Nina Simone

Hudební revoluci, která vypukla v polovině padesátých let zrozením rock-and-rollu a pokračovala o nějakých deset let později nástupem beatových (či rockových) skupin, vedli v drtivé většině muži: muzikanti, zpěváci, také manažeři, producenti nebo diskžokejové a hudební publicisté. Byl to svět mužů. Populární hudba postupně míchala v jednom kotli rock, folk, blues, kořenila jazzem, etnickými inspiracemi, občas vykrádala klasiku. Pokud se žena v tomhle světě přece jen dokázala prosadit, bylo to hlavně za mikrofonem, jako sólová zpěvačka. Některé z nich byly i zdatnými instrumentalistkami, jiné autorskými osobnostmi. Tucet těch nejvýznamnějších představí – chronologicky, podle data narození – následující seriál.

 

simonejpg.jpg

 

Nina Simone přišla na svět jako Eunice Kathleen Waymonová v roce 1933. V té době se v Německu chopil moci Adolf Hitler a v USA definitivně skončila prohibice. Severní Karolína, kde leží její rodné městečko Tryon, historicky náleží k „jižanským“, respektive konfederačním státům. V devatenáctém století patřila k těm otrokářským a rasová diskriminace tu byla v první polovině století dvacátého hluboce zakořeněná. S jejími projevy se Eunice setkávala od dětství a nejrůznější traumatické a ponižující zážitky formovaly její významný protidiskriminační aktivismus. Ona sama připisovala rasismu i pozdější nepřijetí na prestižní Curtisův hudební institut ve Filadelfii. Škola jí pak – krátce před smrtí – alespoň symbolicky udělila čestné absolutorium.

 

ninajpg.jpg

 

banner_predplatne_clanek

 


Eunice měla velký hudební talent. Chtěla se věnovat hře na klavír, studium klasické hudby však představovalo pro dívku z chudé rodiny jen těžko dosažitelnou metu. Jako dobrý anděl zapůsobil její učitel hudby, přesvědčený o dívčině nadání. Dokázal pro ni v místní komunitě získat několik významných sponzorů a s jejich podporou mohla absolvovat střední školu i přípravný kurs na newyorské Julliardově hudební akademii. Následovala ledová sprcha a zklamání po zmíněném nepřijetí na Curtisův institut. Nenechala se tím zlomit a pokračovala soukromým studiem u profesora Sokoloffa – který ostatně sám na institutu vyučoval – a na živobytí si vydělávala hodinami klavíru i vlastními hudebními produkcemi. Nebylo to ovšem na koncertních pódiích, ale v podniku Midtown Bar and Grill v Atlantic City. Majitel si dal jako podmínku, že bude hostům nejen hrát, ale také zpívat. V jejím repertoáru se začaly mísit jazz, blues, gospel i klasická témata. Pověst do té doby neznámé zpěvačky a klavíristky se začala šířit, a tak si brzy vytvořila sice zatím jen lokální, ale oddanou obec fanoušků.
Jazz, blues a samotné hraní kavárenským hostům však bylo něco, čím by Eunice v očích své zbožné matky i ostatních příbuzných došla nejhlubšího zavržení. Proto se rozhodla svoji identitu krýt uměleckým pseudonymem: Nina jako španělsky niña (maličká), Simone podle francouzské herečky Simone Signoretové. Tudíž je třeba její příjmení číst jako „simon“, nikoliv „sajmon“. Když budeme chtít na sto procent vyhovět pravidlům češtiny a její jméno přechýlíme, dostaneme „Ninu Simoneovou“, což vyvolá poněkud zvláštní asociaci s druhdy slavnou dámou české pop-music. Nehledě na to, že „Simone“ je vlastně křestní jméno, tudíž jeho přechylování poněkud postrádá smysl. S přechylováním jmen obecně známých zahraničních umělkyň má ostatně autor těchto řádek jistý problém. Skoro tak velký jako s naopak nepřechýlenými tvary ve jménech různých tuzemských umělkyň i „umělkyň“.
To jsme však poněkud odbočili, tedy zpět k právě začínající kariéře Eunice – Niny. V roce 1958 pořídila první gramofonovou nahrávku, píseň I LOVES YOU PORGY z jazzové opery Porgy a Bess. Inspirovala se podáním Billie Holidayové a hned napoprvé se dočkala i komerčního úspěchu, neboť nahrávka pronikla do první dvacítky žebříčku sestavovaného časopisem Billboard. Krátce poté dostala v New Yorku příležitost nahrát první album LITTLE GIRL BLUE. Její zpěv a klavír tu doprovázely pouze bicí a basa, repertoár tvořily převážně jazzové standardy včetně několika instrumentálních skladeb. Ninu zklamala nedostatečná propagace alba ze strany firmy, ona sama se dopustila fatální neprozřetelnosti, když svá práva obratem prodala za tři tisíce dolarů a neměla tedy žádný další příjem z prodeje. Když pak v roce 1987 použila firma Chanel v televizní reklamě nahrávku MY BABY JUST CARES OF ME, stal se z ní v Británii velký hit, který oživil zájem o její – v té době poněkud pozapomenuté – umění. Píseň byla znovu vydána a v Británii vystoupala až na páté místo hitparády. Nina Simone se mohla sice radovat z nové vlny zájmu, ale zároveň musela hořce litovat třicet let starého neuváženého rozhodnutí. Přišla o hodně peněz – bylo to přes milion dolarů.
To jsme však poněkud předběhli v čase, vraťme se proto do roku 1959, kdy vychází její druhé album LIVE AT TOWN HALL. Nina Simone změnila nahrávací společnost a stala se v té době velice populární především v newyorské umělecké čtvrti Greenwich Village. V roce 1961 se provdala za newyorského policejního detektiva Andrewa Strouda, později se stal i jejím manažerem. V roce 1962 se jim narodila dcera Lisa. Vypravila se v matčiných šlépějích a jako zpěvačka, muzikálová herečka i autorka užívající taktéž příjmení Simone si vybudovala poměrně velmi úspěšnou kariéru. Manželství Niny a Andrewa nebylo podle všeho příliš šťastné. Ona sama později tvrdila, že ji psychicky týral a fyzicky napadal.

 

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 28. 2. 2017

 

 XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

 

Leoš Šedo, foto gettyimages.com

XANTYPA 03/17 - výběr z článků

Jiří Havelka

Jiří Havelka

Jiří Havelka (nar. 1980) patří k výrazným osobnostem českého divadelnictví. Činný je především jako režisér, ale také jako pedagog a občas i herec (to především ve sdružení Vosto5).

Milan Cais

Milan Cais

Existuje jedna otázka, která dozajista rozčílí každého umělce: „Kde berete inspiraci?“ Výtvarníka a hudebníka (frontmana skupiny Tata Bojs) Milana Caise se po zhlédnutí jeho výstavy DVEŘE DOVNITŘ v pražské Ville Pellé ptát nemusíme. Je totiž navýsost zřejmé, že hlavní inspirací k jeho tvorbě je on sám. Naštěstí vystavená díla nevyprávějí o žádném zbytnělém egu, ale jsou odrazem poctivého nahlížení do vlastního nitra, do něhož otevírá návštěvníkům pomyslné dveře.

Natalie Portmanová

Natalie Portmanová

V nedávno uvedeném dramatu JACKIE zosobnila Jacqueline Kennedyovou – ikonickou manželku legendárního amerického prezidenta. Film od chilského režiséra Pabla Larraína není standardním životopisem. Běží spíš o hrdinčin psychologický portrét, jehož klíčové segmenty líčí události od atentátu v Dallasu po Kennedyho pohřeb. A pětatřicetiletá Natalie Portmanová v roli Jackie během několika osudných dnů kličkuje mezi dozvuky šoku, návaly zoufalství a rozporuplnými vzpomínkami na minulost první dámy.

Sundarbans

Sundarbans

Sundarbans, rozsáhlá říční delta rozkládající se při severním okraji Indického oceánu, je zcela ojedinělým prostorem, jenž nemá na světě obdoby. Při pohledu na mapu Indie připomíná celá lokalita Národního parku Sundarbans víceprstovou rukavici, a to především díky množství říčních toků směřujících z vnitrozemí do Bengálského zálivu. Tohle magické místo, protkané tisícovkami meandrů a vodních kanálů, zaujímá rozlohu zhruba deset tisíc kilometrů čtverečních a leží na území dvou států – Indie a Bangladéše. Jde samozřejmě o jednolitý přírodní celek, před lety uměle rozdělený státní hranicí.

High Line

High Line

Torzo nadzemní železnice se stalo přírodní oázou. Návštěvníci vystoupí nad rušné město do zeleného, ztišeného a uklidňujícího prostoru. Před nimi se rozevře panoráma Manhattanu lemované řekou Hudson. Newyorská čtvrť Chelsea je tu přítomna z ptačí perspektivy: průsečíky ulic, mozaika domů a ostrůvky skrytých zahrad.

Jessica, hroší zázrak

Jessica, hroší zázrak





Není agresivnějšího tvora než je hroch, zapomeneme-li na druh komárů Anopheles, odporný bzučící hmyz, který svou malarickou infikací ročně zabije statisíce afrických obyvatel. Ale dějí se i zázraky…

Editorial

Editorial

Vážení a milí, Jiří Havelka je mnohostranný umělec. Režíruje v mnoha různých divadlech, včetně Národního i v alternativních prostorách různorodé soubory, je pedagogem na DAMU, občas působí jako herec se souborem Vosto5, zahrál si také v několika filmech a pracuje i v zahraničí. V poslední době ho nejvíc přitahuje nonverbální pohybové divadlo. Pro mě velice výrazná a zajímavá osobnost, proto jsem požádala Jana Kerbra, aby Jiřího vyzpovídal a mohli jsme ho přiblížit i vám, čtenářům. A jako vždy, přečtete si mnohem víc. Například co právě dělá herečka Zuzana Kronerová nebo Justin Berka, převor vyšebrodského kláštera, dozvíte se, kde vystavují Milan Cais a Joska Skalník, jaké další plány mají William a Alexandra Lobkowiczovi, kteří nejen ve svém paláci na Pražském hradě podporují umění.

Babiš vložil Agrofert do svěřenského fondu.

Babiš vložil Agrofert do svěřenského fondu.

Likvidaci antimafiánské policie shledali poslanci O.K. Cesta do pekel

Osobnosti - výběr z článků

Řek Zorba z Rejvízu

Řek Zorba z Rejvízu

Jako černý drahokam je do klínu Jeseníků vsazeno temné jezero, podle pověstí prý spojené s mořem. Kolem se zvedají stromy staré jako svět. A rejvízská rašelina omamně voní. V mlze u jezera téměř nelze rozeznat postavu muže, pro něhož má toto bájné místo zvláštní význam.

Zdeňka Žádníková Volencová

Zdeňka Žádníková Volencová

Zdeňka Žádníková Volencová je nejen herečka Dejvického divadla, ale i moderátorka, recitátorka, spisovatelka, flétnistka, ředitelka nadačního fondu. Především je ovšem matka čtyř dětí. Jak vidíte, nespokojí se s málem.

Ladislav Smoček

Ladislav Smoček

Poněkud záhadná postava dramatika, scenáristy a režiséra židovského původu Lea Birinského a jeho hra z roku 1912 o psychopatologii revolucionářství a vyžírkovství mocných vyvolala už podruhé zájem režiséra Ladislava Smočka. Na scéně pražského Činoherního klubu s hereckým ansámblem, jenž tvoří Petr Nárožný, Marika Procházková, Ondřej Vetchý, Pavel Kikinčuk, Dana Černá, Jaromír Dulava, Honza Hájek, Vladimír Kratina, Stanislav Zindulka či Nela Boudová, rozehrál šarádu blbosti a velikášství, při níž člověk chvílemi neví, může-li se jen úlevně smát, anebo se má zase začít strachovat. Neboť hrabivost je věčná a lidská hloupost nekonečná.

Tomáš Šebek

Tomáš Šebek

Letos v březnu se český chirurg Tomáš Šebek vrátil již z páté mise mezinárodní organizace Lékaři bez hranic. Své zkušenosti se zachraňováním lidských životů v mnohdy drastických podmínkách popsal se skromností i humorem sobě vlastním ve dvou úspěšných knihách. Třetí by měla vyjít letos na podzim.

Carlos Santana

Carlos Santana

Jedním z významných a vlivných muzikantů, kteří letos slaví své kulaté životní jubileum, je Carlos Santana. Stejně jako je pestrá a různorodá jeho hudba, je pestrý i jeho původ a hudební prostředí, které ho obklopovalo a ovlivňovalo. Mnohonásobný držitel cen Grammy – jen za album SUPERNATURAL si jich odnesl devět! – i jejich latinskoamerické obdoby, dvojnásobný člen Síně slávy rock’n’rollu – jako sólista i jako člen skupiny Santana, nositel dalších ocenění. Úspěšný tvůrce a protagonista specifického rockového stylu označovaného jako latino-rock svým osudem znovu potvrdil platnost pořekadla, že štěstí přeje připraveným. Je totiž doslova dítětem hudebního festivalu ve Woodstocku.

Alice Flemrová

Alice Flemrová

Neapolská tetralogie Eleny Ferrante GENIÁLNÍ PŘÍTELKYNĚ, jež je příběhem dvou dívek, respektive žen – Eleny a Lily a jejich přátelství, zasazeným do Itálie padesátých až osmdesátých let minulého století, se stala světovým bestsellerem. Nejde o umělou marketingovou bublinu, ty knížky lidé opravdu čtou, nadšeně o nich mluví a navzájem si je doporučují. U nás vyšly zatím dva díly, na třetí se můžeme těšit v říjnu. Přeložila je naše přední překladatelka z italštiny Alice Flemrová.

Aretha Franklin

Aretha Franklin

Královna soulu, zároveň první žena uvedená do rokenrolové síně slávy – to je Aretha Franklin. Letos pětasedmdesátiletá umělkyně ověnčená předlouhou řadou ocenění a titulů svou kariéru zvolna uzavírá. Poslední album vydala v roce 2014, koncertních vystoupení plánuje jen velmi omezený počet. Šanci vidět ji naživo však mají pouze na severoamerickém kontinentu. Po dramatickém zážitku v roce 1984 totiž odmítá nastoupit do letadla.

Harvey Keitel

Harvey Keitel

Americký herec Harvey Keitel navštívil karlovarský filmový festival už dvakrát. Podruhé předloni, kdy tu uvedl Sorrentinovo podobenství MLÁDÍ (2015) o dvou stárnoucích umělcích, kteří rekapitulují své životy v mondénním sanatoriu. Představitele drsňáků i bohorovných snílků jsem pozoroval na závěrečném večírku v hotelu Pupp. Spokojeně seděl v křesle a s pýchou v očích sledoval, jak se jeho manželka vlní na parketu. Působil šťastně, jako pravý opak bezradného filmaře, kterého zosobnil v Sorrentinově filmu.

Soňa & Zuzana Norisovy

Soňa & Zuzana Norisovy

Jedna se chtěla stát zdravotní sestrou, druhá řeholní. Nakonec však sestry Norisovy žijí tak, jak jim předpověděla je­jich babička.

Andrea Černá

Andrea Černá

Ačkoli být herečkou nebyl její vys­něný cíl a stalo se to víceméně náhodou, dnes by neměnila. Po devatenácti letech v Divadle J. K. Tyla v Plzni jako vyzrálá hereč­ka obohatila soubor pražského Di­vadla na Vinohradech. Kromě to­ho pracuje v rozhlase, televizi, zpívá, tančí, píše poezii. Andrea Černá se nebojí nových výzev, i když jejímu srdci nejblížší je přece jen stále divadlo pro jeho atmosféru.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 03/17

XANTYPA XANTYPA 03/17

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 078/17

XANTYPA XANTYPA 078/17

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne