Jiří Strach

Láska není obchod

Jiří Strach (43) má pověst vstřícného režiséra, s nímž sebenáladovější herci točí rádi. Známe se řadu let a o jeho práci jsme spolu hovořili už mockrát. Kdysi ho překvapila má detailní znalost klasické detektivky VYVRAŽDĚNÍ RODINY GREENŮ, kterou adaptoval pro Českou televizi. Náš rozhovor pro Xantypu vznikl u příležitosti premiéry jeho pohádky ANDĚL PÁNĚ 2, která vstoupila do kin začátkem prosince a dočkala se nadšených ohlasů od kritiků i enormního diváckého zájmu. Naše dvouhodinové povídání se brzy stočilo k polemice o otázkách víry…

 

 andel-pane-2_vyhnalkova_20150201_bm2r2381_pracovni-snimek-1jpg.jpg

 

Od uvedení původního ANDĚLA PÁNĚ letos uplynulo jedenáct let. Co byl rozhodující moment pro vznik jeho pokračování?

Scenárista Marek Epstein přišel s nápadem, aby Pánbůh poslal anděla a čerta na zemi, ale bez převleků za lidi. Řekl jsem mu, že to nebude fungovat. Protože vtip je právě v tom, že pozemšťané nevědí, že jde o čerta a anděla. A Marek mi na to odpověděl přímo geniálně: „Jeden den v roce to jde, v předvečer svátku svatého Mikuláše!“ A já pochopil, že mám v ruce komedii jako víno. Což byl spouštěcí impuls, abychom ten film rozjeli.

V čem je druhý díl té pohádky odlišný od prvního?

Já docela pečlivě sleduju ohlasy na svou práci, abych získal zpětnou vazbu. A v komentářích k jedničce ANDĚLA PÁNĚ se objevily názory, že zatímco v nebi to byla sranda, na zemi to bylo občas trochu zdlouhavé. Takže jsem Markovi řekl, že pokud máme točit dvojku, ústřední dvojice v ní nesmí slézt z plátna. A musí to mezi ní pořád jiskřit nebeským humorem. ANDĚL PÁNĚ 2 je tedy podle mého soudu sevřenější a obsahuje víc takzvaných hlášek. Asi je i rychlejší, protože se hraje víc jako komedie. A komedie nesmí být pomalá, protože by diváky měla pořád překvapovat.

 

andel-pane-2_Cerna_20160218_c88t3522jpg.jpg
Jiří Dvořák, Ivan Trojan a Anna Čtvrtníčková

 

 

Hlavní role znovu ztvárnili Ivan Trojan a Jiří Dvořák. Změnili se nějak od natáčení jedničky?

Jejich vzájemná chemie se nezměnila vůbec. Řekl bych dokonce, že uzrála. Tehdy – před těmi jedenácti lety – to byl můj první film s Ivanem a Jirkou. A za tu dobu jsme natočili sedm nebo osm dalších titulů – OPERACI SILVER A, ĎÁBLOVU LEST, ZTRACENOU BRÁNU… Takže z nás tří vlastně vznikl takový triumvirát, kde na sebe slyšíme a jsme dokonale sehraní. Moje režie spočívá v tom, že po první klapce třeba řeknu: „Ivane, já bych chtěl…“ A on odpoví: „Já vím…“ a udělá to. Což je prostě nevídané. Ta spřízněnost duší i názorů na to, jak má ten film vypadat. Co je vtipné, co nás baví a co bude bavit publikum. Takže ta naše chemie uzrála a ve dvojce ANDĚLA PÁNĚ se nám myslím zhodnotilo to, co jsme mezitím natrénovali.

ANDĚL PÁNĚ 2 během prvního víkendu zlomil dosavadní rekord v divácké návštěvnosti. Co tomu říkáte?

Je to zázrak! Já si to prostě neumím jinak vysvětlit. Je to příliš nečekané, abych měl hned po ruce nějaké racionální vysvětlení. Možná po čase nějací marketingoví experti nebo filmoví distributoři přijdou s logickou odpovědí… Já ji zatím nemám. Proto říkám zázrak. Jediné, co vím, je, že lidé v každé době touží obejmout laskavostí, pohladit českým humorem, nadsázkou a nadhledem. A to jsme se jim snažili dát.

Do vaší filmografie patří také kriminální dramata a seriály, o nichž jste se před chvilkou zmínil. Jak se jejich natáčení liší od natáčení filmů?

Hlavně tím, že probíhá v hektickém tempu. Momentálně v brněnské ČT dokončuji natáčení druhé série thrilleru LABYRINT, které je naplánované na 77 dnů. V takovém časovém presu si nemůžete dovolit ztratit ani jediný půlden. V Brně jsme před nějakou dobou měli do pátku zablokovanou jednu ulici. A už v sobotu ráno tam vjely bagry a začaly kutat výkopy pro novou kanalizaci. Kdybych to byl býval nestihl, tu lokaci jsem ztratil a ten skluz už bych nedohnal. Natáčení vám může ohrozit i spousta dalších věcí: může začít pršet, někdo z herců onemocní, jiný se během cesty z Prahy zasekne na věčně ucpané dálnici. A s tím vším si musíte umět poradit. Proto není čas si moc vymýšlet a jednotlivé záběry nějak vláčilovsky rozkreslovat a komplikovaně aranžovat. Herci taky musejí stoprocentně umět text. Zvlášť u detektivky je totiž zapotřebí, aby sedělo každé slovo. Jinak se rozsype smysl celého dialogu a pointa je v háji.

První řada sedmidílného seriálu LABYRINT se točila kolem obrazu POSLEDNÍ SOUD od Hieronyma Bosche. O čem bude ta druhá?

To vám neprozradím, protože bych tím odtajnil celou zápletku. Řeknu vám jen tolik, že vychází z konspirační hry kolem jedné z nejslavnějších postav české středověké historie.

Často natáčíte v reálných klášterech a kostelích. Přináší to nějaká úskalí?

Jelikož je o mně všeobecně známo, že jsem katolík, do církevních objektů se obvykle dostanu bez problémů. Faráři totiž vědí, že ten posvátný prostor nezneužiju a nebudu tam točit žádné porno. Člověk si ale musí uvědomit, kde se pohybuje, a podle toho se chovat. Ačkoli obvykle pracuju v baseballové kšiltovce, před natáčením v kostele si umyju hlavu, abych tam mohl točit bez ní. A když se štáb začne moc rozkřikovat, snažím se ho zklidnit.

Mají ta posvátná místa nějaké zvláštní kouzlo?

To víte, že ano. Kostely a kláštery jsou ohromně výtvarné a sálá z nich duchovní síla. Třeba v klášteře v Kladrubech, kde jsme točili SANTINIHO JAZYK, žili po staletí zbožní mniši a intenzivně se tam modlili. Což je z těch zdí cítit jako teplo ze stěn vyhřátého domu. A totéž platí o malých venkovských kostelících. Ty jsou zase promodlené touhou obyčejných sedláků, která je možná ještě ryzejší než u vzdělaných mnichů.

Jak jste se vůbec dostal k víře v Boha?

Nejvíc asi prostřednictvím své babičky, obyčejné ženské z Čelákovic. Díky ní jsem chodil do kostela už odmalička. A někdy v pubertě jsem se začal ptát sám sebe, jak to s naším světem vlastně je. Existuje Bůh, nebo ne? A já si odpověděl, že ano. Nikdo mi totiž nedal lepší definici lásky než svatý Pavel ve slavném listu Korintským. „Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá.“ V tom je přece všechno.

 

Celý rozhovor si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 28. 12. 2016

XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

 

Jan Foll, foto Česká televize a Marlene production

XANTYPA 01/17 - výběr z článků

Jaroslav Dušek

Jaroslav Dušek

Jaroslav Dušek je osobností, která autorským herectvím oslovuje širokou veřejnost. S humorem i nadsázkou hovoří o závažných věcech života. Mnozí ho adorují, jiní podezřívají z populismu, ale málokdo ho doopravdy zná. Všem běžným nálepkám se totiž vzpěčuje. Je zároveň hloubavý i vtipný, hravý i filozofující, vážně nevážný, upřímně osobitý. Rád prověřuje nové podněty, neohlíží se do minulosti, budoucnost ho nechává v klidu. Plně žije okamžikem přítomnosti. A tak jsem se svého kamaráda rozhodla vyzpovídat.

Ivan M. Havel

Ivan M. Havel

Jen pár dní po rozloučení s dramatikem a exprezidentem Václavem Havlem vznikl o Silvestru roku 2011 nápad na knižní rozhovor s jeho mladším sourozencem, vědcem Ivanem M. Havlem. Jako shrnutí lidské i profesní zkušenosti a výpověď o podivuhodném životě muže vlastní kariéry, a přece tak trochu zastiňovaného bratrem, který se stal ikonou české i světové kultury a politiky. Kniha vznikala pět let, nese název PRÁVĚ PROTO, ŽE JSEM BRATR, odkazující k jinému vidění Václava Havla, než skýtá pohled zvenčí, a na přelomu roku ji vydává Knihovna Václava Havla. Vybavenou množstvím fotografií, které tvoří její druhý, vizuální plán. Z jejích sedmi kapitol vybral autor několik úryvků.

Dobrý den, pane Disney

Dobrý den, pane Disney

S úctou a zdvořilým pozdravem vstupuje každé ráno sběratel Radek Čižmař (53) do království, jemuž vládne již třetí rok – do Muzea hraček v centru Ostravy. Není divu, že při tom oslovuje velkého mága Walta Disneye: celá třetina plochy kouzelného dětského světa je totiž přeplněna tisíci figurkami, obrázky, knížkami, filmy, známkami, fotografiemi, plakáty, letáky, časopisy, reklamními předměty, zkrátka vším, co nějak souvisí s pohádkovým světem, který byl stvořen díky talentu, kreativitě a vůli nejvýznamnějšího světového tvůrce animovaných filmů – režiséra, scenáristy, dabéra, podnikatele a filantropa, jehož nedožité sto patnácté narozeniny oslavil v prosinci celý kulturní svět (a současně si připomněl – rovněž v prosinci – půlstoleté výročí jeho úmrtí).

Miloslav Stingl

Miloslav Stingl

Svatý Václav má v Praze pomník z bronzu, a dokonce jezdecký, Antonín Dvořák má své muzeum a doyen našich cestovatelů Miloslav Stingl dostal pomník z papíru: knihu. Vyšla před Vánocemi, jmenuje se jednoduše MILOSLAV STINGL – BIOGRAFIE CESTOVATELSKÉ LEGENDY, sepsal ji Adam Chroust, podílel se na ní i Stinglův tajemník Štěpán Rusňák a její přirovnání k pomníku – odvážím si tvrdit – nekulhá. Kniha je to opravdu reprezentativní, doplněná navíc mapami, dévédéčkem a cédéčkem. Povídal jsem si o ní nejen s panem doktorem, jak slavnému cestovateli říkají přátelé, ale i s tvůrci knihy, kteří by mohli být jeho vnuky.

Leonard Cohen

Leonard Cohen

Popkultura má zvláště v hudební oblasti přímo magickou moc. Dokáže vymazat mnohé z toho, čím dotyčná osobnost byla, a zploští ji většinou na hlavní odstín, který snáší nejvíce zlatých vajec. Podobný osud postihl i Leonarda Cohena, spojovaného zpravidla s označením písničkář. Jeho hudební kariéra v podstatné míře překryla tu literární. Nejdříve byl však téměř desetiletí básníkem, než přišly jeho písně.

K úmrtí Josefa Škovoreckého

K úmrtí Josefa Škovoreckého

Velký starý muž exilu, nakladatel Josef Škvorecký, neúnavně podporující český poválečný protikomunistický odboj, významný spisovatel, zemřel ve věku 87 let.

Danny Smiřický v jazzovém nebi

Danny Smiřický v jazzovém nebi

„Taky já až jednou umřu, pohřběte mě s písničkou, jazzband ať jak všichni čerti hraje, až mě k hrobu ponesou.“ Tyto verše napsal před více než padesáti lety Josef Škvorecký, když překládal spolu se svým přítelem Lubomírem Dorůžkou text jednoho z nejznámějších blues, písně ST. JAMES INFIRMARY. A podobně vypadalo rozloučení s jedním z největších českých spisovatelů, jež se uskutečnilo 11. ledna 2012. Jen místo špitálu svatého Jakuba se konalo v kostele Nejsvětějšího Salvátora. A nelze pochybovat o tom, že saxofonová improvizace Jiřího Stivína by se panu Škvoreckému velice líbila.

Louis Armstrong

Louis Armstrong

Dne 27. ledna 1917 zahajuje legendární kapela Original Dixieland Jass Band své angažmá v Reinsenweber's Restaurante v New Yorku a 26. února téhož roku vznikají v newyorském studiu Victor první gramofonové nahrávky jazzové hudby. Jde o snímky LIVERY STABLE BLUES a DIXIE JASS BAND ONE STEP. Od těchto událostí záhy uplyne sto let! A protože, jak se praví ve známé reklamě, nic není nemožné, požádal jsem o rozhovor. Na to, jak to vypadalo v šeru dávných věků v jazzové muzice, jsem se zeptal podle mnohých nejvýraznější postavy jazzové hudby 20. století, Louise Armstronga (1901–1971). Takto by rozhovor mohl vypadat.

Klára Formanová

Klára Formanová

Když se Klára Stránská před čtvrtstoletím provdala za Petra Formana, spojily se dvě mimořádné rodiny. Na jejího tatínka Jiřího Stránského a tchána Miloše Formana přišla samozřejmě v rozhovoru řeč. Mimochodem, první oslavil pětaosmdesátiny loni v srpnu, druhý je bude mít letos v únoru. Ale mluvily jsme i o tom, čím se zabývá sama Klára – o scénáři hraného filmu o politické vězeňkyni Julii Hruškové, o projektu UM-MĚNÍ, který vymyslela společně se svojí kamarádkou z dětství Erikou Plickovou, i o tom, jak bychom si přáli mít zase prezidenta, za něhož bychom se nemuseli stydět.

Osobnosti - výběr z článků

Joan Baezová

Joan Baezová

Své pětasedmdesátiny v lednu 2016 oslavila Joan Baezová velkolepě. Na pódium v newyorském Beacon Theatre postupně pozvala Paula Simona, Davida Crosbyho, Emmylou Harrisovou, Judy Collinsovou a další zpěváky a hudebníky včetně svého syna Gabriela, hrajícího na perkuse. Byla to oslava folku v podání jeho slavných ikon i nastupujících umělců a pochopitelně hold spoluúčinkujících i přítomného publika jedné z jeho nejvýznamnějších osobností.

Josef Somr

Josef Somr

Pro herectví Josefa Somra se nejvíce hodí přívlastek skromné. Je stejně skromné, jako je on sám. Když jsem ho před více než dvaceti lety oslovila s prosbou, že bych ráda natočila jeho portrét do cyklu GEN, skromně mne odmítl slovy: „Alenko, já si takový film nezasloužím, já se do něj nehodím. A dokud budu soudný, chci, aby se točilo jen se mnou, ne o mně. Až jednou soudný nebudu, ty mi slíbíš, že to nenatočíš…“ Nic jsem tehdy naštěstí neslíbila. A pan Somr je ve svých úctyhodných třiaosmdesáti letech víc než soudný. Tak jsme se konečně domluvili.

Sólo pro Ivana Klánského na Dvořákově Praze

Sólo pro Ivana Klánského na Dvořákově Praze

Cestovatel, fanoušek matematiky a motosportu, vášnivý hráč šachu, ale především jedinečný klavírní virtuos Ivan Klánský příští rok v květnu oslaví 70. narozeniny. S obdivem pročítáme veškeré umělecké zásluhy jedné z našich nejvýraznějších osobností hudební scény: mezinárodní úspěchy, na pět tisíc odehraných koncertů po celém světě, prestižní ocenění i pedagogické zásluhy. Letos 18. září mu bude patřit sólový koncert na festivalu DVOŘÁKOVA PRAHA, na němž odehraje díla svých oblíbenců Ludwiga van Beethovena a Fryderyka Chopina.

Čestmír Suška

Čestmír Suška

Zatímco někteří umělci si vystačí se štětcem, majzlíkem nebo dlátem, Čestmír Suška sahá po brýlích a plazmovém hořáku. Během řemeslné práce oživuje vysloužilé nádrže na pivo, letecký benzin či kapalný plyn a mění je v gigantické síťované koule, létající květiny či háčkované rozhledny.

Ivana Buttry

Ivana Buttry

Při setkání se zahradní architektkou jsem nejdřív byla zvědavá, jak přišla ke svému zvláštnímu příjmení. Vím, že ho nemá po manželovi, pochází totiž z umělecké rodiny Svatošových. Tatínek Ivan je známý malíř, jeden ze dvou bratrů je filmař. Příjmení, lásku ke své profesi i land artu mi vysvětlila v následujícím rozhovoru.

Astrid Lindgrenová

Astrid Lindgrenová

Švédská spisovatelka Astrid Lindgrenová se už za svého života stala legendou. S jejími knížkami vyrostlo několik generací dětí z celého světa. Její hlas měl ale velkou váhu i ve veřejných debatách. Protestovala například proti velkochovům, apelovala na to, aby lidé nezapomínali, že zvířata jsou živé bytosti. Zákonu na ochranu zvířat, o který se zasadila, se na její počest začalo říkat Lex Lindgren. V letošním roce si připomínáme 110. výročí jejího narození a 15. výročí jejího úmrtí.

Zdeněk Sternberg

Zdeněk Sternberg

Posázavský pacifik mu jezdí takřka pod okny. Na jeho trať shlíží z rodového hradu Český Šternberk a občas hukot lokálky vpadá i do našeho rozhovoru. Oblíbenou výletní dráhu, která je jen o dvacet let starší než on sám, ale miluje, ostatně jeho dědeček Filip byl jejím hlavním akcionářem. Při stém výročí dokončení tratě č. 212 si dokonce zkusil, jak se na ní řídí parní lokomotiva. Prý je to docela jednoduché… Takhle ale mluví s lehkou sebeironií skoro o všem, i když mu letos v srpnu bude už devadesát čtyři let a má za sebou život plný dramatických ústrků i vzestupů. Zůstává tak věren rodovému heslu, které se vztahuje ke šternberské erbovní hvězdě: Nescit occasum – Nezná západu čili Nikdy nezapadá.

Sidse Babett Knudsen

Sidse Babett Knudsen

Je krásná, ale ne prvoplánově. Na první pohled působí velmi inteligentně a rozhodně. Francouzská média ji označila jako „la femme épatante“, úžasnou ženu. Čeští televizní diváci ji nyní znají především jako brilantní představitelku dánské premiérky v seriálu u nás uváděném pod názvem VLÁDA, který slavil mimořádné úspěchy ve více než třiceti zemích světa – od Austrálie až po Spojené státy. Jmenuje se Sidse Babett Knudsen, je Dánka, ale jako by z té brunetky vyzařovalo i cosi románského, vřelost, přívětivost, spontaneita.

Zuzana Stivínová

Zuzana Stivínová

Osmidílný seriál PUSTINA stál více méně na její postavě osudem i lidským podraznictvím zkoušené starostky malé severočeské obce. V televizním filmu MONSTRUM je manželkou nešťastného autora Stalinova pomníku na Letné. Pro vypjaté role má své dispozice: mluví s gradující vnitřní naléhavostí, bezchybně artikuluje, v jejích větách zcela chybí obvyklá slovní vata a uniformní řečová klišé. Evidentně má jasno v životě i práci, ale ne bez pochyb a schopnosti akceptovat jiný názor, jiný postoj. Je empatická, i když to tak zprvu nevypadá, a když si vedle vás stoupne na vysokých podpatcích, můžete lehce znejistět.

Keira Knightley

Keira Knightley

Již podruhé britskou herečku Keiru Knightley práce na filmu zavála do Čech, kde právě natáčela poválečné drama THE AFTERMATH (NÁSLEDKY), v němž ztělesňuje hlavní ženskou roli, manželku britského důstojníka Rachel Morganovou. Děj filmu vznikl podle stejnojmenné knihy Rhidiana Brooka a zavádí nás do Hamburku v roce 1946.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 01/17

XANTYPA XANTYPA 01/17

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 06/17

XANTYPA XANTYPA 06/17

Obsah vydání

Inzerce
předplatné_baner