Prodaná nevěsta

– za deset krav

Kdo se chce v Africe oženit, musí si připravit peněženku, aby vyvolenou od její rodiny vykoupil. Dřívější symbolická tradice se změnila v odírání ženicha, který však po svatbě může manželku považovat za svůj majetek.

 

kenya1jpg.jpg
Přes značné zlepšení je negramotnost keňských venkovanek vyšší než u mužů.

 

 

Když jel v červenci 2015 Barack Obama poprvé v roli amerického prezidenta do vlasti svého otce ve východní Africe, bylo jeho pohledné dceři Malii šestnáct let. Tedy holka na vdávání, řekl si keňský právník Felix Kiprono a dopisem nabídl americkému politikovi za její ruku padesát krav, sedmdesát ovcí a třicet koz. Tak to před vdavkami žádají zvyky nejen v Keni, ale ve většině zemí na jih od Sahary (a také v některých částech Asie nebo na tichomořských ostrovech). V Keni této tradici říkají mahari, známější je termín lobola z jihu kontinentu, my mu můžeme říkat nevěstné.
Kipronova nabídka přitáhla pozornost k tradici, kterou například v Ugandě zakázali zákonem, protože z ženy činí obchodovatelné zboží, takže se po zaplacení nevěstného stává mužovým majetkem.
Tak to vnímá například i řidič Benson z keňské metropole Nai­robi. „Za manželku jsem dal tři krávy a k tomu navrch deset tisíc šilinků (2400 Kč). Ví, že už se nemůže vrátit ke své rodině, protože jsem za ni zaplatil. V případě, že by přece jen utekla, museli by mi peníze vrátit,“ líčí zvyky největšího keňského etnika Kikujů.

 

kenya2jpg.jpg
Americký prezident nedá dceru ani za 50 krav, 70 ovcí a 30 koz.

 

 

Více potomků s více manželkami
Čtyřicátník Benson má dvě děti, ale počet ratolestí by chtěl zvýšit na půltucet, čehož muže dosáhnout s druhou chotí, kterou si plánuje pořídit ke své současné. „Moje první manželka o tom ví, ale co by tomu měla říkat,“ diví se muž otázce. Mnohoženstvím nebude páchat nic nelegálního. Až do roku 2014 ho keňský právní systém, založený na zákonících bývalého kolonizátora – Velké Británie, zakazoval, nicméně nyní se zákon přizpůsobil realitě země, kde je polygamie běžná nejen mezi muslimským obyvatelstvem, ale i u etnik obývajících celé teritorium, především ve venkovských oblastech.
„Budoucí partnerku si vyhlédneš sám. Pokud má o sňatek zájem, pošleš za jejími rodiči otce, strýce nebo někoho staršího z tvých příbuzných, a ten dojedná výši mahari. Takové setkání má také svoje pravidla a je proto nezbytné, aby se obě rodiny dobře poznaly,“ vysvětluje Benson. Dodává, že sex před formálním uzavřením svazku je žádoucí. „Když je nevěsta při svatbě těhotná, je to důkaz, že je vše v pořádku,“ směje se.
Vyřčené však nelze automaticky vztahovat na celou Afriku. Pravidla nevěstného nejsou pevně daná, neliší se jen země od země nebo kmen od kmene, ale i komunita od komunity. Někde synovi jeho nastávající vybírají otec s matkou a on jejich rozhodnutí musí přijmout, někde jsou předmanželské intimnosti naprosto nepřípustné. Jinde je možné lobolu splácet nebo ji lze odložit na pozdější dobu. Někde musí rodina peníze vrátit, pokud je žena neplodná, jinde ne. Někde si otec dceru, jestliže její partner neplatí dohodnutou sumu, vezme zpět podle hesla: žádné peníze, žádný sex. A někde vdova přechází „bezplatně“ do rukou bratra zesnulého. A tak dále – variant existuje vzhledem k pestrosti kontinentu neomezené množství.

 

kenya3jpg.jpg
Pestrobarevnost oděvů činí z Masajek nejfotogeničtější etnikum na východě Afriky.

 

 

Biješ ženu? Samozřejmě
Keňanky to nemají jednoduché. Zaprvé je tu hrozivá praxe obřízky, při níž se dívkám ještě před první menstruací mrzačí pohlavní orgány, aby se v budoucnu snížil jejich sexuální apetit a tím i hrozba jejich nevěry. Od této tradice společnost ustupuje velmi pomalu, především na vesnicích neberou její zákaz příliš v potaz.
Po sňatku musí žena vždy poslouchat. O tom hovořím s Marthou Shunetovou. Potkali jsme se náhodou poblíž města Naroku u vodopádu neobjeveného turistickým ruchem. Přijela ve svém novém terénním autě zkontrolovat, jak se daří rajčatům na jejích pozemcích. Čtyřicátnice, mající předky z kmene Kikujů a Masajů, mluví razantně a sebevědomě, nebojí se hledět mi přímo do očí. „Vám bělochům to nedělá problém, když se s vámi jedná na stejné úrovni, ale k manželovi bych si to dovolit nemohla. Když mu musím říct nějakou nepříjemnou věc, třeba že dítě je nemocné, nebo že nám došel cukr, musím k němu přistoupit opatrně, aby mě neuhodil. Takhle…“ předvádí šouravou shrbenou chůzi, hlavu má schovanou mezi ramena a oči klopí k zemi. „Žena je pro muže jen další dítě, které ho musí bezpodmínečně poslouchat. Když to nedělá, tak ji k tomu donutí bitím,“ dodává. „Stěžovat si na něj na policii? To by bylo překročení všech mezí, vždyť je to můj manžel,“ kroutí hlavou nad pošetilostí Evropanova návrhu. „Pokud by mě mlátil nesnesitelně, třeba každý týden, mohu se obrátit na staršiny nebo svého otce, aby se mu pokusili domluvit. Ale opustit ho, to nejde. Přišla bych o své děti.“
Rozhovoru naslouchá i můj masajský průvodce, vysokoškolsky vzdělaný mladík James Nakola. Výbornou angličtinou mě přesvědčuje, že Shunetová přehání, že republika v tomto ohledu udělala pokrok a ženy mají stejná práva jako muži. Ptám se ho přímo, jestli bude svoji budoucí choť také bít. „Samozřejmě, je to naše kultura,“ odpovídá bezelstně a bez nejmenšího zaváhání.

 

 

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 31. 1. 2017

 

 audio-160jpgjpg.jpg

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

 

text i foto Tomáš Nídr a čtk

XANTYPA 02/17 - výběr z článků

Video k únorové Xantypě

Video k únorové Xantypě





Podívejte se na obsah nové XANTYPY

Meryl Streepová

Meryl Streepová

Letos v lednu získala čestný Zlatý glóbus a ve své děkovné řeči se opřela do xenofobních postojů Donalda Trumpa. „Hollywood je plný cizinců a lidí, kteří přišli odjinud. Když je všechny vyhodíme, budete se moct dívat jenom na fotbal a na bojová umění, což není umění,“ prohlásila Meryl Streepová. Ve svém emotivním projevu se zastala také handicapovaného novináře, kterého Trump ostudně zesměšňoval. Reakce nově zvoleného prezidenta přišla vzápětí: označil Meryl za jednu z nejpřeceňovanějších amerických hereček. Tento dehonestující žvást snad ani nelze brát vážně. Jen málokterá hvězda je totiž uznávanější, pracovitější a kreativnější než právě ona.

David Koller: Většina politiků jsou psychopati

David Koller: Většina politiků jsou psychopati

David Koller žije v Mikulově, kde má dům a dvě děti. Do Prahy už jen dojíždí. Účinkovat, za kamarády nebo dělat rozhovory. Za ta léta už si zvykl. A ostatní také. Jelikož jsme kolegové z branže a dlouho jsme byli takřka sousedé, nepředstírali jsme vykání. Povídali jsme si o životě na jižní Moravě, o jeho dětech a také o skupině Lucie a MeetFactory.

Turkana

Turkana

Největší pouštní jezero představuje symbiózu nehostinné krajiny, rostlin, zvířat a lidí. Jeho příběh je bohužel také důkazem toho, jak i zdánlivě nezranitelný ekosystém může člověk svou ignorací lehce sprovodit ze světa.

Ondřej Gregor Brzobohatý: Filmovou muziku jsem chtěl dělat odmalička

Ondřej Gregor Brzobohatý: Filmovou muziku jsem chtěl dělat odmalička

Od našeho prvního setkání s Ondřejem uplynulo už jistě víc než deset let. Během té doby se stačil stát vyhledávaným a uznávaným skladatelem filmové a scénické hudby, autorem dvou muzikálů, četně oslovovaným aranžérem a producentem, široce oblíbeným moderátorem, hercem a především zpěvákem a interpretem vlastních písní na pomezí jazzu, popu a funky. Spolu se svou druhou ženou Taťánou, Miss World 2006, se nevyhnul ani dychtivému zájmu nevybíravého bulváru, jehož lačnosti ani jeden z nich nevychází právě vstříc.

Skvosty evropské přírody

Skvosty evropské přírody

Nedělá vám dobře let nad oceánem, ale přesto toužíte objevovat neobvyklé přírodní scenérie? Pro dobrodružné zážitky není třeba překročit hranice Evropy.

Jackie

Jackie

Druhého února vstupuje do kin snímek JACKIE, dlouho očekávané drama režiséra Pabla Larraína. Od své loňské premiéry na filmovém festivalu v Benátkách snímek posbíral řadu ocenění od kritiků i festivalových porot, včetně nominace na Zlatý glóbus nebo čerstvé nominace na cenu BAFTA pro představitelku titulní role Natalii Portmanovou.

Petra Špalková

Petra Špalková

Dvacet pět písmen, dvacet pět slov a přibližně stejný počet vět. Dost na to, aby na sebe člověk prozradil, co chce. Mnohdy i to, co nechce. Okamžité stručné slovní asociace jsou často upřímnější než dlouho cizelované obsáhlé odpovědi. Abecedu Xantypy můžete brát jako „psychohrátku“ i jako výpověď. Je to pouze na vás, protože počítá s vaší účastí. Závěry – jaká vlastně je abeceda života zpovídaných osobností – si totiž děláte sami.

Benedict Cumberbatch

Benedict Cumberbatch

Na civilních fotografiích připomíná vedoucího skautského oddílu nebo alespoň kladnou postavičku z nějakého komiksového seriálu, třeba RYCHLÝCH ŠÍPŮ. Brity fascinuje až groteskní podobnost jeho tváře a výrazu s chráněným bobrem.

Hawkingův život se singularitami

Hawkingův život se singularitami

Kosmolog Stephen Hawking zkoumá černé díry, které dosud nikdo neviděl, popsal záření, jež by z nich mělo vycházet, ale v dohledné době se nám ho nepodaří detekovat, a marně se snaží spojit teorii gravitace s kvantovou mechanikou. Přesto patří k nejslavnějším vědcům současnosti, protože porozuměl převratnému pokroku v kosmologii ve 20. století a napsal o něm knihu STRUČNÁ HISTORIE ČASU, kterou mnoho lidí dočetlo do konce a uvěřilo jejímu obsahu. Tento výjimečný autor oslavil 8. ledna 2017 pětasedmdesátiny.

Reportáže - výběr z článků

Pelikáni z Walvis Bay

Pelikáni z Walvis Bay

Tolikrát už jsem městečkem Walvis Bay v Namibii projel a zatím se v něm nikdy nezastavil. Maximálně tak na doplnění paliva nebo výměnu či opravu kola po defektech v náročném terénu soutěsky Soros. Dnes jsem si poprvé udělal přestávku. A jsem rád, protože tato změna byla skvělým zpestřením. Příště tu zůstanu déle, aspoň dvě noci.

Lo Manthang

Lo Manthang

Existuje vůbec někde na světě ono bájné a tajemstvími opředené údolí Šangri-la? Tahle otázka se znovu a znovu vynořuje, snad aby důkladně potrápila náruživé cestovatele, stejně jako neúnavné hledače dobrodružství.

Elim

Elim

Evropan míří na černý kontinent s představou všude přítomných slonů a za každým keřem ukrývajícím se lvem. Pak se dostane do oblasti, která spíše připomíná české louky, vinice, sady s jabloněmi a hrušněmi. Na chvíli zavřít oči a zapomenout na ten šílený let, řeknu si, že jsem někde u Mikulova a ne v Jižní Africe.

Mladé myanmarské maminky

Mladé myanmarské maminky

Osmnáctiletá Moo sedí na bambusové posteli v provizorní nemocnici v uprchlickém táboře v Thajsku a v náručí drží svou teprve pětidenní dcerku. Příliš nemluví, jen tiše, se sklopenou hlavou pozoruje svého novorozence. Možná přemýšlí o všech těch změnách, které se dějí, i o těch, které ji čekají.

Světla a stíny Kibery

Světla a stíny Kibery

Kibera v centru keňské Nairobi se pomalu probouzí k životu. Slunce už je na obloze pár hodin, ale tady vše začíná ožívat až kolem deváté. Za chvíli je všude rušno, otevírají se stovky místních krámků, každý nabízí své zboží či dovednosti. Tam šijí z barevných látek, jinde vaří ugali (typický pokrm z kukuřičné mouky, vody a soli), kadeřnice mají napilno, na úpravu vlasů si tu všichni potrpí, řemeslníci nabízejí své výrobky… Vše je prašné, špinavé a rychlé. Řidiči se vás snaží dostat do svých matatu, malých mikrobusů. V jazyce původních osídlenců znamená Kibera les nebo džungli. A slum svému pojmenování není nic dlužen. Je to obrovský pulsující organismus. Zvyknout si chce čas. Kontrast zdrcujících životních podmínek a milých lidí je velice silný.

Jessica, hroší zázrak

Jessica, hroší zázrak





Není agresivnějšího tvora než je hroch, zapomeneme-li na druh komárů Anopheles, odporný bzučící hmyz, který svou malarickou infikací ročně zabije statisíce afrických obyvatel. Ale dějí se i zázraky…

Sundarbans

Sundarbans

Sundarbans, rozsáhlá říční delta rozkládající se při severním okraji Indického oceánu, je zcela ojedinělým prostorem, jenž nemá na světě obdoby. Při pohledu na mapu Indie připomíná celá lokalita Národního parku Sundarbans víceprstovou rukavici, a to především díky množství říčních toků směřujících z vnitrozemí do Bengálského zálivu. Tohle magické místo, protkané tisícovkami meandrů a vodních kanálů, zaujímá rozlohu zhruba deset tisíc kilometrů čtverečních a leží na území dvou států – Indie a Bangladéše. Jde samozřejmě o jednolitý přírodní celek, před lety uměle rozdělený státní hranicí.

Turkana

Turkana

Největší pouštní jezero představuje symbiózu nehostinné krajiny, rostlin, zvířat a lidí. Jeho příběh je bohužel také důkazem toho, jak i zdánlivě nezranitelný ekosystém může člověk svou ignorací lehce sprovodit ze světa.

Kráčet po vodě jako…

Kráčet po vodě jako…

Chození po vodě je jedním ze snů lidstva. A svým způsobem je to určitý druh umění. Podle Písma suchou nohou dokázal přejít jezero pouze Ježíš Kristus. Po letošní instalaci díla THE FLOATING PIERS (Plovoucí mola) to dokázal i známý bulharský umělec Christo, a díky němu i tisíce dalších lidí…

Dillí – Indie

Dillí – Indie

Neoddělitelnou součástí indické metropole Dillí je federální hlavní město Nové Dillí se sídly všech vládních orgánů a institucí. Rozprostírá se na území o rozloze padesáti kilometrů čtverečných a má více než 16 milionů obyvatel. Hned po Bombaji je druhým největším městem Indie a zároveň i třetí největší světovou aglomerací.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 02/17

XANTYPA XANTYPA 02/17

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 10/17

XANTYPA XANTYPA 10/17

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne