Spiritismus v Lucerně a její stavitel Vácslav Havel

Pohled ze střechy Lucerny vrací pozorovatele do časů, kdy se nad utěšeným městem netyčily mrakodrapy. Palác stojí v bezprostřední blízkosti Václavského náměstí na dně pražské kotliny a milosrdný obzor se dotkne nebe dříve, než by střechoplavce znepokojil pohled na vzcházející sklobetonovou setbu. Odtud Praze stále dominuje silueta Hradu, jako po staletí.

11_lucerna_smalljpg.jpg
Busta Vácslava Havla od Jana Štursy

 

9265_u_cbjpg.jpg
Na horizontu vlevo Pražský hrad, vpravo kostel Panny Marie Sněžné

undefinedjpg4.jpg 

Moře střech je klidné, na nečeřené hladině splývá krov kostela Panny Marie Sněžné jako trup převráceného tankeru, gotický lidojem, leviatan. Západně od Pražského hradu se zvedá Petřín, ostrov několika robinsonů, kteří našli útočiště ve slujích pod vrcholem. Žijí tam ještě? Jejich nevábná hnízda v pískovcových skalách před časem zmizela. Spíše než příliv je vymetla nějaká policejní akce. Odtud ale útesy nejsou vidět, vše zakrývají koruny stromů. V čistě západním směru vyčnívá nad střechy poslední, spíše symbolické patro domu U Nováků. Vyvrcholení schodiště, které vede na nejvyšší terasu připomíná maják. Na jihozápadě zaujme věž Novoměstské radnice. Z tohoto směru působí překvapivě mohutně. Při běžném pohledu z Karlova náměstí je nezaslouženě utopená. Přesně na jihu pokřivená zvětralá vížka ukazuje choromyslným cestu do přístavu – ústavu u Sv. Kateřiny, tedy do Psychiatrické kliniky na Karlově. Jihovýchodní obzor předčasně uzavírá kupole střechy Národního muzea. Nyní, obroubená lešením, vypadá jako orientální stúpa. Však také ukrývá suchozemským Pražanům nejdražší relikvii, ostatky velryby! Na Vítkově, východním pilíři obzoru, Žižka v sedle poulí zbývající oko. Za Vítkovem se prostor směrem k severovýchodu rozlévá do dálky až k bílým útesům doverským betonových sídlišť v Ďáblicích a Bohnicích.

 xantypa-486x90jpg23jpg8.jpg

 

Jako záchytný bod v popředí slouží kupole Ledového paláce, objektu sousedícího se spletitým areálem Lucerny. Palác postavil v letech 1913–1915 Matěj Blecha pro Moravskou agrární a průmyslovou banku na rohu Václavského náměstí a Štěpánské ulice. Zdánlivě nenápadný objekt je jedním z pražských vrcholů pozdní secese, nezdráhající se přijmout kubistické prvky. Již zmíněná kupole zaujme kontrastem briliantového vzoru velkorysých oken prokládaných bezpočtem linií a zdánlivě masivních prvků pobitých měděným plechem. Ve skutečnosti je konstrukce kupole velmi vzdušná a měděná kapotáž jí dodává pouze zdání těžkopádné solidnosti. Přece jenom, měla to být banka, a kdyby střechu na nároží korunovaly například rozevláté trigy jako na Národním divadle, mohli by klienti nabýt podvědomého dojmu, že banka není dostatečně opatrná a poohlédli by se po jiném finančním ústavu. Obhlídka města nešamansky vedená proti pohybu Slunce se pomalu blíží k výchozímu bodu na Hradčanech. Půlnoční straně dominuje ničím nerušená tmavá vlna zarostlého letenského břehu Vltavy.

9261_u_cbjpg.jpg
Rozhled ze střechy paláce Lucerna

 

Lucerna

Komu se podaří proniknout na střechu Lucerny, měl by se podívat i pod nohy. Palác Lucerna patří mezi nejpozoruhodnější stavby moderní Prahy. Jeho střechu tvoří soustava teras v úrovních několika pater, dále rozčleněná průrvou pasáže. Břehy těchto propasti spojují strohé můstky. Celkovou koncepci navrhl a stavbu až do své smrti v roce 1921 platil inženýr Vácslav Havel, děd posledního československého prezidenta Václava Havla. Stavět se začalo v roce 1907 a při hloubení základové jámy byly objeveny mocné nánosy kvalitního štěrkopísku, který zde kdysi uložila Vltava. Inženýr Havel se rozhodl surovinu využít. Plány nejstarších křídel objektu ve Vodičkově ulici již nestačil změnit a stavělo se především z cihel, zbytek Lucerny je však ze železobetonu. Výrazně tak ušetřil, musel ovšem najmout specialisty na betonové konstrukce z firmy doktora Karla Skorkovského. Mezi nimi pracoval také inženýr Stanislav Bechyně, který provedl statické výpočty novátorské konstrukce. K jeho slavným stavbám patří kromě Lucerny také sto padesát metrů dlouhý a třicet metrů vysoký Stránkovský viadukt u Mladé Boleslavi.

Málo se ví, že v Lucerně sídlila také Česká společnost theosofická. Vácslav Havel byl totiž aktivním spiritistou. Jak se z podnikatele ve stavebnictví, který vystudoval technicky zaměřené ČVUT, stal spiritualista? Co hlásal? Jak vysvětluje reinkarnaci? A jaký vliv to mělo na jeho syna Václava Havla? 

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 25. 10. 2016.

XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a propředplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

 

Ivan Větvička

XANTYPA 11/16 - výběr z článků

Herec Vladimír Polívka

Herec Vladimír Polívka

S Vladimírem Polívkou a jeho psem jsem strávila velmi příjemné odpoledne v jedné pražské kavárně. Naše povídání bylo košaté, a i když veselé, vlastně dost vážné; ne nadarmo se o něm říká, že hodně přemýšlí. Na plátně na sebe poprvé upozornil jako Adam ve filmu MÍSTA, jeho doménou je ale divadlo, kde má za sebou již řadu úspěchů. Letos vzbudil pozornost jako nezvalovský rytíř de Grieux v Národním divadle a čekají ho další pozoruhodné role na předních českých scénách. Je mu 27 let, je milý, skromný a pilný a já mu, stejně jako početné řady jeho fanynek, držím palce.

Architekt Martin Rajniš

Architekt Martin Rajniš

S Martinem Rajnišem jsem se seznámila v českém pavilonu na světové výstavě v Montrealu – on byl architekt, já mladičká hosteska. Uplynulo víc než třicet let a my jsme se potkali znovu – on je renomovaný architekt a já ho zpovídám. Pořád je to ale ten bezprostřední veselý kluk, který rád provokuje břitkými příměry, přitom ale zpaměti recituje Edisona.

Spisovatel Ivan Kraus: Mohl bych napsat příručku Jak prchat

Spisovatel Ivan Kraus: Mohl bych napsat příručku Jak prchat

Dnes úspěšný spisovatel, humorista, herec a loutkoherec Ivan Kraus se narodil těsně před válkou. Během ní byl jeho tatínek deportován do Osvětimi. Když se vrátil, postaral se mu o další čtyři sourozence: Elišku, Michaela, Jana a Kateřinu. S Ivanem a jeho manželkou Naďou, kteří od roku 1968 žijí v cizině, jsem si povídal ve fejetonistově rodné Praze.

Herečka Emily Watsonová

Herečka Emily Watsonová

Její kariéru odstartoval kontroverzní dánský filmař Lars von Trier. V jeho mistrovském díle PROLOMIT VLNY (1996) ztvárnila Emily Watsonová důvěřivou Bess, která obětuje vlastní život pro zmrzačeného partnera. Toto biblické podobenství, jež patří k nejdůležitějším dílům novodobé kinematografie, vypráví o zdánlivě perverzní, ve skutečnosti však absolutně vstřícné formě lásky.

Reakce šéfredaktorky Xantypy na osočení Vladimíra Franze v Lidových novinách

Reakce šéfredaktorky Xantypy na osočení Vladimíra Franze v Lidových novinách

Vladimír Franz si v rozhovoru v Lidových novinách 21. 11. stěžuje, že od té doby, co podpořil kandidaturu Miloše Zemana pociťuje "vaporizaci" a že ani Xantypa mu neotiskla rozhovor, v němž rozebral operu Válka s Mloky. Toto je reakce šéfredaktorky Xantypy zaslaná redaktorovi Martinu Rychlíkovi, která bude v Lidovkách uveřejněna.

Tanečník Petr Zuska

Tanečník Petr Zuska

Tanečník, choreograf a umělecký šéf baletu Národního divadla Petr Zuska o posledních měsících své úspěšné kariéry, nových autorských projektech, které uvede v Brně a Praze, a o tom, jak se tančí na Beethovena.

Kohnovi: Ztratili jsme domov, ale našli svět

Kohnovi: Ztratili jsme domov, ale našli svět

Přátelství s Pavlem a Rut Kohnovými považuji za dar. Je to už pět let, co jsme se poznali při jednom z ročníků Ortenovy Kutné Hory, a tehdy mne na první pohled upoutali. Dlouholetý redaktor Svobodné Evropy Pavel KOHN svým věčným a tak trochu dětským úsměvem a jeho žena, malířka Rut, nezměrným entuziasmem, s nímž provází svého životního partnera. Jaké byly osudy této rodiny v souvislosti s jejím nedobrovolným exilem?

Sochař a výtvarník Petr Císařovský

Sochař a výtvarník Petr Císařovský

Pro někoho je umění jen lehkost bytí v čase, olejová šmouha na plátně noci či snaha o nesmrtelnost, pro jiného poctivá práce, při níž je důležité řemeslo, fortel a píle. Sochař a výtvarník Petr Císařovský je ten druhý případ. Vyučený umělecký kovář, který posléze vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, vkládá do svého souboje se železem – které je jeho hlavní materií – dostatek vlastní fantazie a zároveň cit a pokoru k materiálu, který pod jeho rukama roste v umělecké dílo.

Pedagog Rudolf Adler: Prožitky jsme vyměnili za informace

Pedagog Rudolf Adler: Prožitky jsme vyměnili za informace

Jan Ámos Komenský kdysi satiricky podotknul: „Naši učitelé nesmějí být podobni sloupům u cest, jež pouze ukazují kam jít, ale samy nejdou.“ Existuje jen málo pedagogů splňujících tuto normu. Rudolf Adler – režisér, dramaturg a pedagog pražské FAMU – však patří k lidem, kteří by očekávání učitele národů splnili na výbornou…

Výstava: Sam Shaw

Výstava: Sam Shaw

Americký fotograf a filmový producent Sam Shaw (1912–1999) získal mezinárodní věhlas jako autor série fotografií Marilyn Monroe, především jednoho z nejproslulejších snímků 20. století, jenž herečku zachytil v roce 1954 v bílé sukni nadzvednuté průvanem z ventilační šachty podzemní dráhy v New Yorku při natáčení filmu Slaměný vdovec.

Architektura - výběr z článků

V krajině lovců mamutů

V krajině lovců mamutů

Pálava – pahorky porostlé vinicemi, kamenné zříceniny na temenech kopců, útulné uličky s vinnými sklepy, a to vše pod sytě modrým nebem. Toskánsko severně od Alp. Místo, které nesporně má genia loci. Tento kout jižní Moravy se před třiceti tisíci lety stal domovem lovců mamutů. Archeologické nálezy z Dolních Věstonic a Pavlova z období gravettienu patří dnes mezi světové unikáty nevyčíslitelné kulturní hodnoty.

Nádraží Liège-Guillemins

Nádraží Liège-Guillemins

Ať si to uvědomujeme, či nikoli, architektura ovlivňuje naše životy. Jsou stavby, kolem nichž projdeme bez povšimnutí, jiné nás pro změnu mohou rozčílit. Naštěstí existují i taková architektonická díla, která nás osloví, něčím nezachytitelným přitáhnou naši pozornost a pak promluví naléhavým hlasem k našemu nitru. Takovou stavbou je bezesporu i vlakové nádraží v belgickém Liège (Lutychu), jejímž autorem je španělský architekt Santiago Calatrava.

High Line

High Line

Torzo nadzemní železnice se stalo přírodní oázou. Návštěvníci vystoupí nad rušné město do zeleného, ztišeného a uklidňujícího prostoru. Před nimi se rozevře panoráma Manhattanu lemované řekou Hudson. Newyorská čtvrť Chelsea je tu přítomna z ptačí perspektivy: průsečíky ulic, mozaika domů a ostrůvky skrytých zahrad.

Legendární newyorský hotel Chelsea

Legendární newyorský hotel Chelsea

Ačkoliv na vstupních dveřích hotelu je vylepen příkaz stavebního inspektora k dočasnému zastavení prací ve čtvrtém patře kvůli porušení bezpečnostních předpisů, přece jen dobrou zprávou zůstává, že legendární hotel Chelsea bude po změnách vlastníků a vleklých stavebních úpravách v letošním roce opět otevřen pro veřejnost.

Rogner Bad Blumau

Rogner Bad Blumau

Tančící okna, střechami prorůstající stromoví, fasády z pestrobarevných kachlí a zlatá báň jako vystřižená z ruského chrámu. To je zcela ojedinělý lázeňský komplex v Bad Blumau, kde geniální architekt Friedensreich Hundertwasser vytvořil svoje největší obyvatelné umělecké dílo.

Brutalismus: Bourat, nebo památkově chránit?

Brutalismus: Bourat, nebo památkově chránit?

Zatímco u mnohých staveb s bohatou historií nikdo nepochybuje o jejich zařazení mezi památkově chráněné objekty, u brutalistních staveb je tomu jinak. Měly by být svébytné stavby s výraznou autorskou stopou ztotožňovány s minulým režimem?

Dějiny ve vězení

Dějiny ve vězení

„Před pár lety jsem se při výuce rozohnil a expresivně studentům z okna gymnázia ukazoval tuto chátrající věznici, vzdálenou od naší školy pár desítek metrů. Na některé studenty to zapůsobilo natolik, že se po setmění k věznici vydali, přelezli bránu a šli ji prozkoumat. Skončilo to tak, že pro ně přijela zásahovka. Řekli mi to až na maturitním večírku. Rozumíte, ani tolik let po roce 1989 není možné jít se podívat na místo tak pohnutých dějin. Ještě kvůli tomu skončíte na policii a bojíte se to říct svému učiteli. A když pomineme jednorázové události, tak já dodnes nemohu na toto místo studenty přivést. Věznice s historií politických procesů padesátých let je stále zavřená. V takové společnosti žijeme.“

Jeden den na Rotterdam nestačí

Jeden den na Rotterdam nestačí

V Rotterdamu jsme se zastavili na jednu noc, cestou do města ’s-Hertogenbosch, rodiště slavného Hieronyma Bosche, kde byla pořádána výstava k 500. výročí umělcovy smrti. Patřím mezi lidi, pro které vše starobylé je krásné, oplývající křehkou, i když nezachytitelnou duší. Moderní Rotterdam mě však nečekaně okouzlil. Město vzdušné, stříbřitě bílé, sem tam s nějakou barevnou skvrnou.

Plasy

Plasy

Plasy, sotva třítisícové městečko v půvabném údolí řeky Střely na severním Plzeňsku, bývaly kdysi centrem kultury a vzdělanosti nejen tohoto regionu. Žádný div. Zdejší cisterciácký klášter se řadil k nejvýznamnějším monastickým komplexům střední Evropy. Teď se naděje, že se podobným centrem znovu stanou, vrací. Ruiny lemující sakrální stavby, jež byly po zašlé slávě bývalého kláštera blízko zániku, totiž v posledních několika letech jako by vstaly z popela. A naplňují se jedinečným obsahem: Národní technické muzeum zde vybudovalo Centrum stavitelského dědictví.

Kubismus

Kubismus

Kde se vůbec vzal kubismus a proč si našel tak důležité místo v české architektuře, zatímco jinde jen paběrkoval? Jisté je, že naše kubistické stavby jsou naprosto ojedinělé.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 11/16

XANTYPA Číslo 11/16

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 078/17

XANTYPA XANTYPA 078/17

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne