, hůlkou a groteskní chůzí. Neodolatelně komický i dojemný – melancholický klaun, gentleman, snílek, antihrdinský hrdina i osamělý človíček věčně doufající v nějaké romantické dobrodružství. Tulák Charlie. Snad nejslavnější postava v dějinách filmu. Od narození jeho stvořitele sira Charlese Spencera Chaplina uplyne 16. dubna už 130 let, jeho tulák opanoval stříbrná plátna bouřlivě se rozvíjejícího nového fenoménu – tehdy ještě němého – filmu před 105 lety.

Juraj Herz

Juraj Herz

Lidský život je román, energie z něj vycházející věčná. Ten jeho obsahoval vše, co doba přinášela, koncentrovaně. Vévodil mu šarm a kouzlo osobnosti, byl vášnivý, plný lásky, něhy, vzdoru i hněvu, měl své chvíle klidu, míru i bouří.

Erika Stárková

Erika Stárková

Mezi známé osobnosti povýšil herečku Eriku Stárkovou seriál MOST!, který už po uvedení prvního dílu začal bořit rekordy ve sledovanosti a jeho hlášky se od té doby dávají k lepšímu ve venkovských hospodách i v pražských kavárnách.

Příběhy paláců před Pražským hradem

Příběhy paláců před Pražským hradem

Monumentální stavební komplex Schwarzenberského paláce zaujímá v panoramatu Prahy výraznou polohu. Stavba, připomínající svým zjevem spíše venkovský zámek než městskou rezidenci, od Hradčanského náměstí oddělená zdmi a branami, vytváří spolu se sousedním Salmovským palácem urbanistický celek vynikající kvality, zároveň markantní dominantu příjezdové rampy k Hradu. Jeho renesanční architektura evokuje severoitalské reminiscence, zatímco strohost trojkřídlého Salmovského paláce připomíná architekturu Říma, Paříže či Vídně. Oba paláce reprezentují staletí českých a evropských dějin, jejímiž aktéry jsou i Lobkowiczové, Rožmberkové, Švamberkové, Eggenbergové, Schwarzenbergové a Salmové.

Sama s Kunderou

Sama s Kunderou

Stalo se to před více než půl stoletím, v roce 1964. Tehdy bylo českému, později francouzskému spisovateli třicet pět let, ještě nebyl světoznámý a ještě si nehlídal svůj oficiální obraz tak úzkostlivě jako později. Letos 1. dubna oslaví Milan Kundera devadesátiny.

Jaroslav Dušek

Jaroslav Dušek

Výrazný herec a propagátor netradičního přístupu k životu Jaroslav Dušek (ročník 1961) uvedl nedávno v Divadle Na Jezerce projekt SLÁVA STROJŮ A MĚST. Tato nadmíru inspirativní inscenace vychází z téměř neznámého textu Jaromíra Rašína. S režisérem i interpretem v jedné osobě jsme si povídali v příšeří zadního traktu restaurace zmíněného divadla, kde mu za dvě hodiny začínalo představení, v němž formou „jevištního čtení“ ztvárňuje všechny role.

Vypravte se na cestu okolo světa na křídlech motýla

Vypravte se na cestu okolo světa na křídlech motýla

Exotičtí motýli se do skleníku Fata Morgana v trojské botanické zahradě vrátí letos v pořadí už posedmnácté. Tentokrát se představí v možná překvapivé roli, a to coby cestovatelé. Dozvíte se, odkud a kam se motýli přesouvají, kolik kilometrů dokáže motýl uletět za jediný den, který druh uletí největší vzdálenost, a mnoho dalších zajímavostí. I tentokrát budete mít příležitost pozorovat líhnutí motýlů z kukel umístěných v expozici. Nenechte si ujít jedinečnou možnost sledovat jejich první vzlétnutí, ladný let i pestrobarevnou přehlídku motýlích křídel.

Ondřej Kundra

Ondřej Kundra

Mezi vyznamenané prestižní Cenou Ferdinanda Peroutky patří od letošního února také redaktor týdeníku Respekt Ondřej Kundra. Teprve osmatřicetiletý novinář se věnoval už dlouhé řadě silných témat, včetně investigativních. Týkají se korupce, zneužívání politické moci, poměrů v justici, šíření lží a dezinformací, nepřátelských cizích vlivů.

Eliška Tyrolerová

Eliška Tyrolerová

Pro mnohé nevidomé jsou nenahraditelnými parťáky doma i v rušných ulicích. Než však dostanou reflexní vestu a průkaz, absolvují speciální výcvik. V nadačním fondu Mathilda, který se od roku 2010 zaměřuje na lidi se závažným zrakovým postižením, se čtyřnohým svěřencům věnuje také třicetiletá Eliška Tyrolerová, která Xantypu pozvala přímo do kanceláře Mathildy nedaleko Václavského náměstí. A jak jinak, společnost nám během rozhovoru dělal černý labrador Cedrik.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 04/2019

XANTYPA XANTYPA 04/2019

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 06/2019

XANTYPA XANTYPA 06/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne