Nejkrásnější pražské betlémy

Procházky rodičů s dětmi a jejich návštěvy křesťanských chrámů, kde jsou vystaveny jesličky, již neodmyslitelně patří k Vánocům. Projekt Betlémy 2016 je součástí projektu Křesťanské Vánoce, který se koná po celé České republice. V Praze je opět propojen s Betlémským světlem, které organizuje Junák – svaz skautů a skautek. Pražské arcibiskupství i letos vydává brožuru, v níž budou základní informace o těch nejpozoruhodnějších pražských betlémech vystavených od 24. prosince po celé vánoční období.

praha-1-stare-mesto-kostel-sv-frantiska-z-assisi-1jpg.jpg
Praha 1 – Staré Město, kostel sv. Františka z Assisi

 

Vánoce a symbol jesliček, které ilustrují biblický příběh o narození chudého dítěte, obohatil sv. František
z Assisi. V r. 1223 postavil v jeskyni u vesničky Freccio jesličky s živým oslíkem a telátkem. Vypráví se o něm, že nade všechny ostatní svátky slavil narození dítěte Ježíše a den, kdy se Bůh stal malým dítětem,
nazýval svátkem svátků. Dodnes je v Itálii fenomén betlémů velmi rozšířen a mnoho Italů se věnuje betlemářskému umění. Také v našich zemích se stal příběh narození Ježíše pro lidové umělce podnětem
k tvorbě. V Praze mohli lidé poprvé spatřit jesličky v kostele sv. Klimenta na Starém Městě v roce 1562. Přestože byly v některých dobách z kostelů vykazovány, jejich obliba se u nás všeobecně rozšířila. Známá je zejména dvě stě let stará tradice třebechovických betlémů či betlémy z Třešti. Jesličky jsou dnes téměř v každém kostele. Do projektu Betlémy 2016 se letos zapojilo dalších sedm kostelů, celkem jich bude tedy třicet šest. Některé betlémy byly vyrobeny na zakázku, jiné jsou dílem amatérské práce
několika generací jedné rodiny. Postavičky betlémů odrážejí obyčeje regionu, odkud pocházejí, jiné soubory v sobě skrývají různý původ. Ať již jsou jesle uměleckým dílem či neumělým výtvorem nadšených farníků, představují upřímnou úctu k Bohu a Ježíši Kristu. Brožurka obsahuje jejich stručnou historii, časový rozpis, kdy je možné betlémy navštívit, i čas nedělních bohoslužeb. Novinkou letošního roku je soutěž pro děti v kreslení fi gurek. Podrobnosti jsou uvedeny v brožurce a na www.krestanskevanoce.cz. Nadále pokračuje sběratelská hra pro děti Sestav si svůj betlém, kdy v každém zapojeném kostele bude k dispozici jedna ze sady postaviček od výtvarnice Františky Vandasové na vystřihnutí.

Několik pražských novinek

praha-1-stare-mesto-kostel-nejsvetejsiho-salvatorajpg.jpg

Praha 1 – Staré Město, kostel Nejsvětějšího Salvátora

Základem betlému je dílo řezbářské dílny Jana Procházky z Příbrami. Kvalitní práce je doplněna několika sádrovými figurami. Jesle jsou stavěny na mensu postranního oltáře bez architektury. Zajímavá je postava pastýře s troubou. Je připomínkou štědrovečerního vytrubování na Příbramsku. Betlém byl vytvořen asi na počátku 20. století. Dílna Jana Procházky zhotovila hodně podobných betlémů, v Praze je však tento asi jediný. Sídlem firmy byla Příbram, č. 208 – III., u Svaté Hory. Zakladatel firmy byl Jan Procházka (1854–1944), v živnosti pokračovali synové Emanuel a Josef.

Praha 1 – Staré Město, kostel sv. Františka z Assisi, (spravovaný Rytířským řádem Křižovníků s červenou hvězdou)

Autorem řezaného polychromovaného betlému je akademický sochař Václav Andrés, narozený roku 1894 v Moravské Chrastavé. Byl absolventem Uměleckoprůmyslové školy v Praze a Akademie výtvarných umění. Stal se malířem podobizen, krajin, zátiší a kytic. Maloval náboženská témata i oltářní obrazy. Pracoval na několika zakázkách pro řád křižovníků s červenou hvězdou. Zde v řádovém domě U křižovníků obnovil několik obrazů, jejichž autory jsou P. Brandl, V. V. Reiner, J. K. Liška. Jeho první sakrální práce byly vyhotoveny ve spolupráci s Chrámovým družstvem Pelhřimov. Později se mistr osamostatnil. V roce 1937 zhotovil pro řád křižovníků kostelní betlém.

Praha 1 – Staré Město, kostel sv. Jiljí

V chrámu je umístěn dřevěný, řezaný betlém, opatřený vkusnou polychromií. Pro jesle je typická vysoká skála, na jejíž hraně je znázorněno město. Některé prvky pozadí svádějí k domněnce, že autorem práce mohl být, alespoň z části, František Vratislav Buk. Rozhodující část betlému však nutno přisoudit neznámému zkušenému řezbáři. O tomto betlému se bezpochyby zmiňuje již páter K. Procházka v knize O BETLÉMECH (1908): „U sv. Jiljí u dominikánů jsou v lodi na epištolní straně vedle vchodu velké jesle s pozadím Betlém znázorňující.“ Zdá se tedy, že i tradiční místo, kde se jesle stavěly, bylo zachováno. V lednu 2007 bylo zcizeno pět figur a dílo tím znehodnoceno.

praha-6-stresovice-kostel-svjpg.jpgPraha 6 – Střešovice, kostel sv. Norberta

Betlém Metoděje Floriana ze Staré Říše se vyznačuje nápaditou řezbou. Jeho betlémská scéna je oživena žánrovými obrázky, z každé figurky vyzařuje fluidum milé lidovosti. Krásný a svým způsobem vzácný betlém je stavěn na dlažbu před hlavní oltářní menzu. Vznik jeslí lze orientačně zařadit do poloviny 20. století. Od roku 1935 byl M. Florian varhaníkem kostela u sv. Markéty, kde vyřezal pravděpodobně svůj první betlém. V osmdesátých letech, kdy již žil na Moravě, jeho mnohočetná řezbářská práce ustává. Zemřel 3. prosince 1987 a je pohřben ve Staré Říši.

 

 

 

 

připravila redakce

XANTYPA 12/16 - výběr z článků

Dalajláma ukázal, kdo je kdo v Česku

Dalajláma ukázal, kdo je kdo v Česku

Podivuhodné, co dokáže ve světě sázejícím na ekonomickou a vojenskou moc jeden jediný člověk, přitom žádný Bill Gates, ani velitel ozbrojených šiků, muž nedisponující „světskou“ mocí, ale jen a jen svou duchovní výbavou a pohnutým osudem. Do Prahy přijel 14. dalajláma Tändzin Gjamccho, buddhista žijící od dětství v exilu, nejvyšší tibetský duchovní vůdce. Jeho Svatost. U jiného by to přízvisko vyvolávalo posměch; u dalajlámy ne. Proč? Vyzařuje z něj pokoj? Nebo proto, že i náš většinově „pohanský“ svět v skrytu duše po „svatosti“, po něčem jiném, nesvětském, prahne?

Potkat dalajlámu…

Potkat dalajlámu…

Milosrdnému osudu jsem vděčna za řadu věcí. Třeba za to, že jsem po léta směla učit pana prezidenta Václava Havla číst anglické projevy a díky tomu být svědkem mnoha úžasných událostí. Musela jsem asi být hodná holka, že jsem si zasloužila i neopakovatelná setkání. Jako spolupracovnice Václava Havla a Oldřicha Černého, bohužel také již zesnulého spoluzakladatele a výkonného ředitele Fora 2000, jsem se několikrát setkala s Jeho Svatostí 14. dalajlámou! Nemusím jistě zdůrazňovat, že to byl vždycky neobyčejný zážitek a já bych se teď chtěla s laskavým čtenářem o jeden podělit.

Filozof Jan Sokol

Filozof Jan Sokol

Cena Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 se od roku 1999 pravidelně uděluje „význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání“. Letos ji 5. října, ve výroční den narození Václava Havla, obdržel filozof, překladatel a vysokoškolský pedagog, někdejší disident a chartista a polistopadový politik Jan Sokol. Řadu jeho knižních publikací z oblasti filozofické antropologie, fenomenologie a dějin náboženství zakončují aktuálně letos vydané dva tituly s více než výmluvnými názvy: DLUH ŽIVOTA a NEŽÍT JEN PRO SEBE.

Jubileum Sophie Marceau

Jubileum Sophie Marceau

Stále půvabná brunetka pochází z Paříže, kde se narodila 17. listopadu 1966 jako Sophie Daniele Sylvie Maupu v rodině prodavačky a řidiče náklaďáku. Vyrůstala s o tři roky starším bratrem, který působí jako počítačový technik. „Matka mě vychovávala spíš jako kluka. Nedovolovala mi příliš se parádit, a když jsem ve dvanácti nebo třinácti chtěla nosit hezké šaty a začala si uvědomovat vlastní ženskost, rozčilovala se: ‚Co si o sobě myslíš?‘ Nikdy mě nenechala, abych si o sobě myslela, že jsem hezká.“

Hudebník Olda Říha

Hudebník Olda Říha

Možná jste slyšeli žertovné úsloví, že všechno, co v Praze za něco stojí, pochází z Plzně. Nebo, opět s nadsázkou, že se Plzeňáci mohou pochlubit největším množstvím Zlatých slavíků (Karel Gott a Katapult). Přestože se Olda Říha narodil v Praze, první krůčky k nastartování své hvězdné kariéry udělal právě v západočeské metropoli. Mohu to potvrdit, neboť jsem byl u toho. Vyrůstali jsme ve stejné plzeňské čtvrti Bory a společně jsme se seznamovali s novou muzikou, která nás vzala za srdce. Na začátku šedesátých let jsme oba jezdili za Mikim Volkem a Pavlem Sedláčkem. V následujících letech, kdy už také Olda působil v Praze, jsem měl radost z každého jeho úspěchu. Jak toho dosáhl, jak se vše událo, nám může částečně přiblížit následující rozhovor.

Imigrant Hambar Muhamed

Imigrant Hambar Muhamed

Hambar se narodil před pětadvaceti lety kurdským rodičům v Sýrii. S rodiči a čtyřmi sourozenci dnes už více než deset let žijí v České republice. A tak jsme se jednoho nedělního odpoledne procházeli lázeňskými Teplicemi, já jsem se vyptával a on plynnou češtinou vyprávěl nejen o rozdílech mezi kurdštinou a arabštinou.

Herečka Tereza Hofová

Herečka Tereza Hofová

S herečkou Terezou Hofovou jsem se osobně seznámil po představení Aischylovy ORESTEI inscenované na ostrově Štvanice. Seděl jsem pod širým nebem v první řadě a ona na mě v roli rozlícené věštkyně Kasandry plivla. Přestože nedošlo k žádné úhoně, herečka se mi po představení přišla omluvit. Skončili jsme u sklenky vína ve zdejším baru.

Dillí – Indie

Dillí – Indie

Neoddělitelnou součástí indické metropole Dillí je federální hlavní město Nové Dillí se sídly všech vládních orgánů a institucí. Rozprostírá se na území o rozloze padesáti kilometrů čtverečných a má více než 16 milionů obyvatel. Hned po Bombaji je druhým největším městem Indie a zároveň i třetí největší světovou aglomerací.

Česká centra Lukáš Přibyl

Česká centra Lukáš Přibyl

Ani se mi nechce věřit, že je to už osm let, kdy jsem s Lukášem Přibylem dělala do Xantypy rozhovor o jeho dokumentárním projektu ZAPOMENUTÉ TRANSPORTY, který věnoval českým a moravským Židům odvlečeným za druhé světové války do ghett a koncentračních táborů na území dnešního Lotyšska, Běloruska, Estonska a východního Polska. Cyklus dokumentů byl promítán po celém světě, získal řadu cen. Nyní Lukáš Přibyl již třetím rokem řídí České centrum v Tel Avivu. Zní to honosně, ale v praxi to znamená, že má jedinou kolegyni a celé centrum tvoří kancelář o patnácti metrech čtverečních. Přesto dělá svoji práci výborně a se stejnou obětavostí a stejným nasazením, jako když připravoval své výjimečné dokumenty. Vzhledem k omezenému rozpočtu ubytovává české hosty, kteří přijedou na pozvání Českého centra do Tel Avivu, ve svém nevelkém bytě. „Už jich u mě bydlelo více než sto sedmdesát, takže je to občas trochu punk, ale při debatách v kuchyni zase vznikne spousta nápadů, co by se dalo dále dělat,“ usmívá se.

Herečka Jaroslava Tvrzníková

Herečka Jaroslava Tvrzníková

Všem pamětníkům jistě vytane na mysli obraz půvabné mladičké dívky, která ve filmu ROBINSONKA usiluje o to, aby se stala otci oporou a ztotožní se s postavou Robinsona. Když jsem se setkala s Jaroslavou Tvrzníkovou a přemýšlela o jejím osudu, dospěla jsem k názoru, že nemá ani dnes k Robinsonce daleko. Přestože jako bývalá herečka Národního divadla a manželka herce a hlasatele Svobodné Evropy Martina Štěpánka prožila různé obtížné situace a zvraty, zůstala pevná a nezlomná.

Kultura - výběr z článků

Karel Jerie

Karel Jerie

Imaginativní svět Karla Jerie je plný lovců, superhrdinů, úklidových čet, dinosaurů i andělů. Většina z nich se během nadcházejícího měsíce zabydlí ve smíchovské Galerii Portheimka. Rozsáhlá retrospektivní výstava jednoho z nejvýraznějších současných výtvarníků a komiksových autorů se přitom vtěsná do dvou písmen: XL.

Leoš Válka

Leoš Válka

V roce 1981 emigroval do Austrálie, kde založil několik společností specializovaných na stavby, interiérový design a development. Po návratu do Prahy inicioval a s finanční pomocí partnerů zrealizoval projekt výstavby největší soukromé výstavní instituce v České republice, která se zcela vymyká tradičnímu pojetí galerie. Je tedy zakladatel, navíc ředitel a předseda představenstva Centra současného umění DOX. Na základě nominace prezidenta Václava Havla za dlouhodobý přínos a zásluhy v oblasti výtvarného umění mu byla v roce 2011 udělena cena Ministerstva kultury ČR, letos ho ministr kultury ocenil titulem Mecenáš české kultury.

Milan Cais

Milan Cais

Existuje jedna otázka, která dozajista rozčílí každého umělce: „Kde berete inspiraci?“ Výtvarníka a hudebníka (frontmana skupiny Tata Bojs) Milana Caise se po zhlédnutí jeho výstavy DVEŘE DOVNITŘ v pražské Ville Pellé ptát nemusíme. Je totiž navýsost zřejmé, že hlavní inspirací k jeho tvorbě je on sám. Naštěstí vystavená díla nevyprávějí o žádném zbytnělém egu, ale jsou odrazem poctivého nahlížení do vlastního nitra, do něhož otevírá návštěvníkům pomyslné dveře.

Nenechte si ujít komentované prohlídky na Novoměstské radnici

Nenechte si ujít komentované prohlídky na Novoměstské radnici

V minulém roce navštívilo Novoměstskou radnici více jak 190 000 lidí. Málokdo však ví, že v průběhu staletí se stala svědkem mnoha dějinných událostí. Komentované prohlídky, které pokračují i letos, tak návštěvníkům odkryjí její podivuhodný příběh.

Jackie

Jackie

Druhého února vstupuje do kin snímek JACKIE, dlouho očekávané drama režiséra Pabla Larraína. Od své loňské premiéry na filmovém festivalu v Benátkách snímek posbíral řadu ocenění od kritiků i festivalových porot, včetně nominace na Zlatý glóbus nebo čerstvé nominace na cenu BAFTA pro představitelku titulní role Natalii Portmanovou.

Aleš Bílík: Poctivé herectví je dřina

Aleš Bílík: Poctivé herectví je dřina

Městská divadla pražská mají od září novou posilu v souboru, mladého, talentovaného herce Aleše Bílíka, který má za sebou už řadu zajímavých rolí i projektů. Jak se dostal k divadlu a co ho v nejbližší době čeká, se dočtete v následujícím rozhovoru.

Divadlo v Řeznické

Divadlo v Řeznické

Pražské Divadlo v Řeznické nedávno oslavilo pětatřicet let své existence. V rámci tohoto jubilea připravilo svým příznivcům komponovaný večer NÁŘEZ, jehož vrcholem byl recitál Jitky Smutné. Populární herečku, jež je i folkovou zpěvačkou a kytaristkou, doprovázel na kytaru Milan Kramarovič. Songy Jitky Smutné uchvátily publikum svým hořkým obsahem i střídáním různorodých žánrů. Drásavá melancholie písně ŘEKA – inspirované úvodní pasáží slavného románu a filmu HODINY – kontrastovala s karikaturou herecké prodejnosti v songu OPIČKY. Zaznělo i něžné milostné vyznání či drsné blues. Čtyřicet minut ve společnosti samorostlých muzikantů znamenalo opravdový nářez! Podobně silné zážitky přináší i řada zdejších inscenací.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 12/16

XANTYPA Číslo 12/16

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 04/17

XANTYPA XANTYPA 04/17

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne