Tenorista Pavel Černoch

Pavel Černoch – tenorista s brněnskými kořeny a dnes výrazným mezinárodním renomé. Vzpomínám si, mohlo to být bezmála před dvaceti lety, na onoho úhledného a zdvořilého mladíka, který se podílel na organizování nedělních komorních matiné na nádvoří brněnského historického domu U rudého vola a měl pro mne vždycky „volňásky“. Když tam jednoho dne sám zazpíval, byli jsme překvapeni nádherou jeho hlasu. Záhy však zmizel na operní scénu na Sardinii…

pavel-Cernoch-2jpg.jpg 

Teď jste mi oživila dobu, na niž si už moc nevzpomínám. Studoval jsem tehdy v Brně na JAMU hudební management a opera v Cagliari byla pro mne pak startem do světa zpěvu, po němž jsem dávno toužil. Tehdy jsem se tam setkal s takovými osobnostmi, jako jsou Pier Luigi Pizzi, Luca Ronconi nebo Gennadij Rožděstvenskij. Třebaže jsem pochopitelně zpíval spíš menší role. Vzpomínám si s úsměvem, jak jsem hrdě ukázal doma mamince smlouvu. Když si přečetla, jaký bude můj honorář, znejistěla a zarazila se. Pak jsem ji musel dlouze ujišťovat, že je to vážně jen za zpívání! Dalším zlomem byla moje cesta do Florencie za pěveckým pedagogem Paolem De Napoli,“ vypráví Pavel Černoch.

To zní vznešeně

Realita byla ovšem poněkud jiná. Svého Maestra jsem nalezl kdesi na předměstí v docela jednoduchém prostředí, na hony vzdáleném tradicím medicejského dvora. V oboru operního pedagoga tehdy sbíral teprve zkušenosti. Vlastně jsme se svým způsobem učili jeden od druhého. Ale vyšlo to. Jsme dodnes v kontaktu a svůj pěvecký projev s ním často konzultuji. Za mnoho vděčím právě jemu. Dnes je renomovaným pěveckým pedagogem žádaným v mnoha zemích, a tak se scházíme na různých místech Evropy. Letos v létě jsme se sešli opět v Iálii, v nádherném toskánském kraji Chianti.

Chianti! Co k tomu jménu dodat! Doufám, že umíte vychutnat dary tohoto regionu?

Miluji dobré víno stejně jako dobrou hudbu. Mají mnohé společné. Když jsou nevalné kvality, tak vás z nich může pěkně bolet hlava. A v opačném případě vám můžou výrazně zpříjemnit život. Já mám víno, bílé i červené, a především italské, jako denní medicínu. Uvolňuje mě a tříbí mysl. Svá nejlepší rozhodnutí v životě jsem si vždycky rozmýšlel právě u sklenky dobrého chianti.

Vraťme se k vašim operním začátkům…

Myslíte v Česku? To bylo právě v Brně v Mozartově KOUZELNÉ FLÉTNĚ na scéně brněnské Janáčkovy opery. Záhy jsem se objevil už jako sólista v Národním divadle v Praze, v Lotyšské národní opeře v Rize, Vídeňské Volksoper, v Grazu, Athénách, Helsinkách, Seville, Varšavě a na dalších místech.

Od roku 2009 jste stálým hostem předních evropských operních domů. Snad jen namátkou: berlínská Státní opera, Státní opera v Mnichově a v Hamburku, pařížská opera Bastille, Teatro Real v Madridu, Opera la Monnaie v Bruselu, Opera v Curychu. Na scéně proslulé milánské opery La Scala jste vytvořil roli Lykova v Korzakovově CARSKÉ NEVĚSTĚ pod vedením Daniela Barenboima. Sir Simon Rattle si vás vybral jako Borise do KÁTI KABANOVÉ. V této roli se představíte i publiku v Londýně a New Yorku. Nedávno jste spolupracoval s dirigentem Johnem Eliotem Gardinerem…

Bylo to skvělé. Gardiner je dirigent, s nímž jsem našel mimořádně společnou „notu“. Možná, že je to v jeho anglické povaze: vždycky přesně ví, co chce, je naprosto korektní, příjemný v jednání, přátelský a má velmi originální smysl pro humor. Mám někdy dojem, že tyto vlastnosti do sebe vstřebal v Británii i Jakub Hrůša.

Na scéně pařížské opery Bastille vás čeká setkání s Annou Netrebko…

Bude to určitě zajímavá zkušenost. Budu zpívat Lenského. Nicméně není to moje první setkání s touto pěvkyní. V minulosti jsme se potkali soukromě už ve Vídni. Řekl bych, že má velmi otevřenou, přímočarou povahu, což usnadňuje kolegiální komunikaci. Mě zde ale čeká ještě větší lahůdka. Budu tu alternovat s Jonnasem Kaufmanem v roli Dona Carlose.

Celý rozhovor si přečtete v tištěném vydání, které vychází 30.8.2016

 x_audio-1jpg2.jpg

Autor článku Zuzana Ledererová

Soubor ke stažení zde

XANTYPA 9/16 - výběr z článků

Herec Miroslav Hanuš

Herec Miroslav Hanuš

Herec a režisér Divadla v Dlouhé Miroslav Hanuš vytváří z knih divadelní hry, úspěšné u diváků i kritiky. Na jeho domovské scéně je to 407 GRAMŮ Z BOHUMILA HRABALA, ve Studiu DVA inscenace SMOLÍKOVI A JEJICH PODIVUHODNÉ DOBRODRUŽSTVÍ (s Evou Holubovou a Bobem Kleplem) a v Divadle ABC představení PAN KAPLAN MÁ TŘÍDU RÁD a DRŽ MĚ PEVNĚ, MILUJ MĚ ZLEHKA, jehož vzniku byl přítomen autor předlohy, slavný americký spisovatel Robert Fulghum.

Režisér Pavel Khek

Režisér Pavel Khek

Režisér Pavel Khek navzdory tomu, že je nazýván „mladým umělcem“, má za sebou už úctyhodnou řádku inscenací v nejrůznějších divadlech i zkušenost uměleckého šéfa. Je ovšem jasné, že kromě jeho profesní kariéry čtenáře zajímá, že se před časem oženil s jednou z oblíbených českých hereček nejmladší generace, Veronikou Kubařovou.

Ředitelka Galerie hlavního města Prahy Magdalena Juříková

Ředitelka Galerie hlavního města Prahy Magdalena Juříková

Letos na podzim to budou čtyři roky, co Magdaléna Juříková byla vybrána v konkursu na post ředitelky Galerie hlavního města Prahy. Co se jí za tu dobu podařilo uskutečnit? Jaké výstavy připravuje a o jaké zatím jen sní?

Lékař Vladimír Machoň

Lékař Vladimír Machoň

Když člověka něco bolí, vyhledá lékaře a přeje si rychlou úlevu, zejména pokud se jeho trápení uhnízdilo na hlavě. Ne vždy mohou lékaři pacientovi pomoci podle jeho představ. Čelistní chirurgie je téma pro otrlé čtenáře, povídali si o něm však dva zdraví lidé. Snad proto jsme přitom nebyli nadmíru ohleduplní. Skutečným pacientům se v ordinaci Vladimíra Machoně dostane mnohem vlídnějšího přijetí, než by se mohlo zdát z tohoto textu. Pan doktor má příjemný, hluboký, uklidňující hlas…

Výstava Rolling Stones 2016 – exhibice v galerii

Výstava Rolling Stones 2016 – exhibice v galerii

Bylo, nebylo – v městě Dartfordu, kde v dávných dobách číhali lapkové na kupce jedoucí od Doveru k Londýnu, žili dva kluci. Znali se odmala, a když se jeden z nich odstěhoval na druhý konec města, přestali se vídat. Jednoho dne – to už jim bylo skoro osmnáct – se potkali na dartfordském nádraží.

Bylinkářka Simona Tancerová

Bylinkářka Simona Tancerová

Simona Tancerová je známa veřejnosti z mimořádně úspěšného televizního cyklu KOUZELNÉ BYLINKY. Její cesta k léčivým rostlinám však byla poměrně dlouhá. Nakonec dosáhla i toho, že ulice, v níž v Českém Krumlově žije, nese název Bylinková.

Tenorista Pavel Černoch

Tenorista Pavel Černoch

Pavel Černoch – tenorista s brněnskými kořeny a dnes výrazným mezinárodním renomé. Vzpomínám si, mohlo to být bezmála před dvaceti lety, na onoho úhledného a zdvořilého mladíka, který se podílel na organizování nedělních komorních matiné na nádvoří brněnského historického domu U rudého vola a měl pro mne vždycky „volňásky“. Když tam jednoho dne sám zazpíval, byli jsme překvapeni nádherou jeho hlasu. Záhy však zmizel na operní scénu na Sardinii…

Osobnosti - výběr z článků

Dagmar Pecková

Dagmar Pecková

Světoznámá česká mezzosopranistka Dagmar Pecková představí v dubnu svůj nový komponovaný pořad. Premiéra kabaretu WANTED – zasvěceného tvorbě Kurta Weilla – proběhne 12. dubna ve velkém sále pražské Lucerny. Podobu připravované revue, jejíž režii a výpravu vytváří známé autorské duo CABANI, naznačila už tisková konference ze začátku března. Pódium Lucerny ozdobil barový pult, balkony se proměnily v dobový šantán s pestře oděnými tanečníky a tanečnicemi. O této velkorysé show, pořádané během sedmnácti dubnových večerů v produkci Sagl Production, jsme si povídali s její inspirátorkou a protagonistkou.

Iggy Pop

Iggy Pop

Letošní sedmdesátník Iggy Pop svou tvorbou stále popírá označení, které by se vzhledem k jeho dlouhodobému působení na hudební scéně snadno nabízelo – hudební fosilie. Naznačují to ostatně také dvě přezdívky, kterými byl v médiích počastován: Kmotr punku a Rockový leguán. Svým životním stylem je často srovnáván s Jimem Morrisonem, frontmanem legendárních The Doors. Určitě je sbližuje jejich devastující životní styl, pijácké a drogové excesy, ale už v tom se jejich cesty brzy rozcházejí. O čtyři roky starší Jim se nedožil ani třiceti, kdežto Iggy působí na hudební scéně více než padesát let.

Zuzana Kronerová

Zuzana Kronerová

Dělat rozhovor se Zuzanou Kronerovou v baru pražského Studia Ypsilon nebyl nejlepší nápad. V příjemném odpočinkovém útočišti nejen ypsilonkovských herců se s ní chtěl každý aspoň pozdravit. Oldřich Navrátil, který s ní zkouší novou hru, ředitel Ypsilonky Jan Schmid, který jim k tomu poskytl prostor, kolegové Josef Polášek a Lukáš Pavlásek, a bůhví, na koho jsem ještě zapomněl. Jednu výhodu ten přerušovaný dialog ale měl: na vlastní oči jsem viděl, jak ji mají všichni rádi a jak ona sama se mezi nimi cítí jako ryba ve vodě. Není divu, v Čechách pracuje možná stejně intenzivně jako na Slovensku a zvláště český film si ji už více méně adoptoval.

Nina Simone

Nina Simone

Hudební revoluci, která vypukla v polovině padesátých let zrozením rock-and-rollu a pokračovala o nějakých deset let později nástupem beatových (či rockových) skupin, vedli v drtivé většině muži: muzikanti, zpěváci, také manažeři, producenti nebo diskžokejové a hudební publicisté. Byl to svět mužů. Populární hudba postupně míchala v jednom kotli rock, folk, blues, kořenila jazzem, etnickými inspiracemi, občas vykrádala klasiku. Pokud se žena v tomhle světě přece jen dokázala prosadit, bylo to hlavně za mikrofonem, jako sólová zpěvačka. Některé z nich byly i zdatnými instrumentalistkami, jiné autorskými osobnostmi. Tucet těch nejvýznamnějších představí – chronologicky, podle data narození – následující seriál.

Natalie Portmanová

Natalie Portmanová

V nedávno uvedeném dramatu JACKIE zosobnila Jacqueline Kennedyovou – ikonickou manželku legendárního amerického prezidenta. Film od chilského režiséra Pabla Larraína není standardním životopisem. Běží spíš o hrdinčin psychologický portrét, jehož klíčové segmenty líčí události od atentátu v Dallasu po Kennedyho pohřeb. A pětatřicetiletá Natalie Portmanová v roli Jackie během několika osudných dnů kličkuje mezi dozvuky šoku, návaly zoufalství a rozporuplnými vzpomínkami na minulost první dámy.

Jiří Havelka

Jiří Havelka

Jiří Havelka (nar. 1980) patří k výrazným osobnostem českého divadelnictví. Činný je především jako režisér, ale také jako pedagog a občas i herec (to především ve sdružení Vosto5).

Benedict Cumberbatch

Benedict Cumberbatch

Na civilních fotografiích připomíná vedoucího skautského oddílu nebo alespoň kladnou postavičku z nějakého komiksového seriálu, třeba RYCHLÝCH ŠÍPŮ. Brity fascinuje až groteskní podobnost jeho tváře a výrazu s chráněným bobrem.

Hawkingův život se singularitami

Hawkingův život se singularitami

Kosmolog Stephen Hawking zkoumá černé díry, které dosud nikdo neviděl, popsal záření, jež by z nich mělo vycházet, ale v dohledné době se nám ho nepodaří detekovat, a marně se snaží spojit teorii gravitace s kvantovou mechanikou. Přesto patří k nejslavnějším vědcům současnosti, protože porozuměl převratnému pokroku v kosmologii ve 20. století a napsal o něm knihu STRUČNÁ HISTORIE ČASU, kterou mnoho lidí dočetlo do konce a uvěřilo jejímu obsahu. Tento výjimečný autor oslavil 8. ledna 2017 pětasedmdesátiny.

Miloš Forman slaví pětaosmdesátiny

Miloš Forman slaví pětaosmdesátiny

Ve světě nejslavnější z českých režisérů, Miloš Forman, slaví pětaosmdesátiny. Narodil se 18. února roku 1932 v Čáslavi. Je držitelem dvou Oscarů pro nejlepšího režiséra. V roce 1976 jej získal za PŘELET NAD KUKAČČÍM HNÍZDEM, v roce 1985 za film AMADEUS, který dostal celkem osm sošek. Za tyto další snímky byl oceněn nespočetněkrát: LÁSKY JEDNÉ PLAVOVLÁSKY (1967), HAIR (1979), LID VERSUS LARRY FLYNT (1997), MUŽ NA MĚSÍCI (2000), a dá se říci, že v zemích od Ameriky po Japonsko. GOYOVY PŘÍZRAKY jsou zatím posledním filmem, který natočil.

Daniel Herman: Nebudu se chovat jako pohůnek Pekingu

Daniel Herman: Nebudu se chovat jako pohůnek Pekingu

Daniel Herman býval sekretářem kardinála Miloslava Vlka, mluvčím České biskupské konference i ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů. Nyní je ministrem kultury a jako takový vzbudil emoce přijetím dalajlámy, což se nelíbilo v Číně.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 9/16

XANTYPA Číslo 9/16

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 04/17

XANTYPA XANTYPA 04/17

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne