Dopis z Rotterdamu

Velký uprchlický epos

Jsem fascinován vznikajícím velkým uprchlickým eposem, který se zapíše do historie Evropy i světa. Uprchlíci se snaží zachránit si život odchodem z území, kde lidstvo začalo poprvé se zemědělstvím, z území velkých starých civilizací, kde do nedávna žila barvitá mozaika etnik, náboženství, kultur a historie, toto území zaniká. Sýrie – první stopy naší civilizace. Náš prezident to zjednodušil na krutosti náboženské sekty nazývané Islámský stát, a že snad k nám tisíce kilometrů pochodují její bojovníci, kteří se zákeřně zaštiťují dětmi. Islámský stát nevypovídá nic o lidech, kteří před ním utíkají. Ale hlavní viník je asi Bašár al-Asad, kterému teď v nouzi pomáhají Rusové v další likvidaci syrského národa.

Hutka

Evropa, po té nejstrašnější válce lidských dějin, se zavázala lidem v nouzi pomoci a deklarovala dodržování lidských práv. Nám pomáhala čtyřicet let. A teď, čtvrt století po tom, co už pomoc nepotřebujeme, jsme se ještě nestali Evropany? Pořád budeme mít jen nataženou ruku?

Národy jsou lidé, nemusí to být území. Polovina syrského národa opustila své území, aby si zachránila život. Menší část této poloviny, ta odvážnější, silnější, mladší, inteligentnější a bohatší, se vydala na strastiplnou cestu do Evropy. Ale je to taková masa, že pohne dějinami, které se stále píší přes Evropu. Ale je to ta masa Germánů, tlačených Mongoly na západ, která požádala starý Řím o azyl, a Řím odmítl, tak si Řím vzali násilím? Germáni dnes azyl dávají. Němci, Švédové a Holanďani. Zachraňují v mase lidí národ, který se jednou na své území vrátí a velký epos bude ukončen. My v něm budeme zmíněni jen jako zrádné bažiny na cestě hrdinů.
Pátého listopadu byla v Rotterdamu odhalena socha T. G. Masaryka. Holanďani si ho váží a věří, že právě v Rotterdamu, jako jeden z tehdejších uprchlíků, vymyslel Československo. Pozvali mě, abych jako uprchlík, který deset let v Rotterdamu žil, k tomu zahrál nějaké písně. Zahrál jsem HAVLÍČKU, HAVLE. Havel je pro Holanďany stále živý, ostatní dosud živí čeští prezidenti ne. Další píseň byla TADY DOMOV MÁM. To je má odpověď z roku 1974 na otázku české hymny KDE DOMOV MŮJ. Zazpíval jsem to ale holandsky. Totiž František Škroup, který k hymně napsal hudbu, se dostal kvůli své německé opeře WASSERGEIST do tehdejších pražských disidentských problémů a vyrazili ho z divadla. Ale Holanďani ho pozvali, aby jim v Rotterdamu založil jejich první operu, a tak tam i umřel a je tam pohřbený. Uzavřel jsem to česko-holandsky tou písní o svobodě, jak jí říkám NÁMĚŠŤ a před Masarykem jsem se za nás hluboce styděl… ale nebyl to právě Masaryk, který říkal o Češích, že jsou vystrašení sobci? Možná to formuloval trochu jinak…
Srdečně zdravím.

Jaroslav Hutka

XANTYPA 12/15 - výběr z článků

Vánoční nadílka pro nemocné děti

Vánoční nadílka pro nemocné děti

Co pro vás znamená deset minut? Kratičké zpoždění na schůzku, ranní hygienu… Pro děti na Klinice radiační onkologie Masarykova onkologického ústavu v Brně znamená deset minut důležitý časový úsek, přibližně tak dlouho trvá každodenní ozařování. Vypravily jsme se za nimi začátkem podzimu, abychom nyní společně s vámi, našimi milými čtenáři, mohli onkologicky nemocným dětem udělat krásné Vánoce. Můžete se stát ježíškem a poslat nemocným dětem panenku, autíčko, pastelky nebo třeba dětský batůžek.

Nejodlehlejší filmový festival světa

Nejodlehlejší filmový festival světa

Místo červeného koberce vyprahlý saharský písek, místo šampaňského voda z oázy. Na jedinečném festivalu FiSahara nespatříte namyšlené celebrity ani nervózní obličeje paparazziů. Místo nich se setkáte s vděčnými tvářemi utiskovaného lidu Sahrawi.

Výtvarník Aleš Veselý

Výtvarník Aleš Veselý

Aleš Veselý (narozen 3. 2. 1935) vstoupil na českou výtvarnou scénu na přelomu 50. a 60. let 20. století, kdy vyšel z tradic evropského informelu a postupem času dospěl až k projektování monumentálních soch a environmentálních projektů. Veškerá jeho tvorba však nesla vždy pečeť umělecké i lidské autenticity, filozofického přesahu a neustálé inovace tvůrčích metod. Zastoupen je v mnoha významných sbírkách, pařížským Centre Pompidou počínaje a Guggenheimovým muzeem v New Yorku konče. Jeho práce jsou součástí veřejného prostoru v řadě světových měst a mnoho jeho vizí na realizaci teprve čeká…

Jan Lukas

Jan Lukas

Jan Lukas na svých humanitních fotografiích zachytil dvacáté století tak jako málokdo. Vytvořil i sérii snímků z uprchlických táborů v Itálii, v nichž s rodinou pobýval. Nejen v souvislosti se současnou uprchlickou krizí je zajímavé dozvědět se, jak se v nich lidem, čekajícím před půlstoletím na víza do vysněné Ameriky, žilo a jaké to bylo, v padesáti letech znovu začínat na druhé straně zeměkoule. A právě o tom jsem si povídala s jeho dcerou Helenou.

Jak dovolenkuje venezuelská smetánka?

Jak dovolenkuje venezuelská smetánka?

To si během jednoho dne vyzkoušel spolupracovník Xantypy. Na motorovém člunu se proháněl mezi mangrovníkovými ostrůvky národního parku Morrocoy.

Vánoce Vojtěcha Kubašty

Vánoce Vojtěcha Kubašty

Je bezesporu jedním z našich světově nejúspěšnějších výtvarníků. Jeho dětské prostorové knížky vyšly v třiceti sedmi jazykových mutacích a prodalo se jich více než třicet pět milionů. Vojtěch Kubašta ale vytvořil také sedmnáct papírových betlémů.

Betlémy a betlémské světlo 2015

Betlémy a betlémské světlo 2015

Jednatřicet pražských kostelů bude vystavovat Betlémy od 24. prosince po celé vánoční období. V kostelích i turistických informačních centrech bude k dispozici brožurka o historii vystavených betlémů, o jejich umělecké hodnotě, s rozpisem, kdy a kde lze betlémy v jednotlivých kostelích vidět, a také časy nedělních bohoslužeb. Vydává ji Arcibiskupství pražské, jehož projekt Betlémy probíhá již čtvrtým rokem.

Revanš Jarosława Kaczyńského vůči nepřátelům i nepřízni osudu

V nedávných parlametních volbách představili polští konzervativci ze strany Právo a spravedlnost (PiS) novou tvář. Neokoukaná politička Beata Szydłová v čele kandidátky měla po osmileté vládě liberálů z Občanské platformy ukojit touhu Poláků po politické změně; už navečer 25. října, krátce po ohlášení výsledků, vyšlo jasně najevo, že nebyla ničím víc než vějičkou na voliče.

Jak nám Miloš ukradl 28. říjen a udělal si z něj vlastní svátek

Hodně se mluví o hodnotách. Evropské hodnoty, naše hodnoty, české národní zájmy. Bráníme „naše hodnoty“ před islámem. Bráníme české zájmy před Evropskou unií, v níž pobýváme jako členská země (viz uprchlické kvóty). A symbolem našich hodnot by měl být 28. říjen, založení samostatného státu. V ten den by občan měl vidět: toto se cení. A letos to viděl.

Co se děje… v New Yorku

Herečka Keira Kneightleyová se poprvé stala matkou a pět měsíců po narození dcery Edie také poprvé vstoupila na jeviště Broadwaye, aby okusila divadlo ve Studiu 54, kde zazářila v hlavní roli příběhu o lásce a trestu TEREZA RAQUINOVÁ, adaptaci stejnojmenné knihy Emila Zoly.

RSS - výběr z článků

Herec Keanu Reeves aneb Chladný větřík nad horami

Herec Keanu Reeves aneb Chladný větřík nad horami

Tvrdé rány osudu ho nikdy nešetřily. Ještě v mládí ztratil nejbližšího
kamaráda, který se předávkoval heroinem, později ho poznamenaly špatné vztahy s otcem, leukémie sestry, smrt ženy a dítěte. Není divu, že si získal přívlastek největšího podivína Hollywoodu a mnozí kolegové ho označují doslova jako největší chodící záhadu.

Plasy

Plasy

Plasy, sotva třítisícové městečko v půvabném údolí řeky Střely na severním Plzeňsku, bývaly kdysi centrem kultury a vzdělanosti nejen tohoto regionu. Žádný div. Zdejší cisterciácký klášter se řadil k nejvýznamnějším monastickým komplexům střední Evropy. Teď se naděje, že se podobným centrem znovu stanou, vrací. Ruiny lemující sakrální stavby, jež byly po zašlé slávě bývalého kláštera blízko zániku, totiž v posledních několika letech jako by vstaly z popela. A naplňují se jedinečným obsahem: Národní technické muzeum zde vybudovalo Centrum stavitelského dědictví.

Plavkyně Simona Baumrtová

Plavkyně Simona Baumrtová

Usměvavá skromná blondýnka Simona Baumrtová je tak trochu přírodní úkaz. Má fotografickou paměť, jen tak pro zábavu si dělá doktorát a ráda by se vrátila z letošní olympiády s co nejlepším výsledkem, protože za čtyři roky třeba bude mít rodinu a kariéru naší nejúspěšnější plavkyně jí kromě vzpomínek budou připomínat jen nádherné zážitky a pár cenných kovů.

Herečka Lenka Krobotová

Herečka Lenka Krobotová

Lenka Krobotová. Herečka spjatá s pražským Dejvickým divadlem poutem profesním, přátelským i rodinným. Působí v něm od roku 2000 a z plejády jejích současných rolí připomeňme aspoň Doru v KAFKOVI 24, Evelynu v UCPANÉM SYSTÉMU a dvojroli královny Hermiony a pastýřky Mopsy v ZIMNÍ POHÁDCE, na níž kritika ocenila především intenzivní herectví dejvického souboru. „Zdejší herečtí matadoři doslova září,“ napsal o poslední inscenaci Dejvického divadla na serveru „nadivadlo“ Vladimír Mikulka. Lenka Krobotová je bezpochyby silná osobnost, která má „pořádek“ a „jasno“ v životě i v tvorbě, ale zároveň i spontaneitu, třeba už jen rychlost, jakou mluví, ten proud slov, který není snadné zachytit.

Portrét Kevina Spaceyho

Portrét Kevina Spaceyho

Ve slavném americkém seriálu DŮM Z KARET, který letos pokračuje už čtvrtou řadou, hraje bezskrupulózního politického intrikána. Jeho sebestředný a machiavellisticky vychytralý Frank Underwood vystoupá z pozice vlivného senátora až do úřadu prezidenta USA. „Jde o jednu z nejúžasnějších postav, jaké jsem kdy mohl ztvárnit,“ tvrdí americký herec KEVIN SPACEY, který má pro odhalování temných stránek lidských duší talent od Boha. „Často se mi stane, že se z natáčení vracím do hotelu a přemýšlím, jestli jsme nezašli moc daleko. Ale pak si zapnu zprávy a dojde mi, že možná naopak nejsme dost tvrdí,“ dodává o sarkastickém vyprávění odhalujícím zákulisí vrcholné politiky.

Pražský hrad vzdává poctu Karlu IV.

Pražský hrad vzdává poctu Karlu IV.

U příležitosti 700. výročí narození českého krále a římského císaře Karla IV. připravil Pražský hrad pět výpravných výstav. Všechny mají v názvu slovo koruna a všechny jsou otevřeny denně od 10 do 18 hodin až do 28. září, svátku Karlova předchůdce, oblíbeného světce a patrona českého státu svatého Václava.

Muzikant Martin Valihora

Muzikant Martin Valihora

Kariérou uznávaného bubeníka proplouvá Martin Valihora velmi přirozeně. Už v šestnácti letech hrál v profesionálních hudebních seskupeních rozličných žánrů. Nezlomila ho ani závislost na drogách, s níž se musel poprat. Obhájil své umění i v Americe, kde studoval a účinkoval v klubu Blue Note se špičkovými jazzmany. V Bratislavě založil renomovaný Festival One Day Jazz.

Michaela Gübelová 6/16

Vážení a milí, Marihuana… zhulené mladé lidi jsem poprvé viděla kdysi dávno ve Formanově muzikálu Hair. Dnes je kouření marihuany rozšířené, chce se mi skoro říct běžné, především mezi mladými.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 12/15

XANTYPA Číslo 12/15

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 10/2019

XANTYPA XANTYPA 10/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne