Lékař Vladimír Machoň

Pacient se musí chtít léčit

Když člověka něco bolí, vyhledá lékaře a přeje si rychlou úlevu, zejména pokud se jeho trápení uhnízdilo na hlavě. Ne vždy mohou lékaři pacientovi pomoci podle jeho představ. Čelistní chirurgie je téma pro otrlé čtenáře, povídali si o něm však dva zdraví lidé. Snad proto jsme přitom nebyli nadmíru ohleduplní. Skutečným pacientům se v ordinaci Vladimíra Machoně dostane mnohem vlídnějšího přijetí, než by se mohlo zdát z tohoto textu. Pan doktor má příjemný, hluboký, uklidňující hlas…

3593_ujpg.jpg

 

Operace čelistního kloubu neprovádějí ortopedi, ale čelistní chirurgové. Proč?

Operace kromě samotného kloubu zasáhne i zubní oblouky a může výrazně ovlivnit vzhled obličeje. Lékař tedy nepečuje jenom o kosti a klouby. Problematice čelistního kloubu lékaři dlouho nevěnovali dostatečnou pozornost. Až do sedmdesátých let minulého století naše učebnice doporučovaly především dva způsoby léčby: čelist zadrátovat a na mnoho týdnů znehybnit, nebo kloub uříznout podle hesla: Kdo nic nemá, toho nic nebolí.

Připomíná to parodii na polní lazaret, k dokonalosti chybí už jenom klystýr…

Za posledních čtyřicet let se situace hodně zlepšila, přesto je třeba provádět důkladnou osvětu. Slyšel jste třeba vy o čelistním kloubu?

Ano, prý ho lze vhodným úderem do brady zarazit až do mozku…

Také jsem o tom četl, ale nikdy jsem se s tím nesetkal v praxi. Pokud upadnete na bradu, nebo vás někdo udeří, čelist se zlomí v krčku. Je to krajně nepříjemné zranění, ale mozkovna zůstane v bezpečí. Vidím v tom velmi moudrou přírodní adaptaci.

Jak se takový úraz léčí?

Tady se nevyhnete mezičelistní fixaci, onomu zadrátování a kašovité stravě.

Jak potom probíhá rehabilitace? Vždyť znehybněná čelist musí zatuhnout, podobně jako například ruka v sádře…

Rehabilitace je dlouhá a bolestivá. A lidé ji snášejí hůře než transplantaci a následnou rehabilitaci kyčelního kloubu.

Proč?

Je to na hlavě, blízko mozku. Jakýkoli zásah či dysfunkci zde vnímáme mnohem hůře. Když mé babičce vyměnili kyčel, několik dní jenom ležela, potom jí začali podkládat koleno, za tři týdny se posadila, potom udělala první kroky s chodítkem… Ač jí řekli, že na kole bude moci jezdit za dva roky nebo také vůbec, snášela to dobře. Člověk se dokáže smířit s tím, že bude pajdat, ale kdo by dlouhodobě akceptoval kašovitou stravu a skutečnost, že nemůže pořádně mluvit? Dnes jsme všichni nedočkaví, chceme všechno hned.

Když mě něco bolí, chci se toho zbavit co nejdříve…

Když vás bolí v ústech, je to bezesporu darebné, chcete rychlý zákrok, který vás nebude příliš obtěžovat. Ale u čelistního kloubu zjistíte, že to hned nepůjde. Podstoupíte zákrok a okamžitě hledáte viníka: Kdo za to může, že to nepomohlo? Žijeme v době, kdy se nesnažíme přijímat dílčí úspěchy a pranýřujeme nezdary. My vám dáme umělý čelistní kloub, a vy chcete třetí den jíst, na co máte chuť? To nejde. Nemůžete kousat, musíte zvolna bolestivě rehabilitovat. Například zlomenou ruku vnímáte úplně jinak než zlomenou čelist. Se sádrou na ruce chodíte na mejdany, kamarádi vám ji pomalují a jste v pohodě. Ale se zlomenou čelistí? Když lidem řeknu, že budou šest týdnů odkázáni na mletou stravu, mnoho pacientů to není schopno dodržet. Když vám sešroubují ruku, smíříte se s tím, že nebudete hrát ping-pong. Ale aby vás po operaci čelisti bolelo každé sousto, každé slovo? To je pro člověka svízelnější. Pacienty na operaci důkladně připravujeme. Říkáme jim: Bude vás to bolet a může to dopadnout špatně.

Celý rozhovor si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 30. 8. 2016

 

Text a foto Ivan Větvička

XANTYPA 9/16 - výběr z článků

Herec Miroslav Hanuš

Herec Miroslav Hanuš

Herec a režisér Divadla v Dlouhé Miroslav Hanuš vytváří z knih divadelní hry, úspěšné u diváků i kritiky. Na jeho domovské scéně je to 407 GRAMŮ Z BOHUMILA HRABALA, ve Studiu DVA inscenace SMOLÍKOVI A JEJICH PODIVUHODNÉ DOBRODRUŽSTVÍ (s Evou Holubovou a Bobem Kleplem) a v Divadle ABC představení PAN KAPLAN MÁ TŘÍDU RÁD a DRŽ MĚ PEVNĚ, MILUJ MĚ ZLEHKA, jehož vzniku byl přítomen autor předlohy, slavný americký spisovatel Robert Fulghum.

Režisér Pavel Khek

Režisér Pavel Khek

Režisér Pavel Khek navzdory tomu, že je nazýván „mladým umělcem“, má za sebou už úctyhodnou řádku inscenací v nejrůznějších divadlech i zkušenost uměleckého šéfa. Je ovšem jasné, že kromě jeho profesní kariéry čtenáře zajímá, že se před časem oženil s jednou z oblíbených českých hereček nejmladší generace, Veronikou Kubařovou.

Ředitelka Galerie hlavního města Prahy Magdalena Juříková

Ředitelka Galerie hlavního města Prahy Magdalena Juříková

Letos na podzim to budou čtyři roky, co Magdaléna Juříková byla vybrána v konkursu na post ředitelky Galerie hlavního města Prahy. Co se jí za tu dobu podařilo uskutečnit? Jaké výstavy připravuje a o jaké zatím jen sní?

Výstava Rolling Stones 2016 – exhibice v galerii

Výstava Rolling Stones 2016 – exhibice v galerii

Bylo, nebylo – v městě Dartfordu, kde v dávných dobách číhali lapkové na kupce jedoucí od Doveru k Londýnu, žili dva kluci. Znali se odmala, a když se jeden z nich odstěhoval na druhý konec města, přestali se vídat. Jednoho dne – to už jim bylo skoro osmnáct – se potkali na dartfordském nádraží.

Bylinkářka Simona Tancerová

Bylinkářka Simona Tancerová

Simona Tancerová je známa veřejnosti z mimořádně úspěšného televizního cyklu KOUZELNÉ BYLINKY. Její cesta k léčivým rostlinám však byla poměrně dlouhá. Nakonec dosáhla i toho, že ulice, v níž v Českém Krumlově žije, nese název Bylinková.

Tenorista Pavel Černoch

Tenorista Pavel Černoch

Pavel Černoch – tenorista s brněnskými kořeny a dnes výrazným mezinárodním renomé. Vzpomínám si, mohlo to být bezmála před dvaceti lety, na onoho úhledného a zdvořilého mladíka, který se podílel na organizování nedělních komorních matiné na nádvoří brněnského historického domu U rudého vola a měl pro mne vždycky „volňásky“. Když tam jednoho dne sám zazpíval, byli jsme překvapeni nádherou jeho hlasu. Záhy však zmizel na operní scénu na Sardinii…

Lidé - výběr z článků

Eliška Tyrolerová

Eliška Tyrolerová

Pro mnohé nevidomé jsou nenahraditelnými parťáky doma i v rušných ulicích. Než však dostanou reflexní vestu a průkaz, absolvují speciální výcvik. V nadačním fondu Mathilda, který se od roku 2010 zaměřuje na lidi se závažným zrakovým postižením, se čtyřnohým svěřencům věnuje také třicetiletá Eliška Tyrolerová, která Xantypu pozvala přímo do kanceláře Mathildy nedaleko Václavského náměstí. A jak jinak, společnost nám během rozhovoru dělal černý labrador Cedrik.

Jiří Kylián

Jiří Kylián

Český choreograf světového renomé Jiří Kylián byl 13. března 2019 uveden do Académie des Beaux-Arts v La Coupole Francouzského institutu v Paříži za účasti několika set významných osobností z celého světa. Meč akademika mu předala monacká princezna Caroline.

Erika Stárková

Erika Stárková

Mezi známé osobnosti povýšil herečku Eriku Stárkovou seriál MOST!, který už po uvedení prvního dílu začal bořit rekordy ve sledovanosti a jeho hlášky se od té doby dávají k lepšímu ve venkovských hospodách i v pražských kavárnách.

Alice Horáčková

Alice Horáčková

Když se Alena pouští po manželově smrti do úklidu jeho pokoje, najde v šuplíku stoh neotevřených dopisů, psaných ženskou rukou. Kdo a proč je Járovi psal? Měla by si je přečíst, anebo je lepší, aby je okamžitě zahodila? Kolem tohoto nečekaného nálezu rozvíjí novinářka a spisovatelka Alice Horáčková příběh svého románu NEOTEVŘENÉ DOPISY, který čtenáře vrací do poúnorového Československa. Tichou spoluhráčkou Alenina monologu je paní Dvořáková, jíž románová hrdinka během četných setkání postupně odhaluje svůj dramatický život po boku talentovaného, leč psychicky zlomeného výtvarníka, jemuž se zcela obětovala. Nutno ovšem dodat, že i paní Alena má svoje tajemství.

Pavla Gomba

Pavla Gomba

Pavla Gomba – její jméno pojí dva světy a dva světy se také prolínají celým jejím životem. Nese si v sobě, jak sama říká, virus jménem Afrika. Afrika v duši, Afrika v srdci, Afrika pod kůží a splněný dětský sen, v němž vždy měla své pevné místo pomoc druhým.

Karla Mornstein-Zierotin

Karla Mornstein-Zierotin

Usměvavá, s životním nadhledem, ale i s nebývalou zodpovědností. Karla Mornstein-Zierotin. Zdá se vám to jméno povědomé? Karla skutečně patří ke starému významnému českému a moravskému šlechtickému rodu Žerotínů. Jejich původ se odvozuje od Bluda z Bludova, který byl markraběcím purkrabím v Přerově. Jeho přídomek z Bludova je podle vsi, kterou založil asi čtyři kilometry jihozápadně od města Šumperk. Tuto ves a zdejší panství rodina několikrát ztratila, ale vždy je získala zpět do svého vlastnictví, a zdejší zámek zůstal sídlem tohoto rodu až do 20. století. Vystudovaná historička Karla Mornstein-Zierotin si na hraběcí titul rozhodně nepotrpí, ale trvá na dobře odvedené práci, své i druhých.

Martina Storek

Martina Storek

Před nedávnem slavili sto let – stejně jako naše republika. Osmadvacet velkoplošných černobílých portrétů obdivuhodných stoletých lidí zaplnilo v rámci výstavy NAROZENI 1918 – TVÁŘE STOLETÍ část náměstí Václava Havla. Zlaté světlo Národního divadla večer září na tyto vkusné železné panely a dodává celé výstavě noblesu a magický význam.

Anna Gregor

Anna Gregor

Nedlouho po okupaci v roce 1968 odcestovala z Prahy do Velké Británie. Nejprve žila v Londýně, později se usadila v Edinburghu. Byla hlavní onkoložkou Skotska, objevila nový princip komunikace s pacienty, za což obdržela Řád britského impéria. Doktorka Anna Gregor.

Galina Miklínová

Galina Miklínová

Před sedmi lety potěšil dvanáctiletou Rozárku a pětiletého Jonáše maminčin neobvyklý dárek. Byl sice stvořen z obyčejné příze a vlny, ale protože mamince nechybí fantazie a talent, staly se darované komické figurky filmovými hvězdami. V kinech celého světa je obdivují děti i dospělí. Jejich podivuhodné příběhy popsal básník Pavel Šrut v knížce, která se stala bestsellerem. Nazval je Lichožrouty, což není přezdívka, ale poetické jméno související se zvláštními osudy ponožek, které občas marně hledáme v prádelním koši, když nám jedna chybí do páru. Legrační podobu, trochu lidskou, propůjčila Lichožroutům právě Rozárčina a Jonášova maminka – výtvarnice Galina Miklínová, jedna z nejosobitějších autorek a režisérek českého animovaného filmu.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 9/16

XANTYPA Číslo 9/16

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 078/2019

XANTYPA XANTYPA 078/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne