Primky

Hodinky Prim, které jsme kdysi nosili skoro všichni, se v poslední době staly vyhledávaným sběratelským artiklem. Nejen pro sběratele, muzejní kurátory, ale i pro všechny, kteří si rádi čtou příběhy tradičních českých značek, sepsal historii a sestavil kompletní katalog hodinek Prim jejich velký znalec Libor Hovorka. Ve skvostném provedení – publikace obsahuje několik stovek fotografií jednotlivých typů hodinek, hodin, budíků, ale i reklamních materiálů a snímků z dějin výroby – ji vydalo nakladatelství Host.

 

připravila Pavlína Kourová, foto Libor Hovorka, Michal Mlejnek a David Kraus

 

primky1jpg.jpg
Reklama na budík EX60, 60. léta, foto archiv Libora Hovorky
primky2jpg.jpg
Vlevo hodinky Prim Orlík, 1965 a vpravo hodinky Prim Diplomat z konce 60. let, foto David Kraus

 

Věděli jste, že:
• hodinářský závod Chronotechna v Novém Městě nad Metují, v němž se začaly primky vyrábět, vznikl v roce 1949? Jeho hlavním úkolem bylo zavést sériovou výrobu náramkových hodinek, kterých byl na trhu velký nedostatek (na konci 40. let se odhadovala trvalá roční potřeba na čtvrt milionu kusů). U nás se předtím náramkové hodinky nikdy nevyráběly. První prototypy byly hotové v roce 1954, prodávat se začaly v roce 1958. Československo se tak zařadilo k nemnoha zemím, které byly v té době schopny náramkové hodinky sériově vyrobit – k Švýcarsku, SRN, NDR, Francii, Velké Británii, USA, SSSR, Japonsku, Číně a Indii. A stát ušetřil devizy.
• původní návrh byl, aby se hodinky jmenovaly Kotva? Prototypy nesly název Spartak (bylo jich vyrobeno několik tisíc kusů a jsou mezi sběrateli velmi žádané), nakonec byla zvolena značka Prim.
• než šly hodinky do prodeje, rok je testovali zástupci různých profesí (svědomitě museli zapisovat jejich přesnost, spolehlivost a dobu chodu po plném dotažení)? Zlaté dostal k otestování prezident Antonín Zápotocký.
• hodinky se vyráběly jen v pánské velikosti, dámské se dovážely ze SSSR a NDR? V roce 1964 přišel z oficiálních míst požadavek zavést výrobu také dámských hodinek. Hotové byly v roce 1971 a byly úspěšné (např. v západním Německu je prodával zásilkový obchod Quelle), ale v roce 1980 jejich výroba z kapacitních důvodů skončila a bylo rozhodnuto, že v rámci RVHP budou jejich výrobu pro všechny země sovětského bloku zajišťovat SSSR a NDR.
• v roce 1969 byl hodinářský závod Chronotechna přejmenován na Elton, což souviselo s výrobou elektronických náramkových hodinek a stolních hodin (název Elton je utvořen zkrácením slov elektrický tón)?
• model primek nazvaný Orlík byl určen pro vojenské potápěče? Musel splňovat řadu parametrů (zvýšená mechanická odolnost, odolnost proti nárazům, vodotěsnost minimálně do hloubky 60 metrů, viditelnost ve tmě a pod vodou minimálně na vzdálenost 30 cm bez nasvícení, spolehlivá funkce od minus 10 do plus 45 stupňů Celsia). Při testování byly mrazeny v mrazáku, sušeny v peci, shazovány padákem, házeny z výšky tří metrů na betonovou podlahu, potápěny a ponořovány do kalné vody – a všechno vydržely. Armádě byly předány v roce 1965.
• pro sportovce byl vyvinut model Sport (sériově se začal vyrábět v roce 1970)? František Venclovský s nimi jako první Čechoslovák přeplaval v roce 1971 kanál La Manche. Ale nosil je například i herec Jiří Bartoška. Model Prim Sport 2. generace, který šel do prodeje v roce 1973 a vyráběl se ve třech barevných variantách (černý, modrý nebo červený ciferník), se udržel v sériové výrobě nejdéle. Více než dvacet let. Objednalo si ho i Polské vojenské námořnictvo, český mořeplavec Richard Konkolski s těmito hodinkami obeplul zeměkouli na plachetnici Niké a pro jejich extrémní odolnost a dlouhou životnost si je velmi oblíbili i horníci z ostravsko-karvinských dolů.
• letecké hodinky Prim Automatic byly naší armádě dodány v roce 1983 a stále se používají? Tento model primek patří k nejčastěji padělaným.

primky3jpg.jpg
Zleva Stolní hodiny Jaro, foto Michal Mlejnek, Kuchyňské hodiny, foto Archiv Chronotechna Šternberk a Budík B90 nadčasového designu 60. let, foto Michal Mlejnek

 

 

baner-clanek

 

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 26. 02. 2019.

Objednat si Xantypy můžete i zde

XANTYPA 03/2019 - výběr z článků

Martin Řezníček

Martin Řezníček

První zkušenosti získal v BBC. Odtud odešel do České televize, pět let byl jejím zpravodajem ve Washingtonu, nyní je moderátorem hlavní zpravodajské relace Události a zástupcem šéfredaktora.

Punťův velký návrat

Punťův velký návrat

Kreslený psík Punťa se stal za první republiky a za protektorátu skutečným fenoménem. Tehdejší děti na jeho další časopisecké příhody čekaly stejně netrpělivě jako později jejich vnoučata na příběhy Myšpulína, Fifinky, Bobíka a Pindi. Literární vědci Pavel a Lucie Kořínkovi se rozhodli vrátit ho do obecného povědomí. Jejich publikace PUNŤA, ZAPOMENUTÝ HRDINA ČESKÉHO KOMIKSU (1934–1942) je po všech stránkách natolik vydařená, že nad ní tento kdysi tolik populární pejsek musí radostně vrtět ocáskem.

Josef Illík

Josef Illík

Josef Illík stál za kamerou takových filmů jako KOČÁR DO VÍDNĚ, KLADIVO NA ČARODĚJNICE, UCHO, UŽ ZASE SKÁČU PŘES KALUŽE nebo TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU. Byl však také vynikajícím fotografem, po němž zůstala jedinečná sbírka zhruba čtyř tisíc černobílých negativů. Z některých, zachycujících Prahu v letech 1945–1958, byly zhotoveny fotografie a publikovány v knize, kterou vydalo nakladatelství Argo.

Jiří Hrzán

Jiří Hrzán

Jiřímu Hrzánovi se podařilo vytvořit herecký typ. Typ kluka, který není frajersky suverénní. Naopak, je to spíš smolař sužovaný občasnými trablemi a komplexy. Někdy se už už zdá, že se dá do breku. Nedá, ale v tom okamžiku jako komik zaručeně vítězí i nad velkými škarohlídy. Jen těžko bychom v naší kinematografii hledali nešťastnějšího a utrápenějšího ženicha, než jakého předvedl v komedii SVATBA JAKO ŘEMEN. Nechce se věřit, že už je to osmdesát let, kdy se tento věčně mladý kluk 30. března 1939 v Táboře narodil.

Když se „zpumprlíkují“ sloni a paviáni

Když se „zpumprlíkují“ sloni a paviáni

Že se zvířata umějí taky pěkně „zpumprlíkovat“, dokazují mnohá osobní svědectví i záznamy na YouTube, na nichž lze zhlédnout opojení psů, koček, slepic i koal padajících ze stromů kvůli přílišné intoxikaci z eukalyptových listů, ale i povalující se skupiny opilých slonů. V Jižní Africe existuje strom marula, domorodci oblíbený jako u nás lípa, který milují sloni, a nikdo mu neřekne jinak než sloní strom. Diskutuje se o tom, jestli jeho plody opíjejí, či nikoli.

Radim Špaček

Radim Špaček

S Radimem Špačkem (*1973) se znám necelých deset let, obdivuji jeho pracovitost, vstřícnost i otevřenost. Na sklonku minulého roku představil svůj nový film z nedávné historie a zároveň ze sportovního prostředí ZLATÝ PODRAZ. Námět pozoruhodného snímku mi s Radimovým osobnostním typem nešel tak úplně dohromady, rozhodl jsem se ho tedy na okolnosti vzniku tohoto filmu – a nejenom na ně – zeptat.

Taťána Kovaříková

Taťána Kovaříková

S několikaměsíčním synem Maxem v náručí ozdobila první číslo měsíčníku Xantypa. Psal se rok 1995 a už tehdy patřila ke špičce tuzemských návrhářů. Jak dnes tvoří úspěšná Taťána Kovaříková? Proč ji její profese neustále baví a jak vznikají dámské kolekce, jimiž podtrhuje ženskost a rafinovanost? O tom hovořila s XANTYPOU v prostorách svého útulného butiku TATIANA v Praze na Starém Městě.

Dva kohouti na venezuelském smetišti

Dva kohouti na venezuelském smetišti

Stát se dvěma prezidenty je odchylka připomínající dvouhlavé tele. Avšak zatímco vycpané tele ve vitríně předvádíme za mírný poplatek návštěvníkům zábavních parků, z existence dvou prezidentů nemá v zemi zmítané politickým chaosem profit nikdo. Poté, co tamní parlament odmítl uznat druhý mandát prezidenta Nicoláse Madura a jeho předseda Juan Guaidó sám sebe prohlásil prezidentem prozatímním, se v téhle situaci nachází i jihoamerická Venezuela.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 03/2019

XANTYPA XANTYPA 03/2019

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 05/2019

XANTYPA XANTYPA 05/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne