M., Mága, Magor…

Kniha

Představovat Ivana Martina Jirouse, zvaného Magor na stránkách Xantypy by bylo nošením dříví do lesa. Kdo by tohoto muže dvou tváří neznal, nebo o něm aspoň neslyšel…

text Vladimír Drápal, foto Ondřej Němec/Knihovna Václava Havla

 

maga_03jpg.jpg
Beseda o knize v Knihovně Václava Havla. Zleva Richard Olehla z Městské knihovny v Praze, literární kritik Martin Machovec, autorky knihy Františka Jirousová a Jana M. Bauerová a moderátor Aleš Palán

 

 

Na jedné straně ceněný básník, nositel významné literární Ceny Jaroslava Seiferta, kritik, spisovatel, neúnavný organizátor undergroundových akcí a v neposlední řadě i muž, který si za propagaci nezávislé kultury, zejména jako manažer legendární skupiny The Plastic People of the Universe, odseděl přes osm let v komunistických kriminálech. Na druhé straně člověk, jemuž byl alkohol největším přítelem i nepřítelem, někdy nevypočitatelná, agresivní bytost, která uměla ublížit i svým nejbližším, člověk, který nešel pro ránu daleko, ovšem stejně tak se uměl poprat s osudem a sám se sebou.
Přesto, anebo právě proto se stal součástí československé i české moderní historie, jeho úloha v boji proti totalitě je doslova nezastupitelná. Obsáhlá, sedmisetstránková kniha reportéra Marka Švehly MAGOR A JEHO DOBA, která zvítězila v anketě Lidových novin o knihu roku 2017, je toho ostatně důkazem.
Jako jakýsi pandán vyšla v těchto dnech kniha MÁGA (rozuměj, láskyplná zkrácenina Magorovy přezdívky), přinášející neotřelý pohled na onu „mytickou“ bytost očima dvou sedmnáctiletých dívek (tolik jim bylo v roce 1997, kdy zápisky začínají) posedlých psaním: Jirousovy dcery Františky a její kamarádky Jany M. Bauerové.
Kniha je složena z deníkových zápisků obou děvčat, některé se doplňují, jiné překrývají, nicméně vytvářejí celkový obraz člověka, jenž dokázal jako jeden z mála postavit moci režimu ačkoliv sám často vrávoral nad propastí.

 

maga-obalkajpg.jpg


Samotná kniha vznikla vlastně náhodou, když Františku požádal Marek Švehla o nějaké rodinné písemnosti, a tak se deník (z něhož autor v knize ostatně cituje) objevil opět „ve hře“. Zápisky v něm zachycují devadesátá léta a čas před Jirousovou smrtí, tedy období, o kterém se zase tak často nepíše a které zůstává zcela překryto Jirousovou legendou z předrevolučních dob.
V úvodu píše Františka, že jí samotné pomohlo vydání téhle knihy vypořádat se s aureolou, která kolem ní v souvislosti s příjmením otce panovala, to věčné konfrontování s Jirousovým dílem a životem. Zveřejnění deníku pro ni bylo takřka osvobozením, jak sama říká. A šlo jí také o popsání vztahu, jaký mezi sebou otec a dcera měli. Je zřetelné, že vztah to byl oboustranně otevřený, plný vzájemného respektu, tolerance a vlastně nikdy nevyřčené lásky. Ostatně, Jirous nejednou citoval slova Williama Blakea „Never seek to tell thy Love“ čili Nikdy se nesnaž mluvit o své lásce.
„Táta se mně ptá, jestli mu můžu půjčit 100 Kč. Říkám že mám posledních pět korun. V sáčku na drobné ale nacházím asi 25 Kč. Dávám to otci svému. (On si ode mě předtím vypůjčil asi 1000 Kč a já teď nemám nic.)
M. (radostně): ‚Chudí duchem, to možná. Ale financemi?‘ “ (Z deníku Františky)
Ale vraťme se k vlastní knize, obzvláště pro lidi, kteří Magora, tedy Mágu, znali, je to osvěžující čtení, poodkrývající různé zákruty jeho života a duše; obrázky ze soukromí se prolínají s nehranými excesy, které se příliš neliší od jeho obrazu, jímž se prezentoval na veřejnosti.
Jeho živočišný apetit se odrážel ve všech možných aspektech, stejně jako pohrdání statky movitými i nemovitými. Pozvolna se rozpadající statek v Prostředním Vydří budiž pak jedinou výjimkou, která poskytovala pocit domova Magorovi, azyl Františce a celé řadě přátel, a vlastně i úplně cizím lidem, prostor prozářený Jirousovou energií i zběsilostí.  

 baner-clanek

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 29. 01. 2019.

Objednat si Xantypy můžete i zde

XANTYPA 02/2019 - výběr z článků

Michelle Obamová a její příběh

Michelle Obamová a její příběh

V nejbližších dnech potěší české čtenáře memoáry bývalé první dámy USA Michelle Obamové, které vycházejí pod názvem MŮJ PŘÍBĚH v nakladatelství Argo. Neodolala jsem a překladatelky Míši Markové jsem se vyptala na její pocity při práci s textem, co nového se v knize dozvěděla a jaký vztah si se svojí jmenovkyní Michelle po dobu překládání vytvořila. Hned její první věty byly jednoznačné: „V době, kdy jsem kývla na nabídku přeložit memoáry Michelle Obamové, jsem o ní nic moc nevěděla. Prostě mi jen byla sympatická. Ale musím se přiznat, že s každou další stránkou knihy moje sympatie k ní rostly.“

Všichni to vědí

Všichni to vědí

Nejslavnější herecký pár současnosti Penélope Cruz a Javier Bardem září v hlavních rolích dávných milenců v psychologickém thrilleru Asghara Farhadiho VŠICHNI TO VĚDÍ.

Fritz Hückel

Fritz Hückel

V pohádkách a dějinách královských rodů platí, že vladařskou korunu a všechno, co patří ke království, zdědí potomek panovnické dynastie. Dědické žezlo se však předávalo i v rodinách řemeslníků. Když se manželce novojičínského velkokloboučníka Augustina Hückela (1838–1917) narodil roku 1885 syn Friedrich (řečený Fritz), byli rodiče přesvědčeni, že se příslušník čtvrté generace slovutného rodu vydá stejnou cestou, jakou mu předurčila dávná řemeslnická tradice. Ne vždy však platí zvykové zákony…

Alice Horáčková

Alice Horáčková

Když se Alena pouští po manželově smrti do úklidu jeho pokoje, najde v šuplíku stoh neotevřených dopisů, psaných ženskou rukou. Kdo a proč je Járovi psal? Měla by si je přečíst, anebo je lepší, aby je okamžitě zahodila? Kolem tohoto nečekaného nálezu rozvíjí novinářka a spisovatelka Alice Horáčková příběh svého románu NEOTEVŘENÉ DOPISY, který čtenáře vrací do poúnorového Československa. Tichou spoluhráčkou Alenina monologu je paní Dvořáková, jíž románová hrdinka během četných setkání postupně odhaluje svůj dramatický život po boku talentovaného, leč psychicky zlomeného výtvarníka, jemuž se zcela obětovala. Nutno ovšem dodat, že i paní Alena má svoje tajemství.

Ivo Skalský

Ivo Skalský

O medicínu se zajímal už na gymnáziu, přestože ani jeden z rodičů nepracoval v oboru. Záhy zjistil, že ho láká chirurgie. Léta operoval v prestižním Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze (IKEM), kde se pod bdělým dohledem profesora Jana Pirka a MUDr. Petra Pavla vypracoval na špičkového kardiochirurga. V roce 2013 byl jmenován primářem Kardiochirurgického oddělení Nemocnice Na Homolce v Praze a přednostou tamního kardiocentra. S MUDr. Ivem Skalským (1967) jsme hovořili o předním postavení této nemocnice u nás i ve světě, o záchraně života Michala Viewegha i o tom, co dělá, když právě neoperuje.

Složka 64

Složka 64

Čtvrtý případ detektiva Carla Mørcka z Oddělení Q míří do kin! Mrazivý detektivní příběh vycházející ze skutečných událostí je čtvrtým severským thrillerem natočeným podle Adler-Olsenových bestsellerů, kterých se celosvětově prodalo více než 20 milionů výtisků.

Ladislav Mrkvička

Ladislav Mrkvička

Publikum ho zná z mnoha divadelních her, filmů a seriálů. Ladislav Mrkvička prošel několika divadelními soubory a největší stopu zanechal v Praze v Divadle S. K. Neumanna (dnes Divadlo pod Palmovkou) a Na zábradlí u Evalda Schorma. Jeho kariéru před kamerou odstartoval film ATENTÁT. Protože je přesvědčen, že o jeho životě a názorech už bylo všechno řečeno, je nesnadné přesvědčit ho, aby znovu otevřel stará témata. Tento rozhovor je tedy výjimkou a asi byste nevěřili, jak dlouho vznikal. Publikujeme jej k 80. narozeninám tohoto výrazného umělce.

Pavla Gomba

Pavla Gomba

Pavla Gomba – její jméno pojí dva světy a dva světy se také prolínají celým jejím životem. Nese si v sobě, jak sama říká, virus jménem Afrika. Afrika v duši, Afrika v srdci, Afrika pod kůží a splněný dětský sen, v němž vždy měla své pevné místo pomoc druhým.

Statečný mrňous Smoky

Statečný mrňous Smoky

Statečné a neobyčejně talentované fence jorkšírského teriéra Smoky byla za její zásluhy během druhé světové války udělena hodnost desátníka a stala se oficiálním maskotem amerických vojenských jednotek v Tichém oceánu.

Ondřej Veselý

Ondřej Veselý

Diváci ho mohou znát především ze seriálu České televize VYPRÁVĚJ, kde skvěle ztvárnil jednu z hlavních rolí, „záporáka“ Jardu France. Pochází z umělecké, zejména hudebně zaměřené rodiny, jeho maminka byla metodičkou zpěvu, tatínek operním zpěvákem a později šéfem opery v Jihočeském divadle. Ondřej vystudoval hereckou konzervatoř v Ostravě a diváci ho mohli vídat ve Slezském divadle v Opavě, v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích a v letních sezonách na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově. Aktuálně hraje v pražském Divadle pod Palmovkou.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 02/2019

XANTYPA XANTYPA 02/2019

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 04/2019

XANTYPA XANTYPA 04/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne