Michaela Gübelová 12/15

Vážení a milí,

s mužným hercem Filipem Blažkem, který miluje thajský box, rozmlouval Vašek Vašák. Tentokrát byl velice pilný a vyzpovídal pro nás ještě hudebníka Mira Žbirku a herečku Alenu Mihulovou. Kromě mnoha dalších skvělých osobností, které na stránkách Xantypy najdete, se s námi vydáte i do světa. Ostrov Aldabra, Venezuela, Afrika, Sydney – vybrali jsme samá teplá místečka. Není to příjemné v prosinci?

Blížící se svátky připomíná článek o schwarzenberské vánoční tradici na zámku v Třeboni

a projekt arcibiskupství pražského, Betlémy 2015, jehož se Xantypa zúčastňuje jako mediální partner každým rokem. Sedmnáct betlémů vytvořil také ve světě proslulý malíř ze Smíchova, Vojtěch Kubašta. Tedy samozřejmě kromě jiného – vše se dozvíte v článku, který o něm napsala Pavlína Kourová.

Brzy začne advent, čas rozjímání. Před Vánoci si vždycky vzpomenu na Václava Havla. Myslím, že chybí nejen mnoha lidem, ale téhle zemi obecně. Odešel 18. prosince před čtyřmi lety. Nedávno, 9. listopadu, v požehnaném věku pětadevadesáti let zemřel profesor František Dvořák, milovaný nejen svými studenty a nazývaný „české kultury hořák“. Mnohokrát jsme o něm v Xantypě psali. A když už vzpomínám, ráda připomenu i Jana Soukupa, režiséra dokumentů. Odešel letos v srpnu v jednašedesáti letech, dlouho ho trápila strašná nemoc. Byl to můj celoživotní kamarád, laskavý člověk a také přispěvatel Xantypy. Ještě jsme ho stačili vyfotografovat mezi našimi autory do narozeninového vydání, ale to už ho nezastihlo.

Milé čtenářky a milí čtenáři, prožijte předvánoční čas i vánoční svátky v klidu a radosti v kruhu milých lidí. Vezměte do ruky Xantypu, snad vás potěší. A nezapomeňte prosím, že těsně před koncem roku vyjde už ta lednová.

Krásné a požehnané Vánoce vám přeje Michaela Gübelová a celá redakce.

XANTYPA 12/15 - výběr z článků

Vánoční nadílka pro nemocné děti

Vánoční nadílka pro nemocné děti

Co pro vás znamená deset minut? Kratičké zpoždění na schůzku, ranní hygienu… Pro děti na Klinice radiační onkologie Masarykova onkologického ústavu v Brně znamená deset minut důležitý časový úsek, přibližně tak dlouho trvá každodenní ozařování. Vypravily jsme se za nimi začátkem podzimu, abychom nyní společně s vámi, našimi milými čtenáři, mohli onkologicky nemocným dětem udělat krásné Vánoce. Můžete se stát ježíškem a poslat nemocným dětem panenku, autíčko, pastelky nebo třeba dětský batůžek.

Nejodlehlejší filmový festival světa

Nejodlehlejší filmový festival světa

Místo červeného koberce vyprahlý saharský písek, místo šampaňského voda z oázy. Na jedinečném festivalu FiSahara nespatříte namyšlené celebrity ani nervózní obličeje paparazziů. Místo nich se setkáte s vděčnými tvářemi utiskovaného lidu Sahrawi.

Výtvarník Aleš Veselý

Výtvarník Aleš Veselý

Aleš Veselý (narozen 3. 2. 1935) vstoupil na českou výtvarnou scénu na přelomu 50. a 60. let 20. století, kdy vyšel z tradic evropského informelu a postupem času dospěl až k projektování monumentálních soch a environmentálních projektů. Veškerá jeho tvorba však nesla vždy pečeť umělecké i lidské autenticity, filozofického přesahu a neustálé inovace tvůrčích metod. Zastoupen je v mnoha významných sbírkách, pařížským Centre Pompidou počínaje a Guggenheimovým muzeem v New Yorku konče. Jeho práce jsou součástí veřejného prostoru v řadě světových měst a mnoho jeho vizí na realizaci teprve čeká…

Jan Lukas

Jan Lukas

Jan Lukas na svých humanitních fotografiích zachytil dvacáté století tak jako málokdo. Vytvořil i sérii snímků z uprchlických táborů v Itálii, v nichž s rodinou pobýval. Nejen v souvislosti se současnou uprchlickou krizí je zajímavé dozvědět se, jak se v nich lidem, čekajícím před půlstoletím na víza do vysněné Ameriky, žilo a jaké to bylo, v padesáti letech znovu začínat na druhé straně zeměkoule. A právě o tom jsem si povídala s jeho dcerou Helenou.

Jak dovolenkuje venezuelská smetánka?

Jak dovolenkuje venezuelská smetánka?

To si během jednoho dne vyzkoušel spolupracovník Xantypy. Na motorovém člunu se proháněl mezi mangrovníkovými ostrůvky národního parku Morrocoy.

Vánoce Vojtěcha Kubašty

Vánoce Vojtěcha Kubašty

Je bezesporu jedním z našich světově nejúspěšnějších výtvarníků. Jeho dětské prostorové knížky vyšly v třiceti sedmi jazykových mutacích a prodalo se jich více než třicet pět milionů. Vojtěch Kubašta ale vytvořil také sedmnáct papírových betlémů.

Betlémy a betlémské světlo 2015

Betlémy a betlémské světlo 2015

Jednatřicet pražských kostelů bude vystavovat Betlémy od 24. prosince po celé vánoční období. V kostelích i turistických informačních centrech bude k dispozici brožurka o historii vystavených betlémů, o jejich umělecké hodnotě, s rozpisem, kdy a kde lze betlémy v jednotlivých kostelích vidět, a také časy nedělních bohoslužeb. Vydává ji Arcibiskupství pražské, jehož projekt Betlémy probíhá již čtvrtým rokem.

Revanš Jarosława Kaczyńského vůči nepřátelům i nepřízni osudu

V nedávných parlametních volbách představili polští konzervativci ze strany Právo a spravedlnost (PiS) novou tvář. Neokoukaná politička Beata Szydłová v čele kandidátky měla po osmileté vládě liberálů z Občanské platformy ukojit touhu Poláků po politické změně; už navečer 25. října, krátce po ohlášení výsledků, vyšlo jasně najevo, že nebyla ničím víc než vějičkou na voliče.

Jak nám Miloš ukradl 28. říjen a udělal si z něj vlastní svátek

Hodně se mluví o hodnotách. Evropské hodnoty, naše hodnoty, české národní zájmy. Bráníme „naše hodnoty“ před islámem. Bráníme české zájmy před Evropskou unií, v níž pobýváme jako členská země (viz uprchlické kvóty). A symbolem našich hodnot by měl být 28. říjen, založení samostatného státu. V ten den by občan měl vidět: toto se cení. A letos to viděl.

Dopis z Rotterdamu

Dopis z Rotterdamu

Jsem fascinován vznikajícím velkým uprchlickým eposem, který se zapíše do historie Evropy i světa. Uprchlíci se snaží zachránit si život odchodem z území, kde lidstvo začalo poprvé se zemědělstvím, z území velkých starých civilizací, kde do nedávna žila barvitá mozaika etnik, náboženství, kultur a historie, toto území zaniká. Sýrie – první stopy naší civilizace. Náš prezident to zjednodušil na krutosti náboženské sekty nazývané Islámský stát, a že snad k nám tisíce kilometrů pochodují její bojovníci, kteří se zákeřně zaštiťují dětmi. Islámský stát nevypovídá nic o lidech, kteří před ním utíkají. Ale hlavní viník je asi Bašár al-Asad, kterému teď v nouzi pomáhají Rusové v další likvidaci syrského národa.

Michaela Gübelová - výběr z článků

Editorial

Editorial

Vážené a milé, vážení a milí, čerstvá čtyřicátnice, herečka Jana Stryková vypráví o své cestě vzhůru až na prkna Národního divadla. Kromě toho se zmiňuje, jak ji propírá bulvár, ale zdá se, že si z toho příliš nedělá. Vyzpovídal ji Jan Kerbr a do tohoto čísla také ještě mladého herce Martina Donutila, který talent zřejmě zdědil po tatínkovi. Spolu hrají Amadea a Salieriho. V rozhovoru Marie Valtrové s jedním z našich nejvýznačnějších scénografů Janem Duškem zazní: „Můj tchán, překladatel a chartista Zdeněk Urbánek, se totiž stal rektorem a mně připadalo nemorální být nadále děkanem. Z jedné rodiny rektor a děkan?! To prostě nešlo.“ Velmi trefný příklad morálního usuzování.

Editorial

Editorial

Vážení a milí, v březnu jsme oslavili dvacáté výročí vstupu naší republiky do Severoatlantické aliance a já jsem si ráda zavzpomínala, jak jsem přesně před dvaceti lety, kdy jsme se stali v Alianci čerstvými nováčky, mohla být hrdou součástí doprovodné skupiny prezidenta Václava Havla do Washingtonu na summit, který se konal k padesátému výročí NATO (23. – 25. dubna 1999). Na setkání členských zemí i oslavy výročí ale tenkrát vrhla stín válka v Kosovu, a tak se veškerá jednání a proslovy točily kolem ní. Malá oslava však přece jen nastala. Americký prezident Bill Clinton pozval na večeři do Bílého domu devatenáct nejvyšších představitelů členských států. Žlutá jídelna byla nádherně vyzdobena bílými orchidejemi, náš prezident Havel s manželkou Dagmar seděli mezi Billem Clintonem a francouzským prezidentem Jacquesem Chiracem. Tehdy jsem navštívila Bílý dům poprvé a byl to nezapomenutelný zážitek. Později pak s Václavem Havlem ještě jednou, ale už za prezidenta George Bushe ml. Jsem vděčná za ty krásné vzpomínky, Alan Pajer má podobné. Na cestě do Washingtonu byl totiž oficiálním fotografem našeho prezidenta. Událost vstupu naší republiky do NATO připomíná svými fotografiemi a některými vybranými myšlenkami Václava Havla.

Editorial

Editorial

Vážení a milí, když byl Martin Řezníček zpravodajem České televize ve Washingtonu, vždycky jsem měla radost, když jsem ho na obrazovce viděla. Noblesa, kultivovanost, zasvěcený projev. Zmocňoval se mě pocit hrdosti, že nás v Americe reprezentuje takováto osobnost. Nyní, po návratu do redakce zpravodajství České televize, jsme ho vyzpovídali, protože nás zajímalo, jak začínal v BBC, i to, jaká je jeho americká zkušenost. Taťána Kovaříková patří k předním českým návrhářkám. A patřila již před čtyřiadvaceti lety, protože nám ozdobila úplně první číslo Xantypy. Jakou cestu od té doby ušla, se dozvíte v rozhovoru s ní. Dokonce prozradila, že se brzy bude vdávat. Hádejte, kdo jí ušije svatební šaty? A ještě jedna hádanka. V redakci nás navštívil fotograf Alexandr Janovský a nechal nás nahlédnout do svého archivu. Takové bohatství jsme dlouho neviděli, a tak nás napadlo z několika snímků sestavit hádanku. Ta se bude pravidelně objevovat na stránkách Xantypy a vy, pokud uhodnete, jaké osobnosti na fotografiích jsou, od nás dostanete knižní dárek.

Editorial

Editorial

Vážení a milí, Michelle Obamová, sympatická předposlední první dáma Spojených států a v americké historii vůbec první první dáma tmavé pleti, sepsala svůj příběh a doplnila ho mnoha fotografiemi ze svého života. V USA se kniha okamžitě stala bestsellerem. U nás vyjde v březnu. Oslovili jsme překladatelku Michalu Markovou, vyzpovídali ji a ona nás do textu knihy nechala nahlédnout. Přinášíme tedy ochutnávku, lákadlo. Kromě několika zajímavých článků a rozhovorů, které uvádíme na obálce, bych ráda upozornila na hraběnku Karlu Mornstein-Zierotin, která se se vší zodpovědností a energií věnuje rodovému majetku, jenž jí byl navrácen neskutečně zdevastován komunisty, na rozhovor se špičkovým kardiochirurgem Ivem Skalským, který zachránil spoustu životů, právě tak jako Pavla Gomba, ale na jiném poli – jako ředitelka české sekce UNICEF.

Editorial

Editorial

Vážení a milí, osmnáctého prosince 2011 bohužel odešel Václav Havel. Kdyby tu byl, hodně by se určitě divil, co z úst dokáže vypustit jiný prezident. Miloš Zeman v reakci na Babišovu kauzu Čapí hnízdo řekl 13. listopadu v televizi, že českým novinářům nevěří ani nos mezi očima! Nevěřila jsem vlastním uším. Zeman by možná nejraději média zakázal a profesi novinářů zrušil! Přitom v případě této kauzy investigativní novináři konali prokazatelně rychleji i šikovněji než orgány činné v trestním řízení. Podařilo se jim vypátrat Andreje Babiše mladšího, což kupodivu policie za dva roky nedokázala. A Babišovým Čapím hnízdem se už několik let zabývají politici, novináři i policie, vše se točí kolem jedné osoby, obviňovaného premiéra. Nepřipadá vám to směšné? Vlastně spíš smutné, protože tu srandu platíme my všichni ze svých daní a navíc s takovým premiérem v čele naše země vypadá velice nedůvěryhodně. Ale prezident je stále spokojený. Odstoupení Babiše z funkce premiéra do vyřešení případu žádá Senát a občané začínají být hodně naštvaní. Jsem zvědavá, jestli hojné demonstrace po celé republice ovlivní poslance a ti konečně něco rázného podniknou!

Editorial

Editorial

Milí čtenáři, Břetislav Dytrich na našich stránkách podrobně popisuje, jak nadšeně žila svůj první den nová Československá republika 28. října před sto lety. A vlastně celý tento rok si připomínáme stoleté výročí vzniku našeho prvního samostatného státu a samozřejmě také osvícenou filosofickou a morální osobnost prvního prezidenta, Tomáše Garrigua Masaryka.

Editorial

Editorial

Vážení a milí, sympatický herec Hynek Čermák na sebe prozrazuje, že chtěl být pilotem, že si váží Cyrana a rád by si ho zahrál, že jeho vztah se ženou Veronikou je to nejlepší, co ho zatím v životě potkalo… a samozřejmě ještě mnohem víc nám toho o sobě řekl. Důkladně ho vyzpovídal Vašek Vašák, který byl velice pilný a do tohoto čísla napsal ještě další tři rozhovory.

Editorial

Editorial

Vážení a milí, nedávno jsem viděla inscenaci Kočka v oregánu v Di­vadle Kalich, kde excelovali manželé Bára Hrzánová a Radek Holub. Byla to čistá radost. A tak jsem se po představení domluvila s Iljou Kučerou ml., naším občasným přispěvatelem, který byl z jejich výkonu nadšený stejně jako já, aby s oběma pro letní Xantypu udělal rozhovor. Nabídku přijal s radostí, právě tak jako Matěj Třešňák, který pak za pár dní Báru s Radkem a fenkou Pepinou fotil u Vltavy. Mimochodem, přestože byl krásný červnový den, voda byla po předešlých přívalových deštích pořádně zakalená. Potřetí v krátké době jsem se se sympatickou dvojicí potkala ve Viole, kde Bára křtila svoji knihu Vinnetou naší doby, sepsal ji s ní Richard Erml. Těch několik setkání ve mně probudilo vzpomínání…

Editorial

Editorial

Vážení a milí, jen namátkově z poslední doby: požár v Holešovicích, umírají lidé v Palestině, údajným důvodem je přestěhování americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma, dva lidé poražení tramvají na náměstí I. P. Pavlova zemřeli, prezident obviňován z vlastizrady kvůli novičoku, vládne nám stále vláda bez důvěry… Kde jsou nějaké pozitivní zprávy? V Xantypě!

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 12/15

XANTYPA Číslo 12/15

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 10/2019

XANTYPA XANTYPA 10/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne