Babiš absolutně ovládl sněm svého ANO. A Sobotka zcela opanoval sjezd ČSSD

Česko vyděšené: I u nás už vraždil šílený střelec. Popravil osm lidí

Několik událostí máme za sebou. Jednu čerstvou: v polovině března volební sjezd sociálních demokratů. Bohuslav Sobotka neměl soupeře a vyhrál. Do vedení si protlačil všecky místopředsedy, které před sjezdem vyjmenoval. A prosadil 40procentní kvóty pro ženy.
Sjezd ČSSD následoval jen čtrnáct dní po sněmu ANO, který též volil vedení. Někteří komentátoři sněm hnutí popisovali jako setkání sekty Andreje Babiše. Když se na ten podnik díváte z galerie, protože novináři jsou drženi odděleně, neunikne vám, jak se vše točí okolo Babiše.
Stalo se v Česku něco strašného, na co nejsme zvyklí. V Uherském Brodě (24. února) vtrhl do restaurace Družba muž, začal pálit a popravil osm obědvajících lidí. Po více než hodině a půl, během útoku speciální zásahové jednotky z Brna, potom zastřelil sám sebe. Ta hrůza nám prozradila leccos o naší policii.
Čilý je prezident Miloš Zeman. Letěl do Washingtonu na konferenci AIPAC (American Israel Public Affairs Committee), vlivné proizraelské lobby. Vyzval už podruhé za sebou k tvrdé válce s „Islámským státem“ a sklidil ovace ve stoje.

Hlídkaři se stáhli, nejsou vycvičeni na „aktivního střelce“
Masakr v Uherském Brodě. Zdeněk K., 63 let, měl zbrojní pas a dvě legálně držené palné zbraně. Je mrtvý, s jistotou nevíme, proč střílel. Sám však volal do televize Prima a žádal, ať na místo pošlou televizní štáb – chtěl být ve zprávách. Tvrdil, že mu lidé ubližují, je šikanovaný a úřady jeho potíže neřeší. Řekl, že má rukojmí. Co následovalo, popisuje policie: „Hlídka policistů obvodního oddělení Uherský Brod měla prvotní oznámení, že se na místě nachází ozbrojený pachatel, který několikrát vystřelil, proto měla balistickou ochranu. Po vstupu do objektu a prvotním kontaktu s pachatelem vyhodnotila situaci a rozhodla se stáhnout a přivolat posily.“ Toto je první moment, který o něčem vypovídá. Hlídka měla neprůstřelné vesty, a přesto se stáhla.
Uvnitř restaurace po první střelbě někteří hosté leželi na zemi schováni za stoly. Další byli mrtví nebo těžce zranění. Když šílený vrah přestal pálit, dva mladíci po něm hodili židle, zasáhli ho a několika lidem se podařilo utéct.
Pak nastoupila dvoučlenná policejní hlídka. Nevěděla, kdo žije a kdo ne. Po výstřelech vraha se stáhla. Podle některých expertů nejsou hlídkaři vycvičeni tak kvalitně, aby dokázali „aktivního střelce“ zlikvidovat. Mohli sice pokračovat v útoku, ale taky nemuseli. Zřejmě věděli od svědků, že střelec je jeden a pálil do lidí. Oni byli dva a vycouvali. – Policie je velmi háklivá na kritiku, ale vás prostě nemůže nenapadnout: na co policii máme? Když v takovéto situaci couvne a na zásah dojde za necelé dvě hodiny.
Další otázka. Jak je možné, že měl Zdeněk K. legální zbraně? Podle starosty města Patrika Kunčara (KDU-ČSL) si na něj lidé opakovaně stěžovali, opakovaně u něj zasahovala policie. Proč mu tedy v lednu obnovila zbrojní průkaz? Proč má takový člověk legálně revolver a pistoli? – To nejsou levné otázky. Ukazuje se, že policie zřejmě nedělá pořádně svoji práci. Že si nedokáže propojit v takové situaci klíčové informace. Pokud někdo pravidelně otravuje svoje okolí, jak může mít zbrojní pas a smrtící zbraně?
Náš systém není dobře připraven. Hlídka není vycvičena, aby sebevědomě zasáhla. Takový výcvik mají jen speciální jednotky. Ty však nesídlí v každém městě. A zbrojní průkazy, jak jsme se dozvěděli, nejsou dost kontrolovány.

Já jsem ta cesta, pravda a život
Poučný byl sněm ANO. Jaká panuje v hnutí zásada? Předsedovi Babišovi se neoponuje, nekladou se mu otázky. Naopak, u mnoha delegátů byla patrná úporná snaha se mu zalíbit. On udává tón, směr hnutí, je absolutní vůdce.
Celý sněm začal a vlastně i skončil projevem Andreje Babiše. Poznámka na okraj: konal se těsně poté, co byl v Moskvě zavražděn opoziční politik Boris Němcov. Předseda, ani nikdo z delegátů o Němcovovi neřekli ani „ň“. Jediný, kdo děsivou událost zmínil, byl šéf frakce ALDE v europarlamentu Guy Verhofstadt (na sněm přijel jako host). Mlčení či nezájmu si nešlo nevšimnout. Němcovovo zavraždění otřáslo Evropou, světem.
Předseda ANO neměl ve volbě konkurenta. Dostal sto procent hlasů. Absolutní jednota. Jiný názor se ani nepředstírá. Volba prvního místopředsedy: kandidátů bylo víc, ale už před sněmem, nebo přímo na sněmu, všichni odstoupili. Vyhrála tedy Babišova pravá ruka Jaroslav Faltýnek. Dostal třiaosmdesát procent hlasů. Člen představenstva Agrofertu. Předseda zemědělského výboru Sněmovny. Nikdo si netroufl ho vyzvat.
Místopředsedy byli hned zvoleni další Babišovi lidé, mezi nimi starostka Prahy 10, dříve kádrová rezerva komunistické rozvědky Radmila Kleslová. Na sněmu se o ničem nevedla debata. Vedení se volilo před tzv. diskusí. Nešlo o postoje kandidátů. Vše řekl na začátku Babiš. Ostatní ho pak už jen napodobovali. Bylo trapné se na to dívat. Demokracie stojí na debatě, na společném hledání pravdy a postoje. Tady platí, řečeno biblicky: Babiš je ta cesta, pravda i život.
Co hnutí naordinoval? Že se vydá doprava, bude z něj pravicová strana. Jak se to projevuje? Babiš, aspoň to tvrdí, odmítá zvyšovat daně. A za druhé začal ostrý útok na ČSSD.

Celý názor si přečtete v tištěné Xantypě...

Martin Fendrych

XANTYPA 4/15 - výběr z článků

Zdeněk Burian

Zdeněk Burian

Na naší planetě snad není přírodní oblast, kterou by na svých obrazech a ilustracích nezachytil malíř Zdeněk Burian, od jehož narození uplynulo letos 11. února 110 let. Hluboké lesy, řeky a jezera Evropy, asijské velehory a tundry, australská buš, pampy Jižní Ameriky, tajemné africké džungle, severoamerické prérie i bílé sněhové pláně Antarktidy a Arktidy. A nesmíme zapomenout na moře, oceány a jejich svět. Do všech těchto cizokrajných enkláv můžeme proniknout očima Zdeňka Buriana. Některé jsou dnes už jiné, ale některé můžeme i nyní spatřit v podobě, jak ji zachytila malířova ruka.

Nejen Deep Purple a Rainbow

Nejen Deep Purple a Rainbow

Ritchie Blackmore se v poslední anketě časopisu Rolling Stone z roku 2011 o nejlepších rockových kytaristech všech dob umístil na slušném padesátém místě. Ale jako by všichni rockoví pamětníci z předlouhé hudební kariéry tohoto muzikanta stále stereotypně vyzdvihovali hlavně léta 1970–1973, kdy celý svět okouzloval svou hrou jakožto člen klasické sestavy Deep Purple, včetně jeho autorského podílu na nesmrtelném riffu ve skladbě SMOKE ON THE WATER. A také několik následných alb z jeho projektu Rainbow (Ritchie Blackmore’s Rainbow), a přitom opomíjeli jeho mladistvé koketování s popem i jeho současné angažmá ve folk-rockové sestavě Blackmore’s Night. Kytarista s mimořádně hbitými prsty a osobitým stylem hry oslaví 14. dubna sedmdesáté narozeniny.

Vděční příživníci klubáci

Vděční příživníci klubáci

Nedávno jsem si povídal s fotografem divoké africké přírody a shodli jsme se, že fotit ptáky je sice pěkná ‚disciplína‘, ale ani jednoho z nás to nebaví. Nějak víc inklinujeme k šelmám, kočkám spícím na stromech, či ještě lépe trhajícím nebohou oběť. Jsou ale chvilky, kdy přece jen neposednými a přelétavými opeřenci nepohrdneme.

São Paulo

São Paulo

Brazilské São Paulo udává trendy planetárního graffiti. Představitelé megapole to na jednu stranu vítají a nasprejovaná díla vydávají za atrakce pro turisty, jindy je, jako malůvky chuligánů, nařizují přebarvit na původní šeď.

První dáma Hana Benešová

První dáma Hana Benešová

Od narození Hany Benešové, manželky druhého československého prezidenta, uplyne letos sto třicet let. Historika a novináře Petra Zídka zaujal její životní příběh natolik, že mu věnoval tři roky života. Výsledkem jeho bádání je odborně fundovaná, ale zároveň čtivá kniha, která nám neobyčejný osud této ženy detailně přibližuje.

Etiopské Velikonoce

Etiopské Velikonoce

Velikonoce jsou jedním z hlavních svátků v kalendáři etiopské pravoslavné církve, která ve své ortodoxní podobě sdružuje největší počet věřících v Etiopii (asi 45 procent populace). Lidé se v postní době vydávají i z těch nezapadlejších vesnic do větších měst, aby se zúčastnili procesí a bohoslužeb. Putují pěšky celé dny či dokonce týdny, zdolávají horské masivy a poctivě se postí dlouhých padesát šest dnů. V jejich jídelníčku se nesmí objevit žádné maso či živočišné výrobky, tedy ani mléko a máslo. Ostatně strava je na severu země poměrně skromná i v mimopostním období, takže zdejší domorodci jsou velmi štíhlí.

Setkávání s profesorem Františkem Dvořákem

Setkávání s profesorem Františkem Dvořákem

Pod okny kavárny Slávia se třpytila řeka a budovu Národního divadla „zdobilo“ už kolikátý rok lešení. Kavárna, z níž se genius loci pomalu vytrácí, byla poloprázdná a tichá k povídání. Profesor Dvořák seděl zády k oknu, šálu kolem krku ležérně přehozenou, na stolku rozečtené noviny.

Co se děje… v New Yorku

Pomíjivá krása vtělená do řezaných květin zdobí budovu Viacom na newyorském Times Square. Šestnáct tisíc čerstvých růží, hortenzií, pivoněk a bodláků pomalu usychá pod dohledem londýnské výtvarnice Rebeccy Louise Law, která věnovala několik svých posledních projektů proměně veřejných prostor prostřednictvím zavěšených květin.

Co se děje… v Londýně

Nejdřív Paříž a hned na to Londýn vzdaly poctu muži, bez kterého mohli francouzští impresionisté zůstat partou zkrachovalých pošetilců, pro něž byla nálada odrážejícího se slunečního paprsku důležitější než kánony uměleckých akademií. „Bez něj bychom prostě nepřežili,“ konstatoval lakonicky Claude Monet na adresu Paula Duranda-Ruela (1832–1921), který od malíře v roce 1872 koupil třiadvacet obrazů. Rozprodával je pak dalších třicet let.

Co se děje… ve Vídni

Světoznámá galerie Albertina v historickém centru Vídně nabízí během letošního jara mimořádnou výstavu děl francouzských mistrů 19. století, a to v úzké spolupráci s prestižním pařížským Musée d’Orsay.

NÁZORY Martina Fendrycha - výběr z článků

Vítejte v Česku, v době postliberální, kdy vládnou emoce a fakta ztratila význam

Vítejte v Česku, v době postliberální, kdy vládnou emoce a fakta ztratila význam

V sobotu 21. října skončily sněmovní volby a skončila doba, jež začala v listopadu 1989. Skončilo údobí liberální demokracie, smeteny byly zbytky „Havla“ v české politice. To není přehnané tvrzení, ale fakt. Co přichází, zatím není jasné, musíme si počkat. Jistě víme, že voliče oslovují vůdci s autoritářskými sklony, kteří „to vezmou pevně do ruky“, neradi se dohadují s druhými, a panují.

Rok 2016

Rok 2016

Facebook a Twitter, krásné nové drogy, jež dokonale uspokojují naše touhy

Dalajláma ukázal, kdo je kdo v Česku

Dalajláma ukázal, kdo je kdo v Česku

Podivuhodné, co dokáže ve světě sázejícím na ekonomickou a vojenskou moc jeden jediný člověk, přitom žádný Bill Gates, ani velitel ozbrojených šiků, muž nedisponující „světskou“ mocí, ale jen a jen svou duchovní výbavou a pohnutým osudem. Do Prahy přijel 14. dalajláma Tändzin Gjamccho, buddhista žijící od dětství v exilu, nejvyšší tibetský duchovní vůdce. Jeho Svatost. U jiného by to přízvisko vyvolávalo posměch; u dalajlámy ne. Proč? Vyzařuje z něj pokoj? Nebo proto, že i náš většinově „pohanský“ svět v skrytu duše po „svatosti“, po něčem jiném, nesvětském, prahne?

Náckovatíme. Není to legrace.

Náckovatíme. Není to legrace.

Babiš veřejně popřel holokaust, koncentrák v Letech. Zeman zas vydává knihu Tato země je naše. A přece nejsme Zemanlandem.

Jsme šestá nejbezpečnější země světa. Bojíme se ale jako šestá nejriskantnější

Léto v Evropě nepřineslo klid. Množí se útoky teroristů a jimi inspirovaných šílenců. Německo nese ataky statečně. U nás vyvolávají paniku, prudké politické odezvy. Jako by se to dělo v Česku. Běžně se u nás dává rovnítko mezi muslimské uprchlíky a teroristy.

Polibky smrti, vytěsněný Šlachta a církevní restituce jako zbraň proti Sobotkovi

Přibývá střetů mezi ANO a ČSSD i dalšími stranami. Viděli jsme to na protikuřáckém zákonu. Sice vládní návrh, ale poslanci Andreje Babiše ho nechali padnout. Nejspíš někde vzadu číhaly krajské volby. Za jednatřiceti „anoisty“, kteří hlasovali proti, nebo se zdrželi, může stát představa, že zákaz kouřit lidé v hospodách na vesnici neberou.

Hledá se prezidentský kandidát. Značka: Abychom se za něj nemuseli stydět

 Zajímavé, jak se najednou vynoří téma, prodere se na povrch, vybublá. Tak nyní oživla debata, kdo bude za rok a tři čtvrtě kandidovat proti Miloši Zemanovi. Jakkoli nežijeme v prezidentském systému, stále ještě jsme parlamentní demokracií, stejně má hradní pán velký význam. Dokonce dokáže přitáhnout pozornost voličů k politickému tématu, přímé volbě, a to je co říct. Protože zájem o politiku u nás upadá.

Nová česká zahraniční politika: Klanění se Si Ťin-pchingovi místo lidských práv

Nová česká zahraniční politika: Klanění se Si Ťin-pchingovi místo lidských práv

Člověk fyzicky cítí, jak se mu svět mění pod nohama. Není to změna, jakou jsme zažili na konci roku 1989. Je méně žádoucí, globální. V takové době záleží na pružnosti, na gruntu, z kterého jednotlivci vycházejí, na jejich víře a odhodlání. Na naladění. Přijmeme změny? Odmítneme? Jsou tak masivní a tolik nás přesahují, že nemáme sílu je odmítnout. Buď je přijmeme, nebo nás semelou.
Změn je mnoho: sílící Rusko, které touží po bývalé imperiální slávě. Zběsilost tzv. Islámského státu a džihádistů. Pohyb milionů uprchlíků. Tající ledovce a stoupající hladiny oceánů. A změny v Evropě, kde se právě nyní rozhoduje, jestli zůstane jedním kooperujícím celkem, nebo se znovu rozpadne do uzavřených národních celků. Přitom rozpad je cestou do minulosti. V Evropě je cítit i jakási únava z přepychu, únava z demokracie. A přece pořád platí, že žádný lepší státní systém nemáme. Vzdát se demokracie znamená vzdát se svobody. Divné, ale i ta jako by se lidem u nás za dvacet šest let od revoluce přežila.

Rozhněvaní Slováci volili. Na výsledku se podílí korupce i rozkladná propaganda.

Slováci si zvolili novou národní radu. Nezůstal kámen na kameni. Smer Roberta Fica prohrál, i když vyhrál. Nacionalisté a fašisti vyhráli, i když nejsou první. Přijde tahle neonacionalistická vlna taky k nám? Máme s tím počítat? Andrej Babiš se na volby těší. Rád by, aby se volilo už v červnu 2017. Zřejmě si je jist, že vyhraje a kabinet bude sestavovat on. Ústava, čtyřleté funkční období vlády ho příliš nezajímá. Stát vnímá jako firmu a výměnu klíčových postů v Agrofertu si přece taky organizuje po svém. (Chápejme: stát zřejmě vnímá jako „svoji“ firmu, i když slůvko „moje“ zatím nepoužívá.)

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 4/15

XANTYPA Číslo 4/15

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 09/2019

XANTYPA XANTYPA 09/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne