Nejkrásnější pražské betlémy

Procházky rodičů s dětmi a jejich návštěvy křesťanských chrámů, kde jsou vystaveny jesličky, již neodmyslitelně patří k Vánocům. Projekt Betlémy 2016 je součástí projektu Křesťanské Vánoce, který se koná po celé České republice. V Praze je opět propojen s Betlémským světlem, které organizuje Junák – svaz skautů a skautek. Pražské arcibiskupství i letos vydává brožuru, v níž budou základní informace o těch nejpozoruhodnějších pražských betlémech vystavených od 24. prosince po celé vánoční období.

praha-1-stare-mesto-kostel-sv-frantiska-z-assisi-1jpg.jpg
Praha 1 – Staré Město, kostel sv. Františka z Assisi

 

Vánoce a symbol jesliček, které ilustrují biblický příběh o narození chudého dítěte, obohatil sv. František
z Assisi. V r. 1223 postavil v jeskyni u vesničky Freccio jesličky s živým oslíkem a telátkem. Vypráví se o něm, že nade všechny ostatní svátky slavil narození dítěte Ježíše a den, kdy se Bůh stal malým dítětem,
nazýval svátkem svátků. Dodnes je v Itálii fenomén betlémů velmi rozšířen a mnoho Italů se věnuje betlemářskému umění. Také v našich zemích se stal příběh narození Ježíše pro lidové umělce podnětem
k tvorbě. V Praze mohli lidé poprvé spatřit jesličky v kostele sv. Klimenta na Starém Městě v roce 1562. Přestože byly v některých dobách z kostelů vykazovány, jejich obliba se u nás všeobecně rozšířila. Známá je zejména dvě stě let stará tradice třebechovických betlémů či betlémy z Třešti. Jesličky jsou dnes téměř v každém kostele. Do projektu Betlémy 2016 se letos zapojilo dalších sedm kostelů, celkem jich bude tedy třicet šest. Některé betlémy byly vyrobeny na zakázku, jiné jsou dílem amatérské práce
několika generací jedné rodiny. Postavičky betlémů odrážejí obyčeje regionu, odkud pocházejí, jiné soubory v sobě skrývají různý původ. Ať již jsou jesle uměleckým dílem či neumělým výtvorem nadšených farníků, představují upřímnou úctu k Bohu a Ježíši Kristu. Brožurka obsahuje jejich stručnou historii, časový rozpis, kdy je možné betlémy navštívit, i čas nedělních bohoslužeb. Novinkou letošního roku je soutěž pro děti v kreslení fi gurek. Podrobnosti jsou uvedeny v brožurce a na www.krestanskevanoce.cz. Nadále pokračuje sběratelská hra pro děti Sestav si svůj betlém, kdy v každém zapojeném kostele bude k dispozici jedna ze sady postaviček od výtvarnice Františky Vandasové na vystřihnutí.

Několik pražských novinek

praha-1-stare-mesto-kostel-nejsvetejsiho-salvatorajpg.jpg

Praha 1 – Staré Město, kostel Nejsvětějšího Salvátora

Základem betlému je dílo řezbářské dílny Jana Procházky z Příbrami. Kvalitní práce je doplněna několika sádrovými figurami. Jesle jsou stavěny na mensu postranního oltáře bez architektury. Zajímavá je postava pastýře s troubou. Je připomínkou štědrovečerního vytrubování na Příbramsku. Betlém byl vytvořen asi na počátku 20. století. Dílna Jana Procházky zhotovila hodně podobných betlémů, v Praze je však tento asi jediný. Sídlem firmy byla Příbram, č. 208 – III., u Svaté Hory. Zakladatel firmy byl Jan Procházka (1854–1944), v živnosti pokračovali synové Emanuel a Josef.

Praha 1 – Staré Město, kostel sv. Františka z Assisi, (spravovaný Rytířským řádem Křižovníků s červenou hvězdou)

Autorem řezaného polychromovaného betlému je akademický sochař Václav Andrés, narozený roku 1894 v Moravské Chrastavé. Byl absolventem Uměleckoprůmyslové školy v Praze a Akademie výtvarných umění. Stal se malířem podobizen, krajin, zátiší a kytic. Maloval náboženská témata i oltářní obrazy. Pracoval na několika zakázkách pro řád křižovníků s červenou hvězdou. Zde v řádovém domě U křižovníků obnovil několik obrazů, jejichž autory jsou P. Brandl, V. V. Reiner, J. K. Liška. Jeho první sakrální práce byly vyhotoveny ve spolupráci s Chrámovým družstvem Pelhřimov. Později se mistr osamostatnil. V roce 1937 zhotovil pro řád křižovníků kostelní betlém.

Praha 1 – Staré Město, kostel sv. Jiljí

V chrámu je umístěn dřevěný, řezaný betlém, opatřený vkusnou polychromií. Pro jesle je typická vysoká skála, na jejíž hraně je znázorněno město. Některé prvky pozadí svádějí k domněnce, že autorem práce mohl být, alespoň z části, František Vratislav Buk. Rozhodující část betlému však nutno přisoudit neznámému zkušenému řezbáři. O tomto betlému se bezpochyby zmiňuje již páter K. Procházka v knize O BETLÉMECH (1908): „U sv. Jiljí u dominikánů jsou v lodi na epištolní straně vedle vchodu velké jesle s pozadím Betlém znázorňující.“ Zdá se tedy, že i tradiční místo, kde se jesle stavěly, bylo zachováno. V lednu 2007 bylo zcizeno pět figur a dílo tím znehodnoceno.

praha-6-stresovice-kostel-svjpg.jpgPraha 6 – Střešovice, kostel sv. Norberta

Betlém Metoděje Floriana ze Staré Říše se vyznačuje nápaditou řezbou. Jeho betlémská scéna je oživena žánrovými obrázky, z každé figurky vyzařuje fluidum milé lidovosti. Krásný a svým způsobem vzácný betlém je stavěn na dlažbu před hlavní oltářní menzu. Vznik jeslí lze orientačně zařadit do poloviny 20. století. Od roku 1935 byl M. Florian varhaníkem kostela u sv. Markéty, kde vyřezal pravděpodobně svůj první betlém. V osmdesátých letech, kdy již žil na Moravě, jeho mnohočetná řezbářská práce ustává. Zemřel 3. prosince 1987 a je pohřben ve Staré Říši.

 

 

 

 

připravila redakce

XANTYPA 12/16 - výběr z článků

Dalajláma ukázal, kdo je kdo v Česku

Dalajláma ukázal, kdo je kdo v Česku

Podivuhodné, co dokáže ve světě sázejícím na ekonomickou a vojenskou moc jeden jediný člověk, přitom žádný Bill Gates, ani velitel ozbrojených šiků, muž nedisponující „světskou“ mocí, ale jen a jen svou duchovní výbavou a pohnutým osudem. Do Prahy přijel 14. dalajláma Tändzin Gjamccho, buddhista žijící od dětství v exilu, nejvyšší tibetský duchovní vůdce. Jeho Svatost. U jiného by to přízvisko vyvolávalo posměch; u dalajlámy ne. Proč? Vyzařuje z něj pokoj? Nebo proto, že i náš většinově „pohanský“ svět v skrytu duše po „svatosti“, po něčem jiném, nesvětském, prahne?

Potkat dalajlámu…

Potkat dalajlámu…

Milosrdnému osudu jsem vděčna za řadu věcí. Třeba za to, že jsem po léta směla učit pana prezidenta Václava Havla číst anglické projevy a díky tomu být svědkem mnoha úžasných událostí. Musela jsem asi být hodná holka, že jsem si zasloužila i neopakovatelná setkání. Jako spolupracovnice Václava Havla a Oldřicha Černého, bohužel také již zesnulého spoluzakladatele a výkonného ředitele Fora 2000, jsem se několikrát setkala s Jeho Svatostí 14. dalajlámou! Nemusím jistě zdůrazňovat, že to byl vždycky neobyčejný zážitek a já bych se teď chtěla s laskavým čtenářem o jeden podělit.

Filozof Jan Sokol

Filozof Jan Sokol

Cena Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 se od roku 1999 pravidelně uděluje „význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání“. Letos ji 5. října, ve výroční den narození Václava Havla, obdržel filozof, překladatel a vysokoškolský pedagog, někdejší disident a chartista a polistopadový politik Jan Sokol. Řadu jeho knižních publikací z oblasti filozofické antropologie, fenomenologie a dějin náboženství zakončují aktuálně letos vydané dva tituly s více než výmluvnými názvy: DLUH ŽIVOTA a NEŽÍT JEN PRO SEBE.

Jubileum Sophie Marceau

Jubileum Sophie Marceau

Stále půvabná brunetka pochází z Paříže, kde se narodila 17. listopadu 1966 jako Sophie Daniele Sylvie Maupu v rodině prodavačky a řidiče náklaďáku. Vyrůstala s o tři roky starším bratrem, který působí jako počítačový technik. „Matka mě vychovávala spíš jako kluka. Nedovolovala mi příliš se parádit, a když jsem ve dvanácti nebo třinácti chtěla nosit hezké šaty a začala si uvědomovat vlastní ženskost, rozčilovala se: ‚Co si o sobě myslíš?‘ Nikdy mě nenechala, abych si o sobě myslela, že jsem hezká.“

Hudebník Olda Říha

Hudebník Olda Říha

Možná jste slyšeli žertovné úsloví, že všechno, co v Praze za něco stojí, pochází z Plzně. Nebo, opět s nadsázkou, že se Plzeňáci mohou pochlubit největším množstvím Zlatých slavíků (Karel Gott a Katapult). Přestože se Olda Říha narodil v Praze, první krůčky k nastartování své hvězdné kariéry udělal právě v západočeské metropoli. Mohu to potvrdit, neboť jsem byl u toho. Vyrůstali jsme ve stejné plzeňské čtvrti Bory a společně jsme se seznamovali s novou muzikou, která nás vzala za srdce. Na začátku šedesátých let jsme oba jezdili za Mikim Volkem a Pavlem Sedláčkem. V následujících letech, kdy už také Olda působil v Praze, jsem měl radost z každého jeho úspěchu. Jak toho dosáhl, jak se vše událo, nám může částečně přiblížit následující rozhovor.

Imigrant Hambar Muhamed

Imigrant Hambar Muhamed

Hambar se narodil před pětadvaceti lety kurdským rodičům v Sýrii. S rodiči a čtyřmi sourozenci dnes už více než deset let žijí v České republice. A tak jsme se jednoho nedělního odpoledne procházeli lázeňskými Teplicemi, já jsem se vyptával a on plynnou češtinou vyprávěl nejen o rozdílech mezi kurdštinou a arabštinou.

Herečka Tereza Hofová

Herečka Tereza Hofová

S herečkou Terezou Hofovou jsem se osobně seznámil po představení Aischylovy ORESTEI inscenované na ostrově Štvanice. Seděl jsem pod širým nebem v první řadě a ona na mě v roli rozlícené věštkyně Kasandry plivla. Přestože nedošlo k žádné úhoně, herečka se mi po představení přišla omluvit. Skončili jsme u sklenky vína ve zdejším baru.

Dillí – Indie

Dillí – Indie

Neoddělitelnou součástí indické metropole Dillí je federální hlavní město Nové Dillí se sídly všech vládních orgánů a institucí. Rozprostírá se na území o rozloze padesáti kilometrů čtverečných a má více než 16 milionů obyvatel. Hned po Bombaji je druhým největším městem Indie a zároveň i třetí největší světovou aglomerací.

Česká centra Lukáš Přibyl

Česká centra Lukáš Přibyl

Ani se mi nechce věřit, že je to už osm let, kdy jsem s Lukášem Přibylem dělala do Xantypy rozhovor o jeho dokumentárním projektu ZAPOMENUTÉ TRANSPORTY, který věnoval českým a moravským Židům odvlečeným za druhé světové války do ghett a koncentračních táborů na území dnešního Lotyšska, Běloruska, Estonska a východního Polska. Cyklus dokumentů byl promítán po celém světě, získal řadu cen. Nyní Lukáš Přibyl již třetím rokem řídí České centrum v Tel Avivu. Zní to honosně, ale v praxi to znamená, že má jedinou kolegyni a celé centrum tvoří kancelář o patnácti metrech čtverečních. Přesto dělá svoji práci výborně a se stejnou obětavostí a stejným nasazením, jako když připravoval své výjimečné dokumenty. Vzhledem k omezenému rozpočtu ubytovává české hosty, kteří přijedou na pozvání Českého centra do Tel Avivu, ve svém nevelkém bytě. „Už jich u mě bydlelo více než sto sedmdesát, takže je to občas trochu punk, ale při debatách v kuchyni zase vznikne spousta nápadů, co by se dalo dále dělat,“ usmívá se.

Herečka Jaroslava Tvrzníková

Herečka Jaroslava Tvrzníková

Všem pamětníkům jistě vytane na mysli obraz půvabné mladičké dívky, která ve filmu ROBINSONKA usiluje o to, aby se stala otci oporou a ztotožní se s postavou Robinsona. Když jsem se setkala s Jaroslavou Tvrzníkovou a přemýšlela o jejím osudu, dospěla jsem k názoru, že nemá ani dnes k Robinsonce daleko. Přestože jako bývalá herečka Národního divadla a manželka herce a hlasatele Svobodné Evropy Martina Štěpánka prožila různé obtížné situace a zvraty, zůstala pevná a nezlomná.

Kultura - výběr z článků

Antonín Gondolán

Antonín Gondolán

To je název nejznámějšího alba Antonína Gondolána, skladatele, zpěváka a multiinstrumentalisty, které nahrál v roce 2004 po svém působení v zahraničí se svým Gondolán trio. Antonín Gondolán, nejvýraznější romská osobnost pop-music bývalého Československa, oslavil v červnu pětasedmdesátiny a chystá dvojcédé s unikátní sestavou interpretů současných mladých hvězd z Čech i Slovenska.

Jan Svěrák

Jan Svěrák

V polovině srpna vstoupilo do našich kin retro PO STRNIŠTI BOS, které režisér Jan Svěrák natočil na motivy stejnojmenné autobiografické knížky svého otce Zdeňka Svěráka. Děj filmu, který rozehrává příhody malého Edy Součka a jeho rodičů i příbuzných, je situován do válečných dob. Předchází tak výjevům z OBECNÉ ŠKOLY, jež se stejnými hlavními postavami mapovala údobí před komunistickým převratem. S autorem úspěšných filmových hitů, které už čtvrt století baví diváky všech generací, jsme si povídali o okolnostech vzniku jeho novinky. Jan Svěrák mi vyprávěl i o svých nerealizovaných projektech a o tom, co v dnešních spletitých dobách znamená odvaha.

Vary ve vašem kině

Vary ve vašem kině

Nedostanete se letos na filmový festival do Karlových Varů? Nesmutněte, když ne­může Mohamed k hoře, musí hora k Mohamedovi, tedy v tomto případě do kina, a to díky akci Vary ve vašem kině, jejíž první ročník se osvědčil už loni.

Druhá strana naděje

Druhá strana naděje

Snímek DRUHÁ STRANA NADĚJE, le­tošní nositel Stříbrného medvěda za nejlepší režii, potěší od poloviny léta také české diváky. Nejznámější finský režisér, filmový samouk a samorost Aki Kaurismäki (1957) byl za své filmy oceněn mohokrát, v minulosti získal nominaci na Oscara či cenu Grand Prix v Cannes. Z letošního Berlinale si zaslouženě odvezl Stříbrného medvěda za režii příběhu stárnoucího podomního obchodníka s košilemi, který se rozhodne opustit ženu alkoholičku i uvadající živnost. Po epizodní kariéře pokerového hráče si pořídí restauraci na zapomenutém helsinském dvorku a nabídne práci mladšímu muži ve zdánlivě bezvýchodné situaci.

Hold Slovanské epopeji v Tokiu

Hold Slovanské epopeji v Tokiu

„Účelem mého díla nikdy nebylo bořit, ale vždy stavět, pokládat mosty, neboť nás vždycky musí živit naděje, že celé lidstvo se sblíží, a to snáze, dobře-li se pozná navzájem. Šťasten budu, bude-li mně dopřáno přispěti skrovnými silami k tomuto poznání – aspoň a zatím u nás v naší rodině slovanské.“ (Alfons Mucha, 1928)

Richard Deacon

Richard Deacon

Sám o sobě říká, že je akademický a nepraktický. Považuje se spíše za zhotovitele, výrobce než za sochaře. To proto, že miluje nejrůznější druhy materiálu, který opracovává a tvaruje velmi originálním způsobem. „Nevím, jestli moje věci někdo chápe, ale to je v pořádku. Já sám jim někdy taky nerozumím. Ale doufám, že někomu přinesou trochu radosti!“ prohlašuje Richard Deacon.

Mág litografie

Mág litografie

„Litografie jsou pro mne dotyky a vůně, potřeba soustředění, kouzlo zhotovení kresby a tisk, atmosféra dílny. Proces zrození! Vyžaduje vnitřní soustředění, trpělivost a zapálení pro věc. To vše se spojuje se spiritualitou techniky v omamný koktejl.“

Sergeant Pepper’s Lonely Hearts Club Band

Sergeant Pepper’s Lonely Hearts Club Band

„Dnes je tomu již 20 let, co seržant Pepper naučil tuto kapelu hrát. Jednou byli v módě, jindy zase ne, ale zaručeně nás pobavili. Takže můžu vám představit ten spolek, který už znáte 20 let? Kapela Klubu osamělých srdcí seržanta Peppera.“

Miroslav Šašek

Miroslav Šašek

Zatímco jeho populární obrazové bedekry vycházely svého času od New Yorku až po Austrálii, jméno Miroslava Šaška zůstávalo pro české čtenáře po celá desetiletí bohužel takřka neznámé. Obrat nastal až na podzim roku 2013, kdy se první z Šaškových slavných průvodců TO JE PAŘÍŽ objevil po neuvěřitelných čtyřiapadesáti letech konečně i na pultech zdejších knihkupectví. A to zásluhou Olgy Černé a nakladatele Juraje Horvátha, kteří tím odstartovali česká vydání titulů někdejší Šaškovy legendární řady THIS IS…

Sklo Zdeňka Lhotského

Sklo Zdeňka Lhotského

Profesor Stanislav Libenský, považovaný se svou ženou Jaroslavou Brychtovou za nejvýznamnější skláře 20. století, vychoval desítky dnes mezinárodně profilovaných žáků. Zdeněk Lhotský je mezi nimi však jediný, kdo se stal i jejich přímým spolupracovníkem v realizaci rozměrných návrhů do architektury a také jejich nejobjemnějších děl. V bývalé textilní továrně rodiny Liebiegů v Železném Brodě, kterou nedávno zčásti rekonstruovala skupina investorských nadšenců z regionu pod vedením Ing. Milana Kuršela, můžete navštívit stálou expozici dvojice Brychtová-Libenský a do konce června skupinovou výstavu čtyř významných umělců – Zdeněk Lhotský, Oldřich Plíva, Jaroslav Róna a Lucie Švitorková – SKLOVOTVAR.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 12/16

XANTYPA Číslo 12/16

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 10/17

XANTYPA XANTYPA 10/17

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne