Janskolázeňská symposia jsou jedinečná

„Pacienta vidíme komplexněji, kolegy lékaře lidštěji,“ říká MUDr. Vasil Janko

 

 janske1jpg.jpg

 

Nahlédnout na projev onemocnění z různých oborů, vyměnit si poznatky a zkušenosti, přispět k přesnému určení diagnózy a optimální léčbě pacienta a také se mezi sebou více poznat. To je cílem janskolázeňských symposií, která se konají už dvanáct let a jsou středem zájmu odborníků z oborů neurologie, neurochirurgie, rehabilitace, ortopedie, chirurgie, revmatologie, pneumologie, logopedie a dětského lékařství. Ti přijíždějí z celé republiky i ze zahraničí.
„Poprvé jsme myšlenku rozvinuli v roce 2006 na neurologickém kongresu v Janských Lázních a začali jsme tvořit program prvního symposia v roce 2007, který se věnoval problematice dětské mozkové obrny. Od té doby je každý ročník věnován určitému tématu komplexně z pohledu jednotlivých odborníků,“ říká docentka MUDr. Alena Schejbalová z Ortopedické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol, která je spoluzakladatelkou symposií a jejich pravidelnou účastnicí.
Na klinice dětské a dospělé ortopedie a traumatologie 2. LF UK a fakultní nemocnice v Motole se Alena Schejbalová zabývá především postižením pohybového aparátu u dětské mozkové obrny, vrozenými vadami a dalšími systémovými vadami především neurogenní etiologie. „Mezioborové propojení a setkávání odborníků z různých oblastí považuji za velmi důležité. V Motole pořádáme semináře, při kterých se jednou měsíčně scházíme i s primáři lázní, kde jsou léčeni pacienti s neurologickými onemocněními a systémovými vadami. Z těchto setkání vycházejí také náměty na témata symposií.“

Od dětské mozkové obrny přes pohybový aparát až po plíce
Alena Schejbalová připomněla, že první janskolázeňské symposium v roce 2007 bylo věnováno problematice dětské mozkové obrny z neurologického hlediska, dále z pohledu ortopeda, fyzioterapeuta a odborníků dalších oborů, které se touto problematikou zabývají. „V programu následujících symposií jsme se věnovali postupně jednotlivým etážím pohybového aparátu v rámci této diagnózy. V posledních letech se věnujeme i traumatologii pohybového aparátu. Loňská dětská část symposia se kromě jiných témat zabývala i problematikou horního konce stehenní kosti. Některá onemocnění je možné považovat za preartrózy, proto by o všech souvislostech a následcích měli vědět i fyzioterapeuti, kteří mohou tak včas na problematiku upozornit.“
Janskolázeňských symposií se pravidelně účastní i profesor MUDr. Petr Pohunek, CSc. Působí na Pediatrické klinice 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol a jeho odborností je dětská pneumologie. „Mezioborová spolupráce je důležitá v tom, že jsme schopni fyzioterapeutům poskytnout objektivní podklady pro to, jak fyzioterapii vést.“

 

janske2jpg.jpg

 

Nový pohled na problematiku skolióz
Letošní, již XIII. janskolázeňské symposium se první den věnuje úrazům u sportovců a sportování po úrazech. V navazujících Pediatrických dnech jsou hlavními tématy zkušenosti z léčby skolióz včetně neurogenních skolióz. Po oba dny přednáší profesor PaedDr. Pavel Kolář, Ph.D., který je dlouholetým předsedou Vědecké rady janskolázeňských symposií.
„Na skoliózy se podíváme z pohledu anatoma, ortopedů, rehabilitačních odborníků i neurologa a protetika. Zazní například nejnovější poznatky o vzniku skolióz v souvislosti s řízením motoriky centrálním nervovým systémem. To je opravdu nový pohled na problematiku. S kazuistikami přijdou opět známí odborníci včetně přednosty Kliniky dětské neurologie ve Fakultní nemocnici Motol prof. Pavla Krška,“ uvedl MUDr. Vasil Janko, lékař dětské léčebny Vesna a dlouholetý pořadatel symposií.
Dodal, že případy budou opět popsány tak, aby z nich byla zjevná důležitost spolupráce různých oborů. „Obory medicíny se stále úžeji specializují a vyvíjejí se rychlým tempem, proto mým dlouhodobým cílem je zprostředkovat komunikaci mezi jednotlivými částmi medicíny tak, aby to bylo ku prospěchu pacienta. Z mého pohledu se takto lékařská věda ‚polidšťuje‘. Z diskuse různých oborů vidíme pacienta komplexněji, ne jako jeden orgán, který léčíme, potažmo spojení několika systémů. A když spolu můžeme diskutovat, vnímáme kolegy také lidštěji, než přes jejich podpisy na konci dlouhých lékařských zpráv.“
www.janskelazne.com

 

„Janskolázeňská symposia jsou v rámci ČR jedinečná svou mezioborovostí. Nikde jinde se jednou problematikou nezabývá tolik odborníků z různých oblastí na jednom místě. Zaznívají zde přednášky, které přinášejí porovnání výsledků léčby, a na základě pozdě stanovených diagnóz poukazují specialisté na komplikace, které pak mohou nastat. Žádný lékař nemůže říci, že má sto procent úspěšnosti v terapii, a předávání zkušeností slouží tomu, jak komplikacím předejít.“ (doc. MUDr. Alena Schejbalová, Ph.D.)

 

baner-clanek

XANTYPA 01/2019 - výběr z článků

Slavný hotel opět na výsluní

Slavný hotel opět na výsluní

Šlechta, státníci, umělci a další významní hosté se vydali roku 1893 do Tater, aby slavnostně otevřeli Hotel Lomnica, který se měl stát chloubou nově vzniklé osady Tatranská Lomnica. A skutečně tomu tak bylo, stavba navržená „dvorním architektem Tater“ Gedeonem Majunkem (1854–1921) si s příchodem nového investora vysloužila přízvisko První dáma Tater. Návštěvníci se z terasy kochali výhledem na majestátní Lomnický štít, hráli tenis, golf a v zimě sáňkovali. První dáma Tater přestála obě světové války, i když neunikla rabování, přežila i éru komunismu. Osudovou ránu jí zasadilo až období po revoluci. Stavba s výjimečnou atmosférou se proměnila na čtvrt století ve vybydlenou ruinu. Před časem ale povstala jako fénix z popela.

A na desce se točí Nipper…

A na desce se točí Nipper…

Obraz nazvaný HIS MASTER’S VOICE (HLAS JEHO PÁNA), na němž pejsek Nipper soustředěně naslouchá hlasu vycházejícímu z gramofonu, se stal jednou z nejslavnějších firemních značek.

Olivova dětská léčebna

Olivova dětská léčebna

Místo na konci Říčan nebylo vybráno před více než sto dvaceti lety náhodně. Olivova dětská léčebna stojí v nadmořské výšce čtyři sta deset metrů a malé pacienty, kteří to mají, co by kamenem dohodili k říčce Rokytce, jezírku a lesoparku, léčí i zdejší klima.

Anna Gregor

Anna Gregor

Nedlouho po okupaci v roce 1968 odcestovala z Prahy do Velké Británie. Nejprve žila v Londýně, později se usadila v Edinburghu. Byla hlavní onkoložkou Skotska, objevila nový princip komunikace s pacienty, za což obdržela Řád britského impéria. Doktorka Anna Gregor.

Jakub Klecker

Jakub Klecker

Brněnský dětský pěvecký sbor Kantiléna, spjatý se jménem sbormistra Ivana Sedláčka, je zřejmě zvláštní místo na Zemi, v jehož atmosféře zrají výrazné osobnosti hudební kultury. Jednou z nich je současný hudební ředitel opery Národního divadla moravskoslezského Jakub Klecker.

Jan Lichtenberg

Jan Lichtenberg

To, že slyšel správnou muziku od raného dětství všude okolo sebe, zní sice jako tisíckrát použitá fráze, ale co s tím, když to tak skutečně bylo. Dnes je Jan Lichtenberg velký zjev na tuzemské rockové scéně.

Věra Křesadlová

Věra Křesadlová

Byla sexsymbolem šedesátých a sedmdesátých let. V době, kdy jsem nastoupila do Semaforu jako desetileté škvrně, ona už zářila po boku Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra coby subreta. Fascinovaly mě nejen její dlouhé, nazrzlé, vždy splývavé vlasy, ale taky její i v mrazu rozepnutý vyšívaný kožíšek a vysoké barevné kozačky. „Křesadlici“ prostě nikdy nešlo přehlédnout.

Jakub S. Trojan

Jakub S. Trojan

Karla a Jakub Trojanovi žijí ve sborovém domě Českobratrské církve evangelické v pražské Libni. Jejich klidný a laskavý způsob komunikace, kdy si navzájem doplňují vzpomínky a formulace, je svým způsobem přírodní úkaz, který může vzniknout snad jen za více než šedesát osm let manželství a hlavně sdílením základních a upřímně žitých hodnot. Původně jsem chtěla mluvit s Jakubem S. Trojanem, evangelickým teologem, chartistou a bývalým děkanem Evangelické teologické fakulty o jeho vzpomínkách na pohřeb Jana Palacha, ale když se hovor stočil k praktickým dopadům Trojanových občanských postojů, které vedly k jeho perzekuci ze strany komunistického režimu, vzpomínky jeho ženy Karly se zcela přirozeně staly součástí našeho dialogu.

První památník „živé pochodni“

První památník „živé pochodni“

Postava mladého muže zvedajícího ruce k nebi obklopená plameny. To je památník Jana Palacha v Římě. Uprostřed stejnojmenného náměstí Piazza Jan Palach. Bronzová plastika na travertinovém podstavci. Čtyři a půl metru vysoký monument připomínající českého studenta, jehož mezní čin se zapsal do dějin.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 01/2019

XANTYPA XANTYPA 01/2019

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 04/2019

XANTYPA XANTYPA 04/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne