Výtvarník Aleš Veselý

Bez počátku, bez konce

Aleš Veselý (narozen 3. 2. 1935) vstoupil na českou výtvarnou scénu na přelomu 50. a 60. let 20. století, kdy vyšel z tradic evropského informelu a postupem času dospěl až k projektování monumentálních soch a environmentálních projektů. Veškerá jeho tvorba však nesla vždy pečeť umělecké i lidské autenticity, filozofického přesahu a neustálé inovace tvůrčích metod. Zastoupen je v mnoha významných sbírkách, pařížským Centre Pompidou počínaje a Guggenheimovým muzeem v New Yorku konče. Jeho práce jsou součástí veřejného prostoru v řadě světových měst a mnoho jeho vizí na realizaci teprve čeká…

Aleš Veselý

Snad i díky letošnímu významnému životnímu jubileu, které tento všestranný a inspirativní umělec oslavil v plné duchovní i fyzické svěžesti, vznikl unikátní výstavní projekt. Čtyři pražské soukromé galerie souběžně veřejnosti představily autorskou kompilaci díla Aleše Veselého. Každá z výstav byla nesena určitým tématem, které autora reprezentovalo. Byly vystaveny práce ze soukromých sbírek i z jeho středoklukovického ateliéru. Vytvořily celek, jenž umožnil zhlédnout Veselého vývoj z mnoha rozličných úhlů a časových horizontů, pochopit základní východiska, aspekty, souvislosti jeho díla. A také kontinuitu, s níž se Veselý neustále snaží nacházet odpovědi na otázky bytí a smyslu lidské existence.
Pro něj samotného však bylo obtížné rozdělit svou práci do nějakých fází, které by průběžně mapovaly jeho uměleckou cestu. Jak říká v knize PROJDI TOU BRANOU (obsáhlý rozhovor s Michalem Schonbergem, který v roce 2006 knižně vydal Torst): „…u mě se to všechno překrývá a prolíná. Prioritu mají totiž problémy a ne čas. Je v tom určitý paradox. Někdy, když se dostanu do styku se svými staršími věcmi, tak mám pocit, jako by to byl život někoho jiného, jako by ty věci pocházely od někoho jiného. Na druhou stranu se mi velice často stává, že v nových věcech ex post zjistím, že jejich původ leží už někde v dávné mojí minulosti. Existují poznámky a náčrty, které jsou dvacet, třicet let staré, které už potenciálně obsahují zárodky idejí, o kterých si myslím, že si je vymýšlím právě teď jako nové. Ale to je asi ta několikavrstevnatost toho, co já dělám. Protože je rozdíl mezi věcmi, které jsem fyzicky udělal jako dohotovené či hmatatelně existující, a mezi souběžnými záznamy utopických představ, o kterých jsem snil, že je jednou proměním ve skutečnost. Moje utopistické představy, ta jiná – druhá – vrstva vědomí, mě paralelně provázejí od samého začátku jako sny a nehmatatelné vize…“
Protože tato výstavní idea pod jednotným názvem BEZ ZAČÁTKU, BEZ KONCE skončila 11. listopadu (zahájena byla 2. září), nabízíme fotoreportáž z komentované prohlídky, která se uskutečnila 10. října, kdy jsme během jednoho sobotního odpoledne společně s autorem navštívili všechny čtyři galerie.

Celý článek si přčtete v tištěné Xantypě...

text Vladimír Drápal, foto Věra Drápalová

XANTYPA 12/15 - výběr z článků

Vánoční nadílka pro nemocné děti

Vánoční nadílka pro nemocné děti

Co pro vás znamená deset minut? Kratičké zpoždění na schůzku, ranní hygienu… Pro děti na Klinice radiační onkologie Masarykova onkologického ústavu v Brně znamená deset minut důležitý časový úsek, přibližně tak dlouho trvá každodenní ozařování. Vypravily jsme se za nimi začátkem podzimu, abychom nyní společně s vámi, našimi milými čtenáři, mohli onkologicky nemocným dětem udělat krásné Vánoce. Můžete se stát ježíškem a poslat nemocným dětem panenku, autíčko, pastelky nebo třeba dětský batůžek.

Nejodlehlejší filmový festival světa

Nejodlehlejší filmový festival světa

Místo červeného koberce vyprahlý saharský písek, místo šampaňského voda z oázy. Na jedinečném festivalu FiSahara nespatříte namyšlené celebrity ani nervózní obličeje paparazziů. Místo nich se setkáte s vděčnými tvářemi utiskovaného lidu Sahrawi.

Jan Lukas

Jan Lukas

Jan Lukas na svých humanitních fotografiích zachytil dvacáté století tak jako málokdo. Vytvořil i sérii snímků z uprchlických táborů v Itálii, v nichž s rodinou pobýval. Nejen v souvislosti se současnou uprchlickou krizí je zajímavé dozvědět se, jak se v nich lidem, čekajícím před půlstoletím na víza do vysněné Ameriky, žilo a jaké to bylo, v padesáti letech znovu začínat na druhé straně zeměkoule. A právě o tom jsem si povídala s jeho dcerou Helenou.

Jak dovolenkuje venezuelská smetánka?

Jak dovolenkuje venezuelská smetánka?

To si během jednoho dne vyzkoušel spolupracovník Xantypy. Na motorovém člunu se proháněl mezi mangrovníkovými ostrůvky národního parku Morrocoy.

Vánoce Vojtěcha Kubašty

Vánoce Vojtěcha Kubašty

Je bezesporu jedním z našich světově nejúspěšnějších výtvarníků. Jeho dětské prostorové knížky vyšly v třiceti sedmi jazykových mutacích a prodalo se jich více než třicet pět milionů. Vojtěch Kubašta ale vytvořil také sedmnáct papírových betlémů.

Betlémy a betlémské světlo 2015

Betlémy a betlémské světlo 2015

Jednatřicet pražských kostelů bude vystavovat Betlémy od 24. prosince po celé vánoční období. V kostelích i turistických informačních centrech bude k dispozici brožurka o historii vystavených betlémů, o jejich umělecké hodnotě, s rozpisem, kdy a kde lze betlémy v jednotlivých kostelích vidět, a také časy nedělních bohoslužeb. Vydává ji Arcibiskupství pražské, jehož projekt Betlémy probíhá již čtvrtým rokem.

Revanš Jarosława Kaczyńského vůči nepřátelům i nepřízni osudu

V nedávných parlametních volbách představili polští konzervativci ze strany Právo a spravedlnost (PiS) novou tvář. Neokoukaná politička Beata Szydłová v čele kandidátky měla po osmileté vládě liberálů z Občanské platformy ukojit touhu Poláků po politické změně; už navečer 25. října, krátce po ohlášení výsledků, vyšlo jasně najevo, že nebyla ničím víc než vějičkou na voliče.

Jak nám Miloš ukradl 28. říjen a udělal si z něj vlastní svátek

Hodně se mluví o hodnotách. Evropské hodnoty, naše hodnoty, české národní zájmy. Bráníme „naše hodnoty“ před islámem. Bráníme české zájmy před Evropskou unií, v níž pobýváme jako členská země (viz uprchlické kvóty). A symbolem našich hodnot by měl být 28. říjen, založení samostatného státu. V ten den by občan měl vidět: toto se cení. A letos to viděl.

Dopis z Rotterdamu

Dopis z Rotterdamu

Jsem fascinován vznikajícím velkým uprchlickým eposem, který se zapíše do historie Evropy i světa. Uprchlíci se snaží zachránit si život odchodem z území, kde lidstvo začalo poprvé se zemědělstvím, z území velkých starých civilizací, kde do nedávna žila barvitá mozaika etnik, náboženství, kultur a historie, toto území zaniká. Sýrie – první stopy naší civilizace. Náš prezident to zjednodušil na krutosti náboženské sekty nazývané Islámský stát, a že snad k nám tisíce kilometrů pochodují její bojovníci, kteří se zákeřně zaštiťují dětmi. Islámský stát nevypovídá nic o lidech, kteří před ním utíkají. Ale hlavní viník je asi Bašár al-Asad, kterému teď v nouzi pomáhají Rusové v další likvidaci syrského národa.

Co se děje… v New Yorku

Herečka Keira Kneightleyová se poprvé stala matkou a pět měsíců po narození dcery Edie také poprvé vstoupila na jeviště Broadwaye, aby okusila divadlo ve Studiu 54, kde zazářila v hlavní roli příběhu o lásce a trestu TEREZA RAQUINOVÁ, adaptaci stejnojmenné knihy Emila Zoly.

Kultura - výběr z článků

Jsme tu a vy nás chcete, volají Rammstein

Jsme tu a vy nás chcete, volají Rammstein

Nový videoklip k písni DEUTSCHLAND od skupiny Rammstein sbírá na internetu miliony zhlédnutí a vyvolává kontroverzi. K rekonstruovaným výjevům z německé historie se už vyjádřila řada médií či instituce jako izraelské ministerstvo zahraničí. Berlínská kapela proslulá výraznou sebeprezentací si nad zájmem o svou tvorbu jistě mne ruce: vypadá to, že její sedmé album, které vychází 17. května, se bude prodávat skvěle. Pro jistotu mají Rammstein v zásobě ještě čtyři další videa.

Kája Saudek

Kája Saudek

Česká filmová komedie z roku 1966 KDO CHCE ZABÍT JESSII scenáristy Miloše Macourka a režiséra Václava Vorlíčka proslavila Karla neboli Káju Saudka (13. 5. 1935 – 25. 6. 2015), malíře a komiksového kreslíře, jelikož autoři slavného filmu použili jeho kreslené postavy komunikující pomocí bublin. Tak se Kája Saudek dostal do veřejného povědomí.

Jan Lichtenberg

Jan Lichtenberg

To, že slyšel správnou muziku od raného dětství všude okolo sebe, zní sice jako tisíckrát použitá fráze, ale co s tím, když to tak skutečně bylo. Dnes je Jan Lichtenberg velký zjev na tuzemské rockové scéně.

Andy Warhol

Andy Warhol

,,Nikdo se na nic opravdu nepodívá; to je těžké. Myslím, že každý by měl vidět mé obrazy ve skutečnosti, než prohlásí, že jsou bezduché,“ prohlásil Andy Warhol. Muzeum Whitney v New Yorku to nyní umožňuje tisícům návštěvníků. Expozice, která čítá na 350 uměleckých objektů, představuje osobnost Andyho Warhola (1928–1987) a jeho inovativní přínos stále přítomný i v 21. století.

Píše Foglar, kreslí Fischer aneb Rychlé šípy slaví

Píše Foglar, kreslí Fischer aneb Rychlé šípy slaví

Že se slavná pětice narodila v předvánočním čase, nebyl určitě promyšlený marketingový tah Jaroslava Foglara k blížícím se svátkům. Je ovšem nabíledni, že se mu podařilo ve spojení s Janem Fischerem týden před Štědrým dnem obdarovat čtenáře Mladého hlasatele kresleným seriálem, který později ovlivnil statisíce chlapců a děvčat v bývalém Československu. V sedmém čísle Mladého hlasatele ze 17. prosince 1938 se zrodila legenda, slavící letos 80 let.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 12/15

XANTYPA Číslo 12/15

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 10/2019

XANTYPA XANTYPA 10/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne