Zámecká paní Kateřina Šrámková

Na zámku Loučeň panuje dobrý duch

Zámek Loučeň ve středních Čechách byl po roce 1945 využíván jako školící zařízení ministerstva dopravy. Ovšem před rokem 2007, kdy jej získala do vlastnictví současná majitelka Kateřina Šrámková, již několik let značně chátral. Nová zámecká paní jeho koupi a následnou rekonstrukci včetně vybudování Labyrintária považuje za svůj nejlepší životní nápad. Zámek pro veřejnost otevřela 7. 7. 2007.

 

bilapanijpg.jpg
Zámecká paní Kateřina Šrámková

 

 

img_6585jpg.jpg
Čelní pohled na barokní zámek Loučeň, dílo slavného barokního architekta Františka Maxmiliána Kaňky

 

Snad každá malá holka si ráda hraje na princezny. Platilo to i u vás?

Na princeznu jsem si paradoxně nikdy nehrála. Snad proto, že mě maminka vodila do pánského kadeřnictví a měla jsem na princeznu krátké vlasy. Nenosila jsem náušnice, hrála si hlavně se stavebnicemi a hodně také četla. Byla jsem prostě klučičí typ.

img_6927-hdrjpg.jpg
Zámecká jídelna prostřená pro zlatou svatbu Jejich knížecích Jasností Marie a Alexandra Thurn-Taxis, kterou společně oslavili na Loučeni 19. 4. 1925.

 

Jak se liší představa o zámeckém životě od běžné reality?

Život zámecké paní není bohužel o polehávání v prachových poduškách a popíjení šálku čokolády s návštěvami v nádherném salonku. Je to manažerská práce na plný úvazek, sedm dní v týdnu.

Straší na Loučni?

To si pište! Každý zámek či hrad má svoje strašidlo, které si hýčká. Vždyť to je také často první otázka návštěvníků. Naše strašidlo je Bílá paní – Terezie Berková z Dubé, dcera purkrabího císaře Rudolfa II. a manželka Václava Berky z Dubé a patří k hodným strašidlům. Od nepaměti rozdávala dětem sladkou kaši. Snažíme se s ní vycházet v dobrém, a proto věřím, že v zámeckých prostorách stále panuje duch přívětivosti a pohody.

img_6933jpg.jpg
Knihovna, nejoblíbenější místo knížete Alaxandra. Však také říkal, že nejde o knihovnu, ale pravý londýnský klub. Rád si zde vychutnal whisky a doutník

 

img_6936jpg.jpg

 

Zámek je typický svými labyrinty a bludišti. Jeden je věnován i Karlu IV. Proč právě labyrinty?

Nebudete tomu věřit, ale na jedné ze svých cest jsem v palubním časopise četla o francouzském venkovském sídle jisté šlechtičny s velkým parkem a labyrintem. Tak jsem si řekla, že přesně to chci také! Našla jsem si Adriana Fishera z Velké Británie, který je nejznámějším tvůrcem labyrintů a bludišť na světě. Ten vypracoval projekt, jehož výsledkem je naše Labyrintárium, první v Čechách a jediné v Evropě. Protože nejsme troškaři, přibyl k původně deseti labyrintům ještě jedenáctý, písmenkový a v letošním roce k 700. výročí Karla IV. ještě dvanáctý, královský labyrint. Nakoupila jsem stohy knih o době Karla IV. a jeho životě. Když jsem se pročetla až ke gotickým katedrálám, došlo mi, že v té době byly labyrinty běžnou součástí výzdoby svatostánků, a napadla mne otázka, zda také ve Svatovítské katedrále byl či měl být labyrint. Když francouzský král měl v korunovační katedrále labyrint, musel ho mít i král český. Výsledku jsme se nedopátrali, ale dospěli jsme k tomu, že to není vyloučené. Svatovítská katedrála se dostavěla, až když labyrinty dávno nebyly v módě, a původní plány se nedochovaly. Tak jsem si řekla, že Karlu IV. , respektive jeho odkazu takový labyrint věnujeme. Hlavní rozměry jsme stanovili, jako kdyby měl být součástí Svatého Víta, ale jinak je jeho design novodobý. Pomáhal nám s ním Michael Rice, odborník na posvátnou geometrii. Místo v zámeckém parku s nádherným výhledem do krajiny bylo pečlivě vybráno i s ohledem na zdejší přirozené proudy energií a prameny. Stezka labyrintu je především geo-energetickou spirálou nabitou pozitivní energií. Obsahuje mystiku středověkých čísel. Základní kámen jsme položili 1. května 2016, což je také magické datum, a věřím, že i sám Karel by si ho vybral.

Celý rozhovor si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 27. 9. 2016

 

 www.zamekloucen.cz

xantypa-486x90_audiojpg.jpg

XANTYPA 10/16 - výběr z článků

Herecké duo Vojtěch Dyk a Tatiana Vilhemová

Herecké duo Vojtěch Dyk a Tatiana Vilhemová

Na rozhovor s nejznámějším českým hereckým párem Vilhelmová – Dyk jsem si připravila několik stran otázek, nakonec jsme si ale povídali o mnoha jiných věcech. Můj dojem? Táňa i Vojta jsou nejen po čertech pohlední, ale také inteligentní, přemýšliví a zábavní. Neustále se špičkují a každou vtipnou poznámku vzájemně oceňují uznalým smíchem. Je s nimi zkrátka dobře a já bych měla velkou radost, kdyby i na vás dýchla atmosféra onoho příjemného odpoledne, které jsem s Táňou a Vojtou strávila v jedné vinohradské kavárně.

Herec Robert Redford

Herec Robert Redford

Existují výročí, kterým se nechce věřit. Jedním z takových je i kulaté jubileum Roberta Redforda, filmařského veterána s vizáží rozpustilého kluka, jenž letos v srpnu oslavil osmdesátiny.

Zpěvačka Ewa Farna

Zpěvačka Ewa Farna

Zpěvačce Ewě Farně je teprve třiadvacet let. Přesto už se chystá oslavit deset let na pódiu. Nejdůležitější koncert v jejím životě (alespoň podle jejích slov) se připravuje na jedenáctého listopadu do pražského Fóra Karlín.

Výtvarník Kurt Gebauer provokoval, provokuje a provokovat bude

Výtvarník Kurt Gebauer provokoval, provokuje a provokovat bude

Sochař a všestranný umělec, profesor Kurt Gebauer oslavil 18. srpna 75. narozeniny. Do všeobecného povědomí se dostali jeho TRPASLÍCI a ČESKÝ RYBNÍK. Socha W. A. Mozarta se stala jedním ze symbolů Brna. Velkého uznání se mu dostalo za hřiště pro děti i dospělé, MINIKRAJINU, kterou vytvořil na ostravském sídlišti Fifejdy. S jeho tvorbou se můžete setkat v prestižních galeriích a na exponovaných veřejných místech. Nebylo tomu tak vždy.

Vzpomínání na Václava Havla

Vzpomínání na Václava Havla

Pátého října by bylo prezidentu Václavu Havlovi osmdesát let. Bohužel nás opustil již před pěti lety. Jeho vzor statečného jednání v období komunismu a celoživotní morální postoj od té doby české společnosti chybí. Velká část občanů si ale čím dál silněji uvědomuje odkaz Václava Havla.

Anketa 4. část  Český prezident

Anketa 4. část Český prezident

Jak si představujete svého prezidenta? A můžete být konkrétní, kdo by to měl být?

Jeden den na Rotterdam nestačí

Jeden den na Rotterdam nestačí

V Rotterdamu jsme se zastavili na jednu noc, cestou do města ’s-Hertogenbosch, rodiště slavného Hieronyma Bosche, kde byla pořádána výstava k 500. výročí umělcovy smrti. Patřím mezi lidi, pro které vše starobylé je krásné, oplývající křehkou, i když nezachytitelnou duší. Moderní Rotterdam mě však nečekaně okouzlil. Město vzdušné, stříbřitě bílé, sem tam s nějakou barevnou skvrnou.

Dokumentaristka Alena Činčerová

Dokumentaristka Alena Činčerová

V každém snímku je ukryta její životní zkušenost, její názor, její styl. Alena Činčerová rozhodně není tuctová filmařka, ale ani ženská. Nepochybně i proto, že její cesta do klidnějších vod středního věku nejednou hodně zabolela.

Juliana Jirousová

Juliana Jirousová

Chceme-li se pokusit slovy charakterizovat nejen výtvarné vyjádření, ale i životní postoje Juliany Jirousové, společnými jmenovateli by mohly být osobitost, originalita, odvaha, trpělivost a odhodlání. Anebo jen: neustálá snaha jít po Božích stezkách. Ty pro Julianu většinu času skutečně neběžely dlážděnými cestami, ale spíš trním (nebo se úplně ztrácely z dohledu), ovšem trvale a vždy znovu je bez ohledu na vnější skutečnosti a dobové i rodinné zvyky volila jako jediné, které mohou dovést až k cíli.

Slade bez pozlátka

Slade bez pozlátka

Těm, kteří v sedmdesátých letech minulého století podlehli kouzlu skupiny Slade a jejímu přímočarému a průraznému rocku, hranému s drajvem a syrově, s nepřeslechnutelně nezničitelným hlasem zpěváka Noddyho Holdera, se to možná bude zdát neuvěřitelné: letos uplynulo už padesát let od doby, kdy se zformovala její sestava!

Kultura - výběr z článků

Karel Jerie

Karel Jerie

Imaginativní svět Karla Jerie je plný lovců, superhrdinů, úklidových čet, dinosaurů i andělů. Většina z nich se během nadcházejícího měsíce zabydlí ve smíchovské Galerii Portheimka. Rozsáhlá retrospektivní výstava jednoho z nejvýraznějších současných výtvarníků a komiksových autorů se přitom vtěsná do dvou písmen: XL.

Leoš Válka

Leoš Válka

V roce 1981 emigroval do Austrálie, kde založil několik společností specializovaných na stavby, interiérový design a development. Po návratu do Prahy inicioval a s finanční pomocí partnerů zrealizoval projekt výstavby největší soukromé výstavní instituce v České republice, která se zcela vymyká tradičnímu pojetí galerie. Je tedy zakladatel, navíc ředitel a předseda představenstva Centra současného umění DOX. Na základě nominace prezidenta Václava Havla za dlouhodobý přínos a zásluhy v oblasti výtvarného umění mu byla v roce 2011 udělena cena Ministerstva kultury ČR, letos ho ministr kultury ocenil titulem Mecenáš české kultury.

Milan Cais

Milan Cais

Existuje jedna otázka, která dozajista rozčílí každého umělce: „Kde berete inspiraci?“ Výtvarníka a hudebníka (frontmana skupiny Tata Bojs) Milana Caise se po zhlédnutí jeho výstavy DVEŘE DOVNITŘ v pražské Ville Pellé ptát nemusíme. Je totiž navýsost zřejmé, že hlavní inspirací k jeho tvorbě je on sám. Naštěstí vystavená díla nevyprávějí o žádném zbytnělém egu, ale jsou odrazem poctivého nahlížení do vlastního nitra, do něhož otevírá návštěvníkům pomyslné dveře.

Nenechte si ujít komentované prohlídky na Novoměstské radnici

Nenechte si ujít komentované prohlídky na Novoměstské radnici

V minulém roce navštívilo Novoměstskou radnici více jak 190 000 lidí. Málokdo však ví, že v průběhu staletí se stala svědkem mnoha dějinných událostí. Komentované prohlídky, které pokračují i letos, tak návštěvníkům odkryjí její podivuhodný příběh.

Jackie

Jackie

Druhého února vstupuje do kin snímek JACKIE, dlouho očekávané drama režiséra Pabla Larraína. Od své loňské premiéry na filmovém festivalu v Benátkách snímek posbíral řadu ocenění od kritiků i festivalových porot, včetně nominace na Zlatý glóbus nebo čerstvé nominace na cenu BAFTA pro představitelku titulní role Natalii Portmanovou.

Aleš Bílík: Poctivé herectví je dřina

Aleš Bílík: Poctivé herectví je dřina

Městská divadla pražská mají od září novou posilu v souboru, mladého, talentovaného herce Aleše Bílíka, který má za sebou už řadu zajímavých rolí i projektů. Jak se dostal k divadlu a co ho v nejbližší době čeká, se dočtete v následujícím rozhovoru.

Divadlo v Řeznické

Divadlo v Řeznické

Pražské Divadlo v Řeznické nedávno oslavilo pětatřicet let své existence. V rámci tohoto jubilea připravilo svým příznivcům komponovaný večer NÁŘEZ, jehož vrcholem byl recitál Jitky Smutné. Populární herečku, jež je i folkovou zpěvačkou a kytaristkou, doprovázel na kytaru Milan Kramarovič. Songy Jitky Smutné uchvátily publikum svým hořkým obsahem i střídáním různorodých žánrů. Drásavá melancholie písně ŘEKA – inspirované úvodní pasáží slavného románu a filmu HODINY – kontrastovala s karikaturou herecké prodejnosti v songu OPIČKY. Zaznělo i něžné milostné vyznání či drsné blues. Čtyřicet minut ve společnosti samorostlých muzikantů znamenalo opravdový nářez! Podobně silné zážitky přináší i řada zdejších inscenací.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 10/16

XANTYPA Číslo 10/16

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 04/17

XANTYPA XANTYPA 04/17

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne