Hlas Led Zeppelin aneb Robert Plant na Lochotíně!

Robert Plant, hudebník, který vyšel z obyčejných poměrů v průmyslové oblasti Anglie nazývané Černá země a ocitl se na nejvyšších příčkách oblíbenosti i uznání, vystoupí 27. července v Plzni.

kapela

Jeho první krůčky k poznání hudebního průmyslu začaly už na začátku 60. let, kdy Anglie i Evropa navazovaly na hudební revoluci v Americe, aby postupem času vytvořily svébytnou a zaoceánské muzice silně konkurující hudební kulturu. Byla to doba, kdy polovina kapel chtěla znít jako The Shadows, druhá jako The Beatles. Vyprávění a svědectví Plantových kamarádů ze školy svědčí o tom, že povinná školní docházka je sice základ, ale pak je zde ještě škola jiného druhu, v níž se člověk musí obejít bez rad rodičů, učitelů a moudrých knih. A právě už v dobách studentských se Plant od napodobování Elvise Presleyho a starých bluesmanů probojoval díky angažmá v kapelách, jejichž jména si dnes pamatuje jen pár zasvěcenců, až k The Yardbirds. To už byla skupina, která měla slušné renomé nejen na domácí anglické scéně, ale i v kolébce rocku, v Americe. Byla to záchrana na poslední chvíli, neboť zpěvák své budoucí ženě slíbil, že pokud se do svých dvaceti let neprosadí, najde si jiné zaměstnání.
Roberta Planta kromě blues a klasického rock and rollu formovaly ještě další zájmy. Vztah k přírodě, mytologie a knihy J. R. R. Tolkiena. (I proto si později pořídil farmu jako klidné místo pro relaxaci.) Přelomové období nastalo spoluprací se starším a zkušenějším kytaristou Jimmim Pagem, který už měl v té době za sebou podíl na slavných nahrávkách The Kinks, The Who, The Rolling Stones a dalších. Skupina se záhy přejmenovala na Led Zeppelin. Následovalo podepsání smlouvy s firmou Atlantic a vydání první desky, která nebyla ještě žádnou senzací. Ale po albu LED ZEPPELIN II je znal už celý svět. V té době měli za sebou evropská i americká turné. Z amerického publika měl Plant respekt, neboť, jak se vyjádřil, tam už to všechno bylo, tam už to všichni znali. Přesto muzikantovi, který ještě nedávno asfaltoval silnice, ležel náhle u nohou celý svět. Atmosféra sedmdesátých let však byla drsnější než ve zlatých šedesátých. Pravda je, že nepříznivé recenze se vyskytovaly hned od začátku, prodejnost desek a návštěvy koncertů však mluvily jinak. Ale kapela přestávala mít věci pod kontrolou.
Po těžké autohavárii v roce 1975 a úmrtí pětiletého syna o dva roky později se z Planta stal jiný člověk. S kapelou skončil vlastně jako první. Když v roce 1980 našli bubeníka Led Zeppelin Johna Bonhama mrtvého, prohlásil: „Už toho mám dost. Musí se to dát dělat i jinak. Vždyť v tom je přece taky nějaká radost.“ A ta se dostavila – vrátil se k bluesovým a rock and rollovým kořenům.
Po odchodu na sólovou dráhu hraje Plant se skupinou The Honeydrippers a v roce 1982 vydává první sólové album. O dva roky později ho šéfové Atlanticu přemluví k natočení kolekce písní z padesátých let. Z tohoto alba se písnička SEA OF LOVE umístí na začátku r. 1985 v hitparádě na třetím místě. V létě se zpěvák pod hlavičkou Led Zeppelin objeví na koncertu LIVE AID ve Filadelfii. Publikum jásá, ale všeobecně se mluví o rozpačitém výkonu. A pokračují další pokusy o obnovení skupiny, ale nakonec snaha vyústí v rozchod. Hudební publicista a autor Plantova životopisu Paul Rees uvádí, že Page strážil odkaz kapely s vervou fanatika, až ho pohltil natolik, že nebyl schopen posunout se dál, ale Plant minulost setřásl z ramen a jel si podle svého. V 80. letech Plant vstřebával vše, co tehdejší hudební scéna nabízela, včetně třeba elektropopu. I když mezi Plantem a Pagem vládl napjatý vztah, mluví se o tom, že se mladší Robert často nechal slyšet: „Jimmy by udělal tohle nebo Jimmy by udělal tamto.“ Nakonec po patnácti letech, v r. 1994, vydali společné album. Jejich spolupráce zahrnovala i koncertování, během něhož navštívili také státy východní Evropy, i Českou republiku. Plant se zde od fanoušků dozvěděl, jakou vzácností a v některých zemích i nebezpečím bylo vlastnit desky se západní hudbou. Spolupráce obou hudebníků trvala do roku 1998. Na přelomu století začal hrát Plant s hospodskou kapelou písničky od Elvise Presleyho a The Beatles. V průběhu dalších let objevil bílý protějšek blues, bluegrass. A nejen to. V Mali se na pouštním festivalu (Festival au Desert) setkal s pro něj neobvyklou africkou hudbou. V Norsku hrál daleko na severu v místech, kde do té doby žádná kapela nekoncertovala. Ale největší úspěch Plantovy sólové kariéry byl asi inspirován nahrávkami značky Smithsonian Folkways. Tím byla nastartována spolupráce se zpěvačkou Alison Krauss; vzniklá deska RAISING SAND obdržela v roce 2008 Grammy v kategorii Album roku. V té době uspořádali Led Zeppelin ještě jeden koncert. O vstupenky tehdy projevilo zájem dvacet milionů lidí! Muselo být uspořádáno losování na internetu. Amfiteátr v Plzni-Lochotíně by tolik lidí nepojal, nicméně návštěvnost bude jistě velká. Jak mi pověděl bývalý člen Divadla J. K. Tyla v Plzni, dnes člen Švandova divadla, Viktor Limr: „Robert Plant a Led Zeppelin prošlapali cestu výrazným hudebním stylům a stovkám slavných kapel. Je to, jako kdyby přijel Kryštof Kolumbus.“

 

Zdeněk Raboch

XANTYPA 7-8/16 - výběr z článků

Výtvarník Jan Steklík

Výtvarník Jan Steklík

Akční rádius Jana Steklíka výrazně přesahuje hranice výtvarného umění. Malba a kresba jsou sice jeho nejvýraznějším (a jistě i základním) prostředkem tvorby, ale podstatou jeho života je hra, ať již pro jednoho diváka, anebo širokou obec pozorovatelů. Vždy počítá se spoluúčastí, přinejmenším intelektuální. Nejraději si ovšem Steklík hraje sám se sebou a také rád porušuje pravidla, která si předem nastavil. Zkrátka: stejně jako miluje improvizaci v hudbě, stejně nespoutaně se pohybuje na poli umění.

Jana Boušková

Jana Boušková

Jana Boušková, nejlepší harfistka světa. To není nadsázka. Hudební svět dovede docenit její vítězství v soutěžích, koncerty v nejprestižnějších světových sálech, spolupráci s orchestry a světovými dirigenty, její komorní hru. Posluchač nemůže přeslechnout, že Jana Boušková dává své hře originalitu a výrazové nuance tak jasné a zřetelné, že krása hudby plyne jako oduševnělá samozřejmost.

Herec Keanu Reeves aneb Chladný větřík nad horami

Herec Keanu Reeves aneb Chladný větřík nad horami

Tvrdé rány osudu ho nikdy nešetřily. Ještě v mládí ztratil nejbližšího
kamaráda, který se předávkoval heroinem, později ho poznamenaly špatné vztahy s otcem, leukémie sestry, smrt ženy a dítěte. Není divu, že si získal přívlastek největšího podivína Hollywoodu a mnozí kolegové ho označují doslova jako největší chodící záhadu.

Plasy

Plasy

Plasy, sotva třítisícové městečko v půvabném údolí řeky Střely na severním Plzeňsku, bývaly kdysi centrem kultury a vzdělanosti nejen tohoto regionu. Žádný div. Zdejší cisterciácký klášter se řadil k nejvýznamnějším monastickým komplexům střední Evropy. Teď se naděje, že se podobným centrem znovu stanou, vrací. Ruiny lemující sakrální stavby, jež byly po zašlé slávě bývalého kláštera blízko zániku, totiž v posledních několika letech jako by vstaly z popela. A naplňují se jedinečným obsahem: Národní technické muzeum zde vybudovalo Centrum stavitelského dědictví.

Plavkyně Simona Baumrtová

Plavkyně Simona Baumrtová

Usměvavá skromná blondýnka Simona Baumrtová je tak trochu přírodní úkaz. Má fotografickou paměť, jen tak pro zábavu si dělá doktorát a ráda by se vrátila z letošní olympiády s co nejlepším výsledkem, protože za čtyři roky třeba bude mít rodinu a kariéru naší nejúspěšnější plavkyně jí kromě vzpomínek budou připomínat jen nádherné zážitky a pár cenných kovů.

LEGENDÁRNÍ HRAČKA

LEGENDÁRNÍ HRAČKA

Když se před čtyřiceti lety, v roce 1976, objevil na pultech československých hračkářství, získal si obrovskou oblibu. Malá plastová pohyblivá figurka se stala doslova kultovní hračkou tzv. Husákových dětí. Družstvo Igra ho vyrábělo třicet let. Pak však zkrachovalo a Igráčkům začal zvonit umíráček. K životu je znovu v roce 2010 probudila společnost EFKO a zároveň legendární plastové figurky zmodernizovala, aby byly atraktivní i pro současné děti. O tom, jaké oblibě se tato hračka těší již u několika generací, svědčí i obrovský úspěch putovní výstavy FENOMÉN IGRÁČEK.

Kam v Evropě k moři i za památkami?

Kam v Evropě k moři i za památkami?

Vycestujte za sluncem, klidem a regionálními specialitami ve vyhlášených plážových destinacích. Poradíme vám. 

Výstavou RETRO 70. A 80. LET v Tančícím domě provede pan Vajíčko

Výstavou RETRO 70. A 80. LET v Tančícím domě provede pan Vajíčko

Galerie Tančící dům se na čtyři měsíce vrací do československých 70. a 80. let. Do doby, která byla rozporuplná a kontroverzní a je třeba ji ještě zevrubně zhodnotit.

Překladatel Tomáš Jurkovič

Překladatel Tomáš Jurkovič

 Knihy japonského spisovatele Harukiho Murakamiho, těšícího se popularitě rockové hvězdy, byly přeloženy více než do dvaceti světových jazyků. V Čechách nad jejich překlady strávil už dlouhou řadu dní i nocí Tomáš Jurkovič, galantní japanolog, kterého práce občas promění v protivného morouse.

ANKETA 2. část

V minulé Xantypě proběhla anketa, kdo by měl být příštím prezidentem České republiky, jehož bychom si vážili, mohli na něho být dokonce hrdí a v žádném případě bychom se za něj nestyděli. Oslovili jsme vážené osobnosti, abychom se dozvěděli, jak si svého prezidenta představují. Kromě charakteristik, jaký by měl být, a mnoha zvučných jmen, která v odpovědích na naše otázky zazněla, respondenti zároveň upozornili na negativní projevy jednání prvního prezidenta zvoleného přímou volbou. A protože se nám sešlo mnoho příspěvků, anketa pokračuje.

Kultura - výběr z článků

Alexander McQueen v kinech

Alexander McQueen v kinech

„Moje přehlídky jsou o sexu, drogách a rock’n’rollu. Chci dělat rozruch, chci, aby lidem naskakovala husí kůže. Chci infarkty, chci záchranky,“ říkával britský návrhář Alexander McQueen. A rozhodně se mu to dařilo. V roce 2010 se rozhodl z tohoto světa dobrovolně odejít.

Konstanty a proměny, jak je vidí

Konstanty a proměny, jak je vidí

Zatímco v létě mnohé „kulturní stánky“ spíše podřimují, galerie se těší nebývalému zájmu návštěvníků. Zejména ti, kteří přijíždějí zdaleka, v nich hledají koncentrovanou podobu regionu, jeho kulturních tradic i současných uměleckých aktivit. Lidé, kteří do výstavních síní zajdou mnohokrát za rok, tu zase vítají nové a nezvyklé dotyky s uměním, výrazně překračující obrysy dotyčné oblasti. Ředitel Moravské galerie v Brně Jan Press považuje právě službu návštěvníkům za jednu z priorit.

Klavírista Lukáš Klánský

Klavírista Lukáš Klánský

Festival Dvořákova Praha se každoročně chlubí jmény předních světových sólistů i orchestrů. Nezapomíná ale ani na výrazné mladé talenty, kteří se mohou pyšnit celou řadou úspěchů na mezinárodní scéně a mají nakročeno k zářné kariéře. Tzv. Den D Dvořákovy Prahy bude 14. září ve Dvořákově síni Rudolfina tentokrát patřit společnému koncertu klavíristy Lukáše Klánského a korejské houslistky Bomsori Kim. Koncert by neměl ujít vaší pozornosti, o těchto muzikantech ještě hodně uslyšíme.

Otec fusionismu s pověstí avantgardního muže

Otec fusionismu s pověstí avantgardního muže

Předchází jej pověst velmi avantgardního muže – koneckonců jeho zjev nezapře fakt, že je umělcem tělem i duší. Přiznám se proto, že mě poněkud překvapilo, když do mých dveří vešel muž sice s fialovou kšticí, ale s tradiční kyticí a podnosem báječných českých dvojctihodných koláčků. Povídání s ním bylo velmi příjemné, ale rozkvetl teprve tehdy, když přišla řeč na jeho lásku – fusionismus. Jeho přirozená plachost byla najednou ta tam, zaníceně mi vyprávěl o všem, co se svým milovaným uměním zažil, zažívá a ještě plánuje zažít. Koneckonců, vždyť mu bylo teprve sedmdesát…

Výstava Retro biják 60. – 90. let

Výstava Retro biják 60. – 90. let

Již klasické snímky jako VRCHNÍ, PRCHNI!, DÍVKA NA KOŠTĚTI nebo PANE, VY JSTE VDOVA! patří mezi důvěrně známá díla československé kinematografie. Téměř sedmdesát slavných filmů, seriálů a pohádek z 60. až 90. let, včetně zde uvedených, si připomeneme ve čtyřech patrech Tančícího domu, kde je od května na půl roku vystaveno přes dvě stě originálních kostýmů doplněných filmovými rekvizitami a fotografiemi.

Něco za něco

Něco za něco

Divadlo pod Palmovkou Praha

Komiks

Komiks

V souvislosti s vývojem rockové hudby panoval v minulosti v české kotlině názor, že největším nepřítelem lidstva byly rock and roll a coca cola. Přidal bych k tomu ještě jeden produkt, a tím byl komiks. Rock and roll je dnes už uznávanou veličinou coby základ hudby, která od druhé poloviny padesátých let až do současnosti poznamenala dějiny muziky i dalších uměleckých žánrů, včetně komiksu. Coca cola je dnes jednou z nejprestižnějších značek. Komiks ale o své místo na slunci paradoxně stále bojuje.

Lukáš Vondráček

Lukáš Vondráček

Navzdory mládí patří dvaatřicetiletý Lukáš Vondráček do absolutní špičky světových pianistů. V roce 2016 zvítězil na nejnáročnější pianistické soutěži Queen Elisabeth v Bruselu a jeho život dostal hvězdné obrátky.

Newyorské metro

Newyorské metro

Pán, kterému se otevřel kufr a pronásleduje úprkem své odlétající stránky rukopisu, červený zajíc, plastický podmořský svět s hejny drobných rybek a oranžových hvězdic, květy a sytě červené bobule ptačího zobu ve velikém zvětšení, sloni dovádějící na zdi, pánské a dámské klobouky, rojící se včely, liliputánské bronzové postavičky, např. žena, která si čte knihu a přitom sedí na mrtvém byznysmenovi podloženém hromadou peněz… To vše a mnohé další je zde k vidění, takže pokud jste chtěli jet metrem do umělecké galerie, nemusíte nasedat na vlak, protože už jste v ní.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 7-8/16

XANTYPA Číslo 7-8/16

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 09/2018

XANTYPA XANTYPA 09/2018

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne