Babiš vložil Agrofert do svěřenského fondu.

Už se nesmí říkat, že má střet zájmů

Likvidaci antimafiánské policie shledali poslanci O.K. Cesta do pekel

fendrychjpg2.jpg

 

Věci se často mění jen na povrchu. Pod povrchem zůstávají, jak byly. Mimochodem, to se týká i konce roku 1989, kdy 25. a 26. listopadu v Praze na Letné demonstrovalo proti komunistům osm set tisíc lidí (a promluvil k nim taky prognostik Miloš Zeman). Tehdy to vypadalo na obrovskou touhu po demokracii a svobodě. Dnes víme: lhali jsme si do kapsy.
Povrchně se na konci ledna změnilo i postavení Andreje Babiše (ANO). Oficiálně již nevlastní společnosti Agrofert a SynBiol, vložil je do dvou svěřenských fondů. Může tedy hlásat, že skončil jeho gigantický střet zájmů? Na povrchu ano, v hlubších vrstvách však věci vyhlížejí o hodně jinak. Skoro bychom mohli tvrdit, že se nezměnilo nic, jen ten střet zájmů se díky „lex Babiš“ podařilo přikrýt khaki plachtou, aby tolik nebil do očí.
Po více než půl roce jsme se konečně dozvěděli, že ta blesková, utajená, neprojednaná reorganizace policie, „reorganizace přes noc“, rozuměj rozprášení antimafiánské složky policie ÚOOZ, byla úplně v pořádku; maličko uspěchaná, ale problém je prý jinde, máme moc nezávislé státní zástupce, moc si dovolují, poslanci jsou plni vůle přistřihnout jim křidélka, aby tolik neotravovali. Kynou nám vskutku mnohem lepší zítřky.

Andrej Veliký Obmyšlený
Jak už řečeno, Babiš vložil Agrofert a SynBiol do dvou svěřenských fondů. Změna se týká také mediálního domu Mafra. Nyní tedy Babišův majetek spravují předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša, Babišova partnerka Monika Babišová a dva právníci – právník Agrofertu Alexej Bílek a Babišův klíčový právník Václav Knotek. Nejbližší lidé předsedy ANO. On sám k tomu řekl: „Moje role se nyní omezí pouze na pozici takzvaného obmyšleného, kterému bude majetek ze svěřenských fondů vydán za předpokladu, že přestanu být veřejným funkcionářem, případně pokud by omezení vyplývající ze zákona o střetu zájmů bylo zrušeno.“
Musíme si připomenout, proč byl s majetky ministra financí takový problém, proč se všechny strany v Parlamentu (vyjma hnutí ANO) tolik čertily. Babiš vlastnil Agrofert a SynBiol coby ministr financí. Jeho firmy pobírají státní dotace a ucházejí se o státní zakázky. Server HlídacíPes.org loni koncem roku uvedl, že podniky z holdingu Agrofert získaly v letech 2007 až 2016 veřejné zakázky až za 35 miliard korun!
Andrej Babiš je déle než tři roky místopředsedou vlády, ministrem státní pokladny, má pod sebou finanční úřady, jsou mu k dispozici výsledky kontrolních hlášení, EET, ovládá Finančně analytický úřad, tedy jakousi peněžní tajnou službu. A zároveň k tomu všemu vlastnil obří holding, který má v zemi tisíce obchodních zájmů. Je jasné, že to vypadá jinak, když se třeba o stamilionové zakázky v Lesích ČR uchází firma ministra financí a ne nějaká jiná. Netřeba vysvětlovat. Do toho špičkový politik vlastnil významná česká média jako Mladá Fronta Dnes, Lidové noviny, Rádio Impuls.
Sám Babiš střet zájmů nijak nepopíral. (Opakoval, že o něm všichni věděli, když šel do politiky.) Není tedy divu, že se politici ostatních stran snažili jeho konflikt zájmů a případné další takové konflikty systémově odstranit. Zvlášť, když jsou sněmovní volby za dveřmi.
Popišme, co by bylo systémové: přerušit vztahy politika ve špičkové funkci (z Babiše snadno může být zanedlouho český premiér, průzkumy veřejného mínění tomu alespoň nasvědčují) k jeho obřímu holdingu. Nejlepší cesta: Babiš by Agrofert musel prodat. Pak by ho už, alespoň teoreticky, nezajímalo, jak která firma jeho holdingu uspěje se státní zakázkou či při snaze získat dotaci. Výsledkem poslanecké snahy je však známý tzv. lex Babiš.
Dosti málo povedený zákon. Babiš jej totiž hravě obešel. Majetek vložil do dvou fondů, ty nevlastní a neřídí, s majetkem fondu disponuje správce, prospěch z něj však plyne takzvanému obmyšlenému. Kdo se stane obmyšleným, to určuje zakladatel fondu. V našem případě se jím stal ministr Babiš. Fondy spravují osoby jemu po mnoho let blízké, kterým může zcela důvěřovat. A až skončí s politikou, bude chtít majetek zpátky.
Chápete? Jediné, co se změnilo, je, že se už nesmí říkat „Babiš vlastní Agrofert“, případně „Babiš má střet zájmů“. Věci byly přetřeny na povrchu, ale podstata se nezměnila, jen je hůř vidět. Demokratické strany (ČSSD, ODS, TOP 09 a STAN, lidovci) nejenže neuspěly, ale v podstatě prohrály. Kdežto Babiš může být spokojený.

 

banner_predplatne_clanek

 

Nechceme další zásahy na Úřadu vlády!
Podobně to dopadlo se slavnou, na povrchu nezávislou poslaneckou vyšetřovací komisí, jež se věnovala podivné reorganizaci policie, přesně řečeno umlčení její antimafiánské složky (ÚOOZ), kterou léta řídil plukovník Robert Šlachta. Závěry skupiny poslanců nepřekvapily, každý, kdo věc sledoval, je čekal. Předseda komise Pavel Blažek pravil: „Ze shromážděných materiálů nebylo prokázáno, že organizační změna byla provedena s cílem odstranit Roberta Šlachtu, omezit činnost útvarů nebo zabránit prověřování konkrétních věcí.“ A doplnil, že „příprava byla značně podceněna a neprojednána s dotčenými subjekty“ a „forma, rychlost a minimální konzultace umožnily spekulace. Ty ale nebyly potvrzeny.“
Pár zásadních poznámek. Pavel Blažek byl ministrem spravedlnosti ve vládě Petra Nečase, která padla po zásahu ÚOOZ v červnu 2013. Stal se tedy jednou z „obětí“ razie, kterou dozorovalo olomoucké vrchní státní zastupitelství v čele s Ivo Ištvanem. Zásah nejvíc poškodil ODS, týkal se totiž především kontaktů této partaje na kmotry, šíbry a na podezřelé žalobce. Lidově řečeno, Blažek musí mít na Šlachtu a Ištvana žízeň. Považovat ho za nestranného předsedu, to by bylo jako si myslet, že indián nechce skalpovat.
Nešlo jen o ODS a TOP 09 (také Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg byli členy padlé vlády), ale i o ČSSD. Tu zas ÚOOZ trápilo, když Šlachta a Ištvan vedli zásah v Olomouckém kraji, jehož obětí byl tamní oranžový hejtman Jiří Rozbořil.
Proto se dalo čekat, že komise nepotvrdí skutečný cíl reformy. Pozornost obrátila na jednu parciální věc, jež se objevila na veřejnosti až po reorganizaci (týkala se nepotvrzeného podezření, že z okolí policejního prezidenta Tomáše Tuhého mohly unikat informace o policejních akcích). Reforma a její průběh se dostaly na okraj, už o ně jaksi nešlo. Což bylo velmi mazané.
Legrační je konstatování komise, že reorganizace proběhla rychle a nebyla projednána s těmi, jichž se týkala. Jinými slovy neměla smysl. Dohodl si ji náměstek Zdeněk Laube (bývalý estébák, dnes mimo policii) s ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD). Což je chyba. Tak zásadní změna (sám jsem měl reorganizace policie pět let na vnitru na starosti) vyžaduje dlouhou přípravu, konzultace s dotčenými útvary a žalobci, zásadní finanční i personální rozvahu atd. Bylo potvrzeno, že nic z toho neproběhlo, a přece bylo vše O.K. – Směšné.

 

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 28. 2. 2017

 

 XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

 

Martin Fendrych, foto čtk

XANTYPA 03/17 - výběr z článků

Jiří Havelka

Jiří Havelka

Jiří Havelka (nar. 1980) patří k výrazným osobnostem českého divadelnictví. Činný je především jako režisér, ale také jako pedagog a občas i herec (to především ve sdružení Vosto5).

Milan Cais

Milan Cais

Existuje jedna otázka, která dozajista rozčílí každého umělce: „Kde berete inspiraci?“ Výtvarníka a hudebníka (frontmana skupiny Tata Bojs) Milana Caise se po zhlédnutí jeho výstavy DVEŘE DOVNITŘ v pražské Ville Pellé ptát nemusíme. Je totiž navýsost zřejmé, že hlavní inspirací k jeho tvorbě je on sám. Naštěstí vystavená díla nevyprávějí o žádném zbytnělém egu, ale jsou odrazem poctivého nahlížení do vlastního nitra, do něhož otevírá návštěvníkům pomyslné dveře.

Natalie Portmanová

Natalie Portmanová

V nedávno uvedeném dramatu JACKIE zosobnila Jacqueline Kennedyovou – ikonickou manželku legendárního amerického prezidenta. Film od chilského režiséra Pabla Larraína není standardním životopisem. Běží spíš o hrdinčin psychologický portrét, jehož klíčové segmenty líčí události od atentátu v Dallasu po Kennedyho pohřeb. A pětatřicetiletá Natalie Portmanová v roli Jackie během několika osudných dnů kličkuje mezi dozvuky šoku, návaly zoufalství a rozporuplnými vzpomínkami na minulost první dámy.

Sundarbans

Sundarbans

Sundarbans, rozsáhlá říční delta rozkládající se při severním okraji Indického oceánu, je zcela ojedinělým prostorem, jenž nemá na světě obdoby. Při pohledu na mapu Indie připomíná celá lokalita Národního parku Sundarbans víceprstovou rukavici, a to především díky množství říčních toků směřujících z vnitrozemí do Bengálského zálivu. Tohle magické místo, protkané tisícovkami meandrů a vodních kanálů, zaujímá rozlohu zhruba deset tisíc kilometrů čtverečních a leží na území dvou států – Indie a Bangladéše. Jde samozřejmě o jednolitý přírodní celek, před lety uměle rozdělený státní hranicí.

High Line

High Line

Torzo nadzemní železnice se stalo přírodní oázou. Návštěvníci vystoupí nad rušné město do zeleného, ztišeného a uklidňujícího prostoru. Před nimi se rozevře panoráma Manhattanu lemované řekou Hudson. Newyorská čtvrť Chelsea je tu přítomna z ptačí perspektivy: průsečíky ulic, mozaika domů a ostrůvky skrytých zahrad.

Nina Simone

Nina Simone

Hudební revoluci, která vypukla v polovině padesátých let zrozením rock-and-rollu a pokračovala o nějakých deset let později nástupem beatových (či rockových) skupin, vedli v drtivé většině muži: muzikanti, zpěváci, také manažeři, producenti nebo diskžokejové a hudební publicisté. Byl to svět mužů. Populární hudba postupně míchala v jednom kotli rock, folk, blues, kořenila jazzem, etnickými inspiracemi, občas vykrádala klasiku. Pokud se žena v tomhle světě přece jen dokázala prosadit, bylo to hlavně za mikrofonem, jako sólová zpěvačka. Některé z nich byly i zdatnými instrumentalistkami, jiné autorskými osobnostmi. Tucet těch nejvýznamnějších představí – chronologicky, podle data narození – následující seriál.

Jessica, hroší zázrak

Jessica, hroší zázrak





Není agresivnějšího tvora než je hroch, zapomeneme-li na druh komárů Anopheles, odporný bzučící hmyz, který svou malarickou infikací ročně zabije statisíce afrických obyvatel. Ale dějí se i zázraky…

Editorial

Editorial

Vážení a milí, Jiří Havelka je mnohostranný umělec. Režíruje v mnoha různých divadlech, včetně Národního i v alternativních prostorách různorodé soubory, je pedagogem na DAMU, občas působí jako herec se souborem Vosto5, zahrál si také v několika filmech a pracuje i v zahraničí. V poslední době ho nejvíc přitahuje nonverbální pohybové divadlo. Pro mě velice výrazná a zajímavá osobnost, proto jsem požádala Jana Kerbra, aby Jiřího vyzpovídal a mohli jsme ho přiblížit i vám, čtenářům. A jako vždy, přečtete si mnohem víc. Například co právě dělá herečka Zuzana Kronerová nebo Justin Berka, převor vyšebrodského kláštera, dozvíte se, kde vystavují Milan Cais a Joska Skalník, jaké další plány mají William a Alexandra Lobkowiczovi, kteří nejen ve svém paláci na Pražském hradě podporují umění.

Názory - výběr z článků

2017: Bude to bolet

2017: Bude to bolet

Rok začal, už jede a my se v něm vezeme, koukáme z okýnka, mnozí vyděšeni, co se letos stane, jak to dopadne. Čekají nás dvě volební kampaně, jedna před sněmovními volbami, které proběhnou na podzim, druhá před prezidentskou přímou volbou na počátku roku 2018. Ponoříme se do vařící vody a bude to bolet.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 03/17

XANTYPA XANTYPA 03/17

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 11/17

XANTYPA XANTYPA 11/17

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne