Strach má velké oči.

Největším ohrožením jsme si my sami Bohuslav Sobotka vládne už rok. Čelí novým vnějším, ale i vnitřním rizikům

Rok nám vládne kabinet Bohuslava Sobotky. Můžeme být spokojeni? A z čeho spokojenost vlastně plyne? Většina z nás hledá jistotu, záruku, že se věci budou vyvíjet „normálně“. Mezi to patří tisíc věcí, důležité však je, aby se (moc) nekradlo, nerostla nezaměstnanost, abychom neztráceli to, co máme. Chceme se cítit bezpečně.
Jenomže naše bezpečnost je náhle méně vnitřní věcí a víc záleží na vnějších okolnostech. Jak se bude vyvíjet Evropská unie? Víme, že v Řecku drtivě vyhrála extrémní levice, uskupení Syriza. Chce snižovat dluh Řecka a vymanit se z politiky škrtů, která zemi škrtí, roste jí dluh a má čtvrtinu lidí bez práce. Podobně se situace vyvíjí ve Španělsku, kde prapor revoluce třímá levicová strana Podemos.

Takové europoryvy vyvolávají i u nás nejistotu. Nerozpadne se Unie? I když na EU tuzemci rádi nadávají, těžko si dovedou představit, kam by se bez Bruselu vrtli. Většina obyvatel ví, že Rusko nám nepomůže. Ruská propaganda masíruje Čechy i Evropu, ale není dost účinná na to, aby se někdo chtěl vracet do područí Moskvy. A ruská expanze, podpora separatistů na Ukrajině, živení války v Donbasu, to jsou děsivé momentky. Kdo by u nás chtěl, aby se boje přiblížily k naší hranici?
Po vyvraždění pařížské redakce Charlie Hebdo islámskými teroristy je tu další prvek. Až dosud jako by se nás Islámský stát netýkal. Muslimů u nás máme málo (odhadem 20 tisíc), o nějakých buňkách džihádistů v Česku nevíme. Ale i tak se objevuje strach a ústí do protimuslimských nálad. – Obava z teroristů vede k posílení bezpečnostních složek. A jde to rychle, tajná služba BIS se zřejmě dočká vyšších pravomocí, aniž by se kdo obtěžoval ji i další zpravodajské služby začít skutečně kontrolovat.
I v únoru 2015 platí, že strach je špatný rádce. Zcela se míjí se snem o malém, ale hrdém a suverénním státu.

Příliš mnoho ruských diplomatů v Česku
Na východě Ukrajiny se nedaří prosadit mír. Pohled Evropana, demokrata, na dění v Donbasu: Kyjev se brání, nechce, aby byla odtržena další část Ukrajiny a připojila se k Rusku. V Minsku selhala 1. února mírová jednání. Předem byla odsouzena ke krachu. Povstalci dobyli letiště v Doněcku a částečně kontrolují důležitou železniční křižovatku Debalcevo. Obě strany mobilizují. Válka, válka, válka.
Má kyjevská vláda právo hájit své území? Podle západních představ o sebeurčení jistě. Jediný způsob, jak získat vyšší samostatnost pro východ Ukrajiny, jsou podle Západu svobodné volby. Jenomže takhle to na Východě nechodí. A stále probíhá ona pekelná propagandistická masáž. Ukrajinská vláda je obviňována, že nese odpovědnost za tisíce mrtvých ve své zemi. Prý kdyby nebojovala, mrtví by nebyli. Jako na Krymu, který Rusové bez boje ukradli.
Server HlídacíPes.org upozornil na velmi zajímavý fakt, o němž se v bezpečnostních kruzích hovoří delší dobu: Rusko má v Česku nejvyšší počet diplomatických a administrativních pracovníků ze všech zahraničních zastoupení. Celkem 142 lidí. V oficiální diplomatické listině jich najdeme osmdesát, ostatní jsou jen „registrovaní administrativní pracovníci, například řidiči, sekretářky a další podpůrné profese,“ píše HlídacíPes. Spojené státy mají v Praze sedmdesát lidí, Čína dvacet osm. Podle některých expertů se z Prahy řídí europropaganda a z Generálního konzulátu Ruska v Brně propaganda pro Česko. Ty zprávy nelze potvrdit.
Rusové považují Českou republiku za důležitou. Každá země, která bude dělat v EU potíže, nabourávat eurojednotu, je cenná. Od zavedení sankcí proti Moskvě je Brusel nepřítel Ruska. A nepřítele musíte rozkládat, oslabovat, rozeštvávat. Tohle Rusové umějí nejlíp na světě. Stačí se podívat, jak je dnes česká společnost rozdělena. Údajně až pětina dospělých stojí na straně Vladimíra Putina. Proti našim spojencům, proti NATO.

XANTYPA 3/15 - výběr z článků

Herec Ondřej Kavan

Herec Ondřej Kavan

Ondřej Kavan býval typické herecké dítě. Dnes ho můžete vidět především v Divadle v Řeznické v nové inscenaci LENI.

Ocenění Marmeládová královna

Ocenění Marmeládová královna

Sedmatřicetiletá rodačka z Plzně, absolventka Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, pracovala jako administrativní síla v obchodě s nábytkem. V roce 2010 se odstěhovala do Srní na Šumavě, kde si otevřela cukrárnu/kavárnu. Sama pekla, vařila kávu, prodávala. Tam také potkala svého muže a posléze se přestěhovali na samotu Pohoří v Novohradských horách. Dřív tady žilo třináct set obyvatel, dnes je tu Blančina rodina zcela osamocena. Od roku 2012 se Blanka živí tím, že vyrábí originální marmelády, za které již získala řadu ocenění.

Baletní mistr a pedagog Jan Kodet

Baletní mistr a pedagog Jan Kodet

ČARODĚJŮV UČEŇ a HUMAN LOCOMOTION. Nedávné baletní premiéry Národního divadla a Laterny magiky. Nápady a precizností nabitá režisérská dvojice SKUTR, pánové Lukáš Trpišovský & Martin Kukučka, s dokonalým týmem spolupracovníků předvedli, jak má vypadat moderní taneční divadlo. Jasný názor, čistota stylu. A pak se v kavárně Nona potkáte se spoluautorem a choreografem obou inscenací JANEM KODETEM a během pár vět zjistíte, že boj o jistý úspěch je u těchto umělců jaksi samozřejmý. U Jana Kodeta jde totiž o zúročení letité práce ve vyspělé a kulturu podporující Evropě. V Evropě, která má peníze, ale nikomu nedaruje nic zadarmo.

Filmař Fero Fenič

Filmař Fero Fenič

Režisér a producent Fero Fenič rozhodně nenechá člověka chladným – jeho filmy i jeho aktivity vždy budily silné emoce. Zosobňuje spojení citlivého umělce a obratného manažera, což v umělecké branži nebývá tak časté. Často cítí „díru na trhu“ dříve než ostatní a také reaguje pružněji než ostatní. K jeho vlastnostem patří pracovitost, řídí se celoživotním krédem „Co si neudělám sám, nemám“. Lituje jen toho, co díky minulému režimu nestihl, závidí dnešním mladým lidem možnost studovat v cizině, rozhodovat o sobě svobodně. Nedokáže být lhostejný a nevyjadřovat se k věcem veřejným…

Zachraňme slony!

Zachraňme slony!

Pytláctví, jehož obětí jsou zejména afričtí sloni, v posledních letech graduje. Ročně je nelegálně zastřeleno 30 až 40 tisíc divokých slonů. Mezinárodní obchod se slonovinou je sice od roku 1989 zakázaný, ale v některých zemích, jako je např. Čína, se slonovina – údajně legální, ze starších zásob – stále volně prodává. Její cena roste každým dnem, nyní dosahuje až padesát tisíc korun za kilogram.

Sochař Jan Koblasa

Sochař Jan Koblasa

Potkali jsme se před dvaceti lety. V Hamburku jsem Jana Koblasu navštívil mnohokrát, jeho ateliér byl pokaždé velký zážitek, promluvit si o české a německé situaci zrovna tak. Do jisté míry jsme měli podobné zkušenosti a rozuměli jsme si i přesto, že on se díval na svět skrze víru, zatímco já z pozice kritického levičáka západního ražení. Jan Koblasa zná světovou literaturu a obdivuje se starému a starověkému umění. Možná proto se s ním stále a znovu měří, bere si z něj inspiraci, interpretuje ho a tím nám ho přibližuje.

JATKA78

JATKA78

V pražské holešovické tržnici byl loni na podzim otevřen nový divadelní prostor JATKA78. Vchod do tohoto impozantního komplexu, v němž našel působiště populární CIRK LA PUTYKA, leží mezi prodejnami, jen pár desítek metrů od tamější myčky. Listopadové zahájení provozu vzbudilo mimořádný zájem příznivců souboru i nonkonformní veřejnosti. Vznik a budoucnost projektu JATKA78 líčí jeho manažer ŠTĚPÁN KUBIŠTA.

Andrea Bartošková o Budči

Andrea Bartošková o Budči

Vloni vyšla v Nakladatelství Lidové noviny v ediční řadě Archeologica kniha Andrey Bartoškové BUDEČ – VÝZNAMNÉ MOCENSKÉ CENTRUM PRVNÍCH PŘEMYSLOVCŮ. Nenechte se, prosím, zmást edicí ani názvem, nejedná se o suchou a pro laika obtížně stravitelnou odbornou publikaci. Jestli vás od čtení knih o archeologii už kdysi odradily tlustospisy plné nesrozumitelných a (se vší úctou ke koryfejům archeologie) nekonečně nudných černobílých kreseb nic neříkajících střepů, tato kniha může povzbudit váš zájem o archeologické vykopávky a z nich plynoucí závěry o naší dávné minulosti, neboť je napsána tak, že se čte jedním dechem.

Řeč věcí Antonína Střížka

Řeč věcí Antonína Střížka

Opona ve Státní opeře Praha, kterou Antonín Střížek (* 1959) maloval v roce 2002, má rozměry 9 x 16 metrů, pět barevných linorytů, jimiž loni doprovodil bibliofilské vydání Hrabalových POSTŘIŽIN, má formát 220 x 160 milimetrů. David vedle Goliáše, a přece výraz stejného myšlení, stejné imaginace, která Střížkovy výjevy posouvá od skutečna k nadskutečnu, od banality k zázračnosti, od opisu k vědomě tvořené kráse.

Vítězství antikapitalistů v Řecku mění politickou mapu Evropy

Když v prosinci řecký parlament ani na třetí pokus nedokázal zvolit nového prezidenta, vedlo to dle tamní ústavy automaticky k rozpuštění parlamentu a vypsání předčasných parlamentních voleb. Uplynul pouhý měsíc a to, čeho se obávala většina Evropy, se stalo realitou: pravicovou Novou demokracii vystřídala u moci radikálně levicová Syriza zpochybňující závazky zadluženého státu vůči mezinárodnímu společenství.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 3/15

XANTYPA Číslo 3/15

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 11/2019

XANTYPA XANTYPA 11/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne