Imigrant Hambar Muhamed

Kurd naturalizovaný v Česku

Hambar se narodil před pětadvaceti lety kurdským rodičům v Sýrii. S rodiči a čtyřmi sourozenci dnes už více než deset let žijí v České republice. A tak jsme se jednoho nedělního odpoledne procházeli lázeňskými Teplicemi, já jsem se vyptával a on plynnou češtinou vyprávěl nejen o rozdílech mezi kurdštinou a arabštinou.

hambar-muhamed-05jpg.jpg

V čem se tyto dva jazyky liší?

Jsou to úplně rozdílné jazyky. Arabsky mluvím, protože Sýrie je arabská země. Ale jsme Kurdové, takže doma se bavíme kurdsky. Ve škole byla kurdština zakázaná, takže můžu říct, že arabsky umím líp.

Kurdistán se rozkládá především na územích Sýrie, Iráku, Íránu a Turecka. Kurdové jsou tam více než čtyři tisíce let, tak proč nesmíte mít vlastní stát?

Jedním ze současných důvodů je například to, že v části Sýrie obývané Kurdy, možná i v Iráku, je hodně nerostného bohatství. Viděl jsem v televizi dokument, kde uváděli, že právě v té části země je ho desetkrát více než v celé Sýrii. Tudíž je přirozeně výhodnější, aby Kurdové nesměli mít syrské občanství, a tedy ani vlastnit žádné pozemky.

Probírali jste doma, ještě v Sýrii, politiku často?

Když jsem vyrůstal, bral mě táta s sebou mezi chlapy, já tam seděl a pořád poslouchal, jak rozebírají politiku. Měli jsme i svoje samizdatové noviny, kde se otevřeně psalo o věcech kolem Kurdistánu. Všechno samozřejmě za zavřenými dveřmi, protože když si pro někoho přišla tajná policie, bylo jasné, že ten člověk už nadobro zmizí.

Jak došlo k rozhodnutí, že opustíte Sýrii a přestěhujete se do Evropy?

Bylo mi třináct. To znamená před dvanácti lety. My Kurdové, protože nemůžeme mít v Sýrii občanství, máme tam svá práva velice omezená. Nemáme spíš téměř žádná. To také znamená, že i kdybych tam vystudoval vysokou školu, neměl bych šanci dělat to, co jsem studoval. Třeba bratranec chtěl jít studovat medicínu, ale jako Kurdovi mu řekli, že ji stejně v praxi nebude smět vykonávat, tak je z něj alespoň veterinář. A strýc je vystudovaný zubař, ale pracuje v dělnické profesi. Zubařinu mu prostě vykonávat zakázali. Táta má elektrotechnické vzdělání. Živnost byla přirozeně vedená na jméno někoho jiného, ale nouzi o práci v Sýrii neměl. Byli jsme taková středostavovská rodina. Rodiče se rozhodli odejít do Evropy vyloženě kvůli nám dětem, naší lepší a bezpečnější budoucnosti. Řeknu ti jeden příklad. Bylo to v roce 2004. Probíhal nějaký sportovní zápas. Kurdy před vstupem kontrolovali, jako vždycky, ostatní ne. V průběhu zápasu bylo plno Kurdů napadeno kameny a klacky, někteří zemřeli, další utrpěli zranění. To rozpoutalo kurdské demonstrace. Dva dny byl klid, pak přijela armáda, všechno obsadila a všechny kurdské muže starší osmnácti let pozavírali a týrali. Takovouhle budoucnost pro nás rodiče prostě nechtěli.

Věděli jste, že vás cesta zavede do České republiky?

To vůbec ne. Věděli jsme jen, že chceme do Evropy, protože tu máme hodně příbuzných. Hlavně v Německu a Švýcarsku.

Celý rozhovor si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 29. 11. 2016

XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

text a foto Lukáš David

XANTYPA 12/16 - výběr z článků

Dalajláma ukázal, kdo je kdo v Česku

Dalajláma ukázal, kdo je kdo v Česku

Podivuhodné, co dokáže ve světě sázejícím na ekonomickou a vojenskou moc jeden jediný člověk, přitom žádný Bill Gates, ani velitel ozbrojených šiků, muž nedisponující „světskou“ mocí, ale jen a jen svou duchovní výbavou a pohnutým osudem. Do Prahy přijel 14. dalajláma Tändzin Gjamccho, buddhista žijící od dětství v exilu, nejvyšší tibetský duchovní vůdce. Jeho Svatost. U jiného by to přízvisko vyvolávalo posměch; u dalajlámy ne. Proč? Vyzařuje z něj pokoj? Nebo proto, že i náš většinově „pohanský“ svět v skrytu duše po „svatosti“, po něčem jiném, nesvětském, prahne?

Potkat dalajlámu…

Potkat dalajlámu…

Milosrdnému osudu jsem vděčna za řadu věcí. Třeba za to, že jsem po léta směla učit pana prezidenta Václava Havla číst anglické projevy a díky tomu být svědkem mnoha úžasných událostí. Musela jsem asi být hodná holka, že jsem si zasloužila i neopakovatelná setkání. Jako spolupracovnice Václava Havla a Oldřicha Černého, bohužel také již zesnulého spoluzakladatele a výkonného ředitele Fora 2000, jsem se několikrát setkala s Jeho Svatostí 14. dalajlámou! Nemusím jistě zdůrazňovat, že to byl vždycky neobyčejný zážitek a já bych se teď chtěla s laskavým čtenářem o jeden podělit.

Filozof Jan Sokol

Filozof Jan Sokol

Cena Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 se od roku 1999 pravidelně uděluje „význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání“. Letos ji 5. října, ve výroční den narození Václava Havla, obdržel filozof, překladatel a vysokoškolský pedagog, někdejší disident a chartista a polistopadový politik Jan Sokol. Řadu jeho knižních publikací z oblasti filozofické antropologie, fenomenologie a dějin náboženství zakončují aktuálně letos vydané dva tituly s více než výmluvnými názvy: DLUH ŽIVOTA a NEŽÍT JEN PRO SEBE.

Jubileum Sophie Marceau

Jubileum Sophie Marceau

Stále půvabná brunetka pochází z Paříže, kde se narodila 17. listopadu 1966 jako Sophie Daniele Sylvie Maupu v rodině prodavačky a řidiče náklaďáku. Vyrůstala s o tři roky starším bratrem, který působí jako počítačový technik. „Matka mě vychovávala spíš jako kluka. Nedovolovala mi příliš se parádit, a když jsem ve dvanácti nebo třinácti chtěla nosit hezké šaty a začala si uvědomovat vlastní ženskost, rozčilovala se: ‚Co si o sobě myslíš?‘ Nikdy mě nenechala, abych si o sobě myslela, že jsem hezká.“

Hudebník Olda Říha

Hudebník Olda Říha

Možná jste slyšeli žertovné úsloví, že všechno, co v Praze za něco stojí, pochází z Plzně. Nebo, opět s nadsázkou, že se Plzeňáci mohou pochlubit největším množstvím Zlatých slavíků (Karel Gott a Katapult). Přestože se Olda Říha narodil v Praze, první krůčky k nastartování své hvězdné kariéry udělal právě v západočeské metropoli. Mohu to potvrdit, neboť jsem byl u toho. Vyrůstali jsme ve stejné plzeňské čtvrti Bory a společně jsme se seznamovali s novou muzikou, která nás vzala za srdce. Na začátku šedesátých let jsme oba jezdili za Mikim Volkem a Pavlem Sedláčkem. V následujících letech, kdy už také Olda působil v Praze, jsem měl radost z každého jeho úspěchu. Jak toho dosáhl, jak se vše událo, nám může částečně přiblížit následující rozhovor.

Imigrant Hambar Muhamed

Imigrant Hambar Muhamed

Hambar se narodil před pětadvaceti lety kurdským rodičům v Sýrii. S rodiči a čtyřmi sourozenci dnes už více než deset let žijí v České republice. A tak jsme se jednoho nedělního odpoledne procházeli lázeňskými Teplicemi, já jsem se vyptával a on plynnou češtinou vyprávěl nejen o rozdílech mezi kurdštinou a arabštinou.

Herečka Tereza Hofová

Herečka Tereza Hofová

S herečkou Terezou Hofovou jsem se osobně seznámil po představení Aischylovy ORESTEI inscenované na ostrově Štvanice. Seděl jsem pod širým nebem v první řadě a ona na mě v roli rozlícené věštkyně Kasandry plivla. Přestože nedošlo k žádné úhoně, herečka se mi po představení přišla omluvit. Skončili jsme u sklenky vína ve zdejším baru.

Dillí – Indie

Dillí – Indie

Neoddělitelnou součástí indické metropole Dillí je federální hlavní město Nové Dillí se sídly všech vládních orgánů a institucí. Rozprostírá se na území o rozloze padesáti kilometrů čtverečných a má více než 16 milionů obyvatel. Hned po Bombaji je druhým největším městem Indie a zároveň i třetí největší světovou aglomerací.

Česká centra Lukáš Přibyl

Česká centra Lukáš Přibyl

Ani se mi nechce věřit, že je to už osm let, kdy jsem s Lukášem Přibylem dělala do Xantypy rozhovor o jeho dokumentárním projektu ZAPOMENUTÉ TRANSPORTY, který věnoval českým a moravským Židům odvlečeným za druhé světové války do ghett a koncentračních táborů na území dnešního Lotyšska, Běloruska, Estonska a východního Polska. Cyklus dokumentů byl promítán po celém světě, získal řadu cen. Nyní Lukáš Přibyl již třetím rokem řídí České centrum v Tel Avivu. Zní to honosně, ale v praxi to znamená, že má jedinou kolegyni a celé centrum tvoří kancelář o patnácti metrech čtverečních. Přesto dělá svoji práci výborně a se stejnou obětavostí a stejným nasazením, jako když připravoval své výjimečné dokumenty. Vzhledem k omezenému rozpočtu ubytovává české hosty, kteří přijedou na pozvání Českého centra do Tel Avivu, ve svém nevelkém bytě. „Už jich u mě bydlelo více než sto sedmdesát, takže je to občas trochu punk, ale při debatách v kuchyni zase vznikne spousta nápadů, co by se dalo dále dělat,“ usmívá se.

Herečka Jaroslava Tvrzníková

Herečka Jaroslava Tvrzníková

Všem pamětníkům jistě vytane na mysli obraz půvabné mladičké dívky, která ve filmu ROBINSONKA usiluje o to, aby se stala otci oporou a ztotožní se s postavou Robinsona. Když jsem se setkala s Jaroslavou Tvrzníkovou a přemýšlela o jejím osudu, dospěla jsem k názoru, že nemá ani dnes k Robinsonce daleko. Přestože jako bývalá herečka Národního divadla a manželka herce a hlasatele Svobodné Evropy Martina Štěpánka prožila různé obtížné situace a zvraty, zůstala pevná a nezlomná.

Lidé - výběr z článků

Jaroslav Sedlák

Jaroslav Sedlák

Jaroslav Sedlák je zakladatelem Jihočeské záchranné brigády kynologů. Se psy žije celý život a z několika vychoval psí záchranáře, kteří se specializují na hledání v sutinách a pod vodou, například na Lipenské přehradě.

Petra Špalková

Petra Špalková

Dvacet pět písmen, dvacet pět slov a přibližně stejný počet vět. Dost na to, aby na sebe člověk prozradil, co chce. Mnohdy i to, co nechce. Okamžité stručné slovní asociace jsou často upřímnější než dlouho cizelované obsáhlé odpovědi. Abecedu Xantypy můžete brát jako „psychohrátku“ i jako výpověď. Je to pouze na vás, protože počítá s vaší účastí. Závěry – jaká vlastně je abeceda života zpovídaných osobností – si totiž děláte sami.

Leonard Cohen

Leonard Cohen

Popkultura má zvláště v hudební oblasti přímo magickou moc. Dokáže vymazat mnohé z toho, čím dotyčná osobnost byla, a zploští ji většinou na hlavní odstín, který snáší nejvíce zlatých vajec. Podobný osud postihl i Leonarda Cohena, spojovaného zpravidla s označením písničkář. Jeho hudební kariéra v podstatné míře překryla tu literární. Nejdříve byl však téměř desetiletí básníkem, než přišly jeho písně.

Louis Armstrong

Louis Armstrong

Dne 27. ledna 1917 zahajuje legendární kapela Original Dixieland Jass Band své angažmá v Reinsenweber's Restaurante v New Yorku a 26. února téhož roku vznikají v newyorském studiu Victor první gramofonové nahrávky jazzové hudby. Jde o snímky LIVERY STABLE BLUES a DIXIE JASS BAND ONE STEP. Od těchto událostí záhy uplyne sto let! A protože, jak se praví ve známé reklamě, nic není nemožné, požádal jsem o rozhovor. Na to, jak to vypadalo v šeru dávných věků v jazzové muzice, jsem se zeptal podle mnohých nejvýraznější postavy jazzové hudby 20. století, Louise Armstronga (1901–1971). Takto by rozhovor mohl vypadat.

Onkolog Jindřich Fínek

Onkolog Jindřich Fínek

S profesorem MUDr. Jindřichem Fínkem, přednostou plzeňské onkologie, bych se raději neseznámila. Svedla nás dohromady rakovina mého strýce. Po několikaměsíční známosti mi jako nejtrefnější hodnocení profesora připadá zvolání Ejhle člověk!

Imigrant Hambar Muhamed

Imigrant Hambar Muhamed

Hambar se narodil před pětadvaceti lety kurdským rodičům v Sýrii. S rodiči a čtyřmi sourozenci dnes už více než deset let žijí v České republice. A tak jsme se jednoho nedělního odpoledne procházeli lázeňskými Teplicemi, já jsem se vyptával a on plynnou češtinou vyprávěl nejen o rozdílech mezi kurdštinou a arabštinou.

Markéta Baňková

Markéta Baňková

V pátém ročníku literární ceny Česká kniha, jež se uděluje nejlepší české beletristické novince za uplynulý rok, zvítězila výtvarnice a spisovatelka Markéta Baňková. Sedmičlenná odborná porota ocenila její román MALIČKOST s podtitulem ROMANCE Z ČASU GENETIKY, v němž se autorka zabývá biologií, emocemi a důležitostí příbuzenských vztahů.

Pedagog Rudolf Adler: Prožitky jsme vyměnili za informace

Pedagog Rudolf Adler: Prožitky jsme vyměnili za informace

Jan Ámos Komenský kdysi satiricky podotknul: „Naši učitelé nesmějí být podobni sloupům u cest, jež pouze ukazují kam jít, ale samy nejdou.“ Existuje jen málo pedagogů splňujících tuto normu. Rudolf Adler – režisér, dramaturg a pedagog pražské FAMU – však patří k lidem, kteří by očekávání učitele národů splnili na výbornou…

Kohnovi: Ztratili jsme domov, ale našli svět

Kohnovi: Ztratili jsme domov, ale našli svět

Přátelství s Pavlem a Rut Kohnovými považuji za dar. Je to už pět let, co jsme se poznali při jednom z ročníků Ortenovy Kutné Hory, a tehdy mne na první pohled upoutali. Dlouholetý redaktor Svobodné Evropy Pavel KOHN svým věčným a tak trochu dětským úsměvem a jeho žena, malířka Rut, nezměrným entuziasmem, s nímž provází svého životního partnera. Jaké byly osudy této rodiny v souvislosti s jejím nedobrovolným exilem?

Záchranářka Adéla Černá

Záchranářka Adéla Černá

V devadesátých letech znal celý svět populární americký seriál POBŘEŽNÍ HLÍDKA. Na vnadnou Pamelu Andersonovou a sympatického Davida Hasselhofa diváci nezapomněli dodnes. Také hladinu přehrady Lipno celé léto sledují vodní záchranáři. „Lidé nás i teď po tak dlouhé době stále srovnávají. Realita je však jiná. Případy, ke kterým vyjíždíme, jsou jiné a i vybavení, jež používáme, se trochu liší. Cíl máme opravdu stejný, pomoci všem, kteří to potřebují. Jen v plavkách by nám ale tady na Lipně byla určitě zima,“ usmívá se vodní záchranářka z lipenského jezera Adéla Černá.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 12/16

XANTYPA Číslo 12/16

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 04/17

XANTYPA XANTYPA 04/17

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne