Co se děje… v Londýně

 Když si divadelní svět připomíná sto let od narození amerického dramatika Arthura Millera, musí i anglický bard počkat, shodli se zřejmě v Královské Shakespearově společnosti, když nejdříve ve Stratfordu a teď i v Londýně zinscenovali Millerovu SMRT OBCHODNÍHO CESTUJÍCÍHO (1949). A mluví se o ní v superlativech.
Nejlepší současný shakespearovský režisér na britských ostrovech Gregory Doran obsadil (za souhlasného mručení kritiky) do hlavní role Antonyho Shera, svého životního partnera a jednoho z nejtalentovanějších britských herců. Ten propůjčil hlavnímu hrdinovi (krachujícímu obchodnímu cestujícímu) Willymu Lomanovi veškeré tragikomično profese, do níž Arthur Miller zároveň shrnul své pochyby o americkém snu.
Loman v podání Shera má „šarm, nepochopitelnou kuráž, drzost a trpí sebeklamem; jeho úsměv vyjadřuje zmatený úžas nad tím, kolik toho nacestoval a nikam přitom nedorazil,“ shrnul hercův výkon recenzent v deníku Daily Telegraph.
Londýnský Guardian ocenil představení pěti hvězdičkami, tedy maximem a napsal: „Millerův Willy Loman je prototypem muže, který i po šedesátce žije ve světě snů, neschopen konfrontace s realitou. Přitom je krachujícím obchodníkem přežívajícím na provizi. Arthur Miller nám nabízí portrét ztraceného jedince, drama o vztazích mezi otci a syny a kritiku kapitalistického systému.“

Rozhraní padesátých a šedesátých let dala jejich ženskou, přitažlivou a současně nevinnou tvář a do určité míry se stala jejich symbolem. Americká filmová hvězda Audrey Hepburnová jako malá (byla dcerou holandské aristokratky a anglického bankéře) často cestovala mezi Evropou a Anglií. Teď se v kolekci sedmdesáti fotografií vrací tam, kde začínala.
V prostorách dnešní National Portrait Gallery na Trafalgarském náměstí kdysi sídlil noční klub Petite Sauce Tartare, s nímž jsou spojeny začátky kariéry tehdy jedenadvacetileté Audrey. „Báječná shoda okolností,“ konstatuje kurátorka výstavy PORTRÉTY IKONY.
Pro mladší generace je možná vzdalujícím se symbolem hollywoodské slávy, podle kurátorky však byla v jistém ohledu hvězdou po výtce moderní: „Mimořádně pečlivě si hlídala svou image a snažila se mít pod kontrolu, jak ji vnímá veřejnost, a to tím, jak se oblékala a jak úzce spolupracovala s módním návrhářem Hubertem de Givenchym.“
Na výstavě (od července do října) se objeví fotografie z jejího soukromí, které zapůjčili galerii synové Audrey Hepburnové, a také ze zákulisí při natáčení hereččiných nejslavnějších filmů, třeba PRÁZDNINY V ŘÍMĚ (1953), VOJNA A MÍR (1955), SNÍDANĚ U TIFFANYHO (1961) nebo JAK UKRÁST VENUŠI (1966).
Americká kritička Camille Pagliaová vystihla odkaz Audrey Hepburnové následovně: „Dnes, kdy se ženské hvězdy stále více odhalují (před stále znuděnějším publikem), nastal čas, abychom se vrátili k Audrey Hepburnové a objevili znovu sílu elegantní rezervovanosti. Ukázala, jak čistá linie dokáže odhalit čistotu duše.“

Sledoval jsem nedávnou diskusi o evropských kvótách pro uprchlíky ze Středomoří (jaksi souzněla s tou britskou: ať to řeší někdo jiný), když jsem zaslechl rozhovor s britskou spisovatelkou Wendy Holdenovou. Ve své poslední knize ZROZENI, ABY PŘEŽILI (Born Survivors, nakladatelství Harper Collins 2015) popisuje příběh Češky, Slovenky a Polky, které na cestách mezi Terezínem, nucenými pracemi a Buchenwaldem přivedly na svět zdravé děti.
Přičiněním série zázraků se i s nimi dožily konce války. V jedné epizodě, jak popisuje Holdenová, se všechny tři ženy ocitly ve vlaku, který je vezl z místa nucených prací v Německu do koncentračního tábora v Buchenwaldu: „Cestou zastavili v Horní Bříze, přes kterou by vlak normálně nejel, ale Plzeň zrovna bombardovali Spojenci. Takže se museli někde na dva dny ukrýt. Výpravčí svolal celou obec a lidé přes noc napekli čtyři tisíce bochníků chleba a koho mohli, toho nakrmili. Vzepřeli se hlídkám esesáků, riskovali, že po nich začnou střílet. Trvali na tom, že musejí dostat jídlo… Anka dostala sklenici mléka, a i když mléko příliš nepila, v tu chvíli to pro ni byl životodárný nektar. Zachránil jí i její dcerce život.“

Ivan Kytka

XANTYPA 7-8/15 - výběr z článků

John Hemingway

John Hemingway

Spisovatelův vnuk, novinář a fotoreportér John Hemingway přijíždí z Ameriky do evropského přímořského letoviska Lignano každoročně několikrát. Na jaře se účastní mořského rybolovu, v létě předává úspěšným italským novinářům a spisovatelům na Hemingwayově kulturním festivalu literární ceny.

Výročí punkové ikony Debbie Harry

Výročí punkové ikony Debbie Harry

U žen se nesluší prozrazovat jejich věk, v oblasti populární hudby se navíc s datem narození kouzlí i u mužů. Jenže Debbie Harry, která byla tváří i ochrannou známkou úspěšné skupiny Blondie, se v posledních letech stejně jako hudbě věnuje filmování. A některé kurážné herečky se svým věkem netají. A mezi ně Debbie bezesporu patří! Vyslovíme-li zároveň kompliment její zarputilosti a pevné vůli, kdy se z krajně nepříznivých podmínek svého startu do života obdivuhodně dostala na výsluní, pak prozrazení její letošní sedmdesátky, které se dožívá v červenci, nelze v žádném případě považovat za jízlivost.

Režisér Václav Vorlíček o svých pohádkách

Režisér Václav Vorlíček o svých pohádkách

Milovníkům českých filmových komedií a pohádek zcela jistě neušlo, že v červnu oslavil své půlkulaté životní jubileum jeden z nejvýznamnějších českých filmových režisérů – Václav Vorlíček. Jako poctu velkému režisérovi předkládám laskavým čtenářům tento rozhovor na téma jeho klasických i moderních pohádek.

Adolf Born

Adolf Born

Adolf Born na Kampě. Až do 30. července je v Museu Kampa otevřena výstava nazvaná JEDINEČNÝ SVĚT ADOLFA BORNA. Vystaven je zde i jeho úplně poslední obraz NEZVANÍ HOSTÉ K POSLEDNÍ VEČEŘI. Poté, co jej dokončil, usnul a ve spánku zemřel (22. května 2016).

Dominik Duka

Dominik Duka

Před šesti sty lety byl upálen Mistr Jan Hus. V rámci projektu DNY VÍRY, který se k výročí vztahuje, vznikl nápad s názvem BOŽÍ UMĚNÍ. Spočívá v umístění výtvarných artefaktů současných umělců v pražských kostelech, kde se dočasně ocitnou vedle děl Rubensových, Škrétových nebo Brandlových. Nejen o této akci jsem si povídal s kardinálem Dominikem Dukou.

DOBRÝ VEČER, NÁRODE ČESKÝ

DOBRÝ VEČER, NÁRODE ČESKÝ

Těžko předpokládat, že by žil mezi námi spoluobčan, který by ho neznal. Malého kluka, který už celé půlstoletí přináší pohádku na dobrou noc divákům Československé, následně České televize. Malíř Radek Pilař ho vypodobnil s očima zářícíma jako hvězdičky, na hlavu mu posadil čepici složenou z novin. V kreslené znělce zásluhou režiséra Václava Bedřicha cválá na houpacím koni, projede se v autíčku a balancuje jako opravdový artista na jednokolce. Jmenuje se Večerníček.

Pyrrhovo (volební) vítězství britského premiéra Camerona

Přesvědčivá výhra Davida Camerona v květnových parlamenntních volbách ve Velké Británii přišla jako blesk z čistého nebe. Až do posledního okamžiku totiž předvolební průzkumy předpovídaly vyrovnaný souboj mezi vládními konzervativci a opozičními labouristy. Zisk silnějšího mandátu než ve volbách v roce 2010, kdy neměl dostatek hlasů k vytvoření jednobarevné vlády, byl pro Camerona velkým zadostiučiněním, jež ovšem nutně zkalilo vědomí o nástrahách nejbližších let.

Z prezidenta Zemana je kališník, husita. A důvěra Čechů v justici klesá k nule

 Sjezdovala klidná síla. Do čela si znovu zvolila Pavla Bělobrádka. Miloš Zeman ze sebe dělá husitu, na Hradě po vzoru T. G. Masaryka vyvěsil prapor s kalichem, což mnohé protestanty v zemi zarazilo. Je snad Zeman věřící? Potáhne proti Vatikánu? Putin by mu jistě pomohl. Máme za sebou další kolo soudu nad Janou Nečasovou, dříve Nagyovou, a šéfy vojenské tajné služby. Verdikt: nevinní, tajnou službu nezneužili, kdepak. Takže pozor, vojenští agenti mohou jít klidně po vás a může si to objednat kdokoli. A, jaká nesmírná škoda, skončil „nápadový hydrant“, ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). Že by školám nastaly klidnější časy?

Co se děje… v New Yorku

 Metropolitní muzeum na východním okraji Centrálního parku připravuje každé léto výstavu na své střešní zahradě, kde mohou návštěvníci obdivovat invenci zdejších kurátorů i vyhlídku na travnaté a zalesněné louky v sevření mrakodrapů. Střecha dává tento rok prostor francouzskému konceptualistovi Pierru Huyghemu. Instalace bez názvu může na první pohled připomenout protahující se rekonstrukci střešní izolace, kdy vyvrácené dlaždice dovolují nahlédnout na jednotlivé vrstvy podlahy. Expozici dominuje břidlicový balvan, který je součástí geologického podloží Manhattanu a jeho pevnost umožňuje výstavbu výškových budov. Nepřehlédnutelné je větší akvárium, v němž se kolem lávového kamene prohánějí úhoři a krevety. Ke zhlédnutí do 1. listopadu.

Co se děje… v Paříži

 Jean-Paul Gaultier, enfant terrible nejen francouzské módy, prvního dubna tohoto roku otevřel svou první retrospektivní výstavu. Zahájení v Grand Palais se zúčastnili mimo jiné zpěvačka Kylie Minogue a herečka Catherine Deneuve. Madonna, pro kterou navrhl kdysi tak provokativní špičatou podprsenku, sice nepřijela, ovšem tento jeho ikonický kousek stejně jako mnoho dalších mohou návštěvníci obdivovat až do 3. srpna. Expozice se věnuje Gaultierově kariéře v letech 1970 až 2013 a kromě oblečení představí i črty, skici i ukázky z filmů, videoklipů, koncertů či tanečních představení, v nichž si návrhářovy šaty zahrály.

Aktuálně - výběr z článků

Je libo porno, nebo raději obraz?

Je libo porno, nebo raději obraz?

Letošní vyhlášení výsledků soutěže Ceny kritiky pro mladé malíře do třiceti let proběhlo jako každý rok v únoru při zahájení výstavy sedmi finalistů.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 7-8/15

XANTYPA Číslo 7-8/15

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 10/2019

XANTYPA XANTYPA 10/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne