Michaela Gübelová 6/15

Vážení a milí, v minulé Xantypě jsem vyzvala čtenářky a čtenáře, aby se nám ozvali ti, kteří čtou Xantypu od samého začátku. Přišlo nám tolik krásných, děkovných a srdečných e-mailů i dopisů, že jsem se neubránila dojetí. A moje mladé kolegy překvapilo, kolik věrných čtenářů Xantypa stále má. Dvacet let je velký kus života a vy jste ho s Xantypou prožívali, zrovna tak jako já.

Úplně první mail přišel od paní MUDr. Evy Diepoldové z Prachatic, následovaly další – od Zdenky Krupové, od Věry Drozdové, která mimo jiné píše, že jí Xantypa provedla úskalím po rozvodu, pomohla při budování bytu, uklidňovala při studiu dcer, od MUDr. Josefa Kříže z Žirovnice, Kristiny Tománkové z Hlučína, Evy Boblíkové, Hany Němečkové z Prahy, Zdeňky Stouračové z Brna, Marcely Mecové z Prahy 10, Isy Hovorkové ze Zákup… nelze všechny jmenovat… Nejdřív jsem měla v úmyslu všem s díky odpovědět, jenže bych bohužel nedělala nic jiného a tím pádem by Xantypa asi nevyšla, protože stále přicházejí další a další. Velmi si toho vážíme a za celou redakci děkuji vám všem najednou, milí čtenáři. V průběhu června dostanete slíbený „xantypí“ dárek.
Ale abych byla úplně přesná, zatím jediná záporná reakce přišla na Xantypu, respektive na poslední číslo – jednu paní natolik rozčílil náš článek o osvobození Plzně americkou armádou, že jsme o ni jako o čtenářku přišli. Je mi to líto, ale zkrátka to tak před sedmdesáti lety bylo.
A nyní k aktuálnímu číslu. Jsem velice ráda, že si na nás udělala čas skvělá a velmi vytížená herečka Iva Janžurová. Důkladně ji vyzpovídal Václav Vašák a v královském rouchu vyfotografoval Filip Habart. Já bych ji klidně brala jako královnu i ve skutečnosti, nejen na jevišti. Vy ne?
Věřím, že vás zaujme i další čtení, které jsme pro vás na červen připravili. Třeba o malířích – Jiřím Kalouskovi, který se vrhl na dětské ilustrace, když upadl v nemilost minulého režimu, nebo rozhovor s Emilem Stanislavem Kolaříkem, jehož vyučil Jan Zrzavý… A ještě bych vás ráda upozornila, že před pár dny vyšlo zvláštní vydání Xantypy Domy s příběhem. Doporučuji jako inspiraci pro letní putování po naší vlasti a přeji krásný červen.

Michaela Gübelová
za celou redakci Xantypy

XANTYPA 6/15 - výběr z článků

Spisovatel Josef Hausmann

Spisovatel Josef Hausmann

Leckdo by si mohl myslet, že nejznámější český šovinista RNDr. Josef Hausmann, CSc. žije po rozvodu sám a straní se žen, vždyť by se sotva našla nějaká, která by s ním vydržela. Jenže – na rozhovor přijel v doprovodu krásné štíhlé blonďaté lékařky. Chová se k ní dvorně, s respektem, bere ji s sebou i do jinak ryze mužské party a rád s ní diskutuje i o svých knížkách, většinou bestsellerech, vyprodaných během několika měsíců. Nabízí se tedy otázka, proč toho milého chlapíka ženy, hlavně feministky, tolik nenávidí.

Herečka a malířka Kim Novaková

Herečka a malířka Kim Novaková

Americká herečka českého původu Kim Novaková žije již mnoho let v ústraní své farmy v Oregonu. Letos se konečně nechala přemluvit a ozdobila svou přítomností pražský filmový festival FEBIOFEST. Ač osmdesáté narozeniny oslavila již před několika lety, je stále půvabná a její mírně chraplavý hlas dodnes působí velmi smyslně. Kdo by ale očekával hvězdné manýry, byl by překvapen. Kim je nesmírně přátelská, otevřená a vyzařuje „dobrou energii“. A její náklonnost a obdiv ke všemu českému našince, přiznejme si to, hřeje u srdce.

Mordy na Modravě

Mordy na Modravě

V populárním televizním seriálu POLICIE MODRAVA se vraždí každý týden. Skutečnost na Modravě, perle Šumavy, je však jiná. Naposledy se tam vraždilo v 30. letech minulého století. Četníci tehdy vyšetřovali tři vraždy v jedné rodině.

Lachtaní kolonie na Hout Bay

Lachtaní kolonie na Hout Bay

Téměř týden čekáme mezi dvěma nejjižnějšími mysy naší polokoule – Agulhasem a mysem Naděje – na změnu viditelnosti. Je sice každý den až pětatřicet stupňů, což je na místní poměry rekordní teplota, ale voda v zátoce False připomíná spíše zelenou kaši nějakého rádoby džusu ze všeho, co kuchyně nabídla. Viditelnost je asi metr.

Setkávání s Irenou Kačírkovou

Setkávání s Irenou Kačírkovou

Scénografka Kristina Novotná napsala knížku o své mamince, herečce Ireně Kačírkové. „My dvě jsme byly svoje holky. V dobrém i zlém. Až do konce. Vím, že mámě něco dlužím. Chci ten dluh splatit. Chci vyprávět o setkávání. O setkávání s lidmi, kteří nás poznamenali. Byli s námi roky nebo jen okamžik. Přesto jsou nezapomenutelní. Vnesli do našeho času na tomhle světě světlo nebo tmu, smích nebo slzy, nebo obojí. Ti lidé zanechali stopu v mé mysli, v mém srdci, protože si je spojuju s maminkou. Bez ní bych je nikdy nepoznala,“ vysvětluje, proč se rozhodla sepsat svoje vzpomínky. Při této příležitosti bych na tuto skvělou herečku chtěla zavzpomínat i já.

Kubismus

Kubismus

Kde se vůbec vzal kubismus a proč si našel tak důležité místo v české architektuře, zatímco jinde jen paběrkoval? Jisté je, že naše kubistické stavby jsou naprosto ojedinělé.

Jak to bylo v Hotelu Rwanda

Jak to bylo v Hotelu Rwanda

Paul Rusesabagina, předobraz hrdiny ze slavného hollywoodského filmu, který zachránil stovky lidí před mačetami, jednadvacet let po genocidě ve středoafrické zemi žije v zahraničí, protože se stal nepohodlným pro současného prezidenta.

Zuzana Maléřová – Dopis Cyranovi

Zuzana Maléřová – Dopis Cyranovi

Už rozsáhlé dílo Zuzany Maléřové okamžitě vyprovokuje otázku, v čem je její osobitost. Ovšemže v osobnosti samé; ve všech knihách nejen patrné, ale silně a právem se prosazující. A druhý důvod: žánrová nápaditost, nekonvenčnost, dokonce objevitelství forem jak vyprávět. Naposled projevila tuto svou mohutnost v knize DOPIS CYRANOVI.

Sbližováním Kuby se Spojenými státy končí jedna historická etapa

Když se 10. prosince 2013 na pohřbu Nelsona Mandely v jihoafrickém Sowetu ze zástupu hostů z řad předních světových státníků zničehonic vylouply dvě postavy – americký prezident Barack Obama a kubánský Raúl Castro – a vzájemně si potřásly rukou, znamenalo to, že se oba muži náhodou míjeli v davu a bylo jim hloupé předstírat, že se nevidí? Nikoli: v diplomacii neexistují náhody. Setkání bylo předem připraveno a pečlivě načasováno tak, aby se oba muži ve stejné chvíli ocitli na stejném místě. O propagaci historického stisku rukou se vzápětí postarala světová média.

Politika se česky řekne Zeman (rozuměj česká politika)

Politika se česky řekne Zeman (rozuměj česká politika)

Nějaká dobrá zpráva? Těch bývá málo. Miloš Zeman, nejaktivnější a nejviditelnější politik v Česku, navštívil papeže Františka ve Vatikánu a neudělal žádný malér. Kupříkladu nezačal vykládat, že si Františkův předchůdce, Benedikt XVI. zadal s nacisty, což je po zkušenostech s českým prezidentem a Ferdinandem Peroutkou úleva. Dokonce Zeman tvrdí, že k nám papež v poměrně blízké době přijede.

Michaela Gübelová - výběr z článků

Editorial

Editorial

Vážené a milé, vážení a milí, čerstvá čtyřicátnice, herečka Jana Stryková vypráví o své cestě vzhůru až na prkna Národního divadla. Kromě toho se zmiňuje, jak ji propírá bulvár, ale zdá se, že si z toho příliš nedělá. Vyzpovídal ji Jan Kerbr a do tohoto čísla také ještě mladého herce Martina Donutila, který talent zřejmě zdědil po tatínkovi. Spolu hrají Amadea a Salieriho. V rozhovoru Marie Valtrové s jedním z našich nejvýznačnějších scénografů Janem Duškem zazní: „Můj tchán, překladatel a chartista Zdeněk Urbánek, se totiž stal rektorem a mně připadalo nemorální být nadále děkanem. Z jedné rodiny rektor a děkan?! To prostě nešlo.“ Velmi trefný příklad morálního usuzování.

Editorial

Editorial

Vážení a milí, v březnu jsme oslavili dvacáté výročí vstupu naší republiky do Severoatlantické aliance a já jsem si ráda zavzpomínala, jak jsem přesně před dvaceti lety, kdy jsme se stali v Alianci čerstvými nováčky, mohla být hrdou součástí doprovodné skupiny prezidenta Václava Havla do Washingtonu na summit, který se konal k padesátému výročí NATO (23. – 25. dubna 1999). Na setkání členských zemí i oslavy výročí ale tenkrát vrhla stín válka v Kosovu, a tak se veškerá jednání a proslovy točily kolem ní. Malá oslava však přece jen nastala. Americký prezident Bill Clinton pozval na večeři do Bílého domu devatenáct nejvyšších představitelů členských států. Žlutá jídelna byla nádherně vyzdobena bílými orchidejemi, náš prezident Havel s manželkou Dagmar seděli mezi Billem Clintonem a francouzským prezidentem Jacquesem Chiracem. Tehdy jsem navštívila Bílý dům poprvé a byl to nezapomenutelný zážitek. Později pak s Václavem Havlem ještě jednou, ale už za prezidenta George Bushe ml. Jsem vděčná za ty krásné vzpomínky, Alan Pajer má podobné. Na cestě do Washingtonu byl totiž oficiálním fotografem našeho prezidenta. Událost vstupu naší republiky do NATO připomíná svými fotografiemi a některými vybranými myšlenkami Václava Havla.

Editorial

Editorial

Vážení a milí, když byl Martin Řezníček zpravodajem České televize ve Washingtonu, vždycky jsem měla radost, když jsem ho na obrazovce viděla. Noblesa, kultivovanost, zasvěcený projev. Zmocňoval se mě pocit hrdosti, že nás v Americe reprezentuje takováto osobnost. Nyní, po návratu do redakce zpravodajství České televize, jsme ho vyzpovídali, protože nás zajímalo, jak začínal v BBC, i to, jaká je jeho americká zkušenost. Taťána Kovaříková patří k předním českým návrhářkám. A patřila již před čtyřiadvaceti lety, protože nám ozdobila úplně první číslo Xantypy. Jakou cestu od té doby ušla, se dozvíte v rozhovoru s ní. Dokonce prozradila, že se brzy bude vdávat. Hádejte, kdo jí ušije svatební šaty? A ještě jedna hádanka. V redakci nás navštívil fotograf Alexandr Janovský a nechal nás nahlédnout do svého archivu. Takové bohatství jsme dlouho neviděli, a tak nás napadlo z několika snímků sestavit hádanku. Ta se bude pravidelně objevovat na stránkách Xantypy a vy, pokud uhodnete, jaké osobnosti na fotografiích jsou, od nás dostanete knižní dárek.

Editorial

Editorial

Vážení a milí, Michelle Obamová, sympatická předposlední první dáma Spojených států a v americké historii vůbec první první dáma tmavé pleti, sepsala svůj příběh a doplnila ho mnoha fotografiemi ze svého života. V USA se kniha okamžitě stala bestsellerem. U nás vyjde v březnu. Oslovili jsme překladatelku Michalu Markovou, vyzpovídali ji a ona nás do textu knihy nechala nahlédnout. Přinášíme tedy ochutnávku, lákadlo. Kromě několika zajímavých článků a rozhovorů, které uvádíme na obálce, bych ráda upozornila na hraběnku Karlu Mornstein-Zierotin, která se se vší zodpovědností a energií věnuje rodovému majetku, jenž jí byl navrácen neskutečně zdevastován komunisty, na rozhovor se špičkovým kardiochirurgem Ivem Skalským, který zachránil spoustu životů, právě tak jako Pavla Gomba, ale na jiném poli – jako ředitelka české sekce UNICEF.

Editorial

Editorial

Vážení a milí, osmnáctého prosince 2011 bohužel odešel Václav Havel. Kdyby tu byl, hodně by se určitě divil, co z úst dokáže vypustit jiný prezident. Miloš Zeman v reakci na Babišovu kauzu Čapí hnízdo řekl 13. listopadu v televizi, že českým novinářům nevěří ani nos mezi očima! Nevěřila jsem vlastním uším. Zeman by možná nejraději média zakázal a profesi novinářů zrušil! Přitom v případě této kauzy investigativní novináři konali prokazatelně rychleji i šikovněji než orgány činné v trestním řízení. Podařilo se jim vypátrat Andreje Babiše mladšího, což kupodivu policie za dva roky nedokázala. A Babišovým Čapím hnízdem se už několik let zabývají politici, novináři i policie, vše se točí kolem jedné osoby, obviňovaného premiéra. Nepřipadá vám to směšné? Vlastně spíš smutné, protože tu srandu platíme my všichni ze svých daní a navíc s takovým premiérem v čele naše země vypadá velice nedůvěryhodně. Ale prezident je stále spokojený. Odstoupení Babiše z funkce premiéra do vyřešení případu žádá Senát a občané začínají být hodně naštvaní. Jsem zvědavá, jestli hojné demonstrace po celé republice ovlivní poslance a ti konečně něco rázného podniknou!

Editorial

Editorial

Milí čtenáři, Břetislav Dytrich na našich stránkách podrobně popisuje, jak nadšeně žila svůj první den nová Československá republika 28. října před sto lety. A vlastně celý tento rok si připomínáme stoleté výročí vzniku našeho prvního samostatného státu a samozřejmě také osvícenou filosofickou a morální osobnost prvního prezidenta, Tomáše Garrigua Masaryka.

Editorial

Editorial

Vážení a milí, sympatický herec Hynek Čermák na sebe prozrazuje, že chtěl být pilotem, že si váží Cyrana a rád by si ho zahrál, že jeho vztah se ženou Veronikou je to nejlepší, co ho zatím v životě potkalo… a samozřejmě ještě mnohem víc nám toho o sobě řekl. Důkladně ho vyzpovídal Vašek Vašák, který byl velice pilný a do tohoto čísla napsal ještě další tři rozhovory.

Editorial

Editorial

Vážení a milí, nedávno jsem viděla inscenaci Kočka v oregánu v Di­vadle Kalich, kde excelovali manželé Bára Hrzánová a Radek Holub. Byla to čistá radost. A tak jsem se po představení domluvila s Iljou Kučerou ml., naším občasným přispěvatelem, který byl z jejich výkonu nadšený stejně jako já, aby s oběma pro letní Xantypu udělal rozhovor. Nabídku přijal s radostí, právě tak jako Matěj Třešňák, který pak za pár dní Báru s Radkem a fenkou Pepinou fotil u Vltavy. Mimochodem, přestože byl krásný červnový den, voda byla po předešlých přívalových deštích pořádně zakalená. Potřetí v krátké době jsem se se sympatickou dvojicí potkala ve Viole, kde Bára křtila svoji knihu Vinnetou naší doby, sepsal ji s ní Richard Erml. Těch několik setkání ve mně probudilo vzpomínání…

Editorial

Editorial

Vážení a milí, jen namátkově z poslední doby: požár v Holešovicích, umírají lidé v Palestině, údajným důvodem je přestěhování americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma, dva lidé poražení tramvají na náměstí I. P. Pavlova zemřeli, prezident obviňován z vlastizrady kvůli novičoku, vládne nám stále vláda bez důvěry… Kde jsou nějaké pozitivní zprávy? V Xantypě!

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 6/15

XANTYPA Číslo 6/15

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 10/2019

XANTYPA XANTYPA 10/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne