Herec Ondřej Kavan

Nejsem pošťák Ondra

Ondřej Kavan býval typické herecké dítě. Dnes ho můžete vidět především v Divadle v Řeznické v nové inscenaci LENI.

Kavan

Pocházíte z herecké rodiny. Jen tatínek není z téhle profese…
Není, ale je výborný amatérský muzikant. Jinak pracoval v Podniku výpočetní techniky, pak byl požární technik a dneska je ve státní správě.

Divadlo jste hrál odmalička?
Můj dědeček Vladimír Janura byl v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích velmi uznávaným hercem a moje babička tam byla inspicientkou. Když jsem byl ve druhé třídě, potřeboval pan režisér Frydrych do STRAKONICKÉHO DUDÁKA, inscenovaného v Českém Krumlově, někoho do dětských rolí, a tak sáhl samozřejmě po hereckých dětech. To bylo poprvé, kdy jsem stál na jevišti, kterým byl ovšem trávník krumlovského zámku. Hodně mě to bavilo, hlavně v září, protože jsem měl povolení chodit do školy až na druhou vyučovací hodinu, jelikož jsme se vraceli pozdě v noci.

Váš bratr je taky herec?
Brácha Martin je „pošťák Ondra“ v televizní POŠTĚ PRO TEBE, takže mi neúmyslně „ukradl“ jméno a několikrát se mi stalo, že mi volala produkce a chtěla mě poslat na nějaké jeho natáčení.

Nezáviděl jste mu jeho „pošťáckou“ slávu?
Vzhledem k naší profesi, kdy my, herci, potřebujeme být obdivováni, jsem mu trochu záviděl, ale vždy převažovalo to, že jsem mu ji upřímně přál.

Co vás jako dítě vlastně zajímalo?
Prošel jsem různými kroužky. Teraristikou, jezdili jsme na tábory, pak jsem se věnoval cykloturistice, pokoušel se o atletiku a s bráchou jsme dělali biatlon. Pamatuju se, jak se mi jednou rozjely z kopce strašně rychle lyže, přeletěl jsem ohromný val a skončil na stromě. Tím jsem s biatlonem skončil.

Celý rozhovor si přečtete v tištěné Xantypě...

Vašek Vašák

XANTYPA 3/15 - výběr z článků

Ocenění Marmeládová královna

Ocenění Marmeládová královna

Sedmatřicetiletá rodačka z Plzně, absolventka Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, pracovala jako administrativní síla v obchodě s nábytkem. V roce 2010 se odstěhovala do Srní na Šumavě, kde si otevřela cukrárnu/kavárnu. Sama pekla, vařila kávu, prodávala. Tam také potkala svého muže a posléze se přestěhovali na samotu Pohoří v Novohradských horách. Dřív tady žilo třináct set obyvatel, dnes je tu Blančina rodina zcela osamocena. Od roku 2012 se Blanka živí tím, že vyrábí originální marmelády, za které již získala řadu ocenění.

Baletní mistr a pedagog Jan Kodet

Baletní mistr a pedagog Jan Kodet

ČARODĚJŮV UČEŇ a HUMAN LOCOMOTION. Nedávné baletní premiéry Národního divadla a Laterny magiky. Nápady a precizností nabitá režisérská dvojice SKUTR, pánové Lukáš Trpišovský & Martin Kukučka, s dokonalým týmem spolupracovníků předvedli, jak má vypadat moderní taneční divadlo. Jasný názor, čistota stylu. A pak se v kavárně Nona potkáte se spoluautorem a choreografem obou inscenací JANEM KODETEM a během pár vět zjistíte, že boj o jistý úspěch je u těchto umělců jaksi samozřejmý. U Jana Kodeta jde totiž o zúročení letité práce ve vyspělé a kulturu podporující Evropě. V Evropě, která má peníze, ale nikomu nedaruje nic zadarmo.

Filmař Fero Fenič

Filmař Fero Fenič

Režisér a producent Fero Fenič rozhodně nenechá člověka chladným – jeho filmy i jeho aktivity vždy budily silné emoce. Zosobňuje spojení citlivého umělce a obratného manažera, což v umělecké branži nebývá tak časté. Často cítí „díru na trhu“ dříve než ostatní a také reaguje pružněji než ostatní. K jeho vlastnostem patří pracovitost, řídí se celoživotním krédem „Co si neudělám sám, nemám“. Lituje jen toho, co díky minulému režimu nestihl, závidí dnešním mladým lidem možnost studovat v cizině, rozhodovat o sobě svobodně. Nedokáže být lhostejný a nevyjadřovat se k věcem veřejným…

Zachraňme slony!

Zachraňme slony!

Pytláctví, jehož obětí jsou zejména afričtí sloni, v posledních letech graduje. Ročně je nelegálně zastřeleno 30 až 40 tisíc divokých slonů. Mezinárodní obchod se slonovinou je sice od roku 1989 zakázaný, ale v některých zemích, jako je např. Čína, se slonovina – údajně legální, ze starších zásob – stále volně prodává. Její cena roste každým dnem, nyní dosahuje až padesát tisíc korun za kilogram.

Sochař Jan Koblasa

Sochař Jan Koblasa

Potkali jsme se před dvaceti lety. V Hamburku jsem Jana Koblasu navštívil mnohokrát, jeho ateliér byl pokaždé velký zážitek, promluvit si o české a německé situaci zrovna tak. Do jisté míry jsme měli podobné zkušenosti a rozuměli jsme si i přesto, že on se díval na svět skrze víru, zatímco já z pozice kritického levičáka západního ražení. Jan Koblasa zná světovou literaturu a obdivuje se starému a starověkému umění. Možná proto se s ním stále a znovu měří, bere si z něj inspiraci, interpretuje ho a tím nám ho přibližuje.

JATKA78

JATKA78

V pražské holešovické tržnici byl loni na podzim otevřen nový divadelní prostor JATKA78. Vchod do tohoto impozantního komplexu, v němž našel působiště populární CIRK LA PUTYKA, leží mezi prodejnami, jen pár desítek metrů od tamější myčky. Listopadové zahájení provozu vzbudilo mimořádný zájem příznivců souboru i nonkonformní veřejnosti. Vznik a budoucnost projektu JATKA78 líčí jeho manažer ŠTĚPÁN KUBIŠTA.

Andrea Bartošková o Budči

Andrea Bartošková o Budči

Vloni vyšla v Nakladatelství Lidové noviny v ediční řadě Archeologica kniha Andrey Bartoškové BUDEČ – VÝZNAMNÉ MOCENSKÉ CENTRUM PRVNÍCH PŘEMYSLOVCŮ. Nenechte se, prosím, zmást edicí ani názvem, nejedná se o suchou a pro laika obtížně stravitelnou odbornou publikaci. Jestli vás od čtení knih o archeologii už kdysi odradily tlustospisy plné nesrozumitelných a (se vší úctou ke koryfejům archeologie) nekonečně nudných černobílých kreseb nic neříkajících střepů, tato kniha může povzbudit váš zájem o archeologické vykopávky a z nich plynoucí závěry o naší dávné minulosti, neboť je napsána tak, že se čte jedním dechem.

Řeč věcí Antonína Střížka

Řeč věcí Antonína Střížka

Opona ve Státní opeře Praha, kterou Antonín Střížek (* 1959) maloval v roce 2002, má rozměry 9 x 16 metrů, pět barevných linorytů, jimiž loni doprovodil bibliofilské vydání Hrabalových POSTŘIŽIN, má formát 220 x 160 milimetrů. David vedle Goliáše, a přece výraz stejného myšlení, stejné imaginace, která Střížkovy výjevy posouvá od skutečna k nadskutečnu, od banality k zázračnosti, od opisu k vědomě tvořené kráse.

Vítězství antikapitalistů v Řecku mění politickou mapu Evropy

Když v prosinci řecký parlament ani na třetí pokus nedokázal zvolit nového prezidenta, vedlo to dle tamní ústavy automaticky k rozpuštění parlamentu a vypsání předčasných parlamentních voleb. Uplynul pouhý měsíc a to, čeho se obávala většina Evropy, se stalo realitou: pravicovou Novou demokracii vystřídala u moci radikálně levicová Syriza zpochybňující závazky zadluženého státu vůči mezinárodnímu společenství.

Strach má velké oči.

Rok nám vládne kabinet Bohuslava Sobotky. Můžeme být spokojeni? A z čeho spokojenost vlastně plyne? Většina z nás hledá jistotu, záruku, že se věci budou vyvíjet „normálně“. Mezi to patří tisíc věcí, důležité však je, aby se (moc) nekradlo, nerostla nezaměstnanost, abychom neztráceli to, co máme. Chceme se cítit bezpečně.
Jenomže naše bezpečnost je náhle méně vnitřní věcí a víc záleží na vnějších okolnostech. Jak se bude vyvíjet Evropská unie? Víme, že v Řecku drtivě vyhrála extrémní levice, uskupení Syriza. Chce snižovat dluh Řecka a vymanit se z politiky škrtů, která zemi škrtí, roste jí dluh a má čtvrtinu lidí bez práce. Podobně se situace vyvíjí ve Španělsku, kde prapor revoluce třímá levicová strana Podemos.

Osobnosti - výběr z článků

Dorothea Tanning

Dorothea Tanning

Neobyčejná americká malířka Dorothea Tanning uchvátila slavného německého malíře Maxe Ernsta natolik, že opustil pohodlný život s bohatou a vlivnou manželkou, mecenáškou umění Peggy Guggenheimovou. Dorothea Tanning se poté za Maxe Ernsta provdala.

Jan Dušek

Jan Dušek

Prof. Jan Dušek je jednou z nejvýraznějších osobností české scénografie a kostýmního výtvarnictví 20. a 21. stol. Jeho jméno je trvale spojováno s tvorbou režiséra Evalda Schorma, s nímž spolupracoval v letech 1976–1988 na inscenacích KRÁL JELENEM, TRAGICKÝ PŘÍBĚH HAMLETA, BRATŘI KARAMAZOVI, MACBETH, MARATÓN, HLUČNÁ SAMOTA a dalších.

Martin Donutil

Martin Donutil

Výkonů herce Martina Donutila (ročník 1991) jsem si začal všímat v inscenacích brněnské Husy na provázku, což bylo jeho první angažmá. Působil tam donedávna a nezapomenutelná je například jeho kreace v titulní roli Shafferova Amadea v režii Vladimíra Morávka. Tam exceloval spolu se svým otcem Miroslavem (ten ztvárnil Salieriho). Martinovi potom nabídlo angažmá nové vedení Městských divadel pražských, kde v herecky nadprůměrné inscenaci ANDĚLÉ V AMERICE režiséra Michala Dočekala podává v náročné roli emocionálně rozpolceného intelektuála mimořádný výkon.

Studna, sekera, archiv

Studna, sekera, archiv

Rád seká dříví, nerad nosí vodu ze studně a nejradši listuje zaprášenými dokumenty v archivech. „I když nacisti spálili tisíce papírů a estébáci za sebou zahlazovali stopy jak lišky, válí se tam kvanta příběhů, co čekají, až je někdo zvedne,“ říká Miloš Doležal, toho času propuštěný z rozhlasu. Na oceňovanou knihu o číhošťském páterovi Josefu Toufarovi, kterého v roce 1950 umlátili příslušníci Státní bezpečnosti, nyní navázal povídkovou knihou ČURDA Z HLÍNY zasazenou do období protektorátu. Sešli jsme se v pražských Vršovicích.

Yves Saint Laurent

Yves Saint Laurent

„Návrh je základ všeho,“ tvrdil Alberto Giacometti. Pro tvorbu Yvese Saint Laurenta to platí dvojnásob.

Jana Stryková

Jana Stryková

Jana Stryková patří k herečkám, o nichž platí, že je na ně radost pohledět. K atraktivnímu exteriéru přidává na jevišti i vnitřní opravdovost, také přirozenou, a přesto zřetelnou dikci (jev v českých divadlech ne vždy samozřejmý). Energická a přímá je i v osobním kontaktu, nic nepředstírá, rozhovor občas proloží nakažlivým zvonivým smíchem.

Ondřej Kundra

Ondřej Kundra

Mezi vyznamenané prestižní Cenou Ferdinanda Peroutky patří od letošního února také redaktor týdeníku Respekt Ondřej Kundra. Teprve osmatřicetiletý novinář se věnoval už dlouhé řadě silných témat, včetně investigativních. Týkají se korupce, zneužívání politické moci, poměrů v justici, šíření lží a dezinformací, nepřátelských cizích vlivů.

Rozhovor s historikem umění Jiřím Šetlíkem

Rozhovor s historikem umění Jiřím Šetlíkem

Je velice těžké rozprávět s někým, koho opravdu dobře znáte. Celoživotní pevné přátelství, které mě pojí s mým otcem, je snad výjimečné. Vždycky jsme si byli velmi blízcí. Byl mi tátou od útlého dětství přes mou divokou pubertu až do dnešních dní. Nebyl však jen člověkem plným lásky a pochopení, ale v průběhu let jsem se od něj dovídala tolik cenných informací, že bych to bez přehánění mohla pokládat za domácí univerzitu. Kdyby se mě někdo zeptal, jestli bych si jako otce dovedla představit někoho jiného, dostalo by se mu jen hlasité negativní odpovědi. Letos 2. dubna slaví devadesáté narozeniny.

Jaroslav Dušek

Jaroslav Dušek

Výrazný herec a propagátor netradičního přístupu k životu Jaroslav Dušek (ročník 1961) uvedl nedávno v Divadle Na Jezerce projekt SLÁVA STROJŮ A MĚST. Tato nadmíru inspirativní inscenace vychází z téměř neznámého textu Jaromíra Rašína. S režisérem i interpretem v jedné osobě jsme si povídali v příšeří zadního traktu restaurace zmíněného divadla, kde mu za dvě hodiny začínalo představení, v němž formou „jevištního čtení“ ztvárňuje všechny role.

Sama s Kunderou

Sama s Kunderou

Stalo se to před více než půl stoletím, v roce 1964. Tehdy bylo českému, později francouzskému spisovateli třicet pět let, ještě nebyl světoznámý a ještě si nehlídal svůj oficiální obraz tak úzkostlivě jako později. Letos 1. dubna oslaví Milan Kundera devadesátiny.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 3/15

XANTYPA Číslo 3/15

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 09/2019

XANTYPA XANTYPA 09/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne