Co se děje… na Slovensku

Slovenská národní galerie představuje ve svém dramaturgickém cyklu věnovaném projektům výrazných osobností mladší generace dílo Martina Kollara (1971), který je pravděpodobně mezinárodně nejuznávanějším a nejoceňovanějším slovenským fotografem. V galerii vystavené snímky ze souboru EXKURZIA / FIELD TRIP vznikaly během autorova pobytu v Izraeli v letech 2009 – 2011 jako součást mezinárodního projektu THIS PLACE. Kollar v nich zachytil následky izraelského-palestinského konfliktu, tedy místa poznamenaná válkou a terorismem, a jeho důsledky na život obyvatel. Výstavu tvoří asi čtyřicet převážně velkoformátových fotografií a je ji možné navštívit do 31. ledna.

Výstava s názvem DUŠE SLOVANSKÁ studentů Oddělení průmyslového designu Katedry materiálového inženýrství Trenčínské univerzity Alexandra Dubčeka představuje průřez současnou tvorbou mladých začínajících designérů. Umožňuje nahlédnout do procesu vzniku modelu od prvotní inspirace k hotovým dílům. Tematicky je zaměřena hlavně na přetransformování tradičního, lokálního kulturního prvku do současného kontextu, s důrazem na detail nebo s použitím tradičních textilních technik, ale i současných technologií. V trenčínské Galerii M. A. Bazovského je výstava přístupná do 31. ledna.

Orchestr Glenna Millera si mohou bratislavští příznivci swingu poslechnout na dvouhodinovém koncertu 15. ledna ve Velkém sálu kulturního domu Istropolis. Známý orchestr zde vystoupí s představením AN EVENING OF SWING & ELEGANCE pod vedením Wila Saldena.

Po úspěšném turné, které se uskutečnilo v roce 2015, se legendární hudební skladatel Ennio Morricone vydává na další světovou šňůru koncertů pod názvem THE 60 YEARS OF MUSIC. Proslavil se zejména skladbami k westernům, složil hudbu k více než pěti stům filmů a seriálů. V Bratislavě vystoupí 19. ledna v Slovnaft Aréně a doprovázet jej bude Český národní symfonický orchester, velký pěvecký sbor a jako sólistka vystoupí sopranistka Susanna Rigacci.

Christian Ludwig Attersee (narozený v Bratislavě v roce 1940) je jednou z nejvýznamnějších osobností současné rakouské malby. Prosadil se nejen jako výtvarník, ale také jako hudebník, spisovatel, tvůrce objektů, designér, scénograf a filmař. Začínal s generací šedesátých let, která objevovala nové prostory v umění a rušila bariéry mezi jednotlivými druhy. Upozornil na sebe popartovými objekty, v nichž propojoval hudbu, slovo, fotografii a film do nové multimediální formy. Později se věnoval především malbě, kresbě a grafice. Výstava s názvem CHRISTIAN LUDWIG ATTERSEE: LODĚ PRO NEVĚSTU představuje výběr z jeho tvorby za posledních pětadvacet let. V Danubiana Meulensteen Art Museum v Čunově si ji návštěvníci mohou prohlédnout až do února.

Marta Kucharová Mentzlová

XANTYPA 1/16 - výběr z článků

Japonské inspirace Ivany Follové

Japonské inspirace Ivany Follové

 Autorská přehlídka přední české návrhářky Ivany Follové proběhla v prosinci 2015 na Vltavě v unikátních prostorách lodě Cargo Gallery (zvané Loď plná umění), kotvící u náplavky poblíž pražského Palackého mostu.

Richard Müller, Michal Horáček a Michal Pavlíček

Richard Müller, Michal Horáček a Michal Pavlíček

 Spojení tří výjimečných osobností populární hudby – Richarda Millera, Michala Horáčka a Michala Pavlíčka – přineslo (pro mě) vcelku očekávaný výsledek. Jejich album SOCIÁLNÍ SÍŤ je skvělé. Známe se všichni od osmdesátých let, navíc jsem s Michalem Horáčkem vytvořil, pokud se nepletu, pět písní.

Režisér Petr Zelenka

Režisér Petr Zelenka

 Na podzim vstoupil do našich kin nový český film ZTRACENI V MNICHOVĚ, který podle vlastního scénáře natočil režisér Petra Zelenka. Tato absurdní komedie o zákulisí natáčení a zpochybňování historických mýtů vznikla sedm let po autorově předcházejícím snímku KARAMAZOVI. Jeho hry TEREMIN a DABING STREET uvádí Dejvické divadlo, kde se v roce 2001 proslavil svým jevištním debutem PŘÍBĚHY OBYČEJNÉHO ŠÍLENSTVÍ. S jedním z nejoriginálnějších českých filmařů a divadelníků jsme si povídali o zrodu jeho novinky, jejích překvapivých historických souvislostech i o autorových chystaných projektech. A také o Woodym Allenovi a Václavu Havlovi…

Fotbalové portréty Zuzany Maléřové

Fotbalové portréty Zuzany Maléřové

Narodil se ve vesnici Lukáčovce, dvacet kilometrů od Nitry. Tady kopal vesnický fotbal na ulici a od osmi let i na fotbalovém hřišti. Když mu bylo třináct, hráli školní zápas proti Nitře. Prohráli 14:1 a ten jediný gól dal on. Klub o něj projevil zájem, ale Lukáš se příliš neradoval. Byl na vesnici šťastný, bál se nové školy i lidí. Když však už z Nitry volali popáté, maminka najednou do telefonu pronesla: „Dobře, tak on přijede.“ Koukal na ni s vykulenýma očima, co to udělala. Možná nejdůležitější moment v jeho životě. Mnohokrát už ji v duchu poděkoval. Maminka byla sportovně založená, hrála házenou, otce zajímala auta, motorky, po obou rodičích jejich zájmy podědil. Byli čtyři sourozenci, tři bratři a sestra, Lukáš je nejmladší. Táta hodně pracoval, o fotbal se starala máma.

Bálová sezona

Bálová sezona

Baroko bylo epochou silně katolickou a výrazně tvořivou, o čemž svědčí honosné stavby a sochy vytesané z kamene. Tak jako každá doba, i ono bylo scénou politických intrik, boje o moc, dějištěm válek a navíc působení inkvizice. Lidé umírali v nesmyslných válkách i v plamenech na hranicích. Každé zrcadlo má však dvě strany. Stejně jako dnes, i v období baroka holdovali lidé zábavě, aby zapomněli na všemožné starosti.

Newyorská muzea

Newyorská muzea

 „Avantgardní hnutí v Evropě, ať už to byli fauvisté, kubisté nebo Bauhaus, byla iniciována a rozvíjena samotnými umělci. V Evropě bylo něco takového jasné jak facka… možná je v pozdější fázi podpořili někteří odvážnější podnikatelé – ať už z důvodů politických, z kulturního sentimentu nebo proto, aby byli dostatečně šik a nevypadali jako měšťáci. Jenom v Americe se to všechno stalo obráceně. Tam představili avantgardní umění a architekturu byznysmeni – a právě oni pak nesli standartu hrdě dál a podněcovali pokračovatele. Muzeum moderního umění nebylo duchovní dítě žádných socialistů nebo vizionářských bohémů, ale bylo založeno v obývacím pokoji Johna D. Rockefellera mladšího…“

Fenomén Frank Zappa

Fenomén Frank Zappa

Frank Zappa, jehož 75. výročí narození jsme si připomněli na konci prosince, patří bezesporu k největším experimentátorům v dějinách rockové hudby. Ale z našeho českého, resp. československého hlediska jeho osobnost nemusíme zdaleka zužovat pouze na jeho působení v oblasti hudby. Jen s malou nadsázkou si ho můžeme i svým způsobem přivlastnit, protože se u nás stal v období tzv. normalizace symbolem svobody v nesvobodě (např. skupina The Plastic People of the Universe se ke svému názvu inspirovala jednou jeho písní) a po sametové revoluci naopak zase symbolem nabyté svobody i díky tomu, že prezident Václav Havel byl jeho dlouholetým fanouškem.

Mistryně světa  Jana Kosťová

Mistryně světa Jana Kosťová

 S Janou jsem se seznámil před mnoha lety, když jsme oba navštěvovali kursy fotografie. Hned jsme si padli do oka. To se ještě jmenovala Fialová, cestovala po světě s krosnou a fotoaparátem a kromě toho v Praze zajišťovala velké akce pro mezinárodní klientelu. Během let se naše cesty rozdělily, ale přáteli jsme nepřestali být ani na dálku. Teď, když jsme se potkali, má s manželem Pavlem krásná dvojčata. A kromě zajišťování akcí pro mezinárodní klientelu se pyšní titulem mistryně světa v trail orienteeringu pro rok 2013 a je aktuální mistryní ČR pro rok 2015. A i když je na káře – nemá ráda výraz na vozíčku – je to stále ta pozitivní rozesmátá holka.

Pařížské atentáty zanesly bojiště džihádistů až do Evropy

 Večer 13. listopadu současně na několika místech Paříže začali po zuby ozbrojení útočníci hlava nehlava kosit hosty předzahrádek restaurací, jakož i návštěvníky jednoho rockového koncertu. Takřka ve stejnou chvíli se před branami stadionu, kde mezi diváky mezinárodního fotbalového zápasu seděl i prezident François Hollande a další francouzští politici, odpálili tři sebevražední atentátníci. Sérií teroristických útoků v režii tzv. Islámského státu, jež si vyžádaly 130 lidských obětí, se bitevní pole džihádistů z vyprahlých oblastí Středního východu rozšířilo na starý kontinent.

Krvavá Paříž, ukradené výročí sametové revoluce a plody strachu

Urychlovač času? Nezapnul ho někde někdo? Začíná být opravdu náročné se v našem světě vyznat. Není divu, že se lidé utíkají k jednoduchým řešením. Jedno se nabízí: uzavřít se do sebe před nebezpečným světem. Jako děti, když se bojí, zakryjí si oči i uši, nic nechtějí vidět a slyšet. Jenomže jakmile se uzavřeme, automaticky věci svěříme do rukou těm, kteří milují jednoduchá řešení. Což je veliké riziko.
Hlavní události uplynulého měsíce? Teroristické útoky v Paříži a jejich následky. Ještě větší nedůvěra k uprchlíkům. Evropská unie se kymácí. Jakmile je zle, hned se objeví tendence ten obří celek zmenšit, zbavit se balastu (staré země EU). A naopak, odtáhnout se od toho rizikového multi-kulti společenství, nepéct s nimi (postbolševické země). Přitom je to naopak, každý ví, že v době ohrožení máme táhnout za jeden provaz.
Hlavní dění doma? Miloš Zeman s Martinem Konvičkou, šéfem Bloku proti islámu, opanovali výročí 17. listopadu. Ale to je jen slogan. Podstatou je, že se Zeman spojil s extrémisty, stál s nimi na jednom pódiu, což byla viditelná demonstrace. A právě na den svobody. Ostře se pak vůči němu vymezil premiér Sobotka (ČSSD). Proč? Nechce, abychom vypadli z Unie. Ke xenofobnímu Zemanovi se naopak naplno přihlásil Andrej Babiš (ANO).

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 1/16

XANTYPA Číslo 1/16

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 12/2019

XANTYPA XANTYPA 12/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne