Nejkrásnější pražské betlémy

Procházky rodičů s dětmi a jejich návštěvy křesťanských chrámů, kde jsou vystaveny jesličky, již neodmyslitelně patří k Vánocům. Projekt Betlémy 2016 je součástí projektu Křesťanské Vánoce, který se koná po celé České republice. V Praze je opět propojen s Betlémským světlem, které organizuje Junák – svaz skautů a skautek. Pražské arcibiskupství i letos vydává brožuru, v níž budou základní informace o těch nejpozoruhodnějších pražských betlémech vystavených od 24. prosince po celé vánoční období.

praha-1-stare-mesto-kostel-sv-frantiska-z-assisi-1jpg.jpg
Praha 1 – Staré Město, kostel sv. Františka z Assisi

 

Vánoce a symbol jesliček, které ilustrují biblický příběh o narození chudého dítěte, obohatil sv. František
z Assisi. V r. 1223 postavil v jeskyni u vesničky Freccio jesličky s živým oslíkem a telátkem. Vypráví se o něm, že nade všechny ostatní svátky slavil narození dítěte Ježíše a den, kdy se Bůh stal malým dítětem,
nazýval svátkem svátků. Dodnes je v Itálii fenomén betlémů velmi rozšířen a mnoho Italů se věnuje betlemářskému umění. Také v našich zemích se stal příběh narození Ježíše pro lidové umělce podnětem
k tvorbě. V Praze mohli lidé poprvé spatřit jesličky v kostele sv. Klimenta na Starém Městě v roce 1562. Přestože byly v některých dobách z kostelů vykazovány, jejich obliba se u nás všeobecně rozšířila. Známá je zejména dvě stě let stará tradice třebechovických betlémů či betlémy z Třešti. Jesličky jsou dnes téměř v každém kostele. Do projektu Betlémy 2016 se letos zapojilo dalších sedm kostelů, celkem jich bude tedy třicet šest. Některé betlémy byly vyrobeny na zakázku, jiné jsou dílem amatérské práce
několika generací jedné rodiny. Postavičky betlémů odrážejí obyčeje regionu, odkud pocházejí, jiné soubory v sobě skrývají různý původ. Ať již jsou jesle uměleckým dílem či neumělým výtvorem nadšených farníků, představují upřímnou úctu k Bohu a Ježíši Kristu. Brožurka obsahuje jejich stručnou historii, časový rozpis, kdy je možné betlémy navštívit, i čas nedělních bohoslužeb. Novinkou letošního roku je soutěž pro děti v kreslení fi gurek. Podrobnosti jsou uvedeny v brožurce a na www.krestanskevanoce.cz. Nadále pokračuje sběratelská hra pro děti Sestav si svůj betlém, kdy v každém zapojeném kostele bude k dispozici jedna ze sady postaviček od výtvarnice Františky Vandasové na vystřihnutí.

Několik pražských novinek

praha-1-stare-mesto-kostel-nejsvetejsiho-salvatorajpg.jpg

Praha 1 – Staré Město, kostel Nejsvětějšího Salvátora

Základem betlému je dílo řezbářské dílny Jana Procházky z Příbrami. Kvalitní práce je doplněna několika sádrovými figurami. Jesle jsou stavěny na mensu postranního oltáře bez architektury. Zajímavá je postava pastýře s troubou. Je připomínkou štědrovečerního vytrubování na Příbramsku. Betlém byl vytvořen asi na počátku 20. století. Dílna Jana Procházky zhotovila hodně podobných betlémů, v Praze je však tento asi jediný. Sídlem firmy byla Příbram, č. 208 – III., u Svaté Hory. Zakladatel firmy byl Jan Procházka (1854–1944), v živnosti pokračovali synové Emanuel a Josef.

Praha 1 – Staré Město, kostel sv. Františka z Assisi, (spravovaný Rytířským řádem Křižovníků s červenou hvězdou)

Autorem řezaného polychromovaného betlému je akademický sochař Václav Andrés, narozený roku 1894 v Moravské Chrastavé. Byl absolventem Uměleckoprůmyslové školy v Praze a Akademie výtvarných umění. Stal se malířem podobizen, krajin, zátiší a kytic. Maloval náboženská témata i oltářní obrazy. Pracoval na několika zakázkách pro řád křižovníků s červenou hvězdou. Zde v řádovém domě U křižovníků obnovil několik obrazů, jejichž autory jsou P. Brandl, V. V. Reiner, J. K. Liška. Jeho první sakrální práce byly vyhotoveny ve spolupráci s Chrámovým družstvem Pelhřimov. Později se mistr osamostatnil. V roce 1937 zhotovil pro řád křižovníků kostelní betlém.

Praha 1 – Staré Město, kostel sv. Jiljí

V chrámu je umístěn dřevěný, řezaný betlém, opatřený vkusnou polychromií. Pro jesle je typická vysoká skála, na jejíž hraně je znázorněno město. Některé prvky pozadí svádějí k domněnce, že autorem práce mohl být, alespoň z části, František Vratislav Buk. Rozhodující část betlému však nutno přisoudit neznámému zkušenému řezbáři. O tomto betlému se bezpochyby zmiňuje již páter K. Procházka v knize O BETLÉMECH (1908): „U sv. Jiljí u dominikánů jsou v lodi na epištolní straně vedle vchodu velké jesle s pozadím Betlém znázorňující.“ Zdá se tedy, že i tradiční místo, kde se jesle stavěly, bylo zachováno. V lednu 2007 bylo zcizeno pět figur a dílo tím znehodnoceno.

praha-6-stresovice-kostel-svjpg.jpgPraha 6 – Střešovice, kostel sv. Norberta

Betlém Metoděje Floriana ze Staré Říše se vyznačuje nápaditou řezbou. Jeho betlémská scéna je oživena žánrovými obrázky, z každé figurky vyzařuje fluidum milé lidovosti. Krásný a svým způsobem vzácný betlém je stavěn na dlažbu před hlavní oltářní menzu. Vznik jeslí lze orientačně zařadit do poloviny 20. století. Od roku 1935 byl M. Florian varhaníkem kostela u sv. Markéty, kde vyřezal pravděpodobně svůj první betlém. V osmdesátých letech, kdy již žil na Moravě, jeho mnohočetná řezbářská práce ustává. Zemřel 3. prosince 1987 a je pohřben ve Staré Říši.

 

 

 

 

připravila redakce

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 12/16

XANTYPA Číslo 12/16

Obsah vydání

Aktuální vydání
XANTYPA 01/17

XANTYPA XANTYPA 01/17

Obsah vydání

Inzerce
predplatne