Co se děje… v Paříži
Pařížské Muzeum moderního umění (Musée d’Art moderne de la Ville de Paris) uvádí během prosince hned dvě zajímavé výstavy. První z nich UNLIMITED představí v Evropě poprvé slavný Warholův cyklus SHADOWS (1978–1979), což je série 102 obrazů v délce 130 metrů. Návštěvník se může těšit i na další série obrazů – mimo jiné ELECTRIC CHAIRS (1964–1971), JACKIES (1964), FLOWERS (1964–1965) či MAOS (1972–1973). Výstava trvá do 7. února 2016. Druhou expozicí je pocta americké malířce Elaine Sturtevant (zemřela v r. 2014). Umělkyně (mimo jiné vystavovala v newyorském Muzeu moderního umění MOMA či v londýnské galerii Tate Modern) odkázala muzeu svoji monumentální expozici THE HOUSE OF HORRORS (Dům hrůzy). K vidění až do 15. května 2016.
Světově uznávaný fotograf Robert Doisneau, dobře známý i českému publiku díky momentkám zachycujícím obyčejný život na pařížských ulicích (jeho fotografie z roku 1950 s názvem MILENCI PŘED RADNICÍ se stala v průběhu let klasikou), se velmi zajímal o nejnovější vědecké poznatky z nejrůznějších odvětví. V letech 1942–1943 a posléze v roce 1990 nafotil dvě reportáže z prostředí Přírodovědného muzea (Muséum national d’Histoire naturelle); zaměřil se na muzeum a zejména na lidi v něm, na exponáty, ale i zahrady. Vtipné, leckdy překvapivé fotografie na výstavě ROBERT DOISNEAU, FOTOGRAF V MUZEU odhalují život vážené instituce s lehkostí a nadsázkou. Výstava v Přírodovědném muzeu trvá do 18. ledna 2016
Pařížská filharmonie uvede během ledna hned tři zajímavé koncerty. V sobotu 9. ledna vystoupí s programem pro celou rodinu soubor Gli Incogniti v čele se sólistkou na violu Amandine Beyerovou – zahrají Vivaldiho ČTVERO ROČNÍCH DOB. V pátek 15. ledna se posluchači mohou těšit na Mozartovo REQUIEM v podání věhlasného Pařížského orchestru. Koncert MANTRA dvou známých klavírních virtuosů – Pierre-Laurenta Aimarda a Tamary Stefanovichové – se uskuteční v pátek 29. ledna. Pařížská filharmonie stojí za návštěvu nejen pro svůj pestrý hudební program, doprovázený četnými ateliéry pro děti i dospělé, ale také pro svou jedičnou architekturu. Jejím autorem je známý francouzský architekt Jean Nouvel, který navrhl budovu Filharmonie 1, kde se koná většina významných koncertů. Autorem druhé budovy – Filharmonie 2 v Cité de la musique – je Christian de Portzamparc. Zde se odehrávají komornější představení a také tvůrčí dílny.
Uznávaný psychiatr Ryûtarô Takahaši sbíral posledních třicet let současné japonské umění. Nashromáždil úctyhodných dva tisíce děl. Úzký výběr nyní vystavuje Dům japonské kultury v Paříži pod názvem COSMOS / INTIME – TAKAHAŠIHO SBÍRKA. Mezi dvaadvaceti umělci figurují i hvězdy mezinárodního formátu Yayoi Kusama, Yoshitomo Nara a Makoto Aida. K vidění do 23. ledna.
Tereza Moravcová
XANTYPA 1/16 - výběr z článků
Japonské inspirace Ivany Follové
Autorská přehlídka přední české návrhářky Ivany Follové proběhla v prosinci 2015 na Vltavě v unikátních prostorách lodě Cargo Gallery (zvané Loď plná umění), kotvící u náplavky poblíž pražského Palackého mostu.
Richard Müller, Michal Horáček a Michal Pavlíček
Spojení tří výjimečných osobností populární hudby – Richarda Millera, Michala Horáčka a Michala Pavlíčka – přineslo (pro mě) vcelku očekávaný výsledek. Jejich album SOCIÁLNÍ SÍŤ je skvělé. Známe se všichni od osmdesátých let, navíc jsem s Michalem Horáčkem vytvořil, pokud se nepletu, pět písní.
Režisér Petr Zelenka
Na podzim vstoupil do našich kin nový český film ZTRACENI V MNICHOVĚ, který podle vlastního scénáře natočil režisér Petra Zelenka. Tato absurdní komedie o zákulisí natáčení a zpochybňování historických mýtů vznikla sedm let po autorově předcházejícím snímku KARAMAZOVI. Jeho hry TEREMIN a DABING STREET uvádí Dejvické divadlo, kde se v roce 2001 proslavil svým jevištním debutem PŘÍBĚHY OBYČEJNÉHO ŠÍLENSTVÍ. S jedním z nejoriginálnějších českých filmařů a divadelníků jsme si povídali o zrodu jeho novinky, jejích překvapivých historických souvislostech i o autorových chystaných projektech. A také o Woodym Allenovi a Václavu Havlovi…
Fotbalové portréty Zuzany Maléřové
Narodil se ve vesnici Lukáčovce, dvacet kilometrů od Nitry. Tady kopal vesnický fotbal na ulici a od osmi let i na fotbalovém hřišti. Když mu bylo třináct, hráli školní zápas proti Nitře. Prohráli 14:1 a ten jediný gól dal on. Klub o něj projevil zájem, ale Lukáš se příliš neradoval. Byl na vesnici šťastný, bál se nové školy i lidí. Když však už z Nitry volali popáté, maminka najednou do telefonu pronesla: „Dobře, tak on přijede.“ Koukal na ni s vykulenýma očima, co to udělala. Možná nejdůležitější moment v jeho životě. Mnohokrát už ji v duchu poděkoval. Maminka byla sportovně založená, hrála házenou, otce zajímala auta, motorky, po obou rodičích jejich zájmy podědil. Byli čtyři sourozenci, tři bratři a sestra, Lukáš je nejmladší. Táta hodně pracoval, o fotbal se starala máma.
Bálová sezona
Baroko bylo epochou silně katolickou a výrazně tvořivou, o čemž svědčí honosné stavby a sochy vytesané z kamene. Tak jako každá doba, i ono bylo scénou politických intrik, boje o moc, dějištěm válek a navíc působení inkvizice. Lidé umírali v nesmyslných válkách i v plamenech na hranicích. Každé zrcadlo má však dvě strany. Stejně jako dnes, i v období baroka holdovali lidé zábavě, aby zapomněli na všemožné starosti.
Newyorská muzea
„Avantgardní hnutí v Evropě, ať už to byli fauvisté, kubisté nebo Bauhaus, byla iniciována a rozvíjena samotnými umělci. V Evropě bylo něco takového jasné jak facka… možná je v pozdější fázi podpořili někteří odvážnější podnikatelé – ať už z důvodů politických, z kulturního sentimentu nebo proto, aby byli dostatečně šik a nevypadali jako měšťáci. Jenom v Americe se to všechno stalo obráceně. Tam představili avantgardní umění a architekturu byznysmeni – a právě oni pak nesli standartu hrdě dál a podněcovali pokračovatele. Muzeum moderního umění nebylo duchovní dítě žádných socialistů nebo vizionářských bohémů, ale bylo založeno v obývacím pokoji Johna D. Rockefellera mladšího…“
Fenomén Frank Zappa
Frank Zappa, jehož 75. výročí narození jsme si připomněli na konci prosince, patří bezesporu k největším experimentátorům v dějinách rockové hudby. Ale z našeho českého, resp. československého hlediska jeho osobnost nemusíme zdaleka zužovat pouze na jeho působení v oblasti hudby. Jen s malou nadsázkou si ho můžeme i svým způsobem přivlastnit, protože se u nás stal v období tzv. normalizace symbolem svobody v nesvobodě (např. skupina The Plastic People of the Universe se ke svému názvu inspirovala jednou jeho písní) a po sametové revoluci naopak zase symbolem nabyté svobody i díky tomu, že prezident Václav Havel byl jeho dlouholetým fanouškem.
Mistryně světa Jana Kosťová
S Janou jsem se seznámil před mnoha lety, když jsme oba navštěvovali kursy fotografie. Hned jsme si padli do oka. To se ještě jmenovala Fialová, cestovala po světě s krosnou a fotoaparátem a kromě toho v Praze zajišťovala velké akce pro mezinárodní klientelu. Během let se naše cesty rozdělily, ale přáteli jsme nepřestali být ani na dálku. Teď, když jsme se potkali, má s manželem Pavlem krásná dvojčata. A kromě zajišťování akcí pro mezinárodní klientelu se pyšní titulem mistryně světa v trail orienteeringu pro rok 2013 a je aktuální mistryní ČR pro rok 2015. A i když je na káře – nemá ráda výraz na vozíčku – je to stále ta pozitivní rozesmátá holka.
Pařížské atentáty zanesly bojiště džihádistů až do Evropy
Večer 13. listopadu současně na několika místech Paříže začali po zuby ozbrojení útočníci hlava nehlava kosit hosty předzahrádek restaurací, jakož i návštěvníky jednoho rockového koncertu. Takřka ve stejnou chvíli se před branami stadionu, kde mezi diváky mezinárodního fotbalového zápasu seděl i prezident François Hollande a další francouzští politici, odpálili tři sebevražední atentátníci. Sérií teroristických útoků v režii tzv. Islámského státu, jež si vyžádaly 130 lidských obětí, se bitevní pole džihádistů z vyprahlých oblastí Středního východu rozšířilo na starý kontinent.
Krvavá Paříž, ukradené výročí sametové revoluce a plody strachu
Urychlovač času? Nezapnul ho někde někdo? Začíná být opravdu náročné se v našem světě vyznat. Není divu, že se lidé utíkají k jednoduchým řešením. Jedno se nabízí: uzavřít se do sebe před nebezpečným světem. Jako děti, když se bojí, zakryjí si oči i uši, nic nechtějí vidět a slyšet. Jenomže jakmile se uzavřeme, automaticky věci svěříme do rukou těm, kteří milují jednoduchá řešení. Což je veliké riziko.
Hlavní události uplynulého měsíce? Teroristické útoky v Paříži a jejich následky. Ještě větší nedůvěra k uprchlíkům. Evropská unie se kymácí. Jakmile je zle, hned se objeví tendence ten obří celek zmenšit, zbavit se balastu (staré země EU). A naopak, odtáhnout se od toho rizikového multi-kulti společenství, nepéct s nimi (postbolševické země). Přitom je to naopak, každý ví, že v době ohrožení máme táhnout za jeden provaz.
Hlavní dění doma? Miloš Zeman s Martinem Konvičkou, šéfem Bloku proti islámu, opanovali výročí 17. listopadu. Ale to je jen slogan. Podstatou je, že se Zeman spojil s extrémisty, stál s nimi na jednom pódiu, což byla viditelná demonstrace. A právě na den svobody. Ostře se pak vůči němu vymezil premiér Sobotka (ČSSD). Proč? Nechce, abychom vypadli z Unie. Ke xenofobnímu Zemanovi se naopak naplno přihlásil Andrej Babiš (ANO).
Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 1/16
Aktuální vydání
XANTYPA 12/2019
Inzerce
© XANTYPA 2019
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
